Hlavním důvodem, který vedl ke vzniku tohoto nového testu byla snaha dát uživateli k dispozici funkci, která provádí kontrolu s maximální spolehlivostí a ušetřit čas, který se při opakovaném testu mnoha stejných objektů zbytečně ztrácí.
U každého otestovaného objektu se provede analýza a pokud je objekt označen jako korektní, jsou do databáze o něm uloženy podrobné informace – jméno objektu, atributy, velikost, kontrolní součty, hlavičky souborů, apod.
Jiná situace nastává v případě zjištěné změny. Zde je nutno prověřit, zda změna není způsobena virovou nákazou. Zjištěná změna je v každém případě vypsána jako hlášení do okna zobrazeného během kompletního testu.
Vzápětí je změněný soubor prověřen heuristickou analýzou na virovou čistotu. Pokud nebyl zjištěn žádný virus a žádné podezření na možný výskyt nového neznámého viru, je změněný soubor zařazen do seznamu změn, připravených k automatické aktualizaci – tato akce se vykoná na samotném konci kompletního testu – změněné (a otestované) objekty se zařadí do databáze jako nový standard pro příští testy.
V případě, že v nastavení kompletního testu je nastaven parametr Hlásit změnu jako virus, je zjištěná změna ohlášena mnohem výraznějším způsobem – kromě výpisu hlášení do okna, je nalezená změna oznámena stejným způsobem jako nalezený virus – výrazným hlášením, zastavením testu a vyčkáním na reakci uživatele.
Standardní nastavení, kdy jsou zjištěné změny, prověřené heuristickou analýzou a označené jako korektní, zařazeny pouze do seznamu hlášení je vyhovující pro běžného uživatele – lze vždy předpokládat jistý počet změn souborů, vzniklých prací s počítačem.
Někteří uživatelé však mají téměř stabilizované spektrum použitých programů a ke změnám v tomto případě prakticky nedochází. Zde může každá změna být důvodem ke zvýšení ostražitosti. V tomto případě, lze nastavit kompletní test tak, aby nalezenou změnu ohlásil stejně výrazně jako objekt napadený virem – zastavení testu, výpis hlášení o změně nejen do výsledku, ale také na plochu a očekával potvrzení uživatelem.
Pokud bude během kompletního testu zjištěn objekt napadený virem, bude reakce kompletního testu zcela shodná s antivirovým testem a heuristickou analýzou – na obrazovce bude vypsáno hlášení a uživateli budou nabídnuty funkce pro odstranění virové nákazy. Soubor napadený virem samozřejmě není zařazen do databáze kompletního testu.
Podrobnější informace o nalezení viru jsou uvedeny v kapitole Nalezen virus.
Tyto změny jsou označeny – při opuštění kompletního testu se uloží do databáze jako nový standard pro příští testy. Uživatel si může seznam změn prohlédnout a případně může označení některé z nalezených změn zrušit – tyto změny nebudou zařazeny do automatické aktualizace.
Pokud bylo použito nastavení parametru Hlásit změnu jako virus, byla nalezená změna ohlášena uživateli v okamžiku její detekce – pokud v tom okamžiku uživatel rozhodl, že tuto změnu neakceptuje, není tato změna v seznamu označena – není připravena k zařazení do databáze.
Vezmeme–li v úvahu, že při běžné práci typického uživatele je výskyt změn minimální, omezí se ve většině případů běh kompletního testu na průchod zařízením, porovnáním stavu objektů a jejich kontrolu s databází (tato funkce má téměř minimální časové nároky). Časově náročnější heuristická analýza se spustí pouze na několik málo zjištěných změn. Výsledkem bude mnohonásobné zrychlení testu rozsáhlého disku při zachování spolehlivosti.
Jiná situace nastává samozřejmě u kontroly objektů získaných z vnějšího světa – z Internetu, na disketách apod. Zde neexistuje žádná informace o nově získaných objektech a kompletní test nemá v podstatě smysl. Zde je vhodné použít přímo heuristickou analýzu.