V tomto textu ukazujeme na p°φkladu Φty° velmi d∙le₧it²ch kritΘriφ - vzd∞lßnφ, socißln∞-ekonomickΘho statusu zam∞stnßnφ, p°φjmu a sebeza°azenφ v socißlnφ hierarchii -, jak po roce 1989 probφhal proces krystalizace socißlnφho statusu ╚eskΘ republice. P°edn∞ ukazujeme, jak se utvß°ely vazby mezi trißdou zßkladnφch stratifikaΦnφch dimenzφ spoleΦnosti - vzd∞lßnφm, zam∞stnßnφm a p°φjmem, dßle provßdφme anal²zu vazeb mezi konzistencφ socißlnφho statusu a subjektivnφm °azenφm lidφ na socißlnφm ₧eb°φΦku a nakonec se zam∞°ujeme na vztah mezi krystalizacφ socißlnφho statusu a politickou orientacφ. Popsan² v²voj statusovΘ inkonzistence mß vzhledem k probφhajφcφ spoleΦenskΘ transformaci svou logiku. P∙vodn∞ vysokß mφra inkonzistence, jev typick² pro pozdnφ socialismus, se sni₧uje a spolu s tφm se zpev≥ujφ vazby mezi prom∞nn²mi, kterΘ tradiΦn∞ tvo°φ pßte° spoleΦenskΘ struktury. JednoduÜe °eΦeno, dochßzφ k postupnΘmu propojovßnφ vazeb mezi odpovφdajφcφm vzd∞lßnφm, zam∞stnßnφm a p°φjmem. Tyto prom∞≥ujφcφ se vztahy mezi kompetencemi, zam∞stnaneckou pozicφ a p°φjmem majφ takΘ svΘ neopominutelnΘ d∙sledky v oblasti subjektivnφho socißlnφho postavenφ (Φφm konzistentn∞jÜφ socißlnφ status, tφm v∞tÜφ je jeho soulad s percepcφ vlastnφho socißlnφho postavenφ) a volebnφho chovßnφ.