Úvodní slovo ke konferenci
Ing. Michal Kříž
- Stručně o změně ČSN 33 2000-4-41, |
- o Předpisu ESČ 33.02.98 |
- a nejasnostech v určování impedance smyčky |
V současné době je účastníky normalizačního řízení schválena
změna jedné z nejdůležitějších elektrotechnických norem
ČSN 33 2000-4-41.
Nemusíme připomínat, v čem význam této normy spočívá. Určuje totiž základní
pravidla pro ochranu před úrazem elektrickým proudem.
Na co je uvedená změna zaměřena?
Odhlédneme-li od drobných úprav stylistických a zpřísnění jednotlivých
formulací, které jsou do normy zaváděny z evropské normy, týká se změna hlavně
upřesnění požadavku na stanovení impedance smyčky poruchového proudu při ochraně
samočinným odpojením v síti TN nebo v síti IT při druhé poruše.
Jistě se budete ptát: "Copak se nás s impedancí smyčky nenatrápili až
dost? Vždyť je to jedna ze základních otázek u zkoušek odborné
způsobilosti v elektrotechnice!"
No a vidíte ? objasňování otázek spojených s impedancí smyčky, s jejím měřením
a kontrolou v rámci projektu, probíhá stále. Čím to je? Zřejmě tím, že všichni
o velikosti impedance smyčky hovoří, jsou z ní pravidelně přezkušováni, když se
však zajde do podrobností, není tak úplně zřejmé, jak vlastně její velikost
určit.
Z důvodu nepřesnosti a různého náhledu odborníků na tuto otázku může v mezních
případech docházet i ke sporům. Zde je proto třeba sjednotit názor. Proto bylo v
rámci změny A1 do normy ČSN 33 2000-4-41 doplněno příslušné upřesnění,
vysvětlení a nutno říci i podstatné zpřísnění.
I když je doplněk k ustanovení o impedanci poruchové smyčky, co do rozsahu, nevelký,
a pokud se týká formální důležitosti, tak je vlastně obsažen jenom ve
vysvětlujících poznámkách, je velmi významný. Týká se jak projektování
elektrických zařízení, především instalací, tak i ověřování elektrických
zařízení při revizích. Vždyť v projektech se bude počítat s impedancí smyčky
sníženou oproti dosavadní praxi až téměř na polovinu (53 %) a při revizích na
dvě třetiny (67 %). Bude zřejmě třeba se zamyslet nad projekty a ověřit, zda
jištění zvolené pro daný průřez odpovídá i pro délku obvodu z hlediska
"smyčky".
Přestože uvedený doplněk není rozsáhlý počtem slov, je
jeho rozsah podstatně zvětšen tím, že se odvolává na další normy, a to
především ty, které se týkají výpočtu zkratových proudů. I když totiž doplněk
vyjadřuje sjednocení názoru na problematiku "smyčky", dává v zásadě
možnost jejího řešení a posuzování na dvou úrovních - přesné a méně přesné.
Přesná metoda se opírá o normy pro výpočet zkratových proudů. Jejím uplatněním
bude možno ve sporných případech prokázat správnost vyšší impedance smyčky
(vyšší než uvedených 53 %). Zřejmě se použije v obvodech s velkými proudy a
drahými přístroji. Méně přesnou, avšak bezpečnou metodu je možno bez problémů
využít u běžných instalací, zvláště když již dnes je možno postupovat podle
schválené pomůcky (tou je např. Předpis
ESČ 33.02.98).
Je tedy vidět, že bude o čem uvažovat a o čem si vytvořit nebo alespoň upřesnit
názor. A k tomu se pokusí Vám napomoci právě tato konference.
Kromě uvedené otázky se bude konference zabývat i dalšími ustanoveními ČSN 33
2000-4-41, která jsou sice platná již určitou dobu, avšak stále jsou pro nás jaksi
nezvyklá a pro mnohé z nás (nemusíme se za to stydět) stále ještě ne úplně
jasná. Úplně nám například z normy vymizela nedovolená kombinace nulování a
zemnění. Na druhé straně zase norma počítá s nebezpečími, která se u nás,
vezmeme-li to alespoň podle stále ještě dobře zažité ČSN 34 1010, vůbec
nevyskytovala. Určitě se dotkneme i otázek terminologie. Takže k tomu všemu máte
možnost se v naší konferenci vyjádřit, vznést dotaz, zkrátka se do konference
zapojit. A i když budete ke konferenci jenom přihlížet, jistě Vám přinese užitek.
A ještě informace k připravované změně A1 ČSN 33 2000-4-41: změna je již
připravena do tisku, vydání se předpokládá do konce pololetí tohoto roku (přesný
termín vydání vám na našem informačním internetovém systému sdělíme, jak to
bude možné). Informacemi, které v rámci konference získáte, se však pro nové
projekty budete moci řídit ještě před vydáním změny.
Z čeho vyplývají nejasnosti v
určování impedance smyčky?
Abych uvedl, o co vlastně jde, vypůjčím si dotaz jednoho revizního technika,
který byl vznesen již kdysi dávno v dobách totality na jednom z řady celostátních
aktivů revizních techniků.
Onen dobrý muž, který byl skutečně rozrušen, protože jeho dotaz se týkal
problému, jenž považoval za nutné vyřešit z hlediska správnosti svého dalšího
působení, se členů předsednictva konference zeptal: "A jak mám vlastně
impedanci smyčky měřit?" Nejednalo se mu přitom o technickou stránku
věci; ta mu byla jasná. Z jeho dalšího vysvětlení vyplynulo, že mu šlo o to, zda
má impedanci smyčky měřit za studena nebo v teplém provozním stavu.
Nepamatuji si již, jak zněla odpověď. Myslím, že byla vyhýbavá a prakticky dávala
více možností a zodpovědnost za rozhodnutí ponechávala na revizním technikovi.
Podstatné je, že v té době nebylo a vlastně ani doposud není na uvedenou otázku
nějakým předpisem nebo pravidlem přesněji odpovězeno. Možno říci, že přestože
o uvedené otázce se ví, ustálila se praxe porovnat naměřenou hodnotu impedance
smyčky s hodnotou vycházející z podmínky ochrany nulováním.
Tato podmínka pro impedanci smyčky Z podle ČSN 34 1010 byla:
Z ŁUf / Iv
,
kde hodnoty vypínacího proudu byly udány v tabulce jako násobky jmenovitých proudů
jisticích prvků.
Podle ČSN 33 2000-4-41, která platí nyní, platí také obdobná podmínka, tj.
Zs ŁU0
/ Ia (vyplývá z podmínky v normě Zs
× Ia Ł U0),
kde hodnoty vypínacího proudu Ia je nutno odečíst z charakteristiky
jisticího prvku, aby byla dodržena předepsaná doba odpojení.
Takže, co se naměří, to se porovná s výsledkem jednoduchého výpočtu podle
vzorce.
Na základě uvedených vztahů byly zpracovány i jednoduché pomůcky (mj. i v příloze
ČSN 33 2000-6-61). V těchto pomůckách jsou ke jmenovitým proudům jisticích prvků
přímo udány impedance chráněných obvodů, které nesmějí být překročeny. Nikde
však není řečeno, že uvedené impedance se uvažují pro jiný než studený stav
obvodu. Přitom s ohledem na různé výchozí předpoklady (různé charakteristiky
jisticích prvků i různé teploty vodičů uvažovaných obvodů) se hodnoty impedancí
poruchové smyčky v uvedených pomůckách liší.
Aby při aplikaci různých uvedených pomůcek nedocházelo ke sporům, přistoupilo se v
rámci zpracování změny A1 ČSN 33 2000-4-41 ke sjednocení hledisek a stanovení
jednoznačných podmínek pro určení impedance smyčky.
Vyhlášení změny A1 ČSN 33 2000-4-41 bude znamenat zásadní zpřesnění požadavků na impedanci smyčky.