prost°ed rozsßhlΘ kopcovitΘ, lesnatΘ a rybniΦnatΘ ╚eskomoravskΘ vrchoviny, po obou stranßch b²valΘ zemskΘ hranice mezi ╚echami a Moravou, le₧φ starobylΘ m∞sto Jihlava, nejstarÜφ hornφ m∞sto Φesk²ch zemφ (550 m n.m., 88 km2 , 53 tisφc obyvatel).

Na konci 12. stoletφ je na nßvrÜφ nad °ekou Jihlavou historicky dolo₧ena slovanskß vesnice s kostelφkem sv. Jana K°titele. Stala se v²chodiÜt∞m kolonizace kraje, neobyΦejn∞ urychlenΘ nßlezem st°φbrn²ch rud koncem 40.let 13. stoletφ. St°φbrnß horeΦka sem p°ivedla hornφky, °emeslnφky a obchodnφky z celΘ Evropy. Malß vesnice jejich nßporu a pot°ebßm nestaΦila a proto se zaΦalo na prot∞jÜφm b°ehu °eky budovat novΘ m∞sto.

Bohatstvφ plynoucφ z dolovßnφ se projevilo zejmΘna ve velkorysosti jeho zalo₧enφ. TΘm∞° souΦasn∞ byly stav∞ny t°i hlavnφ cφrkevnφ stavby - farnφ kostel sv. Jakuba a klßÜternφ komplexy minorit∙ a dominikßn∙. Pravideln² p∙dorys pravo·hlΘ sφt∞ ulic s velk²m nßm∞stφm uprost°ed byl dßn stavebnφm °ßdem krßle P°emysla Otakara II. z roku 1270. Krßlovskß privilegia zaruΦovala m∞stu prosperitu a Jihlava se brzy stala jednφm z nejmocn∞jÜφch m∞st krßlovstvφ. Bylo chrßn∞no mohutn²m opevn∞nφm, nßm∞stφ lemovaly kamennΘ domy s podloubφm, ve m∞st∞ se razily mince. ZachovanΘ um∞leckΘ pamßtky (iluminovanΘ prßvnickΘ rukopisy a pozdn∞ gotickΘ plastiky) pat°φ k nejv²znamn∞jÜφm svΘho druhu v Φesk²ch zemφch. Jihlava zaujφmß p°ednφ mφsto i v oblasti prßvnφ - poprvΘ ve st°ednφ Evrop∞ zde bylo vedle m∞stskΘho prßva kodifikovßno hornφ prßvo, kterΘ se stalo vzorem pro °adu dalÜφch hornφch m∞st. Po dlouhß staletφ byla Jihlava sφdlem vrchnφho hornφho soudu.

V²znam t∞₧by st°φbra poklesl koncem 14. stoletφ, kdy byly vyt∞₧eny nejbohatÜφ ₧φly ryzφho st°φbra a doly posti₧eny zem∞t°esenφm a zßplavami. Hospodß°sk² v²voj m∞sta vÜak ji₧ v tΘ dob∞ zajiÜ¥oval obchod a °emeslnß v²roba - zejmΘna soukenictvφ se na t°i stoletφ stßvß rozhodujφcφm hospodß°sk²m odv∞tvφm. Velk² po₧ßr m∞sta v roce 1523 ukonΦil st°edov∞kou etapu v²stavby m∞sta, kterΘ bylo obnoveno v renesanΦnφm stylu. Vznikß jihlavsk² typ domu s tzv. kryt²m dvorem, kdy se nad gotickou dolnφ sφnφ (mßzhausem) otvφrß renesanΦnφ prostor hornφ sφn∞ s arkßdovou lod₧iφ s toskßnsk²mi sloupy, zaklenut² obvykle sklφpkovou klenbou a Φasto dopln∞n² freskovou v²zdobou. M∞sto velmi utrp∞lo za ÜvΘdskΘ okupace b∞hem t°icetiletΘ vßlky. Byla vypßlena p°edm∞stφ, pobo°ena v∞tÜina dom∙, ve m∞st∞ zbyla pouhß osmina obyvatel. Trvalo vφce ne₧ sto let ne₧ byly zahlazeny vÜechny Ükody a Jihlava dosßhla novΘho hmotnΘho i kulturnφho rozvoje. M∞sto bylo obnoveno v baroknφm duchu. Nejv²znamn∞jÜφ baroknφ stavbou je jezuitsk² kostel sv. Ignßce vybudovan² spolu s kolejφ a gymnßziem v poslednφ Φtvrtin∞ 17. stoletφ.