Na druhé straně je třeba přiznat, že alespoň pro počáteční období nasazení klade vyšší nároky na administrativu (především znalosti administrátora databázového serveru v oblasti správy systému - UNIXu) - ovšem to je přirozená daň za novou architekturu a vylepšení databázového serveru.

V následujícím textu bych rád zmínil část některých nových či méně známých (nebo spíš nevyužívaných) postupů, které mohou zkvalitnit aplikace ve výše uvedených oblastech. Všechny příklady jsou odzkoušené v prostředí dbaccess na databázi stores7 anebo sysmaster. Doufám, že následující řádky budou užitečné alespoň pro některé aplikační programátory (pokud zcela nevyhynuli).

Začneme něčím jednodušším

Chcete-li spojit dva řetězce do jedoho bez koncových mezer za prvním z nich, využijte funkce TRIM a operátoru zřetězení (“||“) pro následující výběr:

SELECT TRIM (fname) || “ “ || lname fullname FROM customer;

Funkce TRIM se výborně hodí také v případě, když třeba skládáte jména adresářů a souborů uložených v databázi nebo sestavujete příkazovou řádku včetně argumentů. Bez funkce TRIM by byly tyto požadavky v uložených procedurách neřešitelné.

Databáze sysmaster

Databáze sysmaster je v databázovém systému Informix poměrně dlouho. Její nezveřejněný základ obsahovala již verze 5.X. Přesto se používá poměrně málo, i když obsahuje spoustu užitečných informací, které lze s úspěchem použít v aplikacích. Její schéma (i se stručným popisem) najdete v adresáři $INFORMIXDIR/etc, pod názvem sysmaster.sql. Podrobnější popis některých tabulek a pohledů najdete v manuálu INFORMIX-OnLine Dynamic Server Administrator’s Guide.

Najdete v ní třeba tabulku sysdatabases se seznamem databází, které jsou v daném serveru vytvořeny, včetně jejich vlastností jako je vlastník, jméno prostoru, ve kterém je databáze umístěna, datum vytvoření a typ logování databáze. Pomocí následujícího příkazu můžete ve vlastní aplikaci vytvořit podobný seznam, jaký poskytuje onmonitor v nabídce Status/Databases:

SELECT name, (DBINFO (“dbspace”, partnum)), created, is_logging, is_buff_log, is_ansi
   FROM sysmaster:sysdatabases;

Dáte-li si práci a napíšete uloženou proceduru, která konvertuje hodnoty ze sloupců is_logging, is_buff_log a is_ansi na kódy N, B, U a U*, dostanete výpis zcela shodný s onmonitorem. Velmi podobná je tabulka systabnames, která obsahuje seznam všech tabulek ve všech databázích serveru včetně čísla partnum, které identifikuje tblspace (adresu uložení) tabulky.

Z tabulky sysptnhdr zase můžete zjistit skutečný počet řádek v tabulce, i když třeba do ní právě teď importujete milióny řádek a ona je zamčena. Je třeba si uvědomit, že počet řádek nrows z tabulky systables je aktualizován až příkazem update statistics, zatímco počet nrows z tabulky sysptnhdr je aktualizován průběžně. Z tabulky sysptnhdr můžete rovněž určit celkový počet tabulce přidělených stránek (nptotal) i počet skutečně použitých stránek (npused). Tabulka sysptnhdr také obsahuje příští přidělené číslo do sloupce SERIAL - serialv. Uvedené údaje můžete jinak zjistit utilitou oncheck (ta se však z aplikace volá podstatně obtížněji):

SELECT T.tabname, T.nrows, H.nrows, H.nptotal, H.npused, H.serialv
   FROM systables T, sysmaster:sysptnhdr H
   WHERE tabid > 99 AND T.partnum = H.partnum;

Konfigurační parametry databázového serveru lze přečíst z tabulky sysconfig. Název parametru je cf_name, platná hodnota cf_effective, hodnota parametru při startu serveru cf_original a standardní hodnota (není-li parametr uveden v $INFORMIXDIR/etc/$ONCONFIG) cf_default:

SELECT cf_name, cf_effective, cf_original, cf_default
   FROM sysmaster:sysconfig

Velmi jednoduše lze napsat uloženou proceduru, která jako vstupní argument dostane jméno konfiguračního parametru a vrátí jeho platnou hodnotu.

Funkce DBINFO

Funkce DBINFO vám umožní přečíst velmi důležité informace, které aplikačním programátorům dlouho chyběly. Určitě mezi ně patří poslední číslo, které server přidělil do sloupce typu SERIAL – legitimní požadavek v uložené proceduře. Porovnejte c_serial, c_max:

INSERT INTO customer (customer_num, fname, lname) VALUES (0, "Jan", "Sokol");
SELECT DBINFO (“sqlca.sqlerrd1”) c_serial, MAX (customer_num) c_max
   FROM customer;

Pomocí funkce DBINFO můžete také určit, kolik řádek jste posledním příkazem SQL zpracovali (vložili, smazali, opravili). Porovnejte c_before, c_plus a c_after:

SELECT COUNT (*) c_before FROM customer WHERE state = "CO";
UPDATE customer SET state = "CO" WHERE state = "NJ";
SELECT DBINFO ('sqlca.sqlerrd2') c_plus, COUNT (*) c_after
   FROM customer WHERE state = "CO";

Funkce DBINFO umožňuje zjistit i jméno počítače c_dbhost, na kterém běží databázový server, i typ databázového serveru včetně verze c_ver:

SELECT DBINFO (“dbhostname”) c_dbhost, DBINFO (“version”, “full”) c_ver
   FROM systables T WHERE T.tabid = 1;

Typ a verzi databázového serveru můžete pomocí funkce DBINFO vypsat i po částech:

SELECT DBINFO (“version”, “server-type”), DBINFO (“version”, “major”),
  DBINFO (“version”, “minor”), DBINFO (“version”, “os”), DBINFO (“version”, “level”),
   FROM systables T WHERE T.tabid = 1;

Funkce DBINFO a databáze sysmaster

Ještě zajímavější informace získáte zapojením funkce DBINFO při čtení sysmaster. K nejdůležitějším informacím, které DBINFO vrací, patří sid (session identifier), který je vstupním klíčem k administrátorským (nejenom) informacím v databázi sysmaster. Podle tohoto klíče můžete například zjistit aktivní otevřenou databázi z tabulky sysopendb (není zveřejněna) včetně spousty zajímavých atributů (typ logování databáze, úroveň izolace procesů, národní prostředí, příznak výlučného otevření databáze):

SELECT * FROM sysmaster:sysopendb
WHERE odb_sessionid = DBINFO (“sessionid”) AND odb_iscurrent = “Y”;

Z pohledu syssession zase můžete přečíst login uživatele username, UID klienta, PID klientského procesu (ne pro vzdálené klienty ve Windows), hostname klienta, jméno terminálu tty (pro znakové klienty):

SELECT sid, username, uid, pid, hostname, tty
   FROM sysmaster:syssessions WHERE sid = DBINFO (“sessionid”);

Pro monitorování časově náročných klientských programů se hodí tabulka syssesprof. Z této tabulky lze pro aktuální běh programu (přesněji session) přečíst třeba počet čtení isread, zápisů iswrite, oprav isrewrite a mazání isdelete (v této tabulce je spousta dalších zajímavých údajů):

SELECT isreads, iswrites, isrewrites, isdeletes
   FROM sysmaster:syssesprof WHERE sid = DBINFO (“sessionid”);

Funkce DBINFO umožní pro každou tabulku určit jméno dbspace, ve kterém je uložena. První příkaz určí dbspace pro tabulky aktuální databáze a druhý pro všechny tabulky v serveru (a něco navíc):

SELECT tabname, DBINFO (“dbspace”, partnum)
   FROM systables WHERE tabid > 99 AND tabtype =”'T”;

SELECT dbsname, tabname, DBINFO (“dbspace”, partnum)
   FROM sysmaster:systabnames;

Jestliže nechcete nebo nemůžete použít funkci DBINFO, můžete dbspace pro tabulky určit i jiným způsobem:

SELECT T.tabname, D.name
   FROM systables T, sysmaster:sysdbstab D
   WHERE T.tabtype = "T" AND T.tabid > 99
      AND TRUNC (T.partnum / POW (2, 20)) = D.dbsnum;

Uvedený příklad vychází ze všeobecně známé skutečnosti, že horních 12 bitů (z celkových 32) čísla tblspace (někdy nazývané partnum) je číslo dbspace, které se nachází v tabulce sysdbstab.

Pohodlnější zpracování NULL hodnot

Hodnoty NULL v databázi ztěžují programátorům život. Už jenom proto, že filtr na ně se píše jinak než filtr na ostatní hodnoty (IS [NOT] NULL). Funkce NVL umožňuje nahradit hodnotu NULL ve sloupci libovolného typu za nějakou vhodnou zarážku, kterou lze v klientském programu nebo uložené proceduře lépe zpracovat:

SELECT fname, lname, NVL (address2, "N/A") FROM customer;

Uvedené nápady tvoří jen malou část nových možností aplikačních programátorů. Namátkou lze jmenovat:

Martin Lipš, lips@komix.cz