Free software a komerΦnφ sv∞t

Vzpomφnky na otroctvφ Φinφ svobodu je╣t∞ milej╣φ.

-- Cicero

Toto je mal² Φlßnek o vztahu komerΦnφho sv∞ta a free software. Pokud zrovna p°em²╣lφte nad tφm, o jak² vztah se v∙bec m∙╛e jednat, pak je prßv∞ pro Vßs. Tyto dv∞ v∞ci opravdu nejdou na prvnφ pohled v∙bec dohromady a v²raz komerΦnφ free software znφ p°ibli╛n∞ stejn∞ jako zlatΘ st°φbrnΘ hodinky. Dlouho tomu skuteΦn∞ tak bylo a free softwarovΘ programy byly vyvφjeny spφ╣e po pracovnφ dob∞ n∞kter²mi nad╣enci.

Pravd∞podobn∞ prvnφ, kdo p°edpov∞d∞l fakt, ╛e free software jednou dosßhne kvalit komerΦnφch produkt∙, byl Richard Stallman ve svΘm GNU manifestu. P°edpov∞d∞l takΘ, ╛e free software se stane jednou zajφmav²m pro komerΦnφ firmy, co╛ bylo ve svΘ dob∞ nesporn∞ velmi odvß╛nΘ tvrzenφ. NicmΘn∞ p°edstavoval si, ╛e tyto firmy budou u╛iteΦnΘ zejmΘna pro distribuci program∙ Φi poskytovßnφ zßruky. Ostatnφ jeho nßpady uvedenΘ v GNU manifestu zn∞ly na prvnφ podhled pon∞kud podivn∞ a na prvnφ p°eΦtenφ GNU manifest viznφvß pon∞kud protikomerΦn∞.

Ze zaΦßtku se free software rozvφjelo zejmΘna na p∙d∞ v²zkumn²ch ·stav∙ a dal╣φch neziskov²ch organizacφ. GNU Manifest se zaΦal vypl≥ovat o asi 10 let pozd∞ji poΦßtkem devadesßt²ch let, kdy dφky Linuxu GNU dosßhlo svΘho prvotnφho cφle poskytnout operaΦnφ systΘm profesionßlnφ kvality a stalo velmi populßrnφ. Opravdu vznikly firmiΦky zab²vajφcφ se distribucφ free softwaru. U n∞kter²ch z nich (jako je Redhat, Caldera Φi Cygnus) u╛ nelze mluvit jenom o mal²ch firmiΦkßch a jejich aktivity se brzy velmi rozrostly. Vyjma poskytovßnφ technickΘ podpory i aktivn∞ podporujφ nejznßm∞j╣φ v²vojß°e a pou╣tφ se vφce Φi mΘn∞ ·sp∞╣n∞ i do vlastnφho v²voje free softwaru. Mnoho m²ch znßm²ch velmi p°ekvapila celkem hezkß krabice distribuce RedHat s profesionßln∞ vyhlφ╛ejφcφm designem, barevn∞ poti╣t∞n²mi CD a obstojn∞ tlust²m (na Microsoftφ pom∞ry) manußlem. Linux a GNU u╛ n∞kolik let nevypadß jako amatΘrsk² experiment n∞kolika podivφn∙.

Firmßm se opravdu zaΦalo vyplßcet utrßcet penφze za n∞co, co potom bude zdarma jednodu╣e proto, ╛e to zv²╣φ odbyt jejich ostatnφch produkt∙. P°esto, ╛e GNU programy jsou zadarmo, hodn∞ lidφ si CD koupφ apod. V∞t╣ina z t∞chto firem ale stßle vidφ hlavnφ zisk v prodeji Φist∞ komerΦnφch program∙ pod GNU/Linux.

Dal╣φ zajφmavou Stallmanovou vizφ bylo chßpßnφ pojmu free software na jinΘ ·rovni, ne╛ je klasickΘ komerΦnφ/zadarmo. Vysv∞tluje, ╛e programy mohou b²t komerΦnφ a nekomerΦnφ podle toho, jestli jsou vyvφjeny za ·Φelem zisku, nebo pouze pro radost z programovßnφ (Φi jinΘ slasti). Nezßvisle na tom ale mohou b²t proprietary, nebo free. U proprietary (vlastnickΘho) programu si jeho autor ponechßvß zdrojovΘ k≤dy, tajemstvφ jeho funkce (nap°φklad tφm, ╛e algoritmus patentuje) Φi jinß d∙le╛itß prßva (omezuje pou╛itφ, modifikaci apod). Drtivß v∞t╣ina program∙ byla proprietary. I auto°i freewaru v∞t╣inou neposkytovali zdrojovΘ k≤dy a tajili svΘ algoritmy a existovalo pouze pom∞rn∞ mßlo opravdu free program∙ (TeX, X apod.), kterΘ byly opravdu free. Stallman ale jako prvnφ zaΦal uva╛ovat i o free komerΦnφm programu, tedy programu, je╛ je sice vyvφjen za ·Φelem zisku, ale je stßle dostupn² jako free sofware.

Programy pat°φcφ kategorie komerΦnφho free softwaru se zaΦaly objevovat pom∞rn∞ Φasto. Jednφm velice znßm²m p°φkladem je distribuce Linuxu RedHat, kde jeho autor (komerΦnφ firma) vyvinula mnoho free softwaru (sprßvce balφk∙ atd.) jenom proto, aby uΦinila svoji distribuci populßrn∞j╣φ a m∞la tak dobr² zisk z prodeje CD a dokumentace, technickΘ podpory a n∞kter²ch komerΦnφch produkt∙ zalo╛en²ch na tΘto distribuci. Navφc se velmi p∞kn∞ chovß k jednotliv²m v²vojß°∙m, vyplatφ se jφ posφlat CD s instalacφ zdarma (aby zv²╣ila popularitu) a podporovat nezßvislΘ v²vojß°e i jinak. RedHat je ╛ivoucφm p°φkladem, ╛e Stallmanova vize proti v╣em p°edpoklad∙m funguje. Tato firma (narozdφl nap°φklad od Caldery) nem∞la ╛ßdn² velk² poΦßteΦnφ kapitßl a jejφ aktivity v rßmci proprietary softwaru jsou pom∞rn∞ malΘ.

Jinou mΘn∞ znßmou firmou je Cygnus, kterß se primßrn∞ zab²vß v²vojem specializovan²ch systΘm∙ do r∙zn²ch za°φzenφ. Pro p°eklad t∞chto program∙ ale pou╛φvß GNU C a proto se jφ vyplatφ tento p°ekladaΦ aktivn∞ vyvφjet a podporovat. Vyvφjφ takΘ dal╣φ roz╣φ°enφ GNU C pro n∞kterΘ spoleΦnosti vyrßb∞jφcφ procesory (takovΘ firmy rßdy zaplatφ, aby zφskaly kvalitnφ p°ekladaΦ pro jejich platformu), a starß se nap°φklad i o port GNU C pro Windows. Proto i GNU C lze pova╛ovat zcela p°ekvapiv∞ za pom∞rn∞ komerΦnφ program. Zde z°ejm∞ velmi kladn∞ zapracoval dal╣φ chytr² Stallman∙v nßpad, tedy copyleft, kter² chrßnφ p°ed komerΦnφm zneu╛itφm GNU. Ka╛dß takovß firma je povinna svΘ vylep╣enφ do GNU program∙ zve°ejnit a napomoci tak v²voji.

V poslednφ dob∞ ale dochßzφ k dal╣φm p°ekvapiv²m zm∞nßm. D∙le╛it²m krokem byl pravd∞podobn∞ velmi znßm² Φlßnek Erika Raymonda Catedrall and Bazaar. Zde si v╣iml velmi zajφmavΘho faktu, ╛e Linux je vlastn∞ prvnφ v∞t╣φ projekt, kter² vypracuje znßmΘ p°esv∞dΦenφ o neparalelizovatelnosti programovßnφ. Dlouho panovala p°edstava, ╛e komplikovanΘ a provßzanΘ programy musφ b²t vyvφjeny malou skupinou lidφ, kterß se snadno domluvφ na r∙zn²ch detailech a ╛e p°idßnφ vφce programßtoru vnese do projektu zv∞t╣φ zmatek a Φasto mß i zßporn² efekt. Navφc mnoho lidφ tvrdφ, ╛e program se musφ zve°ejnit teprve v rozumn∞ pou╛itelnΘm stßdiu, aby se neodradily u╛ivatelΘ.

Linus poru╣il v╣echna tato pravidla. Zve°ejnil hned prvnφ naprosto nepou╛itelnou verzi programu a na Linuxu pracujφ stovky a╛ tisφce v²vojß°∙, co╛ bylo v tΘ dob∞ zcela ojedin∞lΘ. Erik tento postup nazval Bazarem. V╣iml si mnoha jeho vlastnostφ. Linus nap°φklad jeden Φas vydßval kernel dokonce dvakrßt denn∞, aby poskytl u╛ivatel∙m a v²vojß°∙m ka╛dodennφ odm∞nu za jejich prßci. Toto mß jednoznaΦn∞ kladn² efekt, co╛ je naprosto v rozporu z tvrzenφm v∞t╣iny knih. Erik si v╣iml, ╛e takov² otev°en² model p°inß╣φ mnoho v²hod. K≤d je hned testovßn mnoha u╛ivateli, chyby jsou mnohem rychleji nalezeny a Φasto je opravφ i samotnφ u╛ivatelΘ. Navφc program Φte vφce lidφ, vφce lidφ mß nßpady k jeho vylep╣enφ a tak je efektivita i u tak velkΘho mno╛stvφ v²vojß°∙ vysokß. Erik ve svΘm Φlßnku popisuje, jak se ·sp∞╣n∞ pokusil tento postup napodobit na jednodu╣╣φm programu pro p°enos po╣ty - fetchmail. Prakticky tedy otestoval, ╛e tento nov² postup nenφ vßzßn na jakΘhosi poloboha jmΘnem Linus, ale je jednodu╣e reprodukovateln².

Tento postup sice nebyl a╛ tak nov² a pou╛φval se i jinde. Erik ale jako prvnφ o tom napsal jφmav² Φlßnek a inspiroval tak mnoho lidφ k ·vahßm nad jejich projekty. Dφky jeho Φlßnku nap°φklad vznikl projekt Egcs (co╛ je odno╛ GNU C s otev°en²m v²vojov²m modelem) a Bazaar je tedy podrobovßn test∙m na je╣t∞ °ßdov∞ slo╛it∞j╣φm problΘmu, ne╛ je kernel. Mnoho pesimist∙ toti╛ argumentuje tφm, ╛e kernel Linuxu stßle je╣t∞ nenφ dostateΦn∞ provßzan² program, algoritmy jsou jednoduchΘ a o valnou Φßst nßvrhu se postarali pßnovΘ z Bellov²ch laborato°φ p°ed dvaceti lety. Na druhou stranu optimaluzijφcφ p°ekladaΦ ale pat°φ k nejkomplikovan∞j╣φm program∙m v∙bec a proto ·sp∞ch Egcs snad tyto obavy vyvrßtφ. Od tΘ doby vzniklo i mnoho dal╣φch velmi ·sp∞╣n²ch projekt∙ s Bazarov²m v²vojem. Namßtkou nap°φklad GIMP (kreslφcφ program dnes srovnateln² s Photoshopem), GNOME, KDE (desktopy srovnatelnΘ z Windows) a dal╣φ, kterΘ se rozvφjejφ takovou rychlostφ, ╛e jsem si ji p°ed dv∞ma roky nedokßzal p°edstavit.

Nejd∙le╛it∞j╣φ na tomto Φlßnku asi je, ╛e zaujal nejenom v²vojß°e free softwaru, ale i komerΦnφ firmy. Mana╛e°i z°ejm∞ dostali pocit, ╛e takovΘ uvoln∞nφ zdrojov²ch k≤d∙ jejich firm∞ pom∙╛e. N∞kte°φ doufajφ, ╛e tisφce v²vojß°∙ zdarma pomohou firm∞ p°edhonit konkurenci a firma potom vyd∞lß na komerΦnφch dopl≥cφch, jinφ doufajφ, ╛e u╛ivatelΘ si opravφ chyby. Erik Raymond se je pokusil je╣t∞ vφce navnadit zavedenφm pojmu Open Source Software mφsto free software. Tento pojem znφ lΘpe u╣φm mana╛erov²m a h∙°e u╣φm Stallmanov²m. Navφc vznikla definice open source softwaru a tak by m∞lo dochßzet k mΘn∞ zmatk∙m.

Prvnφ vla╣tovkou byla Mozilla, kterß loni zcela neΦekan∞ uvolnila zdrojovΘ k≤dy Netscape. Erik Raymond a dal╣φ toto vid∞li jako jednu z nejv∞t╣φch ╣ancφ free softwaru, proto╛e to byl prvnφ seri≤znφ pokus komerΦnφ firmy to otestovat. V²voj na Netscape 5.0 pr² b∞╛φ v plnΘm proudu a tak i p°es velmi ╣patnΘ poΦßteΦnφ p°edpoklady (velk² a ╣patn∞ napsan² k≤d, vy╛adovßnφ komerΦnφch knihoven apod.) se tento projekt z°ejm∞ docela zdßrn∞ rozvφjφ. Nevφm sice, jestli to Mozille pom∙╛e vymanit se z komplikovanΘ situace, jakou ji Microsoft vyrobil, ale snad se z Netscapu stane p°ece jeno o n∞co stabiln∞j╣φ a spolehliv∞j╣φ program. Prvnφ alphaverze prohlφ╛eΦe Mozilla (jak se nov² free softwarov² Netscape jmenuje) jsou ji╛ na sv∞t∞. Neumφ Javu ale jinak vypadajφ krat╣φ, rychlej╣φ a snad i stabiln∞j╣φ. To je rozhodn∞ vφc, ne╛ bych Φekal.

Mozilla ale nez∙stala sama. Mnoho dal╣φch firem zva╛uje free software a to nejenom malΘ firmiΦky. Free software se sice tφmto pou╣tφ na tenk² led, kde nikdo p°esn∞ nevφ, co se stane. Nikdy se nic podobnΘho netestovalo ale vypadß to, ╛e i p°es mnohΘ poΦßteΦnφ potφ╛e (neznalost problematiky se strany komerΦnφch firem, nebo zcela zbyteΦnΘ vyvtvß°enφ nov²ch free softwarov²ch licencφ nekompatibilnφ s GPL) v∞c funguje a prospφvß na obou stranßch. Je pravda, ╛e n∞kterΘ firmy se sna╛φ vyd∞lat tφm, ╛e uvolnφ jßdro programu a nechajφ si platit za dopl≥ky, ale i to pova╛uji za p°φnosn∞ a zatφm se to ned∞je p°φli╣ Φasto.

Nedavno skupina v²vojß°∙ Mac OS zaΦala uva╛ovat o uvoln∞nφ zdrojov²ch k≤d∙. Cht∞jφ pou╛φt vlastnφ licenci AAPL, kterß by byla podobnß GPL. Vidφ to jako jednu z cest, jak zφskat vφce v²vojß°∙ na jejich stranu a uskuteΦnit velkΘ zm∞ny v jejich operaΦnφm systΘmu (pou╛φt mikrojßdro Mach apod.). TakΘ se zaΦφnajφ obßvat Linuxu. Podle odhad∙ RedHatu mß toti╛ Linux 5 a╛ 10.5 mili≤n∙ u╛ivatel∙ a jejich poΦet i spokojenost stßle nar∙stß obrovsk²m tempem a proto se Apple zaΦφnß obßvat odsunutφ do ·stranφ.

Nenechala na sebe dlouho Φekat ani IBM, kterß se jen tak do ╛ßdn²ch v∞t╣φch experiment∙ nepou╣tφ. Zve°ejnila zdrojovΘ k≤dy PKI (public key infrastructure), pro Linux uvolnila p°ekladaΦ jazyka REXX, p°ekladaΦ Javy, pr² je tΘm∞° hotovß IBM DB2 pro Linux a zva╛uje se port JavovskΘho VisualAge. Nedßvno zve°ejnila informace o programu pro podporu free softwarovΘho WWW serveru Apache a dokonce zam∞stnanci tvrdφ, ╛e se v laborato°i IBM pracuje na portu Linuxu pro IBM S/390. Zcela neΦekan²m krokem bylo takΘ uvoln∞nφ zdrojov²ch k≤d∙ n∞kter²ch d∙le╛it²ch program∙, jako je nap°φklad modul pro emulaci Windows z OS/2, co╛ m∙╛e v²razn∞ pomoci LinuxovΘmu emulßtoru Wine.

Mezi dal╣φ nov∞ free softwarovΘ programy pat°φ i znßmy distribuovan² operaΦnφ systΘm Amobea apod. V poslednφch t²dnech zaΦaly vznikat dokonce i novΘ firmy s cφlem vyvφjet free software. Nejaktivn∞j╣φ je z°ejm∞ ABI, kterß nedßvno vydala prvnφ v²vojovou prerelease svΘho budoucφho word procesoru.

Mnoho firem v souΦasnΘ dob∞ alespo≥ distribuuje svΘ programy zdarma (Be uvolnila BeOS, firma Sun nedßvno Solaris - klon UNIXu (a pokud se ji poda°φ vy°e╣it licenΦnφ potφ╛e, mo╛nß zve°ejnφ i zdrojovΘ k≤dy)), nebo p°evßd∞jφ svΘ programy pro Linux (nedßvno prob∞hl doslova zßvod mezi velk²mi databßzov²mi programy o to, kdo bude d°φve a lΘpe podporovat Linux a tak i d∙le╛itΘ produkty jako Interbase, Oracle nebo DB2 fungujφ pod Linuxem. Mnoho z nich je k dispozici dokonce zdarma).

Mezitφm se v²voj nezastavil ani na nekomerΦnφm poli. KDE 1.0 p°ineslo prvnφ stabilnφ a u╛ivatelsky p°φjemn² desktop, GIMP je prvnφ opravdu p∞knou aplikacφ pro "koncovΘ u╛ivatele", LyX se stßvß konkurence schopn²m "Word Procesorem", novß verze gcc koneΦn∞ p°inß╣φ podporu Pentiφ a Pentiφ Pro, Samba 2.0 se stßvß nejrychlej╣φm file serverem pro Windows. Navφc Linux zvφt∞zil jako produkt s nejlep╣φ technickou podporou a testy prokßzaly mnohem v∞t╣φ stabilitu Linuxu a GNU utilit, ne╛ u podobn²ch komerΦnφch projekt∙. Pracuje se na nßrodnφ podpo°e. KDE, GNOME a mnoho GNU program∙ u╛ umφ ╚esky a X consorcium vydalo nov² standard pro klßvesnice, kter² by snad jednou m∞l vy°e╣it potφ╛e z mrtvou klßvesou pod X11.

Proto╛e je mnoho free softwarov²ch program∙ neobyΦejn∞ kvalitnφch, zaΦφnajφ b²t zajφmavΘ i pro nepoΦφtaΦovΘ spoleΦnosti. Linux byl pou╛it p°i tvorb∞ filmu Titanic, v Los Alamos na superpoΦφtaΦi slo╛enΘho z 68 PC (pro emulaci atomovΘ bomby), u╛ dvakrßt byl na ob∞╛nΘ drßze apod.

Nedavno Linux News zve°ejnily souhrn udßlostφ ve sv∞t∞ Linuxu za rok 1998. Je to opravdu zajφmavΘ Φtenφ. Vzniklo mnoho nov²ch spoleΦnostφ a program∙. Je zajφmavΘ sledovat zm∞ny v nßzorech novinß°∙ od "Linux nikdy nebude ╣iroce pou╛φvßn" a╛ k "v╛dycky jsem tvrdil, ╛e Linux je seri≤znφm konkurentem Windows NT". Za zmφnku takΘ stojφ HallowenskΘ dokumenty, kterΘ jsou prvnφ reakcφ Microsoftu na Linux a jsou opravdu zajφmav²m Φtenφm (a╗ byly stvo°eny za jak²mkoli ·Φelem)