JULIUS CESAR D┤AUSTRIA

*okolo 1585, asi Praha, V25.6.1609, ╚esk² Krumlov; nelegitimnφ syn cφsa°e a krßle Rudolfa II. a (pravd∞podobn∞) jeho konkubφny Kate°iny StradovΘ

LevoboΦek cφsa°e Rudolfa II. z°ejm∞ zd∞dil po otci dispozice k duÜevnφ chorob∞. Po bou°livΘm dospφvßnφ plnΘm nejr∙zn∞jÜφch v²st°elk∙ a skandßl∙ m∞l b²t roku 1606 na Rudolf∙v p°φkaz internovßn v kartuzißnskΘm klßÜte°e v rakouskΘm Gamingu. KlßÜter vÜak zßhy opustil a usφdlil se na zßmku v ╚eskΘm Krumlov∞, kter² roku 1602 koupil Rudolf II. od Petra Voka z Ro₧mberka. Dφky bujarΘmu zp∙sobu ₧ivota a dφky nedotknutelnosti, za kterou vd∞Φil svΘmu p∙vodu, se stal zakrßtko postrachem m∞sta. O masopustnφ noci z 18. na 19.2.1608 na Krumlov∞ brutßln∞ zavra₧dil MarkΘtu Pichlerovou zvanou MuÜle, dceru mφstnφho lazebnφka, kterß byla p°es rok jeho milenkou. M∞sφc po vra₧d∞ byl internovßn na krumlovskΘm zßmku a zde takΘ pln∞ propukla jeho duÜevnφ choroba, klasifikovanß dnes odbornφky jako schizofrenie. B∞hem vφce ne₧ roΦnφ internace se jeho duÜevnφ stav p°es opakovanΘ lΘΦebnΘ pokusy (provßd∞nΘ cφsa°sk²m lΘkßrnφkem dr. Mignoniem) nezlepÜil. V Φervnu 1609 Julius Cesar nßhle onemocn∞l a po n∞kolika dnech zem°el. I kdy₧ se ji₧ brzo potΘ objevily pov∞sti o jeho nep°irozenΘ smrti, dnes se p°edpoklßdß, ₧e Ülo abces v hrdle, kter² spontßnn∞ perforoval a vlastnφ p°φΦinou smrti byla aspiraΦnφ pneumonie. Rudolf∙v levoboΦek byl poh°ben na dnes ji₧ neznßmΘm mφst∞ v areßlu klßÜtera minorit∙ v ╚eskΘm Krumlov∞.
á