Test integrity – srovnávací test

Kromě scannerů a heuristické analýzy existuje i daleko spolehlivější metoda detekce, která dokáže zachytit i viry zcela nové – kontrola integrity.

Stačí sledovat stav systému a vyhodnocovat změny souborů, systémových oblastí a obsahu adresářů. Kontrola integrity je sice velmi spolehlivá, ale přesto není (jako ostatně nic této planetě) 100%:

nedokáže uživateli sdělit, zda se v jeho počítači objevil virus. Veškerá zjištění, kterých je test integrity schopen jsou omezeny pouze sdělení – zjištěna změna. Nic už uživateli neporadí, zda tato změna vznikla korektním způsobem nebo virovým útokem.
Je bezmocná proti makrovirům. Je sice možné testem integrity sledovat textové soubory, ale počet zjištěných (a zcela korektních) změn bude takový, že uživatele zcela zahltí – navíc stále platí výše uvedené problematické posouzení oznámené změny.
Kromě toho existují i programy, které svůj EXE soubor mění. (Třeba TC.EXE – kompilátor Turbo C V2.0 – si sám do sebe poznamenává svou konfiguraci).

To jsou ovšem drobnosti. Daleko podstatnější nevýhodou kontroly integrity je, že virus zachytí až při jeho šíření v chráněném systému. Tento postup poněkud připomíná zavírání kurníku ve chvíli, kdy už liška se zakrvavenou tlamou mizí směrem k lesu.