Autorskß prßva k softwaru v ╚R

V ΦeskΘm prßvu nenφ °e╣ena otßzka program∙ Public Domain. V anglosask²ch zemφch se autor programu m∙╛e z°φci sv²ch autorsk²ch prßv tφm, ╛e sv∙j program tzv. "umφstφ do sfΘry Public Domain". Tφm se vlastn∞ vzdß ve╣ker²ch prßv plynoucφch z autorstvφ. Public Domain je nejvoln∞j╣φ formou ╣φ°enφ softwaru. Forma Public Domain softwaru nenφ v Linuxu p°φli╣ vyu╛φvßna, nap°. na sunsite.unc.edu je z p°ibli╛n∞ 2600 balφk∙ v Public Domain pouze asi 3%.

Na v╣e co nenφ Public Domain se vztahujφ autorskß prßva. Podle autorskΘho zßkona Φ. 35/1965 Sb. mß autor prßvo

• na ochranu svΘho autorstvφ, zejmΘna na nedotknutelnost svΘho dφla, a je-li dφlo u╛φvßno jinou osobou, aby se tak d∞lo zp∙sobem nesni╛ujφcφm hodnotu dφla.
• s dφlem naklßdat, zejmΘna rozhodnout o jeho uve°ejn∞nφ a udφlet svolenφ k jeho u╛itφ.
• na odm∞nu za tv∙rΦφ prßci.

N∞kdy m∙╛e b²t velmi komplikovanΘ v∙bec stanovit, kdo je autorem. Stßvß se tak nap°. tehdy, kdy╛ je program vytvo°en vφce autory. I proto jsou d∙le╛itΘ licence. Stanovenφm p°esn²ch pravidel, za kter²ch m∙╛e b²t program pou╛it, jsou u╛ivatelΘ tohoto programu chrßn∞ni p°ed zv∙lφ dr╛itel∙ autorsk²ch prßv.

Ve sfΘ°e komerΦnφho softwaru jsou licenΦnφ podmφnky vytvß°eny tak, aby co nejvφce chrßnili majitele autorsk²ch prßv, Φφm╛ jsou mnohdy velmi omezovßni vlastnφ u╛ivatelΘ danΘho programu.

Ve sfΘ°e free softwaru je tomu p°esn∞ naopak. Licence chrßnφ u╛ivatele program∙. Jedinß prßva, kterß si vlastnφk autorsk²ch prßv zpravidla ponechßvß, se t²kajφ pouze vydßvßnφ licence a jejφho dodr╛ovßnφ. Proto nenφ d∙le╛itΘ, kdo je vlastnφkem autorsk²ch prßv, ale naopak velmi d∙le╛itΘ jsou vlastnφ podmφnky licence.

Co tedy lze pova╛ovat za free software ? Podφvejme se na tuto otßzku ╣φ°eji. Co se t²Φe licenΦnφch podmφnek, m∙╛eme rozli╣it n∞kolik druh∙ prßv, kterß licence poskytuje - prßvo na kopφrovßnφ a ╣φ°enφ, prßvo na u╛itφ, prßvo na modifikaci pro osobnφ pou╛itφ a prßvo na ╣φ°enφ pozm∞n∞n²ch verzφ programu. Licence m∙╛e zakßzat nebo naopak povolit n∞kterΘ z t∞chto Φinnostφ.

Debianovskß definice free softwaru mimo jinΘ obsahuje:

• volnΘ ╣φ°enφ
• musφ b²t k dispozoci zdrojov² k≤d
• prßvo na modifikaci nebo vytvo°enφ odvozenΘ prßce
• neporu╣itelnost autorova zdrojovΘho textu - ·pravy mohou b²t omezeny pouze na formu patch soubor∙
• licence nesmφ nikoho nijak diskriminovat (osoby, skupiny osob, komerΦnφ sfΘra, apod.)
• licence je platnß pro v╣echny majitele a dr╛itele danΘho programu bez vyjφmek

V╣echny standardnφ licence pou╛φvanΘ pro software v Linuxu (MIT, BSD, Artistic License a GPL) tuto definici spl≥ujφ.

Podφvejme se nynφ podrobn∞ji na jednotlivΘ licence. Nejvoln∞j╣φ licencφ pro free software je licence, kterß dovoluje neomezen∞ ╣φ°it, u╛φvat, modifikovat a ╣φ°it modifikovan² program, za p°edpokladu, ╛e na v╣ech modifikovan²ch kopiφch bude zachovßna poznßmka o autorsk²ch prßvech a licenΦnφch podmφnkßch. Tyto podmφnky spl≥ujφ nap°. licence MIT ftp://sunsite.unc.edu/pub/Linux/LICENSES/mit.license, X Consortium nebo licence XFree86 Project, pod kterou je ╣φ°en X server XFree. Mnoho tzv. shareware program∙ mß velmi podobnΘ licenΦnφ podmφnky, aΦkoli n∞kdy vy╛adujφ n∞jakou formu daru.

Podobnou formou licence je licence BSD ftp://sunsite.unc.edu/pub/Linux/LICENSES/bsd.license, kterß navφc po╛aduje u v╣ech materißl∙, kterΘ popisujφ funkci, p°φpadn∞ u╛itφ programu, zve°ejn∞nφ textu, ╛e produkt obsahuje software vytvo°en² autorem.

Artistic licence ftp://sunsite.unc.edu/pub/Linux/LICENSES/artistic.license umo╛≥uje neomezen∞ ╣φ°it, u╛φvat a modifikovat program pro lokßlnφ ·Φely. Povoluje navφc i ╣φ°enφ modifikovan²ch spustiteln²ch soubor∙, ale omezuje ╣φ°enφ modifikovan²ch zdrojov²ch text∙, Φφm╛ by m∞li b²t chrßn∞ny zßjmy autor∙ a u╛ivatel∙ free softwaru. Artistic licence je pou╛ita u Perlu.

Pravd∞podobn∞ nejznßm∞j╣φ a nejpou╛φvan∞j╣φ licencφ je GPL (General Public License) ftp://prep.ai.mit.edu/pub/gnu/COPYING, o kterΘ si budete moci p°eΦφst v dal╣φm Φφsle.