| LinuxovΘ noviny | 01-02/99 | ||
|
| |||
ZaΦnu asi takto: Na tuto knihu jsem se vφc ne╛ m∞sφc t°ßsl jako "kuna na vajca". Asi dvacet minut po zφskßnφ informace o tom, ╛e a kde ji majφ, jsem ji vlastnil i jß. Ani jsem si ji nenechal zabalit a se slovy: "Tak, a te∩ Φtu bibli." jsem ji otev°el. Ale velice jsem se zklamal. O tom v╣ak pozd∞ji. T∞chto 1175 stran textu je rozΦlen∞no na p∞t "knih":
P°φruΦka u╛ivateleTato kniha si dala za cφl p°ipravit ·pln∞ obyΦejnΘho u╛ivatele na to, co vlastn∞ Linux je, a sna╛φ se nauΦit u╛ivatele: nebßt se Linuxu, nebßt se souborovΘho systΘmu, editovat soubory, vyu╛φvat sφlu mal²ch progrßmk∙, nebßt se my╣i, komunikovat s okolφm po Internetu a hlavn∞ nebßt se experimentovat a konfigurovat.Po letmΘm pokusu uvΘst Φtenß°e do problematiky Linuxu celkem zda°il²m v²kladem zßkladnφ filosofie a historie systΘm∙ UNIX se m∙╛e babiΦka dozv∞d∞t, jak systΘm nab∞hne, jak se ukonΦφ a co p°i tom v╣e d∞lß. Kdy╛ u╛ ovlßdß um∞nφ stisku resetpßky, p°ijdou na °adu zßkladnφ p°φkazy: ls, cp, mv, rm, pozd∞ji i roura, find, tar a dd. Pak se dozvφ, ╛e bez editoru to jaksi nenφ ono a dostane jako nabφdku hned dva: Emacs a vi. Nakonec svß tajemstvφ poodhalφ i X Window System. Kdy╛ u╛ se toho u╛ivatel tolik dozvφ, je vyzvßn, aby sßm objevoval novΘ krßsnΘ vlastnosti a vyzkou╣el si jeho oblφbenΘ programy sßm p°ekonfigurovat. Zkrßtka a dob°e, pot°ebujete-li n∞komu dßt tip na "U╛ivatelem Linuxu snadno a rychle", mßm pro Vßs dobr² tip: P°φruΦku u╛ivatele z LDP.
P°φruΦka sprßvce operaΦnφho systΘmu LinuxJak sßm nßzev napovφdß, tato kniha mß pomoci u╛ivatel∙m, aby se p°ehoupli na druh² b°eh a stali se za pßr hodin sprßvci systΘmu. StruΦn∞ a p°ehledn∞ popisuje udr╛ovßnφ aktußlnφho systΘmovΘho Φasu, dopodrobna rozebφrß problΘmy a principy nßb∞hu systΘmu a jeho shozenφ a samoz°ejm∞ zde nesmφ chyb∞t popis p°ihla╣ovßnφ a sprßvy u╛ivatelsk²ch kont. Podle mΘho nßzoru jsou jednoznaΦn∞ nejd∙le╛it∞j╣φmi pasß╛emi tΘto knihy ty kapitoly, kterΘ se zab²vajφ tzv. "medißlnφ" problematikou, tedy v╣e, co se, by╗ i vzdßlen∞, t²kß disk∙, disket, pßsek, CD-ROM apod. U╛ jenom kv∙li t∞mto kapitolßm bylo dob°e, ╛e tato kniha vy╣la, a doporuΦuji opravdu ka╛dΘmu k p°eΦtenφ, obzvlß╣t∞ pak pasß╛e o struktu°e soubor∙ (asi to nikdo u Red Hat∙ neΦetl, co╛ je ╣koda) a o zßlohovßnφ.
P°φruΦka sprßvce sφt∞P°φruΦka sprßvce sφt∞ je velmi zevrubn² popis v╣eho, co Φlov∞k pot°ebuje v∞d∞t pro konfiguraci Φist²ch Unixov²ch sφ╗ov²ch slu╛eb. V prvnφ polovin∞ knihy se autor zab²vß rozchozenφm TCP/IP od hardware a╛ po DNS. V druhΘ Φßsti pak probφrß problematiku po pßrech vybran²ch sφ╗ov²ch slu╛eb. Jednß se o slu╛by r* a NIS, sdφlenφ soubor∙ pomocφ NFS a UUCP a koneΦn∞ systΘmy na p°edßvanφ zprßv Elektronickß po╣ta a NEWS. Celß kniha je psßna velice lφbiv²m jazykem, tak╛e i p°es p°ehr╣el informacφ, kter²mi je Φtenß° opravdu zavalen, se v nich vyznß pom∞rn∞ jednodu╣e a myslφm, ╛e i laik by pochopil, o co v tΘ kterΘ pasß╛i jde a jak tedy docφlit toho Φi onoho. Za n∞kolik m∞sφc∙ Vßm potom poreferuji, jak by byla schopna na╣i domßcφ sφ╗ nakonfigurovat moje ╛ena. Myslφm ale, ╛e by nem∞la ╛ßdnΘ vß╛nΘ problΘmy. Pro toho, kdo chce zaΦφt se sφt∞mi (nebo alespo≥ s jednou z v²╣e uveden²ch sφ╗ov²ch slu╛eb), by se tento dokument m∞l stßt tφm prvnφm, po Φem sßhne.Mßm ale i v²hrady. N∞kterΘ pasß╛e by klidn∞ mohly za dlouh²ch zimnφch veΦer∙ slou╛it jako Φetba na pokraΦovßnφ, proto╛e ke ka╛dΘmu rozebφranΘmu problΘmu je uveden i p°φklad, co╛ hlavn∞ u problΘmu se sφ╗ovßnφm je dost zdr╛ujφcφ. Co dokumentu neprospφvß je i to, ╛e nenφ zrovna nejΦerstv∞j╣φ.
Pr∙vodce jßdrem operaΦnφho systΘmu LinuxUrgh. Agrr. Toto jsou moje vzdechy, kterΘ jsem vydßval p°i Φtenφ tohoto dokumentu. Pr∙vodce jßdrem je kniha, kterou by m∞l Φφst ka╛d² programßtor, kter² chce napsat i n∞co v∞t╣φho ne╛ skript do cron-tabu. Ty vzdechy jsem v╣ak vydßval proto, ╛e ke Φtenφ je t°eba mφt originßl a porovnßvat jej s p°ekladem, co╛ jß ned∞lal. I tak jsem objevil spoustu nep°esnostφ v jinak perfektnφm textu, kter² rozebφrß celΘ jßdro sice ze╣iroka, ale velmi do hloubky. Mφsto dlouhΘho popisu snad bude staΦit pouh² v²Φet nßzv∙ kapitol: Zßklady hardware, Zßklady software, Sprßva pam∞ti, Procesy, Meziprocesorovß komunikace, PCI, P°eru╣enφ a jeho obsluha, OvladaΦe za°φzenφ, Souborov² systΘm, Sφt∞, Mechanismy jßdra, Moduly, Zdrojov² k≤d Linuxu. Vynikajφcφ jsou tΘ╛ odkazy na p°φslu╣nΘ zdrojovΘ soubory ze stromu kernelu vΦetn∞ vypφchnutφ d∙le╛it²ch funkcφ. Autor ╣el v dokumentaci jßdra tak daleko, ╛e jsou jako P°φloha A p°ilo╛eny kompletnφ komentovanΘ v²pisy 26 hlavnφch datov²ch struktur! Navφc tento dokument je zam∞°en na jßdra 2.0.x, tak╛e je pom∞rnΘ aktußlnφ.
PraktickΘ nßvodyZ HOWTO dokument∙ (to, ╛e se jednß prßv∞ o n∞, jsem pochopil a╛ p°i Φtenφ kapitoly IPX, ve kterΘ p°φmo stojφ napsßno: "Toto je dokument IPX-HOWTO" byly vybrßny nßsledujφcφ:
Zßsadnφ nedostatky knihy Linux - dokumentaΦnφ projektP°ekladB∞hem Φtenφ tΘto knihy mne napadlo vyhlßsit sout∞╛ Paskvil roku a jako jednu z kategoriφ zvolit p°eklady. V∞°φm, ╛e by zvφt∞zila tato kniha. Mßm hned n∞kolik favorit∙:
Souhlasφm s tφm, ╛e dokumenty musely z∙stat v jistΘm stavu, ╛e je ne╣lo v∞cn∞ opravovat, ale proΦ proboha p°ekladatelΘ za°adili do knihy i p°eklad pasß╛φ jako WHAT'S NEW Φi TODO a neza°adili GPL, kterß je uvedena jako dodatek B k P°φruΦce u╛ivatele ve tvaru: "Tento dodatek se nachßzφ na CD ke knize "Linux - dokumentaΦnφ projekt"". ProΦ jsou v Pr∙vodci u╛ivatele vyjmenovßny dal╣φ dokumenty z LDP, ale anglicky? «e by pro zmatenφ nep°φtele? ProΦ je v Pr∙vodci jßdrem odkaz na ftp, odkud se dß stßhnout dokument NAG, kter² je obsahem stejnΘho v²tisku?
Struktura a ·prava knihyje v∞c, kterß u tΘto publikace ·pln∞ propadla. ZaΦnete-li Φφst sekvenΦn∞, na stran∞ 4 se dozvφte, kdy se Φtenφ tΘto knihy vyhnout... Po n∞kolikaminutovΘm bßdßnφ mne osvφtil duch svat² nebo co a jß dosp∞l k nßzoru, ╛e ne v╛dy v tΘto publikaci znamenß slovo kniha totΘ╛. Hovo°φ-li autor o dokumentu z °ady LDP, je to kniha. Hovo°φ-li typograf o tom, ╛e dva chromosomy v meioznφm stadiu crossing over znamenajφ, ╛e v takto oznaΦenΘm odstavci tΘto knihy se bude mluvit o X Window SystΘmu, mß na mysli opravdu fyzickou knihu. Alespo≥ Φφslovßnφ kapitol mohli zvlßdnout tro╣ku lΘpe.ObΦas se stane, ╛e text mezi dv∞ma p°φkazy psan²mi z p°φkazovΘ °ßdky je psßn stejn²m fontem jako tyto p°φkazy, co╛ budφ dojem v²pisu souboru (obzvlß╣t∞ pak v rootovskΘm promptu "#"). O obsahu se rad╣i ani zmi≥ovat nebudu. To, ╛e pod∞kovßnφ, kterΘ se pravd∞podobn∞ vztahuje jen k P°φruΦce u╛ivatele, je umφst∞no p°ed strßnkou oznamujφcφ jejφ zaΦßtek... Nevφm p°esn∞, jak to bylo u ComputerPressu s tvorbou obrßzk∙, ale zjevn∞ to d∞lal n∞kdo, kdo dosud nevφ, ╛e chci-li z rßmeΦku symbolizujφcφho PCI-PCI m∙stek ud∞lat PCI-ISA m∙stek, nestaΦφ jen zkopφrovat a p°esunout na k²╛enΘ mφsto, ale je t°eba i zm∞nit popisku uvnit° rßmeΦku. Kdyby se to stalo jednou, dob°e. ╚lov∞k je tvor omyln². Ale na problΘm copy-paste-not-edit jsem narazil vφcekrßt, a n∞kdy jsem musel fakt dost p°em²╣let, kter² z registr∙ mß b²t PIC1 a kter² PIC2, pop°. jestli opravdu nejsou oba dva PIC1 atd. K °eΦnick²m otßzkßm p°idßm dal╣φ. ProΦ jsou v plnΘm zn∞nφ uvedeni v tirß╛i p°ekladatelΘ, ale autory n∞kter²ch dokument∙ nelze v∙bec nalΘzt nebo s velk²mi obtφ╛emi? «e by to bylo tφm, ╛e u toho kterΘho dokumentu prost∞ nebylo uvedeno v licenΦnφch podmφnkßch, ╛e je nutno ╣φ°it vΦetn∞ jmen autor∙?
V∞cn² obsah knihyV prvΘ °ad∞ je zarß╛ejφcφ, ╛e mnohΘ dokumenty jsou velmi out of date. Na str. 11 se dozvφte, ╛e nejnov∞j╣φ jßdro je ve verzi 1.3.61 (v poznßmce pod Φarou korektor Pavel Janik ml. dodßvß, ╛e nenφ ·nor 1996, ale srpen 1998 a ╛e nynφ mßme jßdro 2.1.108), ╛e chyba v BINDu bude snad ji╛ ve verzi 4.9.3 odstran∞na atd. Chyba je ale spφ╣ na stran∞ Matta Walshe ne╛ p°ekladatel∙, i kdy╛ aspo≥ n∞kterΘ v∞ci ╣lo okomentovat, ale nenφ to ud∞lßno. TakΘ ╣lo n∞kde v tirß╛i uvΘst stß°φ dokument∙ a d∙vod, proΦ jsou v takovΘ podob∞ v jakΘ jsou.Dal╣φ zarß╛ejφcφ fakt je ten, ╛e mnoho informacφ se v knize dubluje nebo jsou dokonce v rozporu. Pro ilustraci: v Pr∙vodci jßdrem je zmφn∞no, ╛e NET-2d (d jako Debugged) je dφlo Alana Coxe, kde╛to podle NET-3 HOWTO existujφ jak NET-2d, tak NET-2Debugged. K dublovßnφ informacφ: P°φruΦka sprßvce sφt∞ IMHO vznikla jako kompilßt spousty HOWTO soubor∙, z nich╛ n∞kterΘ byly p°elo╛eny a zahrnuty mezi PraktickΘ nßvody. ⌐koda na╣ich les∙ (a pen∞╛enek ;-) ).
Co °φci zßv∞rem?I p°es v╣echny tyto nedostatky se jednß o vyjφmeΦn² projekt hodn² chvßly a o vyjφmeΦnou knihu, kterou stojφ za to mφt ve svΘ knihovn∞. Je zde uvedeno mnoho zajφmavΘho, a to jak pro laiky, zaΦßteΦnφky, pokroΦilΘ, tak i pro ty nejv∞t╣φ profesionßly a za╛rance. M∙╛eme jen doufat, ╛e v edici OperaΦnφ systΘmy, °ada Profi, budou dßle vychßzet p°eklady dal╣φch dokumentaΦnφch text∙ k Linuxu, obzvlß╣t∞ bych uvφtal PraktickΘ nßvody 2, kterΘ by obsahovaly nap°φklad Sound-HOWTO, XFree86*-HOWTO Φi SMB-HOWTO.
Mßm je╣t∞ pro lidi od CPressu jednu radu. Jestli budou chtφt ud∞lat
reedici, tak by m∞li v prvΘ °ad∞ opravit p°eklad a v druhΘ °ad∞ bych
doporuΦil krou╛kovou vazbu na jednotlivΘ dokumenty s mo╛nostφ vklßdat
novΘ, existujφcφ vytahovat a brßt si s sebou do prßce nebo do
trolejbusu. 1216 stran ve velmi t∞╛kΘ pevnΘ vazb∞ je i pro osla tro╣ku
siln² kafe. Zkuste ji Φφst t°eba p°i ch∙zi nebo v n∞jakΘm hromadnΘm
dopravnφm prost°edku.
|
|||
