Zßkladnφm pramenem prßva je zßkon 478/92 Sb., O u₧itn²ch vzorech a souΦasn∞ i zßkon 527/90 Sb., O vynßlezech, pr∙myslov²ch vzorech a zlepÜovacφch nßvrzφch, jeho₧ n∞kterß ustanovenφ majφ obdobnou platnost pro prßva na u₧itn² vzor.

U₧itn²m vzorem se chrßnφ technickΘ °eÜenφ, kterΘ je novΘ, p°esahuje rßmec pouhΘ odbornΘ dovednosti a je pr∙myslov∞ vyu₧itelnΘ (kritΘria podobnß zßkonn²m p°edpoklad∙m patentovatelnosti vynßlez∙).

• - objevy, v∞deckΘ teorie a matematickΘ metody
• - pouhΘ vn∞jÜφ ·pravy v²robk∙
• - plßny, pravidla a zp∙soby vykonßvßnφ duÜevnφ Φinnosti
• - programy poΦφtaΦ∙
• - pouhΘ uvedenφ informace

Novost u₧itnΘho vzoru se posuzuje stejn∞ jako novost vynßlezu. VÜechny poznatky zve°ejn∞nΘ kdekoliv ve sv∞t∞ p°ed dnem priority mohou b²t namφtßny proti novosti u₧itnΘho vzoru. V²jimku tvo°φ zve°ejn∞nΘ prßce p∙vodce z poslednφch Üesti m∞sφc∙ p°ed podßnφm p°ihlßÜky u₧itnΘho vzoru. Ty nemohou tvo°it namφtacφ materißl.

Prßvo na u₧itn² vzor mß p∙vodce, tj. ten kdo jej vytvo°il vlastnφ tvo°ivou pracφ, nebo jeho prßvnφ nßstupce. Stejn∞ jako u vynßlez∙ i zde existuje institut podnikovΘho u₧itnΘho vzoru (kap. ... Podnikovß pr∙myslovß prßva).

O zßpis do rejst°φku u₧itn²ch vzor∙ se ₧ßdß p°ihlßÜkou u₧itnΘho vzoru podanou pφsemn∞ u ┌°adu, kterß smφ obsahovat jen jedno technickΘ °eÜenφ nebo skupinu °eÜenφ, kterß jsou navzßjem spojena tak, ₧e uskuteΦ≥ujφ jedinou technickou myÜlenku. Spl≥uje-li p°ihlßÜka formßlnφ nßle₧itosti stanovenΘ zßkonem, zapφÜe ┌°ad u₧itn² vzor do rejst°φku.

┌Φinky u₧itnΘho vzoru jsou shodnΘ s ·Φinky patentu.

Pro drobnΘ a st°ednφ podnikatele je d∙le₧itΘ, ₧e p°ihlßÜkou u₧itnΘho vzoru mohou zφskat ochranu, tj. zßpis u₧itnΘho vzoru do rejst°φku v Φase podstatn∞ kratÜφm, ne₧ je Φas pot°ebn² k ud∞lenφ patentu - obvykle na celΘ °φzenφ postaΦφ 3 a₧ 6 m∞sφc∙. Zφskajφ tφm daleko rychleji a levn∞ji v²luΦnou ochranu na urΦit² v²robek s pln²m vlastnictvφm a prßvem naklßdat s tφmto duÜevnφm majetkem. Tzn., ₧e mohou poskytovat licence t°etφm osobßm, aby mohly rovn∞₧ vyrßb∞t chrßn∞n² v²robek, mohou toto prßvo p°evΘst, resp. prodat, ale mohou rovn∞₧ ·Φinn∞ zasßhnout proti poruÜovatel∙m jejich prßva a mohou na nich soudn∞ vymßhat nßhradu Ükod i uÜlΘho zisku z titulu poruÜovßnφ prßv zapsanΘho u₧itnΘho vzoru.

U u₧itnΘho vzoru se provßdφ pouze formßlnφ pr∙zkum. Posouzenφ novosti a toho, zda °eÜenφ p°esahuje rßmec pouhΘ odbornΘ dovednosti a je pr∙myslov∞ vyu₧itelnΘ, probφhß jen v p°φpad∞, ₧e dojde k v²mazovΘmu °φzenφ. D∙kaznφ materißl p°i ₧ßdosti o v²maz musφ obstarat vlastnφmi reÜerÜemi protistrana.

Ochrana technickΘho °eÜenφ u₧itn²m vzorem je pro p°ihlaÜovatele v²hodnß nejen rychlostφ zßpisu, nejen relativnφ snadnostφ jejφho dosa₧enφ, ale i tφm, ₧e nevy₧aduje tak vysokΘ finanΦnφ nßklady na p°ihlßÜenφ a udr₧enφ ochrany. Nev²hodou je naopak kratÜφ doba ochrany , tj. 4 roky (ode dne podßnφ p°ihlßÜky) s mo₧nostφ dvojφho prodlou₧enφ o t°i roky, tj. na celkovou ochrannou dobu 10 rok∙. DalÜφ nev²hodou je menÜφ jistota ochrany, proto₧e u₧itn² vzor se zapisuje do rejst°φku bez ·plnΘho pr∙zkumu. V∞tÜφ jistotu ochrany si m∙₧e zajistit p°ihlaÜovatel tφm, ₧e si sßm provede vlastnφ p°edb∞₧n² pr∙zkum novosti.

Ochrana u₧itn²m vzorem je vhodnß tehdy, je-li u₧itn² vzor tΘm∞° p°ipraven k v²rob∞ a kde nenφ p°φliÜ vysokΘ riziko z p°φpadnΘho sporu. Dßle i v p°φpad∞, kdy doÜlo ze strany p°ihlaÜovatele k p°eduve°ejn∞nφ p°edm∞tu ochrany, pokud je p°ihlßÜka podßna do 6 m∞sφc∙ od tohoto p°eduve°ejn∞nφ. Zatφmco ochrana technickΘho °eÜenφ patentem je v tomto p°φpad∞ nemo₧nß, u₧itn² vzor bude zapsßn. V n∞kter²ch p°φpadech je v²hodnß a taktickß paralelnφ ochrana jak patentem, tak u₧itn²m vzorem.

Stejn∞ jako u vynßlezu existuje u u₧itnΘho vzoru ustanovenφ o nucenΘ licenci. ┌°ad ud∞lφ nucenou licenci jen v tom p°φpad∞, kdy majitel u₧itnΘho vzoru jeho p°edm∞t nevyu₧φvß, nebo jej vyu₧φvß nedostateΦn∞ a nem∙₧e svou neΦinnost dolo₧it pßdn²mi d∙vody. Ud∞lenφm nucenΘ licence nenφ ovÜem dotΦeno prßvo majitele u₧itnΘho vzoru na ·hradu licenΦnφch poplatk∙.

Pro prßva na u₧itn² vzor, spolumajitelskΘ vztahy, pro zßpis licenΦnφch smluv, p°i p°evodech u₧itn²ch vzor∙, pro vztahy k zahraniΦφ a pod. se pou₧ijφ ustanovenφ patentovΘho zßkona.

Dφky institutu odboΦenφ u u₧itn²ch vzor∙ a odlo₧enΘmu pr∙zkumu u p°ihlßÜek vynßlez∙ se p°ihlaÜovatel∙m nabφzφ nep°ebernΘ mno₧stvφ variacφ, kter²mi mohou pru₧n∞ reagovat na stßle se m∞nφcφ v²chozφ podmφnky.