*okolo 907, (?),V28.9.929/35, Starß Boleslav; Φesk² knφ₧e a sv∞tec
V d∞tstvφ byl Vßclav, syn Drahomφry,
vychovßvßn na Tetφn∞ svou babiΦkou Ludmilou, kterß ho
nechala vyuΦovat slovansk²m kn∞zem Pavlem. PotΘ, co se jeho
otec Vratislav stal pra₧sk²m knφ₧etem, byl Vßclav poslßn do
BudΦe, kde se uΦil latin∞. V dob∞ studiφ, asi roku 915,
uspo°ßdal knφ₧e svΘmu synovi post°i₧iny. Po Vratislavov∞
smrti v ·noru 921 zaΦala krßtkß poruΦenskß vlßda Ludmily.
Ta vÜak byla ji₧ v zß°φ toho roku zavra₧d∞na a
poruΦnictvφ za nezletilΘho Vßclava p°ejala Drahomφra.
Vßclav se ujal vlßdy patrn∞ roku 922. Zapudil svou matku, po
Φase ji vÜak p°ijal zp∞t. V roce 924 nechal p°evΘzt
Ludmiliny ostatky z Tetφna na Pra₧sk² hrad, kde je slavnostn∞
poh°bil. Vßclavova vlßda byla od poΦßtku charakteristickß
podporou k°es¥anskΘ cφrkve. V roce 929 byl Vßclav nucen
poddat se °φmskΘmu krßli Jind°ichu I. PtßΦnφkovi, kter²
s vojskem p°itßhl a₧ k Praze. S tφm byl spojen i poplatek,
kter² m∞l Φesk² knφ₧e odvßd∞t °φmskΘmu krßli.
Nedlouho potΘ zalo₧il Vßclav na Pra₧skΘm hrad∞ kostel sv.
Vφta ,Φßst ostatk∙ sv∞tce zφskal od Jind°icha. Tento sm∞r
politiky knφ₧ete Vßclava se nelφbil stran∞, kterß necht∞la
p°ijmout uvedenΘ nßbo₧ensko-politickΘ vazby. Jejφm
reprezentantem byl mladÜφ Vßclav∙v bratr Ukrutn²), kter²
sφdlil ve svΘm ·d∞lnΘm knφ₧ectvφ v (StarΘ) Boleslavi,
kde si Boleslav
(Boleslav I. postavil hrad. Boleslavova opozice vychßzela
patrn∞ z podobn²ch ko°en∙ jako poruΦenskß vlßda
Drahomφ°ina. VÜechny pozd∞jÜφ literßrnφ prameny lφΦφ
Vßclav∙v a Boleslav∙v konflikt jako velmi osobnφ. Vyvrcholil
pozvßnφm Vßclava na sv∞cenφ kostela do Boleslavi, kde byl
knφ₧e rßno dne 28.9.935 (ve starÜφ literatu°e b²vß
uvßd∞no datum 929, kterΘ nalezneme i u Kristißna)
zavra₧d∞n. Boleslav se svou dru₧inou obsadil Pra₧sk² hrad a
stal se knφ₧etem. Zßhy dal p°evΘzt Vßclavovo t∞lo do
novΘho chrßmu sv. Vφta na Pra₧skΘm hrad∞, kde jsou jeho
ostatky ulo₧eny ve SvatovφtskΘ kapli dodnes.
Velice d∙le₧itou roli sehrßla postava knφ₧ete
Vßclava jako nßrodnφho patrona a sv∞tce, za n∞ho₧ byl
pova₧ovßn ji₧ ve druhΘ polovin∞ 10. stoletφ.
Svatovßclavskß ·cta p°edstavovala jednu ze zßkladnφch
souΦßstφ p°emyslovskΘho a zejmΘna lucemburskΘho pojetφ
krßlovskΘ moci. Silnß byla vßclavskß tradice i v dob∞
husitskΘ. Vlivem reformace v 16. stoletφ slßbla, ale v baroku
byla zase o₧ivena. Vßclav byl pravd∞podobn∞ ₧enat, jmΘno
man₧elky vÜak nenφ znßmo. Legendy uvßd∞jφ jeho syna
Zbraslava.
á