Úvodní slovo ke konferenci  
Ing. Michal Kříž

V současné době je účastníky normalizačního řízení schválena změna jedné z nejdůležitějších elektrotechnických norem ČSN 33 2000-4-41.
Nemusíme připomínat, v čem význam této normy spočívá. Určuje totiž základní pravidla pro ochranu před úrazem elektrickým proudem.
Na co je uvedená změna zaměřena?
Odhlédneme-li od drobných úprav stylistických a zpřísnění jednotlivých formulací, které jsou do normy zaváděny z evropské normy, týká se změna hlavně upřesnění požadavku na stanovení impedance smyčky poruchového proudu při ochraně samočinným odpojením v síti TN nebo v síti IT při druhé poruše.
Jistě se budete ptát: "Copak se nás s impedancí smyčky nenatrápili až dost? Vždyť je to jedna ze základních otázek u zkoušek odborné způsobilosti v elektrotechnice!"
No a vidíte ? objasňování otázek spojených s impedancí smyčky, s jejím měřením a kontrolou v rámci projektu, probíhá stále. Čím to je? Zřejmě tím, že všichni o velikosti impedance smyčky hovoří, jsou z ní pravidelně přezkušováni, když se však zajde do podrobností, není tak úplně zřejmé, jak vlastně její velikost určit.
Z důvodu nepřesnosti a různého náhledu odborníků na tuto otázku může v mezních případech docházet i ke sporům. Zde je proto třeba sjednotit názor. Proto bylo v rámci změny A1 do normy ČSN 33 2000-4-41 doplněno příslušné upřesnění, vysvětlení a nutno říci i podstatné zpřísnění.
I když je doplněk k ustanovení o impedanci poruchové smyčky, co do rozsahu, nevelký, a pokud se týká formální důležitosti, tak je vlastně obsažen jenom ve vysvětlujících poznámkách, je velmi významný. Týká se jak projektování elektrických zařízení, především instalací, tak i ověřování elektrických zařízení při revizích. Vždyť v projektech se bude počítat s impedancí smyčky sníženou oproti dosavadní praxi až téměř na polovinu (53 %) a při revizích na dvě třetiny (67 %). Bude zřejmě třeba se zamyslet nad projekty a ověřit, zda jištění zvolené pro daný průřez odpovídá i pro délku obvodu z hlediska "smyčky".
Přestože uvedený doplněk není rozsáhlý počtem slov, je jeho rozsah podstatně zvětšen tím, že se odvolává na další normy, a to především ty, které se týkají výpočtu zkratových proudů. I když totiž doplněk vyjadřuje sjednocení názoru na problematiku "smyčky", dává v zásadě možnost jejího řešení a posuzování na dvou úrovních - přesné a méně přesné. Přesná metoda se opírá o normy pro výpočet zkratových proudů. Jejím uplatněním bude možno ve sporných případech prokázat správnost vyšší impedance smyčky (vyšší než uvedených 53 %). Zřejmě se použije v obvodech s velkými proudy a drahými přístroji. Méně přesnou, avšak bezpečnou metodu je možno bez problémů využít u běžných instalací, zvláště když již dnes je možno postupovat podle schválené pomůcky (tou je např. Předpis ESČ 33.02.98).
Je tedy vidět, že bude o čem uvažovat a o čem si vytvořit nebo alespoň upřesnit názor. A k tomu se pokusí Vám napomoci právě tato konference.
Kromě uvedené otázky se bude konference zabývat i dalšími ustanoveními ČSN 33 2000-4-41, která jsou sice platná již určitou dobu, avšak stále jsou pro nás jaksi nezvyklá a pro mnohé z nás (nemusíme se za to stydět) stále ještě ne úplně jasná. Úplně nám například z normy vymizela nedovolená kombinace nulování a zemnění. Na druhé straně zase norma počítá s nebezpečími, která se u nás, vezmeme-li to alespoň podle stále ještě dobře zažité ČSN 34 1010, vůbec nevyskytovala. Určitě se dotkneme i otázek terminologie. Takže k tomu všemu máte možnost se v naší konferenci vyjádřit, vznést dotaz, zkrátka se do konference zapojit. A i když budete ke konferenci jenom přihlížet, jistě Vám přinese užitek.
A ještě informace k připravované změně A1 ČSN 33 2000-4-41: změna je již připravena do tisku, vydání se předpokládá do konce pololetí tohoto roku (přesný termín vydání vám na našem informačním internetovém systému sdělíme, jak to bude možné). Informacemi, které v rámci konference získáte, se však pro nové projekty budete moci řídit ještě před vydáním změny.

Z čeho vyplývají nejasnosti v určování impedance smyčky?
Abych uvedl, o co vlastně jde, vypůjčím si dotaz jednoho revizního technika, který byl vznesen již kdysi dávno v dobách totality na jednom z řady celostátních aktivů revizních techniků.
Onen dobrý muž, který byl skutečně rozrušen, protože jeho dotaz se týkal problému, jenž považoval za nutné vyřešit z hlediska správnosti svého dalšího působení, se členů předsednictva konference zeptal: "A jak mám vlastně impedanci smyčky měřit?" Nejednalo se mu přitom o technickou stránku věci; ta mu byla jasná. Z jeho dalšího vysvětlení vyplynulo, že mu šlo o to, zda má impedanci smyčky měřit za studena nebo v teplém provozním stavu.
Nepamatuji si již, jak zněla odpověď. Myslím, že byla vyhýbavá a prakticky dávala více možností a zodpovědnost za rozhodnutí ponechávala na revizním technikovi. Podstatné je, že v té době nebylo a vlastně ani doposud není na uvedenou otázku nějakým předpisem nebo pravidlem přesněji odpovězeno. Možno říci, že přestože o uvedené otázce se ví, ustálila se praxe porovnat naměřenou hodnotu impedance smyčky s hodnotou vycházející z podmínky ochrany nulováním.
Tato podmínka pro impedanci smyčky Z podle ČSN 34 1010 byla:
Z ŁU_f / I_v ,
kde hodnoty vypínacího proudu byly udány v tabulce jako násobky jmenovitých proudů jisticích prvků.
Podle ČSN 33 2000-4-41, která platí nyní, platí také obdobná podmínka, tj.
Z_s ŁU₀ / I_a (vyplývá z podmínky v normě Z_s × I_a Ł U₀),
kde hodnoty vypínacího proudu I_a je nutno odečíst z charakteristiky jisticího prvku, aby byla dodržena předepsaná doba odpojení.
Takže, co se naměří, to se porovná s výsledkem jednoduchého výpočtu podle vzorce.
Na základě uvedených vztahů byly zpracovány i jednoduché pomůcky (mj. i v příloze ČSN 33 2000-6-61). V těchto pomůckách jsou ke jmenovitým proudům jisticích prvků přímo udány impedance chráněných obvodů, které nesmějí být překročeny. Nikde však není řečeno, že uvedené impedance se uvažují pro jiný než studený stav obvodu. Přitom s ohledem na různé výchozí předpoklady (různé charakteristiky jisticích prvků i různé teploty vodičů uvažovaných obvodů) se hodnoty impedancí poruchové smyčky v uvedených pomůckách liší.
Aby při aplikaci různých uvedených pomůcek nedocházelo ke sporům, přistoupilo se v rámci zpracování změny A1 ČSN 33 2000-4-41 ke sjednocení hledisek a stanovení jednoznačných podmínek pro určení impedance smyčky.

Vyhlášení změny A1 ČSN 33 2000-4-41 bude znamenat zásadní zpřesnění požadavků na impedanci smyčky.