Pamßtky

Kostel Nanebevzetφ Panny Marie Z p∙vodnφho romßnsko-gotickΘho kostela z druhΘ poloviny 13. stoletφ se zachovala Φßst slou₧φcφ nynφ jako sakristie. V letech 1414 - 1444 byl postaven presbytß° sklenut² sφ¥ovou klenbou. Sφ≥ovΘ dvoulodφ bylo zaklenuto v roce 1515 m∞lkou sklφpkovou klenbou, podep°enou t°emi Ütφhl²mi sloupy. InteriΘr kostela je z poloviny 18. stoletφ. V areßlu kostela je b²valß h°bitovnφ kaple sv. Michala z roku 1515, ke kterΘ byl v roce 1764 p°istav∞n ambit. Zvonice byla postavena v roce 1723 podle plßn∙ J. Spinettiho a upravena novogoticky po roce 1834.   Zßmek NejstarÜφ Φßstφ hradu je ΦßsteΦn∞ dochovanß romßnskß centrßlnφ kaple z doby kolem roku 1220. St°edov∞k² stavebnφ v²voj hradu je pom∞rn∞ slo₧it². V prvnφ Φtvrtin∞ 15. stoletφ byl postaven Star² palßc v severozßpadnφ Φßsti hradu s v²jimeΦnou malφ°skou v²zdobou interiΘru sßlu ve II. pat°e z doby po roce 1467. Z 15. stoletφ je tΘ₧ vstupnφ v∞₧ s nßst∞nnou malbou ve II. pat°e (tzv. Zelenß sv∞tnice). Na v∞₧ navazuje kaple z poΦßtku 16. stoletφ a jihov²chodnφ budova z 15. stoletφ, upravenß v polovin∞ 19. stoletφ architektem B. Gruberem. Nßsleduje Rejt∙v palßc, postaven² v letech 1515 - 1530 Benediktem Rejtem a obsahujφcφ i Φßsti starÜφho zdiva. Do p°edrejtovskΘ v²stavby se jeÜt∞ °adφ palßc z poΦßtku 15. stoletφ, p°estav∞n² za hrabat z Rozdra₧ova koncem 16. stoletφ v renesanΦnφm slohu. SouΦasn∞ s touto p°estavbou vzniklo i ni₧Üφ k°φdlo p°ipojenΘ ke StarΘmu palßci. DalÜφ stavebnφ ·pravy prob∞hly v druhΘ polovin∞ 18. stoletφ a na poΦßtku 19. stoletφ a zm∞nily p∙vodnφ hrad na zßmek. V polovin∞ 19. stoletφ se z obory stal park, kter² byl spojen se zßmkem.   Marißnsk² sloup Marißnsk² sloup na nßm∞stφ Mφru je v²znamnou pamßtkou baroknφho socha°stvφ v BlatnΘ. Na vrcholu sloupu s hlavicφ je umφst∞na socha P. Marie s Je₧φÜkem a s r∙₧encem na p∙lm∞sφci (Immaculata). Pod nφ na d°φku sloupu jsou zav∞Üeny dva plastickΘ znaky ValdÜtejn∙ a SerΘnyi∙. Na soklech postamentu sloupu jsou umφst∞ny sochy Φty° sv∞tc∙ (sv. Vßclav, sv. Jan Nepomuck², sv. Josef, sv. Dominik). Plastiky jsou v mφrn∞ pod₧ivotnφ velikosti a jsou zhotoveny z hrubozrnnΘho pφskovce. SousoÜφ je dφlem socha°e Jana Hofmana z roku 1726.   M∞stskß architektura V centru m∞sta je skupina pozdn∞ empirov²ch patrov²ch dom∙ z doby po velkΘm po₧ßru BlatnΘ v roce 1834. O starobylosti zßstavby na nßm∞stφ Mφru a t°φd∞ J. P. Koubka sv∞dΦφ zachovanΘ pozdn∞ gotickΘ portßly u sklep∙. Mezi nejv²znamn∞jÜφ pat°φ m∞Ü¥ansk² °adov² d∙m Φ. 104 na nßm. Mφru s mimo°ßdn∞ p∙sobivou klasicistnφ fasßdou a s kryt²m balkonem v pat°e.   V²znamnß je tΘ₧ budova d∞kanstvφ, p∙vodn∞ gotickß stavba s ·pravami ze 16. stoletφ a p°estav∞nß kolem roku 1720 v baroknφm slohu. B²valß kaplanka nedaleko d∞kanstvφ mß jßdro z doby kolem roku 1520, poslednφ p°estavba je z 19. stoletφ.   Pro mno₧stvφ architektonick²ch pamßtek a v²jimeΦn² p∙dorys ulicovΘho typu je st°ed BlatnΘ m∞stskou pamßtkovou z≤nou.