Zßkladnφ strukturßlnφ rozpory (cleavages) postkomunistick²ch spoleΦnostφ by podle Kitschelta (1992) m∞ly b²t rozlo₧eny podΘl dvou os: osy levice-pravice a libertarianismus-autoritarianismus. Anal²zy ukazujφ, ₧e v ╚eskΘ republice tyto p°edpoklady z°ejm∞ v politickΘm prostoru tvo°enΘm stranami platφ a podobn∞ bude strukturovßn i politick² prostor tvo°en² voliΦi. Cφlem studie je ukßzat, ₧e v ╚eskΘ republice jsou voliΦi Üesti hlavnφch politick²ch stran rozlo₧eni podΘl osy, jejφ₧ jeden konec reprezentuje autoritß°stvφ a odmφtßnφ trhu, zatφmco druh² libertarianismus a p°ijφmßnφ trhu. Osa libertarianismus- autoritarianismus se vÜak na rozdφl od osy levice-pravice ukazuje jako slabß, zatφmco v²znam osy levice-pravice v prostoru tvo°enΘm voliΦi postupn∞ sφlφ a napl≥uje se tradiΦnφm hodnotov²m obsahem. Druhß Φßst studie je v∞novßna roli hlavnφch politicky relevantnφch hodnot a postoj∙ ve volebnφm rozhodovßnφ. Vychßzφ se z p°edpokladu, ₧e volebnφ rozhodnutφ zpravidla nejsou v²b∞rem jednΘ strany z celΘho volebnφho seznamu, ale spφÜe rozhodovßnφm v rßmci mnohem menÜφho poΦtu pro voliΦe p°ijateln²ch stran. Dßle se ov∞°uje hypotΘza, podle kterΘ volebnφ rozhodovßnφ je proces, ve kterΘm nep∙sobφ jeden, jakkoli d∙le₧it² Φi dominantnφ politick² postoj Φi hodnota, ale kde s r∙znou vahou p∙sobφ mnoho faktor∙, z nich₧ °ada se navzßjem podporuje, jinΘ jsou ve vzßjemnΘ konkurenci Φi dokonce v konfliktu. Studie je pokusem identifikovat roli politicky relevantnφch hodnot a postoj∙ ve volebnφm rozhodovßnφ v ╚eskΘ republice. Anal²za dat z v²zkumu provedenΘho na konci roku 1996 ukazuje, ₧e deklarovanß levo-pravß orientace p∙sobφ na v∞tÜinu volebnφch rozhodnutφ mnohem siln∞ji ne₧ levo-pravß orientace vypl²vajφcφ ze socio-ekonomick²ch hodnot. Tento rozdφl souΦasn∞ naznaΦuje, ₧e sφlφcφm sklon∙m k levicov∞ zabarven²m hodnotßm a paternalistickΘmu stßtu zatφm tvo°φ urΦitou hrßz neochota k otev°enΘ (deklarativnφ) podpo°e levicov²ch stran.