LinuxovΘ noviny | ╪φjen 1997 | |
| ||
M∞sφc v comp.os.linux.announceV tΘto rubrice budeme p°inß╣et pravidelnΘ zpravodajstvφ z konference comp.os.linux.announce, kterß obsahuje oznßmenφ nov²ch produkt∙, konferencφ, seminß°∙, knih apod. Konference je moderovßna L. Wirzeniusem.Charles J. Fisher (cfisher@tricor.net) napsal Φlßnek zab²vajφcφ se instalacφ a konfiguracφ linuxovΘho dial-up serveru pro stanice s operaΦnφm systΘmem Windows 95. ╚lßnek naleznete na http://www.unixworld.com/uworld/archives/97/tutorial/015/015.html. Ed Martini (emartini@dvsystems.com) ohlßsil prvnφ verzi souborovΘho systΘmu pro video - vcdfs-0.1. Tento souborov² systΘm ve spojenφ s userfs slou╛φ ke Φtenφ VideoCD na IDE a n∞kter²ch SCSI CD mechanikßch. Byl testovßn na jßdru verze 2.0.29, ale pravd∞podobn∞ bude fungovat i s jßdry v²vojovΘ °ady. Vφce informacφ v ftp://www.dvsystems.com/vcdfs-0.1.tgz, http://sunsite.unc.edu/pub/Linux/ALPHA/userfs/. Linux Documentation Project mß dal╣φ p°φr∙stek v podob∞ Database-RDBMS-SQL HOWTO. Deepa Vasudevan (deepav@pol.net) o n∞m napsal, ╛e skuteΦn∞ pom∙╛e v╣em zßjemc∙m nainstalovat siln² SQL server pro aplikace nebo pro webovskΘ databßze (PostgreSQL). HOWTO se nachßzφ na adrese http://sunsite.unc.edu/LDP/HOWTO/Database-HOWTO.html. Larry A. Barowski (larrybar@eng.auburn.edu) zaslal do konference comp.os.linux.announce oznßmenφ o vzniku novΘho v²vojovΘho prost°edφ. GRASP (jak se toto prost°edφ jmenuje) je rozhranφ k GNAT, gcc a JDK. Umo╛≥uje u╛ivatel∙m p°φmo editovat i kompilovat zdrojov² text. Nechybφ ani barevnΘ zv²razn∞nφ syntaxe pomocφ u╛ivatelem definovan²ch barev a font∙. GRASP je k dispozici na http://www.eng.auburn.edu/grasp. TakΘ Vßs n∞kdy napadlo, jak si prohlφ╛et cache programu Netscape Navigator? Ano? Tak te∩ ji╛ m∙╛ete. Giuseppe Trovato (g.trovato@usa.net) toti╛ napsal program Netcache v1.0, kter² to umo╛≥uje. Netcache obnovuje p∙vodnφ jmΘna soubor∙ a p°izp∙sobuje odkazy, Φφm╛ se jist∞ stßvß zajφmav²m nßstrojem pro u╛ivatele Netscape Navigatoru. Vφce informacφ naleznete na ftp://sunsite.unc.edu/pub/Linux/apps/www/plugins/. Nevφte pro kterou distribuci operaΦnφho systΘmu Linux se rozhodnout? Zkuste Linux 5 Pack. CD, kterΘ obsahuje Debian Linux 1.3.1 (Debian Group), Linux Pro 4.1a (WorkGroup Solutions), OpenLinux 1.1 (Caldera), Red Hat Linux 4.2 (Red Hat Software) a Slackware Linux 3.3 (Walnut Creek). Ka╛dß z distribucφ je na samostatnΘm CD s kompletnφm popisem instalace. Vφce informacφ naleznete na adrese http://www.LinuxMall.com/products/00496.html. Linux Hardware Compatibility HOWTO se nachßzφ na http://users.bart.nl/~patrickr. xMySQLadmin je grafickΘ u╛ivatelskΘ prost°edφ pro databßzov² server MySQL, kterΘ umo╛≥uje vytvo°enφ a zru╣enφ databßze, definici p°φstupov²ch prßv, kontrolu stavu apod. Program xMySQLadmin naleznete na http://www.tcx.se/pub/Contrib/xmysqladmin-0.4.0.tar.gz. Olaf Titz (olaf@bigred.inka.de) ohlßsil verzi 0.5.2 svΘho produktu CIPE. Jde o systΘm kryptovßnφ IP paket∙, kter² je velmi jednoduch², ale je╣t∞ pom∞rn∞ bezpeΦn². M∙╛e slou╛it nap°. k budovßnφ VPN (virtußlnφch privßtnφch sφtφ) apod. CIPE ftp://ftp.inka.de/sites/bigred/sw m∙╛e b²t ╣φ°en za podmφnek GPL. MIME++ v1.0 http://www.fwb.gulf.net/~dwsauder/mimepp.html je knihovna pro jazyk C++, kterß slou╛φ k prßci se standardem MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions). Knihovna umφ Φφst, vytvß°et i modifikovat zprßvy ve formßtu MIME a proto m∙╛e programßtor∙m, kte°φ musφ pracovat se standardem MIME, u╣et°it spoustu drahocennΘho Φasu. MIME++ je free pro nekomerΦnφ, osobnφ nebo vzd∞lßvacφ ·Φely. Pamatujete si je╣t∞ Φasy, kdy mφt doma poΦφtaΦ Sinclair nebo Commodore a programovat na n∞m v Basicu, byl vrchol blaha? Tak to v╣e si te∩ m∙╛ete zopakovat s programem OmniBasic http://www.bmtmicro.com/catalog/omnibasic.html. On to vlastn∞ u╛ skoro ani nenφ Basic. Zde je n∞kolik jeho vlastnostφ: ukazatele, dynamickΘ prom∞nnΘ, makra, podmφn∞nß kompilace, mo╛nost vno°enΘho assembleru nebo C, neomezenß velikost °et∞zc∙ a polφ, kompatibilita s funkcemi v jazyce C apod. Autor sßm pφ╣e:
OmniBasic p°eklßdß k≤d z Basicu do C. Jeho jedinou, ale podstatnou nev²hodou je, ╛e je to shareware. Je k dispozici pro nßsledujφcφ operaΦnφ systΘmy: Linux, Win95/NT, OS/2, MSDOS, Amiga, OS-9, OS-9000, HPUX a pracuje se na portech pro NetBSD, FreeBSD a MIPS. Tleds je progrßmek, kter² pomocφ diod ScrollLock a NumLock znßzor≥uje provoz na vybranΘm sφ╗ovΘm rozhranφ. Vφce informacφ naleznete v http://www.iki.fi/Jouni.Lohikoski/tleds.html. Peter Tobias (tobias@et-inf.fho-emden.de) oznßmil vytvo°enφ programu EPAN - Etherent Protocol Analyzer, kter² umo╛≥uje zobrazovat p°ijφmanΘ ethernetovΘ rßmce bu∩ v souhrnnΘm nebo detailnφm m≤du. Je samoz°ejm∞ mo╛nΘ vytvß°et i statistiky (velikost rßmc∙, anal²za protokolu, vyu╛itφ). Program EPAN je urΦen p°edev╣φm pro sprßvce sφtφ. Vφce informacφ naleznete na http://www.et-inf.fho-emden.de/~tobias/epan/. Coolman je nov² prohlφ╛eΦ manußlov²ch strßnek pod X-Window System. Bohu╛el neumo╛≥uje odkazy na jinΘ manußlovΘ strßnky. Najdete jej na http://sunsite.unc.edu/pub/Linux/apps/doctools/man/, ale bohu╛el pouze jako binßrnφ soubor. Mark Edel (edel@fnal.org) vydal dal╣φ beta verzi svΘho editoru NEdit, kter² je pou╛φvßn zejmΘna programßtory, proto╛e umo╛≥uje zv²raz≥ovßnφ syntaxe (C, C++, Java, Ada, Fortran, Pascal, Perl, Tcl, csh, Makefile, HTML, LaTeX). Ovlßdßnφ je kompatibilnφ s editory znßm²mi z jin²ch operaΦnφch systΘm∙. Vφce informacφ najdete na http://www-pat.fnal.gov/nirvana/nedit.html. Strßnka prohlφ╛eΦe dokumentace ve formßtu info - tkInfo - byla p°esunuta na http://math-www.uni-paderborn.de/~axel/tkinfo/, kde m∙╛ete nalΘzt i informace o dal╣φch prohlφ╛eΦφch formßtu info. Miguel de Icaza (miguel@nuclecu.unam.mx) oznßmil novou verzi znßmΘho GNU Midnight Commanderu. Mezi jeho novΘ vlastnosti pat°φ nap°. zobrazovßnφ rychlosti p°enosu p°i FTP, lep╣φ podpora RPM a DEB, samostatn² prohlφ╛eΦ soubor∙ mcview, atd. GNU Midnight Commander naleznete na adrese ftp://ftp.nuclecu.unam.mx/linux/local/. M∙╛e Linux b∞╛et i na procesorech Cyrix? Jak se zm∞nφ jeho v²kon? Na tyto i dal╣φ otßzky Vßm odpovφ Cyrix mini-HOWTO, kterΘ najdete na adrese http://wauug.erols.com/~balsa/linux/cyrix/index.html. Na adrese TLUG (Tokyo Linux Users Group) http://www.twics.com/~tlug/ najdete interview s Linusem Torvaldsem (p∙vodnφm autorem Linuxu) a R. M. Stallmanem (prezidentem Free Software Foundation). Nejznßm∞j╣φ Φasopis o Linuxu - Linux Journal, kter² vydßvß nakladatelstvφ SSC, mß novou adresu http://www.linuxjournal.com/. Najdete tam obsah v╣ech Φφsel i informace, jak si Linux Journal p°edplatit. Prvnφ patch pro bash verze 2.01 je k dispozici na adrese ftp://slc2.ins.cwru.edu/pub/dist/. Novß verze mß Φφslo 2.01.1.
PostgreSQL, objektovß relaΦnφ databßze, podporujφcφ C, C++, Javu, Tcl, Perl
a samoz°ejm∞ ODBC, u╛ existuje ve verzi 6.2. PostgreSQL je odvozen od
databßzovΘho serveru Postgres z Berkeley, podporuje roz╣φ°enou sadu p°φkaz∙
SQL. Vφce informacφ o tomto v²konnΘm databßzovΘm serveru naleznete na adrese
http://www.postgresql.org.
|