ProΦ pou╛φvat okna, kdy╛ mßme dve°e?
-- Andre Fachat
Linux je free softwarov² operaΦnφ systΘm (p°esn∞ji °eΦeno Linux jako takov² je pouze jßdro tohoto systΘmu). Na jeho v²voji zaΦal pracovat Linus Torvalds b∞hem sv²ch studiφ s cφlem vyvinout voln∞ dostupnou alternativu k operaΦnφmu systΘmu Unix, proto╛e v╣echny jeho implementace byly nesmysln∞ drahΘ. Tφm, ╛e velice brzy zve°ejnil zdrojovΘ k≤dy tehdy nep°φli╣ funkΦnφho jßdra, p°ilßkal mnoho dal╣φch v²vojß°∙ a prßce na jßd°e se tak zrychlila. Dφky dal╣φm free softwarov²m projekt∙m, jako je GNU, kterΘ dodaly ostatnφ d∙le╛itΘ souΦßsti se velice brzy poda°ilo sestavit pou╛iteln² operaΦnφ systΘm.
Od roku 1991 je Linux velice zajφmavou alternativou pro komerΦnφ operaΦnφ systΘmy a svou stabilitou a v²konem je mnohdy p°edΦφ. V poslednφ dob∞ nabyl neb²valΘ popularity a nachßzφ ╣irokΘ uplatn∞nφ - od sφ╗ov²ch server∙ a studentsk²ch poΦφtaΦ∙ si dnes pomalu klestφ cestu i do kancelß°φ.
Od Linuxu dnes m∙╛ete oΦekßvat vysokou stabilitu v²kon, dobrou podporu hardware a je k dispozici i slu╣nΘ mno╛stvφ aplikacφ - jak komerΦnφch tak free softwarov²ch. O r∙zn²ch vyu╛itφ Linuxu se doΦtete v dal╣φch Φlßncφch tΘto rubriky.
Linux byl p∙vodn∞ vyvφjen pro procesor i386, ale byl portovßn i na mnoho dal╣φch platforem. Standardnφ distribuce jßdra obsahuje podporu procesor∙ Alpha (pracovnφ stanice firmy digital), Strong ARM, i386 (IBM PC kompatibilnφ poΦφtaΦe, SGI Visual Workstation), Motorola 680x0 (Amiga, pracovnφ stanice Apollo a HP-Apollo serie 300, Atari, Apple Macintosh, Sun3x, Q40 a Q60), Mips (pracovnφ stanice SGI a dal╣φ), Power PC (poΦφtaΦe PowerMac atd.), Sparc a Sparc 64 (UltraSparc).
Jßdro Linuxu takΘ podporuje mnoho dal╣φch roz╣i°ujφcφch karet (sφ╗, SCSI, zvuk, ISDN, USB atd.).