reklamni banner
 

O Praze




h o m e
o n á s
o P r a z e
k a m v P r a z e
k a m v Č R
d o c i z i n y
i n f o A - Z
o d k a z y

Pražská informační služba
Betlémské nám. 2
116 98 Praha 1
info@pis.cz

EUnet
Internet servis
Základní informace   Památky   Doprava   Pražská nej...  

PAMÁTKY - Pražský hrad a Hradčany PAMÁTKY - Pražský hrad a Hradčany

Úvod | Důležitá data | Pražský hrad a Hradčany | Malá Strana a Karlův most | Staré Město | Nové Město, Vyšehrad a okolí | Typické památky stavebních slohů | Muzea | Galerie | Vstupné, průvodci, okružní jízdy | Slovo primátora

Pražský hrad

Praha 1 - Hradčany
Tel. 2437 3368 - informační a průvodcovská služba
Internet: http://www.hrad.cz

Otvírací doba

Národní kulturní památka, symbol více než tisíciletého vývoje českého státu. Od svého vzniku v poslední čtvrtině 9. století se neustále vyvíjí po celých jedenáct set let. Je to monumentální komplex palácových, úředních, církevních, fortifikačních a obytných staveb všech slohových období. Rozkládá se kolem tří nádvoří na ploše 45 hektarů. Původně byl sídlem českých knížat a králů, od r. 1918 sídlem prezidenta.

sv. Vít

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Gotická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena r. 1344 na místě původní románské rotundy Janem Lucemburským a jeho syny Karlem a Janem Jindřichem podle plánů Matyáše z Arrasu (do r. 1352), později Petra Parléře (1356 - 1399). Stavba trvala téměř 600 let a definitivně byla dokončena až v r. 1929. Kromě vzácné umělecké výzdoby, kaple sv. Václava a hrobky českých králů v podzemí jsou zde rovněžuloženy korunovační klenoty.

Starý královský palác

Do 16. století sídlo českých knížat a králů, vystavěn na pozůstatcích románského Soběslavova paláce. Další přestavby v gotickém i renesančním slohu iniciovali významní čeští králové Přemysl Otakar II., Karel IV., Václav IV. nebo Vladislav Jagellonský. Nejpozoruhodnější je gotický Vladislavský sál - největší světský prostor středověké Prahy (1487 - 1500 Benedikt Rejt) s pozoruhodnou krouženou klenbou, dnes místo konání prezidentských voleb a slavnostních státních akcí.

 

Bazilika sv. Jiří

 

Bazilika sv. Jiří
Nejstarší zachovalá kostelní stavba Pražského hradu a nejzachovalejší románská architektura v Čechách. Založena kolem r. 920 knížetem Vratislavem I., přestavěna ve 12. století, barokní průčelí je ze 17. století. Významná je kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple sv. Ludmily, babičky sv. Václava, první české křesťanské mučednice.

 

Klášter sv. Jiří

Nejstarší klášter v českých zemích, založen r. 973 knížetem Boleslavem II.a jeho sestrou Mladou pro řád benediktinek. R. 1782 byl v rámci reforem císaře Josefa II. zrušen a sloužil jako kasárna. Dnes je zde umístěna jedna z expozic Národní galerie.

Obrazárna Pražského hradu

Vybudována v šedesátých letech našeho století na místě bývalých koníren. Sbírky pocházejí ze zbytků tzv. Rudolfových sbírek i z pozdější doby (Tintoretto, Tizian, Rubens, české barokní umění aj.).

Lobkovický palác

Postaven v 16. století rodem Pernštejnů, od r. 1627 v majetku Lobkoviců. Barokní podoba paláce je dílem Carla Luraga (1651 - 1668). Dnes je zde umístěna expozice Národního muzea.

Prašná věž Mihulka

Dvacet metrů vysoká věž, od 13. století součást hradního opevnění. Kdysisloužila jako sklad střelného prachu. Dnes je zde stálá expozice středověkéhouměleckého řemesla, astrologie a alchymie.
Zlatá ulička

 

Zlatá ulička

Malé domky vestavěné v gotickém opevnění. Od 16. století zde bydleli hradní střelci a řemeslníci. V domku č. 22 pracoval v letech 1916 - 1917 Franz Kafka.

 

Daliborka
Pevnostní věž postavená r. 1496 Benediktem Rejtem jako součást hradního opevnění. Do r. 1781 sloužila jako žalář. Je pojmenována podle prvního vězně, Dalibora z Kozojed. Daliborův příběh zhudebnil Bedřich Smetana v opeře Dalibor (1868).
Letohrádek královny Anny

 


Letohrádek královny Anny

Nejčistší renesanční architekturav Praze z let 1535 - 1537 podle projektu Paola della Stelly, dostavěná architektem Wohlmutem. V zahradě letohrádku se nachází Zpívající fontána ze zvonoviny, rozeznívaná kapkami padající vody, dílo Tomáše Jaroše z let 1564 - 1568. V letohrádku se pořádají výstavy.

Míčovna

Renesanční stavba zdobená sgrafity, umístěná v Královské zahradě. Výstavní a koncertní síň.

Jízdárna Pražského hradu

Barokní stavba z konce 17. století, výstavní síň.


Zahrady Pražského hradu

 

Zahrady Pražského hradu

Královská zahrada - založena r. 1534,
Jižní zahrady - Rajská, Hartigovská, Na Valech,
dále zahrada Na Baště, Na terase Jízdárny, Horní Jelení příkop a Masarykova vyhlídka.
Otvírání zahrad je ohlašováno vždy v 10.00 fanfárami z Hartigovského hudebníhopavilonu.


Otvírací doba:

Areál Pražského hradu je přístupný pro veřejnost denně
5.00 - 24.00 (duben - říjen)
5.00 - 23.00 (listopad - březen)
Střídání stráží u bran Hradu každou hodinu od 5.00 do 23.00, ve 12.00 s fanfárami a výměnou standarty.

Objekty Pražského hradu jsou přístupné denně
9.00 - 17.00 (duben - říjen)
9.00 - 16.00 (listopad - březen)
zahrady Pražského hradu denně 10.00 - 18.00 (duben - září).

Souhrnnou vstupenku k prohlídce všech přístupných objektů (Starý královský palác, východní gotická část katedrály sv. Víta s hrobkou českých králů a věží katedrály, bazilika sv. Jiří, Prašná věž Mihulka) lze zakoupit v Informačním středisku na III. hradním nádvoří nebo v každém z objektů. Platí po dobu 3 dnů. Do zahrad Pražského hradu se vstupné neplatí. Věž katedrály sv. Víta je přístupná pouze od dubna do října.

V informačním středisku (tel. 2437 3368) lze objednat průvodce v češtině i v cizích jazycích, specializované prohlídky nebo odborné přednášky a doprovod pro handicapované osoby. Zdarma je k dispozici průvodce Hradem pro nevidomé v Braillově písmu.




Loreta

Praha 1, Loretánské nám. 7

Mariánské poutní místo s kopií Svaté chýše - Santa Casy (G. Orsi, 1626 - 1627) a barokním kostelem Narození Páně (K. I. Dienzenhofer, 1734 - 1735), obklopené ambitem a kaplemi. Ve věži je umístěna zvonkohra s 30 loretánskými zvonky hrající mariánskou píseň Tisíckrát pozdravujeme Tebe (každou celou hodinu 8.00 - 18.00). Vzácný je tzv. Loretánský poklad, soubor bohoslužebných předmětů ze 16. - 18. století.
Nejproslulejší je Diamantová monstrance zdobená 6 222 diamanty.

Otvírací doba:
denně mimo po 9.00 - 12.15 a 13.00 - 16.30




Strahovský klášter

Praha 1, Strahovské nádvoří 1/132


Klášter řádu premonstrátů byl založen r. 1140 Vladislavem II. Dnešní barokní podoba je z 2. poloviny 17. a z 18. století (J. B. Mathey, A. Lurago, I. J. Palliardi). V areálu se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie (1743 - 1752), Strahovská obrazárna, vzácná Strahovská knihovna s množstvím středověkých iluminovaných rukopisů, map, globů a grafických listů, barokní Teologický sál (1671 - 1679) a klasicistní Filozofický sál (1785 - 1794) zdobený freskami A. Maultbertsche.

Otvírací doba:
denně 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00