TΘma: TEMEL═N (zdroj: ╚EZ, a. s. - Jadernß elektrßrna Temelφn)
TECHNOLOGIE ETE


Hlavnφ stavebnφ objekty
BezpeΦnostnφ a pomocnΘ systΘmy
Hlavnφ technickΘ ·daje

Hlavnφ komponenty a systΘmy primßrnφho okruhu

Tlakovß nßdoba reaktoru a jejφ vnit°nφ Φßsti
Tlakovß nßdoba slou₧φ k umφst∞nφ vnit°nφch Φßstφ reaktoru, a to vΦetn∞ aktivnφ z≤ny. Je cca 11 m vysokß a mß vn∞jÜφ pr∙m∞r asi 4,5 m. TlouÜ¥ka st∞ny jejφ vßlcovΘ Φßsti je 193 mm. Nßdoba je navr₧ena na tlak 17,6 MPa p°i teplot∞ 350 ░C (provoznφ tlak je 15,7 MPa p°i teplotßch 290 - 320 ░C) a je vyrobena z vysoce kvalitnφ nφzkolegovanΘ chrom - nikl - molybden - vanadovΘ oceli. Byla vyrobena ve èKOD╠ JS Plze≥ specißlnφ technologiφ s cφlem zajistit po₧adovanou radiaΦnφ odolnost materißlu tlakovΘ nßdoby. Ke sledovßnφ k°ehnutφ tlakovΘ nßdoby v d∙sledku p∙sobenφ neutronovΘho zß°enφ jsou v reaktoru umφst∞ny sv∞deΦnΘ vzorky materißlu, kterΘ se pravideln∞ m∞°φ a hodnotφ.
OdnφmatelnΘ vφko reaktorovΘ nßdoby je k vßlcovΘ Φßsti p°ipevn∞no hydraulicky p°edepjat²mi svornφky a je ut∞sn∞no dv∞ma kovov²mi samot∞snφcφmi krou₧ky, jejich₧ t∞snost je nep°etr₧it∞ monitorovßna.

Vnit°nφ Φßsti reaktoru tvo°φ:
╖ Üachta aktivnφ z≤ny
╖ boΦnφ plßÜ¥
╖ blok ochrann²ch trub

   Obr.: Usazovßnφ tlakovΘ nßdoby na prvnφm v²robnφm bloku JE Temelφn

Na vnit°nφm osazenφ d∞rovanΘho eliptickΘho dna Üachty je usazena distanΦnφ deska s podp∞rami pro ulo₧enφ palivov²ch soubor∙. D∞rovanΘ dno Üachty slou₧φ k usm∞rn∞nφ a ke zrovnom∞rn∞nφ toku chladiva pr∙°ezem aktivnφ z≤ny reaktoru. BoΦnφ plßÜ¥ chrßnφ tlakovou nßdobu p°ed ·Φinky toku neutron∙. Shora je na aktivnφ z≤nu usazen blok ochrann²ch trubek, kter² urΦuje vzßjemnou polohu palivov²ch soubor∙ a slou₧φ k p°enosu dat z vnitroreaktorovΘho m∞°enφ.

   Obr.: SchΘma reaktoru


Aktivnφ z≤na reaktoru
Aktivnφ z≤nu reaktoru o v²Üce 3530 mm a pr∙m∞ru 3160 mm tvo°φ celkem 163 palivov²ch soubor∙ a 61 regulaΦnφch tyΦφ (klastr∙). PalivovΘ soubory jsou uspo°ßdßny v hexagonßlnφ m°φ₧i. Ka₧d² palivov² soubor sestßvß z 312 palivov²ch proutk∙, 18 vodicφch trubek a z jednΘ centrßlnφ m∞°icφ trubky. Aktivnφ z≤na je umφst∞na v tlakovΘ nßdob∞ reaktoru.
PalivovΘ soubory jsou v aktivnφ z≤n∞ umφst∞ny v p°esn∞ stanoven²ch pozicφch. V celΘ vsßzce je 92 tun paliva, kterΘ je tvo°eno mφrn∞ obohacen²m uranem 235. P°i v²m∞n∞ paliva se roΦn∞ vyjme z aktivnφ z≤ny asi 1/4 palivov²ch soubor∙.

   Obr.: Z kontrolnφ montß₧e makety paliva



Parogenerßtor
Ve Φty°ech parogenerßtorech vznikß pßra pro pohon turbogenerßtoru. Mß tlak 6,3 MPa a teplotu 278,5 ░C. Parnφ generßtor je horizontßlnφ vßlcov² v²m∞nφk, dlouh² 14,8 m s vn∞jÜφm pr∙m∞rem v rozmezφ 4,2 - 4,5 m. Parogenerßtory jsou vyrobeny z nφzkolegovanΘ konstrukΦnφ oceli. Teplosm∞nnΘ trubky jsou vyrobeny z chromniklovΘ korozivzdornΘ oceli. Parogenerßtory pro JE Temelφn vyrobila firma V═TKOVICE a.s.




   Obr.: SchΘmatick² podΘln² °ez parogenerßtorem.
1. Sb∞raΦ pßry,
2. Parnφ kolektor,
3. Teplosm∞rnΘ trubky
4. Potrubφ rozvodu napßjecφ vody
5. Sekundßrnφ vφko
6. Studen² primßrnφ kolektor
7. hork² primßrnφ kolektor


Hlavnφ cirkulaΦnφ Φerpadla
Hlavnφ cirkulaΦnφ Φerpadla, rozmφstn∞nß po jednom na ka₧dΘ ze Φty° cirkulaΦnφch smyΦek, zabezpeΦujφ cirkulaci chladiva primßrnφho okruhu, kterΘ odvßdφ teplo z reaktoru do parogenerßtoru. Jsou pou₧ita vertikßlnφ odst°edivß jednostup≥ovß Φerpadla, kterß jsou umφst∞nß na studen²ch v∞tvφch cirkulaΦnφch smyΦek primßrnφho okruhu. ╚erpadla jsou vysokß 11,9 m, jejich p°φkon za nominßlnφho provozu je 5,1 MW. Pr∙tok jednφm Φerpadlem p°i nominßlnφch parametrech Φinφ 21.200 m³/hod. Bezporuchov² provoz Φerpadel zabezpeΦujφ pomocnΘ okruhy (olejovΘ hospodß°stvφ, t∞snφcφ voda, autonomnφ okruh chlazenφ a oplach koncovΘho stupn∞ ucpßvek).

Kompenzace objemu
SystΘm kompenzace objemu vyrovnßvß objemovΘ a tlakovΘ zm∞ny v chladivu primßrnφho okruhu. Hlavnφ Φßstφ systΘmu je kompenzßtor objemu (nßdoba o v²Üce 16 m a pr∙m∞ru 3,5 m) neodd∞liteln∞ p°ipojen² k primßrnφmu okruhu. Ze dvou t°etin je zapln∞n chladivem primßrnφho okruhu a z jednΘ t°etiny parou. Tlak v primßrnφm okruhu je urΦovßn tlakem pßry v hornφ Φßsti kompenzßtoru objemu. P°i poklesu tlaku v primßrnφm okruhu se zapφnajφ elektrooh°φvßky ve spodnφ Φßsti kompenzßtoru objemu. Tφm se zv∞tÜφ objem pßry v hornφ Φßsti kompenzßtoru objemu a v d∙sledku toho i tlak v primßrnφm okruhu. P°i vzr∙stu tlaku v primßrnφm okruhu nad stanovenou hladinu je do Φinnosti uveden sprchov² systΘm v hornφ Φßsti kompenzßtoru. Jeho provozem se zmenÜφ objem pßry v parnφ Φßsti kompenzßtoru a nßsledn∞ se snφ₧φ tlak v primßrnφm okruhu. Pokud by sprchov² systΘm nezajistil pot°ebnΘ snφ₧enφ tlaku v primßrnφm okruhu, tak by doÜlo k otev°enφ odlehΦovacφho ventilu a pop°φpad∞ i pojistn²ch ventil∙. P°es tyto ventily se pßra p°epouÜtφ do barbotß₧nφ nßdr₧e, kde kondenzuje. V²robcem kompenzßtoru objemu i barbotß₧nφ nßdr₧e je firma V═TKOVICE a.s.