Bohemia Patent

PODNIKOV┴ PR┘MYSLOV┴ PR┴VA
ZP╠T na ┌vodnφ strßnku


P°edpisy o vynßlezech, pr∙myslov²ch a u₧itn²ch vzorech uzßkonily n∞kolik ustanovenφ o tzv. podnikov²ch vynßlezech, vzorech, vΦetn∞ zlepÜovacφch nßvrh∙. Podle nich p∙vodce, kter² n∞kterß z t∞chto pr∙myslov²ch prßv vytvo°il v pracovnφm nebo obdobnΘm pom∞ru k organizaci, je povinnen nabφdnout je svΘmu zam∞stnavateli. Prßvo na p∙vodcovstvφ vÜak tφmto p°echodem vlastnickΘho prßva na zam∞stnavatele nenφ dotΦeno. P∙vodce musφ b²t uveden na dokumentu o ud∞lenφ p°φsluÜnΘho pr∙myslovΘho prßva.

Ka₧d² p∙vodce podnikovΘho pr∙myslovΘho prßva, na n∞₧ zam∞stnavatel uplatnil majetkovΘ prßvo, mß v₧dy nßrok na vyplacenφ p°im∞°enΘ odm∞ny od zam∞stnavatele. Prßvo na odm∞nu vznikß pφsemn²m oznßmenφm zam∞stnavatele na nabφdku p∙vodce, ₧e si Φinφ nßrok na vynßlez, u₧itn² nebo pr∙myslov² vzor nebo zlepÜovacφ nßvrh. Kriteriem pro vznik nßroku na odm∞nu u podnikov²ch pr∙myslov²ch prßv tedy nenφ ud∞lenφ patentu nebo osv∞dΦenφ o zßpisu do rejst°φku.

Nevyu₧ije-li zam∞stnavatel zßkonem danou lh∙tu, p°echßzφ prßvo p°ihlßsit novΘ °eÜenφ k ochran∞ zp∞t na p∙vodce - zam∞stnance. Zam∞stnanec takto zφskß legßlnφ prßvo p°ihlßsit °eÜenφ k pr∙myslov∞ prßvnφ ochran∞ sßm na sebe, a to jako vlastnφk t∞chto pr∙myslov²ch prßv. Hlφdßnφ lh∙ty je u podnikov²ch pr∙myslov²ch prßv pro zam∞stnavatele velmi d∙le₧itΘ, proto₧e zmeÜkßnφ lh∙ty nelze prominout.

Trochu odliÜn² je postup u podnikovΘho pr∙myslovΘho vzoru. Zde musφ zam∞stnavatel po nabφdce zam∞stnance do t°φ m∞sφc∙ podat p°ihlßÜku pr∙myslovΘho vzoru (jde o m≤dnφ vzory, designy v²robku apod.). Nepodß-li zam∞stnavatel v uvedenΘ lh∙t∞ p°ihlßÜku, p°echßzφ prßvo zp∞t na p∙vodce. UΦinφ-li zam∞stnavatel v tΘto fßzi chybu, bude ji moci napravit pouze uzav°enφm licenΦnφ smlouvy nebo smlouvy o p°evodu prßv z p∙vodce na zam∞stnavatele.

Pro v²Üi odm∞ny p∙vodce za podnikovΘ pr∙myslovΘ prßvo jsou rozhodujφcφ zejmΘna tato kritΘria:

  • Technick² a hospodß°sk² v²znam pr∙myslovΘho prßva, s nφm₧ souvisφ ekonomick² p°φnos prokazateln² z informaΦnφ soustavy zam∞stnavatele a¥ ji₧ p°φmo, nebo ekonomick²m rozborem. V n∞kter²ch p°φpadech se hodnotφ p°φnosy z v²roby, v jin²ch u₧itek z ud∞len²ch licencφ apod., vÜe zßvisφ na konkrΘtnφch podmφnkßch toho kterΘho p°φpadu.
  • Materißlnφ a finanΦnφ podφl zam∞stnavatele na vytvo°enφ pr∙myslovΘho prßva. Tento podφl nem∙₧e b²t nikdy nulov².
  • Rozsah pracovnφch ·kol∙ p∙vodce podle pracovnφ nßpln∞ nebo podle zadan²ch pracovnφch ·kol∙.
  • Podφl novΘho °eÜenφ na v²robku, za°φzenφ, v²robnφ lince apod. Tento podφl nelze opominout, proto₧e do p°im∞°enΘ odm∞ny nepat°φ p°φnosy z vliv∙ nesouvisejφcφch s nov²m °eÜenφm.
P°ijφmßnφ a odm∞≥ovßnφ zlepÜovacφch nßvrh∙ je Φist∞ vnitropodnikovß zßle₧itost a °φdφ se obvykle zlepÜovatelsk²m statutem, kter² v podniku platφ, nenφ ovÜem povinnostφ. U zlepÜovacφho nßvrhu jde v podstat∞ o dohodnut² smluvnφ vztah mezi zam∞stnavatelem a zam∞stnancem - p∙vodcem, a to v rozsahu zßjmu podnikatele v²hodn∞ vyu₧φt znßmou techniku p°izp∙sobenou podnikov²m podmφnkßm.

Pod pojmem pracovnφ pom∞r, resp. pracovn∞ prßvnφ vztah je t°eba rozum∞t vztah zalo₧en² pracovnφ smlouvou, dohodou o provedenφ prßce, dohodou o pracovnφ Φinnosti, smlouvou o dφlo, smlouvou o v²zkumu a v²voji a pod.

Pro zam∞stnance - p∙vodce je d∙le₧itΘ ustanovenφ zßkona v tom, ₧e prßvo nap°. na patent p°echßzφ na zam∞stnavatele tehdy, nenφ-li smlouvou stanoveno jinak. Pokud tedy zam∞stnavatel schvßlil v pracovnφ smlouv∞ dolo₧ku (z pohledu zam∞stnavatele nev²hodnou), ₧e vÜechna novß °eÜenφ, kterß zam∞stnanec vytvo°φ v rßmci pracovnφho pom∞ru, si nebude nßrokovat, pak zam∞stnanec si m∙₧e jednoznaΦn∞ vÜechna tato °eÜenφ p°ihlaÜovat sßm jako p∙vodce.

Pasß₧ zßkona o zn∞nφ pracovnφ smlouvy je d∙le₧itß nap°φklad u designΘr∙. Pokud si designer vyhradφ ve smlouv∞ o provedenφ dφla, ₧e odevzdß dφlo podle zadan²ch parametr∙, ale ₧e uplat≥uje prßvo pro sebe p°ihlßsit °eÜenφ jako pr∙myslov² vzor, pak zφskß smlouvou prßvo p°ihlßsit si sv∙j design k ochran∞. Zadavatel vÜak bude mφt prßvo vyu₧φvat v²sledek objednanΘ prßce ve smyslu smlouvy za cenu v nφ smluvenou (vhodnΘ ve smlouv∞ jednoznaΦn∞ upravit).


ZLEPèOVAC═ N┴VRHY

ZlepÜovacφ nßvrhy nejsou institutem pr∙myslov²ch prßv v pravΘm slova smyslu. NicmΘn∞ patentov² zßkon je ve t°ech ustanovenφch alespo≥ rßmcov∞ upravuje.

Za zlepÜovacφ nßvrh se poklßdajφ technickß, v²robnφ nebo provoznφ zdokonalenφ, jako₧ i °eÜenφ problΘm∙ bezpeΦnosti a ochrany zdravφ p°i prßci a ₧ivotnφho prost°edφ, s nimi₧ mß zlepÜovatel prßvo naklßdat.

TakovΘ prßvo vznikne pouze v p°φpad∞, ₧e p°edm∞t obsa₧en² ve zlepÜovacφm nßvrhu je mimo sfΘru duÜevnφho vlastnictvφ jinΘho. Tuto podmφnku zlepÜovatel nespl≥uje, pokud nabφzenΘ °eÜenφ vytvo°φ ke spln∞nφ pracovnφho ·kolu k zam∞stnavateli, za kter² je placen mzdou. Pracovnφ ·kol zam∞stnance vypl²vß zejmΘna z popisu prßce nebo pracovnφho p°φkazu. Takto vytvo°enß °eÜenφ se stßvajφ souΦßstφ obchodnφho majetku podniku zam∞stnavatele. ZlepÜovatel rovn∞₧ nem∙₧e naklßdat se skuteΦnostmi, kterΘ jsou p°edm∞tem obchodnφho tajemstvφ, nem∙₧e naklßdat se stßvajφcφm obchodnφm majetkem zam∞stnavatele - dosavadnφ v²sledky v∞deckotechnick²ch pracφ, pr∙myslovΘ a jinΘ duÜevnφ vlastnictvφ. Prßvo ze zlepÜovacφho nßvrhu nevznikne rovn∞₧ v p°φpad∞, kdy tomu brßnφ prßva z patentu nebo zapsanΘho pr∙myslovΘho vzoru.

ZlepÜovatel je povinnen nabφdnout zlepÜovacφ nßvrh svΘmu zam∞stnavateli, jestli₧e se zlepÜovacφ nßvrh t²kß oboru prßce nebo Φinnosti zam∞stnavatele. Nabφdkovß povinnost nevypl²vß pouze z pracovnφho, pop°φpad∞ ΦlenskΘho pom∞ru k zam∞stnavateli, ale i z obdobnΘho pracovn∞ prßvnφho vztahu, nap°. z dohod konan²ch mimo pracovnφ pom∞r. Je-li zlepÜovacφ nßvrh v²sledkem prßce n∞kolika zlepÜovatel∙, majφ tuto povinnost vÜichni.

Obor prßce nebo Φinnosti zam∞stnavatele nenφ shodn² s p°edm∞tem Φinnosti zapsan²m v obchodnφm rejst°φku. Jde o pojem ÜirÜφ, zahrnujφcφ veÜkerΘ Φinnosti zam∞stnavatele souvisejφcφ s podnikßnφm. Pokud se zlepÜovacφ nßvrh net²kß oboru prßce nebo Φinnosti zam∞stnavatele, m∙₧e zlepÜovatel se sv²m °eÜenφm voln∞ naklßdat.

Prßvo vyu₧φvat zlepÜovacφ nßvrh vznikß uzav°enφm smlouvy mezi zam∞stnavatelem a zlepÜovatelem o p°ijetφ nabφdky zlepÜovacφho nßvrhu a odm∞n∞ za n∞j. Toto ustanovenφ se vztahuje nejen na zam∞stnavatele, ale i na dalÜφ podnikatele. Vyu₧itφ zlepÜovacφho nßvrhu bez uzav°enφ smlouvy se zlepÜovatelem je vyu₧itφm bez prßvnφho d∙vodu a zlepÜovatel se m∙₧e domßhat ochrany z poruÜovßnφ prßv.

ZlepÜovatel mß prßvo bez omezenφ naklßdat se zlepÜovacφm nßvrhem, jestli₧e s nφm zam∞stnavatel ve lh∙t∞ dvou m∞sφc∙ od nabφdky zlepÜovacφho nßvrhu neuzav°el smlouvu. Lh∙ta pro uzav°enφ smlouvy mß povahu lh∙ty propadnΘ pouze pro naklßdßnφ s nßvrhem v∙Φi jinΘmu. I po jejφm uplynutφ vÜak lze uzav°φt smlouvu se zlepÜovatelem.


KNOW - HOW

Specißlnφ ochrana know-how nebyla v minulosti v naÜem prßvnφm °ßdu zakotvena. Touto problematikou se zab²vß obchodnφ zßkonφk (º17), kter² vymezuje pojem obchodnφho tajemstvφ jako veÜkerΘ skuteΦnosti obchodnφ, v²robnφ Φi technickΘ povahy souvisejφcφ s podnikem, kterΘ majφ skuteΦnou nebo alespo≥ potencißlnφ materißlnφ Φi nematerißlnφ hodnotu, nejsou v p°φsluÜn²ch obchodnφch kruzφch b∞₧n∞ dostupnΘ, majφ b²t podle v∙le podnikatele utajeny a podnikatel odpovφdajφcφm zp∙sobem jejich utajenφ zajiÜ¥uje. Know-how tvo°φ v naÜich podmφnkßch nezbytn∞ souΦßst obchodnφho tajemstvφ a lze jej charakterizovat jako souhrn organizaΦnφch, °φdφcφch, ekonomick²ch, podnikatelsk²ch a technick²ch znalostφ a zkuÜenostφ.

Za know-how v prßvnφm slova smyslu nelze pova₧ovat vynßlezy, kterΘ jsou p°edm∞tem specißlnφ ochrany podle patentovΘho zßkona. To vÜak platφ pouze o vynßlezech chrßn∞n²ch patenty. Podnik nebo p∙vodce mß mo₧nost vynßlez k ochran∞ nep°ihlßsit, ale utajovat jej.

Takto nepatentovan² (nebo i nepatentovateln²) vynßlez lze nepochybn∞ pova₧ovat za know-how. Ochrana vynßlezu patentem je samoz°ejm∞ ·Φinn∞jÜφ, ne₧ ochrana nepatentovanΘho vynßlezu jeho utajenφm. Na rozdφl od majitele patentu nemß majitel know- how mo₧nost zakßzat dispozici s tφmto °eÜenφm. Nßhrada ve vztahu k tomu, kdo toto °eÜenφ vyzradil, nikdy nevynahradφ zp∙sobenou ·jmu.

Pokud jde o vztah know-how k u₧itn²m a pr∙myslov²m vzor∙m, je situace obdobnß jako u vynßlez∙.

U zlepÜovacφch nßvrh∙ lze konstatovat, ₧e v podstat∞ ka₧d² zlepÜovacφ nßvrh je urΦit²m typem know-how.

Know-how lze poskytovat t°etφm stranßm na smluvnφm zßklad∞ a to obvykle licenΦnφ smlouvou. Klasickß licenΦnφ smlouva, jejφm₧ p°edm∞tem je pouze poskytnutφ know-how, neb²vß p°φliÜ Φastß. ╚ast∞jÜφ jsou p°φpady, kdy p°edm∞tem licenΦnφ smlouvy je poskytnutφ prßva z vynßlezu nebo u₧itnΘho Φi pr∙myslovΘho vzoru a know-how tvo°φ nedφlnou souΦßst takto poskytnutΘho prßva.