Historie

M∞sto Blatnß le₧φ p°i °ece Lomnici, obklopenΘ mφrn²mi pahorky, kterΘ na severu p°echßzejφ v lesnφ masiv Brd. Blatnß dostala jmΘno od blat, mezi nimi₧ byla zalo₧ena. SouvislejÜφ osφdlenφ lze dolo₧it archeologick²mi nßlezy ji₧ v dob∞ latΘnskΘ ve 4. stoletφ p°. n. l., slovanskΘ osφdlenφ v 8. a 9. stoletφ n. l.        Prvnφ pφsemnß zprßva o BlatnΘ je z roku 1235 a lze p°edpoklßdat, ₧e ji₧ d°φve zde byla tvrz s osadou. K rozkv∞tu osady dochßzφ za Bavor∙ ze Strakonic, majitel∙ BlatnΘ, ve 14. stoletφ. V²znam BlatnΘ se stup≥uje zejmΘna v 15. a na poΦßtku 16. stoletφ, kdy se blatensk² hrad stßvß centrem dominia v²znamnΘho ΦeskΘho rodu pßn∙ z Ro₧mitßlu.        Nejv²znamn∞jÜφm Φlenem rodu Ro₧mitßl∙ byl Jaroslav Lev, postaven² do Φela reprezentativnφho ΦeskΘho poselstva, je₧ m∞lo na evropsk²ch panovnick²ch dvorech zφskßvat sympatie pro politiku krßle Ji°φho z Pod∞brad, jejφm₧ cφlem byla vÜeobecnß mφrovß unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nßdvo°φ blatenskΘho hradu, kter² Jaroslav Lev zaΦal v 2. polovin∞ 15. stoletφ velkoryse p°estavovat. Privilegia, kterß zφskali blatenÜtφ m∞Ü¥anΘ v 15. a v 16. stoletφ, umo₧nila rozvoj °emeslnΘ v²roby a r∙st m∞stskΘho podnikßnφ - trhy a prßvo va°it pivo.        D∙sledkem hospodß°skΘ prosperity BlatnΘ bylo pov²Üenφ na m∞sto v roce 1601 cφsa°em Rudolfem II. T°icetiletß vßlka p°inesla m∞stu °adu pohrom. Blatnß, polo₧enß na d∙le₧itΘ komunikaci z ji₧nφch do zßpadnφch ╚ech, byla Φasto navst∞vovßna vojensk²mi oddφly vßlΦφcφch stran. To bylo v₧dy spojeno s drancovßnφm, kontribucemi a po₧ßry m∞sta.        DalÜφ v²znamnou kapitolou d∞jin m∞sta je doba baroknφ, p°edevÜφm 18. stoletφ, kdy za majitel∙ panstvφ, Serenyi∙, zaΦφnß m∞sto op∞t vzkvΘtat. Z poloviny 18. stoletφ pochßzφ architektonick² skvost Blatenska, kostel sv. Jana K°titele v nedalek²ch PaÜtikßch, dφlo K. I. Dienzenhofera. Rozvoj BlatnΘ pokraΦuje i za poslednφch majitel∙, Hildprandt∙ z Ottenhausenu, jejich₧ rod se v roce 1992 po Φty°iceti letech na blatensk² zßmek vrßtil.        V 19. stoletφ vznikajφ v BlatnΘ malΘ podniky, zem∞d∞lstvφ si uchovßvß malov²robnφ charakter. Ve v∞tÜφ mφ°e se rozvinula °emeslnß v²roba pro trh. Podstatn∞jÜφmu rozvoji pr∙myslu brßnil nedostatek investic, surovin i spoj∙. P°esto se rozvφjel kulturnφ ₧ivot m∞sta. Dokladem je Φinnost osv∞tov²ch institucφ (ochotnickΘ divadlo, p∞veck² spolek ┌slavan) a rozvoj Ükolstvφ. Blatnß mß i svΘ v²znamnΘ rodßky, p°ipome≥me si alespo≥ bßsnφka Jana Pravoslava Koubka a prvnφho p∞vce naÜφ nßrodnφ hymny Karla StrakatΘho.        Na o₧ivenφ °emeslnΘho podnikßnφ p∙sobila p°φzniv∞ v²stavba ₧eleznice Strakonice-Blatnß-B°eznice na konci 19. stoletφ. Po I. sv∞tovΘ vßlce Blatnß proslula p∞stovßnφm r∙₧φ a prßv∞ r∙₧e se stala atributem m∞sta. Do souΦasnΘ doby p°etrvßvß tradiΦnφ chov ryb.