V současné době jsou stanoveny tři platné základní mezníky výstavby a uvádění ETE do provozu, dohodnuté v polovině r. 1998, po podepsání dodatků smluvních vztahů mezi investorem a generálními dodavateli stavby a technologie a WEC (Westinghouse), a to:

• 1.7.1999 připravenost systému řízení a kontroly ke zkouškám z blokové dozorny
• 31.8.2000 připravenost k zahájení zavážení paliva (zahájení fyzikálního spouštění)
• 30.4.2001 připravenost k zahájení komplexního vyzkoušení 1. bloku

(po 144 hodinách úspěšné zkoušky následuje komerční provoz).

Hlavní uzlové termíny 2. bloku jsou následující (data začátků činností):

• 1.1.2000 technické zkoušky z blokové dozorny

• 10.12.2000 ZIK (kontejnment)
• 2.7.2001 integrované hydrozkoušky
• 30.11.2001 fyzikální spouštění
• 2.8. 2002 komplexní vyzkoušení.

Z hlediska dodržení termínu uvedení prvního bloku do komerčního provozu je riziková především fáze spouštění, protože propojení rusko-české technologie a bezpečnostního systému USA obsahuje řadu dosud nevyzkoušených prototypových řešení. Podobný postoj zastává SÚJB. Prověření projektu a montážní zkoušky představují cca dvoutřetinový podíl na vyloučení neurčitostí, provozní zkoušky představují 1/3. Harmonogram zkoušek a spouštění je napjatý. Subdodávka firmy WEC představuje největší potenciální nebezpečí pro harmonogram. Přestože je již ukončeno spouštění technologií vnějších objektů a byla již provedena řada významných zkoušek i na hlavním výrobním bloku, je harmonogram spouštění napjatý především v části testování systémů ASŘTP. Podle názoru ČEZ-ETE je dodržení harmonogramu reálné a závisí z velké části na včasné připravenosti projektů a prostředků WEC a nasazení potřebných pracovníků na tyto činnosti. Expertní tým považuje dodržení harmonogramu za možné, upozorňuje však na to, že stabilita harmonogramu není velká a v podstatě neobsahuje rezervy.

K základním rizikům dodržení harmonogramu by mohly za nepříznivého vývoje patřit např.:

• problémy plynoucí z nutnosti provedení dalších dílčích změn, které mohou vyplynout z výsledků zkoušek, prováděných při uvádění elektrárny do provozu;
• selhání dodavatelů a nedodržení smluv a jejich nových dodatků;
• skluzy související se složitým schvalovacím řízením na všech jeho úrovních (kolaudační řízení a rozhodnutí, nutnost jakýchkoli nových neočekávaných územních řízení pro ETE, problémy při řízení o změnách stavby před dokončením, zpoždění související s odvolacími řízeními proti rozhodnutí schvalovacích orgánů, např. v důsledku postupů protijaderných iniciativ, oblast jaderné bezpečnosti, předávání podkladů pro provedení bezpečnostních průkazů a dokumentace k licencování vyplývající z platné legislativy - včetně podkladů o nezávislé verifikaci a validaci software řídících bezpečnostních systémů a havarijních ochran);

- vznik nečekané nestability výstavbového personálu a managementu stavby.