FRIDRICH FALCK▌

*16.8.1596, asi Heidelberk, V29.11.1632, MohuΦ; Φesk² ,,zimnφ" krßl

Syn falckΘho kurfi°ta Fridricha IV. z rodu Wittelsbach∙ se stal formßln∞ kurfi°tem Fridrichem V. po otcov∞ smrti roku 1610, kdy mu bylo 14 let, samostatnΘ vlßdy se vÜak mohl ujmout a₧ po dosa₧enφ plnoletosti. V roce 1613 pojal za man₧elku Al₧b∞tu Stuartovnu, dceru anglickΘho krßle Jakuba I. Jako vlßdce jednoho z nejv²znamn∞jÜφch nekatolick²ch stßt∙ na ·zemφ ╪φmsko-n∞meckΘ °φÜe a jako p°ednφ zastßnce kalvinismu byl hlavnφm p°edstavitelem Unie n∞meck²ch protestantsk²ch knφ₧at a stav∙. Po vypuknutφ stavovskΘho povstßnφ v ╚echßch roku 1618 projevoval otev°enΘ sympatie Φesk²m stav∙m, sna₧il se jim zprost°edkovat finanΦnφ a vojenskou pomoc. Po smrti ΦeskΘho krßle a cφsa°e MatyßÜe odmφtl generßlnφ sn∞m Φesk²ch zemφ ji₧ d°φve (v roce 1617) p°ijatΘho a dokonce korunovanΘho krßle Ferdinanda II.. Na Φesk² tr∙n stavovΘ zvolili Fridricha FalckΘho, kter² volbu p°ijal a 31.10.1619 p°ijel do Prahy. O Φty°i dny pozd∞ji, 4.11., zde byl korunovßn svatovßclavskou korunou. Jeho zvolenφ prosadila skupina stavovsk²ch p°edßk∙, kte°φ se hlßsili k jednot∞ bratrskΘ, ovlivn∞nΘ kalvinismem. Tito politikovΘ se spolΘhali v prvΘ °ad∞ na Fridrichovy p°φbuzenskΘ vztahy s panovnφky v²znamn²ch nekatolick²ch stßt∙ a na jeho vliv v evropskΘm protestantskΘm prost°edφ, p°edevÜφm poΦφtali s pomocφ Anglie a severnφho Nizozemφ. Zßhy se vÜak ukßzalo, ₧e anglick² krßl nehodlß podporovat ΦeskΘ vzbou°ence a ₧e Fridrichova p°φbuzenstvφ a jeho vliv nestaΦφ na vyvolßnφ ·ΦinnΘ pomoci ΦeskΘmu povstßnφ.
Autorita novΘho krßle zaΦala v ╚echßch rychle klesat, k Φemu₧ p°isp∞ly i nßbo₧enskΘ neshody (posφlenΘ mj. i rigor≤znφ kalvφnskou ,,oΦistou" SvatovφtskΘho chrßmu v prosinci 1619) i germanizaΦnφ tendence falckΘho dvora, obklopenΘho n∞meck²mi politiky. Negativn∞ p∙sobilo i jeho neformßlnφ chovßnφ a mravy falckΘho dvora, kterΘ Φesk²m moralist∙m p°ipadaly p°φliÜ uvoln∞nΘ. Fridrich se sice osobn∞ anga₧oval v boji proti Ferdinandovi II., Φesk²m krßlem se vÜak stal v dob∞, kdy se povstßnφ ji₧ dostßvalo do defenzivy a kdy zem∞, jejφ₧ finance byly ve ÜpatnΘm stavu, zaΦφnala podlΘhat sφle KatolickΘ ligy, podporovanΘ Üpan∞lsk²m zlatem. Vojenskß situace Φesk²ch stav∙ se rychle zhorÜovala a 8.11.1620 doÜlo na BφlΘ ho°e u Prahy k znßmΘ porß₧ce stavovsk²ch vojsk. Fridrich Falck² v nastalΘm chaosu opustil s rodinou Pra₧sk² hrad a nßsledujφcφho dne odjel z Prahy do Vratislavi. Na poΦßtku roku 1621 nad nφm vyhlßsil jeho protivnφk cφsa° Ferdinand II. °φÜskou klatbu (tzv. acht), v pr∙b∞hu nßsledujφcφho roku pak vojska ligy p°es odpor Nizozemφ a p°i vßhavΘm postoji anglickΘho krßle Jakuba I. obsadila Fridrichova d∞diΦnß ·zemφ, Hornφ i Dolnφ (Por²nskou) Falc. V roce 1623 ud∞lil cφsa° Falc i s kurfi°tskou hodnostφ svΘmu spojenci vΘvodovi Maxmilißnu BavorskΘmu. Fridrich Falck² nebyl schopen na tomto stavu ji₧ nic zvrßtit. Pro sebe a svou rodinu nalezl ·toΦiÜt∞ v nizozemskΘm Haagu, pozd∞ji ₧il v Rhenenu. Se svou man₧elkou m∞l celkem 13 d∞tφ: Jind°icha Fridricha (*1614-V1629), Karla Ludvφka (*1617-V1680), Al₧b∞tu (*1618-V1680), Ruprechta (*1619-V1682), Mo°ice (*1621-V1654), dßle Ludviku Hollandii (*1622-V1709), Ludvφka (*1624-V1624), Eduarda (*1625-V1663), Jind°iÜku Marii (*1626-V1651), Filipa (*1627-V1650), Karolφnu (*1628-V1631), Äofii (*1630-V1714) a Gustava (*1632-V1642). V roce 1632 podlehl b²val² Φesk² krßl v MohuΦi tyfovΘ nßkaze.
á