V tomto textu se auto°i v∞nuje stranßm extrΘmnφ pravice. P°istupujφ k nim jako k relativn∞ novΘmu prvku v modernφch demokraciφch, p°iΦem₧ nenφ jasnΘ, jak se jejich vztah k re₧imu bude dßle vyvφjet. Anal²zy zaΦφnß definovßnφm pojmu radikßlnφ (extrΘmnφ) ve vztahu k demokratickΘmu systΘmu vlßdy a tΘmat∙m, kterß tyto strany dominantn∞ propagujφ, a pozastavenφm se nad jejich °azenφm k pravicov²m uskupenφm (i p°esto ale tuto klasifikaci autor p°ijφmß). Dßle text shrnuje zßkladnφ sociologickΘ a politologickΘ teorie a empirickou evidenci, kterΘ se vß₧φ k volebnφm ·sp∞ch∙m t∞chto stran a reprodukuje zßkladnφ teze o voliΦφch extremistick²ch hnutφ. Z v²Üe zmφn∞n²ch bod∙ se dßle auto°i dostßvajφ k situaci ΦeskΘ politiky a analyzujφ na zßklad∞ r∙zn²ch dat, zda jsou obecnΘ teorie extrΘmnφ pravice v ╚R aplikovatelnΘ. Evidence je rozpornß, nicmΘn∞ nalΘzßme mo₧nß vysv∞tlenφ volebnφho propadu SPR RS╚ ve volbßch do PoslaneckΘ sn∞movny P╚R (1998): pravd∞podobn∞ rostoucφ socißlnφ nejistota a nezam∞stnanost vedla °adu p°φznivc∙ SPR RS╚ k volb∞ levicov²ch stran. Zßrove≥ SPR RS╚ selhala v mobilizaci nevoliΦ∙ a prvovoliΦ∙. Zßkladnφ profil p°φznivc∙ SPR RS╚ ale z∙stal v letech 1996 -1998 bez podstatn²ch zm∞n.