TΘma: TEMEL═N (zdroj: ╚EZ, a. s. - Jadernß elektrßrna Temelφn)
TECHNOLOGIE ETE


Hlavnφ stavebnφ objekty
Hlavnφ komponenty a systΘmy primßrnφho okruhu
Hlavnφ technickΘ ·daje

BezpeΦnostnφ a pomocnΘ systΘmy

Se zßkladnφmi komponentami primßrnφho okruhu je spojena celß °ada dalÜφch systΘm∙, kterΘ jsou nezbytnΘ pro zajiÜt∞nφ bezpeΦnΘho a spolehlivΘho provozu elektrßrny. Jednß se zejmΘna o systΘmy ΦiÜt∞nφ chladiva, systΘm odvodu zbytkovΘho tepla, havarijnφ systΘmy a systΘmy na zpracovßnφ radioaktivnφch odpad∙. SystΘmy, kterΘ pracujφ s radioaktivnφmi lßtkami, jsou umφst∞ny v reaktorovΘ budov∞ a v budov∞ pomocn²ch aktivnφch provoz∙. Tyto prostory jsou z hlediska radiaΦnφ bezpeΦnosti za°azeny do kontrolovanΘho pßsma.

BezpeΦnostnφ systΘmy
SystΘmy, kterΘ jsou urΦeny k pln∞nφ bezpeΦnostnφch funkcφ v jadernΘ elektrßrn∞ jsou oznaΦeny jako systΘmy d∙le₧itΘ z hlediska jadernΘ bezpeΦnosti. Tyto systΘmy, jsou podle svΘ funkce a v²znamu pro jadernou bezpeΦnost obecn∞ rozd∞lovßny na bezpeΦnostnφ systΘmy a systΘmy souvisejφcφ s jadernou bezpeΦnostφ. Do tΘto kategorie pat°φ ochrannΘ, v²konnΘ a podp∙rnΘ systΘmy. Zahrnujφ p°φstrojovΘ vybavenφ pro monitorovßnφ bezpeΦnostn∞ d∙le₧it²ch veliΦin a stav∙ jadernΘ elektrßrny a pro automatickΘ spouÜt∞nφ v²konn²ch bezpeΦnostnφch systΘm∙, tj. takov²ch systΘm∙, kterΘ na zßklad∞ signßl∙ od ochrann²ch systΘm∙ zajiÜ¥ujφ pln∞nφ p°φsluÜn²ch bezpeΦnostnφch funkcφ. Podp∙rnΘ systΘmy zajiÜ¥ujφ funkce ochrann²ch a v²konn²ch systΘm∙ (zajiÜt∞nφ elektrickΘho napßjenφ, chlazenφ a pod.).

   Obr.: Principißlnφ schΘma havarijnφch systΘm∙

1. Reaktor, 2. Parogenerßtor, 3. Hlavnφ cirkulaΦnφ Φerpadlo, 4. Hydroakumulßtory, 5. Zßsobnφ nßdr₧ koncentrßtu b≤ru, 6. NφzkotlakΘ havarijnφ dopl≥ovacφ Φerpadlo, 7. ChladiΦ systΘmu normßlnφho a havarijnφho dochlazovßnφ (3x100 %), 8. SprchovΘ Φerpadlo (3x100 %), 9. Havarijnφ sprchov² systΘm, 10. Nßdr₧ havarijnφ zßsoby H₃BO₃ , 11. Ochrannß obßlka, 12. VysokotlakΘ havarijnφ vst°ikovΘ Φerpadlo (3x100 %), 13. VysokotlakΘ havarijnφ dopl≥ovacφ Φerpadlo (3x100 %), 14. ╚erpadlo technickΘ vody d∙le₧itΘ (3x100 %), 15. P°epouÜt∞cφ stanice do atmosfΘry, 16. PojiÜ¥ovacφ ventil parogenerßtor∙, 17. BazΘny rozst°iku technickΘ vody d∙le₧itΘ, 18. Turbonapßjecφ Φerpadla (3x50 %), 19. Pomocnß elektronapßjecφ Φerpadla, 20. Havarijnφ dopl≥ovacφ Φerpadla, 21. Nßdr₧ demineralizovanΘ vody

K v²konn²m bezpeΦnostnφm systΘm∙m na JE Temelφn nap°. pat°φ:
╖ Pasivnφ systΘm havarijnφho chlazenφ aktivnφ z≤ny reaktoru (AZ). Tento systΘm je tvo°en Φty°mi hydroakumulßtory a slou₧φ k rychlΘmu zaplavenφ AZ p°i havarijnφch situacφch, kterΘ jsou spojeny s nßhl²m poklesem tlaku v primßrnφm okruhu.
╖ ╚ty°i aktivnφ systΘmy, kterΘ jsou zßlohovanΘ 3 x 100%:
╖ Nφzkotlak² systΘm havarijnφho chlazenφ AZ. SystΘm slou₧φ k havarijnφmu dochlazovßnφ AZ a k dlouhodobΘmu odvodu zbytkovΘho tepelnΘho v²konu reaktoru.
╖ Vysokotlak² havarijnφ dopl≥ovacφ systΘm. SystΘm slou₧φ k potlaΦenφ havßriφ s rychl²m nßr∙stem v²konu reaktoru.
╖ Vysokotlak² systΘm havarijnφho chlazenφ AZ. SystΘm slou₧φ k udr₧ovßnφ AZ v podkritickΘm stavu p°i zachovßnφ vysokΘho tlaku a k chlazenφ AZ p°i malΘ a st°ednφ havßrii typu LOCA, tj. p°i havßrii spojenΘ se ztrßtou chladiva.
╖ Sprchov² systΘm ochrannΘ obßlky. SystΘm zajiÜ¥uje snφ₧enφ tlaku v hermetick²ch prostorech po havßrii typu LOCA, tj. zabra≥uje ·nik∙m radioaktivnφch lßtek do ₧ivotnφho prost°edφ.
╖ SystΘm ochrany primßrnφho okruhu p°i p°ev²Üenφ tlaku. SystΘm zabra≥uje poruÜenφ integrity primßrnφho okruhu prost°ednictvφm kompenzßtoru objemu a jeho pojiÜ¥ovacφch ventil∙.
╖ SystΘm ochrany sekundßrnφho okruhu. SystΘm zajiÜ¥uje regulaci tlaku pßry v parovodech.
╖ Mechanick² systΘm odstavenφ reaktoru. SystΘm zajiÜ¥uje pßd absorpΦnφch tyΦφ do AZ a tφm p°evedenφ AZ reaktoru do podkritickΘho stavu.

FunkΦnost bezpeΦnostnφch systΘm∙ musφ b²t zachovßna p°i vÜech projektem p°edpoklßdan²ch udßlostech (normßlnφ a abnormßlnφ provoz, poruchy, v²padky za°φzenφ a nehody na jadernΘ elektrßrn∞ vΦetn∞ maximßlnφ projektovΘ nehody, zem∞t°esenφ, po₧ßr∙, vich°ic, zßtop a udßlostφ vyvolan²ch lidskou Φinnostφ, kter²mi jsou pßd letadla, exploze, diverznφ akce a pod.).
Do bezpeΦnostnφch systΘm∙ zahrnujeme takΘ systΘm lokalizace havßriφ, kter² se opφrß o kontejnment. Tento systΘm slou₧φ v p°φpad∞ poruchy primßrnφho okruhu k jeho izolaci, tj. zabra≥uje ·niku radioaktivnφch lßtek do okolnφho prost°edφ a zajiÜ¥uje jφmßnφ chladiva, kterΘ uniklo z primßrnφho okruhu.

SystΘm odvodu zbytkovΘho tepla
ZbytkovΘ teplo, kterΘ vznikß po odstavenφ reaktoru je odvßd∞no pomocφ parogenerßtor∙ tak jako p°i normßlnφm provozu a p°i poklesu teploty pod 150 ░C pak pomocφ v²m∞nφk∙ nφzkotlakΘho havarijnφho systΘmu do okruhu chladicφ technickΘ vody d∙le₧itΘ. V p°φpad∞, ₧e dojde k nßhlΘmu odstavenφ reaktoru v d∙sledku ·niku chladiva z primßrnφho okruhu, tak zajiÜ¥ujφ odvod zbytkovΘho tepla havarijnφ chladφcφ systΘmy, kterΘ se spouÜt∞jφ automaticky. Tyto systΘmy jsou zßlohovanΘ (3 x 100%) a pokr²vajφ ·Φinky vÜech projektem definovan²ch havßriφ. ElektrickΘ napßjenφ t∞chto systΘm∙ je zajiÜt∞no v ka₧dΘm okam₧iku ze systΘm∙ zajiÜt∞nΘho napßjenφ (dieselgenerßtor∙).

SystΘmy ΦiÜt∞nφ chladiva primßrnφho okruhu
SystΘmy jsou urΦeny k ΦiÜt∞nφ chladiva primßrnφho okruhu. ╚iÜt∞nφm jsou z chladiva odstra≥ovßny koroznφ a Üt∞pnΘ produkty s cφlem snφ₧it celkovou aktivitu chladiva.

SystΘmy chladicφ vody
Spolehliv² a bezpeΦn² provoz jadernΘ elektrßrny zßvisφ rovn∞₧ na spolehlivΘm zßsobovßnφ chladicφ vodou. Vn∞jÜφ chladφcφ okruhy jsou zßsobovßny vodou, kterß je Φerpanß z Vltavy. Voda se p°ivßdφ do zßsobnφch vodojem∙ na JE a odtud je Φßst vody odvßd∞na do chemickΘ ·pravny vody (demineralizaΦnφ linka) k v²rob∞ demivody, kterß se pou₧φvß v primßrnφm a sekundßrnφm okruhu, druhß Φßst je odvßd∞na do ·pravny chladφcφ vody a potom do chladicφch systΘm∙ JE. Vn∞jÜφ chladicφ okruhy se d∞lφ na okruh chladicφ cirkulaΦnφ vody a na okruhy technickΘ vody.

SystΘm cirkulaΦnφ vody
Jde o uzav°en² okruh mezi kondenzßtory a chladicφmi v∞₧emi s nucenou cirkulacφ vody, kterß je zajiÜ¥ovßna pomocφ Φerpadel (jde o tzv. tercißlnφ chladicφ okruh). CirkulaΦnφ chladicφ okruh slou₧φ ke kondenzaci pßry z turbφny. Teplß cirkulaΦnφ voda je chlazena ve Φty°ech chladicφch v∞₧φch typu Itterson s p°irozen²m tahem vzduchu. Chladicφ ·Φinek v∞₧e s p°irozen²m tahem vzduchu spoΦφvß v tom, ₧e proud vzduchu zp∙sobuje odpar Φßsti chladicφ vody a tφm odvßdφ tepelnou energii tΘto vody do atmosfΘry. Mno₧stvφ odpa°enΘ vody zßvisφ na meteorologick²ch pom∞rech (teplota a vlhkost ovzduÜφ). Pr∙m∞rnß hodnota odparu z jednΘ v∞₧e pro jadern² blok o v²konu 981 MW Φinφ cca 0,41 m³/s vody, tj. 0,82 m³/s ze dvou v∞₧φ, kterΘ odvßd∞jφ Φßsti chladicφ vody z jednoho bloku JE.
Odparem se zvyÜuje koncentrace rozpuÜt∞n²ch neΦistot, kterΘ jsou obsa₧eny v chladicφ vod∞ cirkulaΦnφho okruhu. Aby nedochßzelo k usazovßnφ t∞chto neΦistot v systΘmu cirkulaΦnφ vody, odpouÜtφ se Φßst vody z okruhu (tzv. odluhy) kontinußln∞ do Vltavy. Odluhy tvo°φ p°evß₧nou Φßst vÜech odpadnφch vod, kterΘ jsou vypouÜt∞ny z elektrßrny (93-94 %) Ztrßty vody, kterΘ jsou zp∙sobenΘ odparem a vypouÜt∞n²mi odluhy jsou nahrazovßny upravenou vodou z °eky. P°i vyhovujφcφ kvalit∞ vltavskΘ vody je mo₧no tuto vodu pou₧φvat k chlazenφ i bez chemickΘ ·pravy.

   Obr.: Chladicφ v∞₧e


Technickß voda
Technickß voda se podle svΘho urΦenφ rozliÜuje na technickou vodu d∙le₧itou a technickou vodu ned∙le₧itou.
SystΘm technickΘ vody d∙le₧itΘ (uzav°en² okruh) zajiÜ¥uje chlazenφ technologick²ch za°φzenφ, kterß jsou d∙le₧itß z hlediska jadernΘ bezpeΦnosti. Sklßdß ze t°φ nezßvisl²ch systΘm∙ p°iΦem₧ voda je chlazena v bazΘnech rozst°iku. Cel² systΘm technickΘ vody d∙le₧itΘ je napojen na systΘm zajiÜt∞nΘho elektrickΘho napßjenφ.
SystΘm technickΘ vody ned∙le₧itΘ (otev°en² okruh) zajiÜ¥uje vodu pro chlazenφ spot°ebiΦ∙ v hlavnφch v²robnφch blocφch a v budov∞ pomocn²ch provoz∙. Jednß se o spot°ebiΦe, u kter²ch m∙₧e dojφt k p°eruÜenφ dodßvky chladφcφ vody. Voda z tohoto systΘmu je chlazena p°φmo v chladφcφch v∞₧φch a to v systΘmu cirkulaΦnφ vody. Jednß se o systΘm, kter² se p°φmo nepodφlφ na havarijnφm dochlazovßnφ reaktoru. Nenφ tudφ₧ d∙le₧it² z hlediska jadernΘ bezpeΦnosti, a proto nenφ p°ipojen na systΘm zajiÜt∞nΘho napßjenφ.

   Obr.: BazΘny rozst°iku


SystΘmy na zpracovßnφ radioaktivnφch odpad∙
P°i provozu jadernΘ elektrßrny vznikajφ radioaktivnφ odpady pevnΘ, kapalnΘ a plynnΘ. ┌Φelem systΘm∙ na zpracovßnφ pevn²ch a kapaln²ch radioaktivnφch odpad∙ je upravit tyto odpady do takovΘ formy, kterß spl≥uje podmφnky pro dlouhodobΘ ulo₧enφ v ·lo₧iÜti radioaktivnφch odpad∙ a zabra≥uje jejich ·niku do ₧ivotnφho prost°edφ. Dßle p°i provozu elektrßrny vznikß vysokoaktivnφ vyho°elΘ palivo. Zachßzenφ s vyho°el²m palivem vy₧aduje zvlßÜtnφ pozornost.

PevnΘ radioaktivnφ odpady
V∞tÜina pevn²ch provoznφch odpad∙ pat°φ mezi nφzko, p°φpadn∞ st°edn∞aktivnφ odpady. Jsou to nap°φklad vzduchotechnickΘ filtry, drobn² odpad ze sb∞rn²ch mφst (papφr a hadry) a odpad vznikl² p°i opravßch a ·dr₧b∞ (kovy, izolaΦnφ a t∞snφcφ materißly). Tento odpad je podle pot°eby fragmentovßn, a nßsledn∞ po nφzkotlakΘm lisovßnφ uzavφrßn do 200 l sud∙, a p°φpadn∞ po vysokotlakΘm lisovßnφ uzavφrßn do 300 l sud∙. Sudy se uklßdajφ do regionßlnφho ·lo₧iÜt∞ v JE Dukovany. P°edpoklßdß se, ₧e roΦn∞ vznikne asi 350 sud∙.
Malß Φßst pevn²ch odpad∙, kterΘ vznikajφ p°φmo v reaktoru (termoΦlßnky, neutronovß Φidla, kazety sv∞deΦn²ch vzork∙) nebo v jeho bezprost°ednφ blφzkosti (ionizaΦnφ komory) vykazuje aktivitu, kterß znemo₧≥uje jejich bezprost°ednφ ulo₧enφ. Tyto odpady se skladujφ v pouzdrech ve stφn∞n²ch kobkßch p°φmo na elektrßrn∞. ╚asem jejich aktivita poklesne na ·rove≥, kterß je p°ijatelnß pro koneΦnΘ ulo₧enφ.

   Obr.: Mezisklad vyho°elΘho paliva JE Dukovany


KapalnΘ radioaktivnφ odpady
VÜechny technologickΘ a odpadnφ vody z kontrolovanΘho pßsma jsou podle povahy a obsahu radioaktivnφch lßtek jφmßny odd∞len∞ a nßsledn∞ ΦiÜt∞ny:
╖ odst°e∩ovßnφm v dekantΘru a odst°edivce,
╖ odpa°ovßnφm v odparce,
╖ filtracφ v iontov²m∞nn²ch filtrech.
ZahuÜt∞n² koncentrßt z odpa°ovßnφ, odst°ed∞nΘ kaly a vysycenΘ nßpln∞ ionexov²ch filtr∙ jsou nßsledn∞ fixovßny do bitumenovΘ matrice v 200 l sudech. P°edpoklßdß se ₧e roΦn∞ vznikne asi 900 sud∙, kterΘ budou uklßdßny do ·lo₧iÜt∞ v JE Dukovany. Odst°ed∞nß voda se vracφ do odparky. Odpa°enß voda se jeÜt∞ doΦiÜ¥uje na ionexov²ch filtrech. ╚ßst vody je vracena zp∞t do technologickΘho procesu a zbytek je vypouÜt∞n po radiometrickΘ a radiochemickΘ kontrole jako odpadnφ voda do Vltavy.

PlynnΘ radioaktivnφ odpady
Nejv∞tÜφ Φßst t∞chto odpad∙ vznikß z primßrnφho okruhu a je odvßd∞na odply≥ovßnφm p°es Φisticφ filtry do ventilaΦnφho komφna. MenÜφ Φßst plynn²ch odpad∙ takΘ vznikß uvoln∞nφm z kapaln²ch odpad∙. V budov∞ aktivnφch pomocn²ch provoz∙ vznikß plynn² odpad v odparkßch. Plyny jsou odvßd∞ny do systΘmu specißlnφ vzduchotechniky, kde jsou filtrovßny a zadr₧ovßny v absorpΦnφch kolonßch (filtry jsou pak zneÜkod≥ovßny jako pevn² radioaktivnφ odpad) proto, aby poklesla jejich aktivita na stanovenou mez. VentilaΦnφmi komφny, kterΘ jsou na budov∞ reaktorovny a na budov∞ aktivnφch pomocn²ch provoz∙ jsou potom °φzen∞ a kontrolovan∞ v °ed∞nΘm a podlimitnφm stavu vypouÜt∞ny do ovzduÜφ. VeÜkerΘ v²pusti jsou trvale komplexn∞ monitorovßny a pr∙b∞₧n∞ hodnoceny s cφlem zabrßnit p°ekroΦenφ stanoven²ch limit∙.