Katakomby
JihlavskΘ podzemφ je v²znamnou historickou stavebnφ pamßtkou m∞sta. Co do rozsahu podzemnφho labyrintu p°φmo pod m∞stskou zßstavbou je po Znojmu druh²m nejv∞tÜφm na ·zemφ naÜφ republiky. Jeho celkovß dΘlka Φinφ 25 km a zaujφmß plochu 50 000 m2. Chodby jsou ra₧eny ve skßle v n∞kolika podla₧φch pod sebou. Nachßzejφ se tΘm∞° pod vÜemi objekty historickΘho jßdra MPR. Sklepnφ prostory, nachßzejφcφ se 2 - 4 m pod povrchem tvo°φ prvnφ podzemnφ podla₧φ, z n∞ho₧ lze sestoupit do podla₧φ druhΘho, do hloubky 4 - 6 m. Pod n∞kter²mi objekty je v hloubce 8 - 14 m ra₧eno i podla₧φ t°etφ. Prvnφ podla₧φ bylo ra₧eno v pr∙b∞hu 14. stoletφ, druhΘ a t°etφ patro v 16. stoletφ, v 17. stoletφ doÜlo ke spevn∞nφ n∞kter²ch chodeb cihlovou podezdφvkou a jednotlivΘ ·seky byly propojeny krßtk²mi spojovacφmi chodbami.

Podzemnφ chodby jsou ÜirokΘ 0,8 - 2,5 m a vysokΘ 1,2 - 3,5 m. St°edem podlahy byl v minulosti veden odtokov² ₧lßbek, kter² odvßd∞l veÜkerou podzemnφ i prosakujφcφ povrchovou vodu, gravitaΦn∞ mimo podzemnφ chodby, nebo se voda kumulovala v jφmkßch hlouben²ch v podla₧φch nφ₧e polo₧en²ch podzemnφch chodeb. Podzemnφ prostory byly odv∞trßvßny ventilaΦnφmi Üachtami vedoucφmi z podzemφ na povrch. Na mnoha mφstech lze podzemnφmi chodbami dojφt k podzemnφm studnßm. Krom∞ hlavnφch pr∙chozφch chodeb byly v podzemφ Ütoly ÜirokΘ 0,6 - 0,7 m a vysokΘ 1,0 - 1,7 m, kterΘ tvo°ily st°edov∞kou m∞stskou kanalizaci. Na mnoha mφstech plnφ kanalizaΦnφ stoky funkci dodnes - jsou samoz°ejm∞ zpevn∞ny a napojeny na kanalizaci novou.

O tom, proΦ vlastn∞ jihlavskΘ podzemφ vzniklo, kolovaly r∙znΘ domn∞nky. Dlouho se historikovΘ domnφvali, ₧e podzemnφ chodby jsou zbytky star²ch dol∙ na st°φbro. Jinφ tvrdili, ₧epodzemnφ chodby byly ra₧eny pro vojenskΘ ·Φely. SouΦasnφ historikovΘ se domnφvajφ, ₧e podzemnφ chodby vd∞Φφ za sv∙j vznik hospodß°sk²m d∙vod∙m. Jihlava le₧ela na d∙le₧itΘ k°i₧ovatce st°edov∞k²ch obchodnφch cest a tak v dob∞, kdy v²znam t∞₧by st°φbra poklesl, zaΦal se ve m∞st∞ prudce rozvφjet obchod a °emesla. Kupci a °emeslnφci si pro uskladn∞nφ svΘho zbo₧φ a v²robk∙ rozÜi°ovali stßvajφcφ sklepy, na jejich₧ prohlubovßnφ pracovali zkuÜenφ jihlavÜtφ hornφci. PoΦßtkem 18. stoletφ p°estalo b²t podzemφ vyu₧φvßno v d°φv∞jÜφm rozsahu a koncem 18. stol. byla dokonce Φßst skladovacφch chodebp°em∞n∞na na Ütoly kanalizaΦnφ. V 19. stoletφ, p°i budovßnφ vodovodu, plynofikaci a v²stavb∞ nov²ch dom∙ bylo mnoho chodeb zasypßno sutinami. ╚asto tφm byl poruÜen star² odvod≥ovacφ systΘm, chodby se plnily vodou a musel b²t pracn∞ hledßn p∙vodnφ odtok, aby nedochßzelo k podmßΦenφ zßklad∙. NaruÜila se takΘ ucelenost labyrintu, nebo¥ mnozφ majitelΘ dom∙ odd∞lovali postupn∞ pr∙chozφ chodby zdmi. Za n∞meckΘ okupace byla Φßst chodeb upravena jako protileteckΘ kryty. Po vßlce nebyl zpoΦßtku o podzemφ zßjem, a₧ v roce 1957 byl asi 1 kilometr chodeb zp°φstupn∞n ve°ejnosti. V 60-t²ch letech byly tΘm∞° vÜechny chodby zpev≥ovßny betonovou krustou, podzemφ bylo vyΦiÜt∞no a obnovil se st°edov∞k² odvod≥ovacφ systΘm. Sanacφ se profil n∞kter²ch chodeb snφ₧il, pouze zp°φstupn∞n² ·sek byl ponechßn v p∙vodnφm stavu. V roce 1969 bylo podzemφ pro ve°ejnost uzav°eno a prohlφdky v n∞m byly obnoveny a₧ v roce 1991. P°i ·pravßch povrchu nßm∞stφ a ulic byla v minulosti zaslepena v∞tÜina ventilaΦnφch Üachet, co₧ zp∙sobuje zv²Üenou vlhkost vzduchu v podzemφ. Teplota se v n∞m pohybuje mezi 8 a 12░ C.

V roce 1978 byla amatΘrsk²mi speleology objevena tzv. "svφtφcφ chodba". St∞ny chodby jsou pokryty b∞lav²m povlakem, kter² po p°edchozφm nasvφcenφ zelenkav∞ sv∞tΘlkuje. Chodba se nachßzφ asi 11 metr∙ pod povrchem zem∞, Üirokß je 2,1 m, vysokß 2,9 m a mß klenut² profil. Dlouho nikdo nev∞d∞l, proΦ chodba fluoreskuje a p°φΦiny se pohybovaly v oblasti domn∞nek. Podle jednΘ z nich za to mohl fosfor uvoln∞n² z kostφ nad chodbou poh°ben²ch mnich∙, podle jinΘ Ülo o neznßmou organickou lßtku. ObΦanskΘ sdru₧enφ Jihlavsk² netop²r po₧ßdalo o pomoc odbornφky z katedry mineralogie p°φrodov∞deckΘ fakulty UK Praha. Po rozboru odebran²ch vzork∙ bylo zjiÜt∞no, ₧e se jednß o um∞le vyrobenou luminiscenΦnφ lßtku s dlouhou dobou dosvitu. Lßtka obsahuje sirnφky zinku a barya a byla pou₧ita ve sm∞si s maltou jako nßt∞r na st∞ny. JakΘmu ·Φelu nßt∞r slou₧il a kdo je jeho autorem dnes nikdo s jistotou nevφ. Lze se domnφvat, ₧e slou₧il jako nouzovΘ orientaΦnφ osv∞tlenφ v protiletadlovΘm krytu nebo ₧e zde byly provßd∞ny zkouÜky jeho svφtivosti.
zp∞t na v²znamnΘ pamßtky

JihlavskΘ podzemφ je zp°φstupn∞no ve dvou okruzφch:
Tzv. star² okruh (dlouh² cca 400 m) je p°φstupn² ka₧d² den od dubna do prosince. Prohlφdky pro minimßln∞ 4 osoby a maximßln∞ 45 osob se uskuteΦnφ v₧dy v celou hodinu takto:

duben - Φerven, zß°φ - prosinec
v 10.00, 11.00, 12.00,14.00 a 15.00 hod
Φervenec, srpen
v 9.00, 10.00, 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00 a 17.00 hod
VstupnΘ: 20 KΦ, d∞ti do 14 let 10,- KΦ

Nov² okruh ALFA (pod jihov²chodnφ stranou Masarykova nßm∞stφ, cca 3500 m) absolvujφ nßvÜt∞vnφci s p°ilbami a svφtilnami.