Alzbetin: osada pojmenovana po Alzbete z Hafenbradlu, produkujici
v letech 1744 - 1889 zrcadlove sklo.
Americka zahrada u Chudenic: chraneny park o vymere 1,9 ha zalozen roku 1842 hrabetem
E. Cerninem. Sbirka vzacnych drevin americkeho a asijskeho puvodu.
Annin: v 18. stoleti zde vznikla proslula sklarna, dnes je zde brusirna olovnateho kristalu.
Antygl: rekreacni stredisko v udoli reky Vydry. Prvni zpravy jsou z doby kratce po roce
1500. V 2. polovine 16. stol. zde byvala hut na vyrobu duteho skla. Misto bylo pojmenovano
podle nemeckeho vyrazu pro sklarnu o jedne vane v nareci (ein Tiegel - an Tigel).
Arnostov: drive sklarska osada, po roce 1945 byla hut zrusena.
B
Benesova hora: sejpy po ryzovani zlata na obou brezich horskeho potoka Belec.
Bayerisch Eisenstein
(Bavorska Ruda) - SRN: oblibene letovisko, klimaticke lazne a stredisko zimnich sportu u hranice s Ceskou republikou.
Bezdekov: pseudogoticky zamek z roku 1855, s nimz tvori celek empirove budovy
hospodarskeho dvora.
Beharov: barokni zamek z 18. stoleti upraven v letech 1923 - 27, kdy byl v majetku malire
A. Kalvody. V zahrade plastiky Divci akt (J. Stursa).
Besiny: Obec zalozena roku 1379
jako sidlo rytiru Besinu z Besin, kteri zde sidlili do pocatku 17. stoleti.
Od roku 1678 ji vlastnili Krakovsti z Kolovrat a pripojili je k panstvi Tynec.
Dnes je obec vyznamnym centrem letni rekreace diky autokempu s koupalistem.
Bila Strz: prirodni rezervace (79 ha),
ukazka horskych klimatickych biotopu a krajinne scenerie Kralovskeho
hvozdu, v udoli Bileho potoka vodopady.
Bodenmais - SRN: lazenske mesto, nejnavstevovanejsi misto v Bavorskem lese.
Bohumilice: obec u reky Volynky, prvni zminky pochazeji z roku 1352. V obci je jednoduchy zamecek Skalice z 19. az 20. stoleti. Kostel Nejsvetejsi trojice byl postaven koncem 13. stoleti, po pozaru byl v letech 1817 - 1818 opravovan. Vnitrni zarizeni pochazi z 19. stoleti. Vedle kostela stoji drevena zvonice. Z okoli obce pochazeji zbytky tzv. bohumilickeho meteoritu. Meteorit o celkove vaze 57 kg byl vyoran v zari 1829. 37 kg je ulozeno v Narodnim muzeu v Praze.
Borova Lada: byla zalozena v 18. stoleti jako drevarska osada. Horska obec na soutoku Teple Vltavy, Vydriho potoka a Vltavskeho potoka v 900 m n. m. je pripominana jiz v 16. stoleti. V udoli Vydriho potoka je nekolik slati, Chalupska slat s jezirkem je pristupna verejnosti.
Boubin: nejvyssi hora vnitrni casti Sumavy a celeho ceskeho vnitrozemi 1362 m .n. m.
Boubinske jezirko: umela nadrz z roku 1833 pro plaveni dreva na Idinu pilu a do Lenorske sklarny.
Boubinsky prales: statni prirodni rezervace 666 ha. Naucna stezka vede kolem oploceneho nejcenejsiho jadra pralesa. Vyvoj je zcela ponechan prirode. Uzemi je chraneno od roku 1858.
Breznik: zbytek byvalych samot. Jedno z nejstudenejsich a nejdestivejsich mist na Sumave.
Brcalnik: v zaveru udoli Uhlavy, zeleznicni stanice.
Brennes - SRN: horske sedlo na severnim upati Groer Arber
(Velky Javor), puvodne pouze samota Branissky dvorec. Vychodisko pro pesi vystup na Groer Arber.
Severne od Brennesu je vyhlidkova plosina Hindenburgkanzel (Hindenburgova kazatelna) s 1049 m n. m.,
vyhled je do udoli Bileho Regenu.
Bretterschachten - SRN: lyzarske bezecke centrum, pravidelne udrzovane,
mimourovnove krizeni trati, moznost lyzovani 4 - 5 mesicu v roce.
Bystrice nad Uhlavou: tvrz v padesatych letech minuleho stoleti prestavena na
zamek. Rane barokni kaple z roku 1697 na pahorku,
pod nimz Klatovsti a lid roku 1467 porazili
bavorske krizaky.
C
Cabudze: "svetacka" osada znama z lidove pisne, se sumavskymi lidovymi stavbami. Zbytky sejpu po ryzovani zlata.
Cachrov: goticka tvrz (14. stol.), goticky kostel sv. Vaclava (1360).
Cenkova pila: na pocatku 19. stoleti zde vznikla pila,
kterou postavil na soutoku Kremelne a Vydry prazsky obchodnik s drivim Cenek Bubenicek.
Cerne jezero: - je rozlohou nejvetsi na Sumave (18,93 ha, hloubka 40 m). Lezi ve vysce 1008 m n. m. Prirodni rezervace.
Certovo jezero: - (10,31 ha, hloubka 37 m) lezi na jiznim svahu Jezerni hory ve vysce 1030 m n. m. Prirodni rezervace.
Ceske Zleby: horska obec lezici 920 m n. m. Nazev pochazi od zlebu, ze kterych se napajeli soumari. Ve stredoveku tudy vedla "prachaticka" cesta - hlavni trasa dulezite cesty Zlate stezky.
Ckyne: lezi na rece Volynce, prvne zminovana v roce 1243. Vlastnilo ji nekolik nevyznamnych slechtickych rodu a stoji v ni zamek v pseudogotickem slohu. Pozdne goticky kostel sv. Mari Magdaleny z roku 1370, naposledy prestavovan v roce 1850.
D
Debrnik: zamecek postaven r. 1779 pro Alzbetu z Hafenbradlu.
Dlouha Ves: zamek ze 17. stoleti, barokni sypka z roku 1718. Typicka ulicova zastavba domku pro
delniky z prvni poloviny 19. stoleti.
Dobra: osada dlouha 3 km slozena z roubenych chalup v udoli Teple Vltavy.
F
Falkenstein - SRN: hora (1315 m n. m.) s meteorologickou stanici Deutsche Wetterdienst a horskym hotelem.
Filipova Hut: Nejvyse polozena sumavska osada. Vznikla v roce 1785 zrizenim sklarske hute na dute sklo. Pozdeji se stala drevarskou osadou.
G
Gerlova hut: byvala sklarska hut zalozena 1693 a pojmenovana po zakladateli.
Groer Arber (Velky Javor) - SRN: nejvyssi hora Sumavy (1457 m n. m.).
Groer Arbersee (Velke javorske jezero) - SRN: JV od
Velkeho Javoru, obklopeno nadhernymi lesy (934 m n. m., 4,5 ha). U jezera je chata a
parkoviste. Nedaleko Pohadkovy les (Marchenwald) s pohadkovymi postavami v zivotni
velikosti.
H
Hamry: vznikly v 16. stol. jako hornicka osada
pri lozisku zelezne rudy, ktera byla hamernicky zpracovavana,
v 18. stol. sklarska hut a brusirna, dnes rozptylena rekreacni oblast.
Hartmanice: horske mestecko na svahu hory Hamizne.
Puvodni osada vznikla na zemske stezce vedouci z Bavorska do Cech v mistech, kde se
vybiralo clo. Od 14. stoleti tu probihala tezba zlata.
Horazdovice: puvodne trhova osada prevzala v letech 1250 - 60 funkci spravniho strediska
po zupnim hradu Prachen a roku 1292 byla povysena na mesto. Roku 1399 zde bylo poprve v
Cechach uzito palne zbrane, tzv. velke pusky, a to pri oblehani mesta Vaclavem IV.
Horni Vltavice: Horska obec pri Teple Vltave, s kostely P. Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckeho. Na hrbitove hrobka sklaru Kraliku z Meyerwaldu, majitelu sklarny v Lenore.
Horni Plana: obec u horni casti nadrze Lipno s tahlym namestim s patrovymi domy. Zajimavosti je budova radnice, kostel, namesti s parkem. Naucnou stezkou se dostaneme k rodnemu domku Adalberta Stiftera, ve kterem je muzeum. Vyhlidka na Plechy a Stifteruv obelisk nad Plesnym jezerem.
Horska Kvilda: lezi ve stredni casti Sumavy, na upati hory Antygl
s roztrousenou zastavbou po obou brezich Hamerskeho potoka. Prvni historicke zminky o osidleni jsou ze 14. stoleti
a vazou se na obchodni stezku mezi Pasovem a Kasperskymi Horami zvanou Zlata stezka.
Hory Matky Bozi: osada byla povysena roku 1522 na mesto, dva roky po otevreni zlatych
dolu. Upadek tezby jiz v polovine 16. stoleti. Pozdeji mestecko znamo rozsirenou rucni
vyrobou obuvi.
Hradek: renesancni zamek z poloviny 16. stoleti s baroknimi stity, k nemu bylo pristaveno
roku 1731 barokni nove kridlo. Spycharove domy ze zacatku 19. stoleti, barokni mlyn.
Hus: znacne rozpadla zricenina hradu na skalnatem ostrohu nad Blanici. Dodnes patrne obvodove zdivo a pozustatky valovych opevneni. Drive zakladna feudalniho panstvi. Hrad byl zalozen roku 1341. Za husitskych valek bez majitele, po roce 1440 vydrancovan, vypalen a rozboren.
CH
Chalupska slat: nejvetsi a nejkrasnejsi raseline jezyrko v CR s plochou 1,3 ha a plovoucimi ostruvky.
Chudenice: puvodni tvrz z 12. stoleti, sidlo Cerninu, byla prestavena renesancne a roku 1776
premenena v barokni zamek. Kostel z 2. poloviny 14. stoleti s gotickymi nastennymi malbami.
Roku 1680 zde doslo ke srazce sedlaku s vojskem.
J
Javorna: Po dobu trvani kralovackych rychet bylo zvoleno vrchnim
rychtarem Kralovskeho hvozdu nejvice
sedlaku z Javorne; nachazi se zde kostel sv. Anny (1721) se dvema vezemi
v pruceli, krytymi sindelem.
Javornik: vrch (1089 m n. m.) s rozhlednou z roku 1938. Pod vrcholem je stola ze 16.
stoleti, kde se tezil kremen pro Bokbastlovu hut a skelnou hut na
Starem Brunstu.
Jezerni stena: temer 300 m vysoka skalni stena spadajici k Plesnemu jezeru.
K
Kamenne more: balvanove more lezici 200 m od Plesneho jezera. Je tvoreno rozpukanymi balvany porostlymi kosodrevinou.
Katakomby: v Klatovech, ve kterych se nachazi ctyri desitky
prirozenym zpusobem mumifikovanych tel vyznamnych lidi ze 17. a 18. stoleti.
Kasperk: goticky hrad postaven jako vojensky, k ochrane
stezky, pri niz se tezilo zlato. Bylo to po roce 1356 cisarem Karlem IV. Dnes zricenina.
Kasperske Hory: mesto vznikle jako hornicka osada v 13.
stoleti. Od roku 1584 kralovske horni mesto. Ve meste muzeum Sumavy zamerene na
sklarstvi, hornictvi a prirodu.
Kepelske mokrady: prirodni rezervace (68 ha) s vyskytem orchidejovitych rostlin a colka horskeho.
Klatovy: byly zalozeny v letech 1260 - 63 jako kralovske
mesto Premyslem Otakarem II. Symbolem mesta je pozdne goticka Cerna vez s renesancni radnici, sousednim
jezuitskym kostelem a za opacnym rohem namesti Bila vez s farnim kostelem. Unikatem je jezuitska barokni
lekarna U bileho jednorozce (vyznamnou pamatku vedenou v seznamu UNESCO). Dnes jsou Klatovy okresnim mestem
s 23 000 obyvatel.
Klastersky Mlyn: byvala sklarna u Rejstejna, zrizena v roce
1836 a vyhasena v roce 1947.
Kleiner Arbersee (Male javorske jezero) - SRN: lezi osamele na upati
Male jezerni steny blizko pramene Bile Rezne (914 m n. m.). Podobne jako na hladine jezera i zde nalezneme
plovouci ostruvky.
Klenova: hrad z konce 13. stoleti. Vlastnili jej vyznamni majitele
- Pribik z Klenove (husitsky hejtman) a Krystof Harant z Polzic, ktery se zde narodil.
Knizeci Plane: je byvala osada, ktera zanikla po 2. svetove valce. Uprostred zboreniste farniho kostela Sv. Jana Krtitele je 13 m vysoky dreveny kriz. Hrbitov byl opraven v letech 1990 - 1991.
Kralovsky hvozd: timto nazvem byl od 14.
stoleti oznacovan ochranny uzemni pas podel jz. hranic Cech a tvoril oblast
zabranujici vpadu nepratel. Natrvalo pripojil toto uzemi k Cecham Premysl
Otakar II. roku 1273 a od teto doby se Kralovsky hvozd dostaval jakozto
majetek panovnikuv ve forme zastav v drzeni nejbohatsich slechtickych rodu.
Kralovskemu hvozdu dominuji vrcholy: Jezerni stena (1343 m n. m.), Svaroh
(1334 m n. m.), Kokrhac (1230 m n. m.) a Ostry (1292 m n. m.).
Kubova Hut: stredisko zimni i letni rekreace, drive sklarska osada. Vychozi bod pro cestu na vrchol Boubina.
Kunzvart: zricenina byvaleho strazniho hradu ke strezeni Zlate stezky a hranic. Vez byla postavena na vrcholu obrovskych zulovych balvanu, ktere tvorily ze tri stran nepristupne steny. Vznikl na pocatku 14. stoleti.
Kvilda: nejvyse polozena horska obec v Cechach, zalozena pri ceste z Pasova v mistech, kde se ryzovalo zlato.
L
Laka: nejvyse polozene sumavske jezero ledovcoveho puvodu
(1096 m n. m.). Svoji plochou 2,78 ha a obvodem 870 m je nejmensi. Nejvetsi hloubka je 3,9 m.
Lam - SRN: lazenske mestecko v udoli ricky Weier Regen. Muzeum mineralu (mineraly z cele
Evropy, dulni naradi a vybaveni).
Lenora: obec u soutoku Rasnice s Vltavou dostala svuj nazev na pocest knezny Elenory, manzelky tehdejsiho majitele panstvi Jana Adolfa Schwarzenberga. Vznikla na popud sklare Jana Meyra, ktery zde roku 1833 zahajil pripravne prace na stavbu sklarske hute. Zdejsi sklarna byla jednou z tri poslednich sklaren udrzujicich na Sumave dlouholetou tradici (vyroba foukaneho skla na vyvoz).
Lohberg - SRN: bavorska rekreacni obec, vychodisko na Ostry a Svaroh.
Luzny: vrchol 1373 m n. m. s krizem tvoreny holym skalnatym kuzelem s kamennym morem ze zulovych kamenu porostlych lisejnikem.
Marchenwald (SRN): les s pohadkovymi postavami v zivotni velikosti nedaleko Groer Arbersee
Milesicky prales: chraneny smiseny horsky les mezi Boubinem a Bobikem.
Modrava: vznikla v prvni polovine 18. stoleti jako rybarska osada. Soutokem tri potoku - Roklanskym, Modravskym a Filipohutskym zde vznika reka Vydra v 977 m. n. m. Postavenim
Vchynicko-tetovskeho plavebniho kanalu dochazi k rozvoji obce diky tezbe dreva. Roku 1924 zde byla postavena KCT Klostermannova chata.
Modravske slate: nejrozsahlejsi komplex slati na Sumave. Nejvyznamnejsi nepristupna prirodni rezervace.
Mustek: nejvyssi vrchol Pancirskeho hrbetu (1234 m n. m.)
N
Nalzovske Hory: nazev vznikl v roce 1951, kdy byly slouceny Nalzovy a Stribrne Hory.
Obce se rozrostly dolovanim stribra, cinu a olova po roce 1520. Tezba skoncila roku 1898.
Zamek v Nalzovech je ze zacatku 17. stoleti, upraven empirove a v 19. stoleti doplnen
anglickym parkem.
Nova Hurka: puvodne sklarska osada, v letech 1945 - 1991 vyuzivana vojskem.
Nove Hute: drivejsi sklarna na vyrobu tabuloveho skla a predmetu denni potreby.
Novy Brunst: skelnou hut v teto osade znicil pozar r. 1900.
Nyrsko: mesto na puli cesty
z Klatov do Zelezne Rudy, goticky kostel
sv. Tomase (14. stol.), barokni radnice (1684), vyroba bryli od r. 1895
(podnik Okula) lyzarska sjezdovka s umelou hmotou, koupaliste, autokemping.
Nyrsko - vodni nadrz: prehrada na
rece Uhlave vybudovana r. 1969 (zasobarna pitne vody pro jihozapadni Cechy), 4 km od Nyrska.
O
Onen Svet: v osade byla prvni sklarska hut v Kralovskem hvozdu,
zalozena r. 1494 Mertlem z Mochova, v 17. stol. zanikla.
Philippsreut: byl zalozen pasovskym biskupem Philippem von Lambergem roku 1692. Kostel byl obnoven v roce 1946. V obci je presna kopie Stozecke kaple (Tusetkapelle) z roku 1985. Je zde hranicni prechod.
Planice: Rodiste Frantiska Krizika (1847 - 1941), elektrotechnika a vynalezce. Rane barokni
zamek ze 17. stoleti, barokni kostel z roku 1755, postaveny podle navrhu K. I. Dienzenhofera.
Plechy: skalnaty vrchol nad Plesnym jezerem na hrebenovce Plechy - Tristolicnik, bez vyhledu. Je to nejvyssi vrchol na ceske strane Sumavy. Nedaleko vrcholu Rakouska louka - mimoradne cenne horske vrchovistni raseliniste.
Plesne jezero: druhe nejvyse polozene sumavske jezero, s rozlohou 7,5 ha. Na skalisku nad jezerem ve vysce 130 m stoji pamatnik basnika a spisovatele A. Stiftera.
Prachatice: dnes okresni mesto na Zivnem potoce pod svahem vrchu Lubina. Mestska pamatkova rezervace. Puvodne jen osada na Zlate stezce, pozdeji se stala kralovskym mestem. Z pamatek - mohutna goticko-renesancni Dolni brana, goticky kostel sv. Jakuba, stara radnice, byvala solnice.
Prachen: v 10. az 13. stoleti sidlo spravy prachenske zupy. V te dobe zde staval romansky
hrad a dreveny kostelik. Hrad zpustl po preneseni zpravy do Horazdovic kolem roku 1250. Po
roce 1315 postaven Bavory ze Strakonic goticky hrad s mohutnym opevnenim. Roku 1558
opusten. Dochovaly se torza veze a hradeb se ctyrmi bastami.
Pramen Vltavy: vrchovistni raseliniste s typickou vegetaci. Zasobarna vody pro prameny.
Prasily: puvodne sklarska
osada, papirna dodavajici papir pro prezidentskou kancelar (vyhorela 1933),
za "prvni republiky" vyznamne turisticke centrum (srovnavano s krkonosskym
Spindlerovym Mlynem), v letech 1945 - 1991 temer zniceno armadou.
Rachelsee (Roklanske jezero) - SRN: 1071 m n. m., rozloha 3,7 ha, hloubka 14 m.
Rejstejn: ve 13. stoleti to byla ryzovnicka osada, pozdeji se zlatymi doly. Od roku
1584 kralovske horni mesto. V 17. stoleti sklarstvi zachranilo mesto pred upadkem zpusobenym
skoncenim tezby.
Rissloch - SRN: prirodni rezervace s nejvyssim vodopadem Bavorska.
S
Schwarzenbersky plavebni kanal: jedna z nejvetsich a nejkrasnejsich dochovalych technickych pamatek na Sumave. Zacina na bavorske hranici pod horou Steinberg (1021 m n. m.) Rosenauerovou nadrzi a usti zhruba po 52 km do reky Muhl. Pred nadrzi pomnik zakladatele a stavitele Josefa Rosenauera.
Soumarsky most: puvodne hrad a pozdeji dreveny most na rece Vltave na Zlate stezce. V blizkosti jsou okopy z 30 lete valky.
Srni: puvodne drevarska osada z pocatku 18. stoleti se pozdeji
stala rozsahlou farni obci.
Stachy: jsou nejvetsi obci v Cechach, byly jednou ze svobodnych kralovackych rychet. Na namesti rezervace hribku.
Stary Brunst: zanikla osada vyrabejici
v letech 1698 - 1830 okenni sklo.
Stozec: obec v udoli Studene Vltavy, drive drevarska osada zalozena v 17. stoleti.
Strazny: obec vznikla v roce 1689 s poctem 6 domku. Obci prochazela jiz v roce 1833 mezinarodni silnice Praha - Pasov a vedla jim jedna z prvnich autobusovych linek. Nedaleko obce stejnojmenna zricenina hradu ze 14. stoleti jako ochrana Zlate stezky.
Susice: mesto na rece Otave, zalozene puvodne jako
osada pri ryzovani zlata kolem roku 790. Od roku 1273 patrilo mesto ceskemu krali Premyslu Otakaru
II. V 19. stoleti v zavedena vyroba zapalek (nejstarsi v Cechach)
zdejsim rodakem Vojtechem Scheinostem.
Svata Katerina: nekdejsi kralovacka rychta, zalozena na
zemske obchodni stezce spojujici Cechy s Bavorskem. Prvni zminky jsou z roku 1604.
Svatobor: vrch ve Svatoborske vrchovine. Je vyraznou
dominantou sirokeho okoli, s dvema vezemi.
S
Smauzy: horske raseliniste s chranenou kvetenou.
Spicak: stredisko zimni rekreace
2 km od Zelezne Rudy, lezi v sedle stejnojmenne hory (1202 m n. m.),
sjezdove trate ruzne obtiznosti,
lyzarske skoly, sportovni hala, tenisove kurty, prvni hotely na Sumave (1877).
Tynec: barokni zamek z 20. let 18. stoleti. Nepristupny.
V
Vacov: v obci novogoticky kostel sv. Mikulase.
Velhartice: hrad zalozen pri
ricce Ostruzne pocatkem 14. stoleti - sidlo panu z Velhartic, hlavni palac je spojen
s hranolovou vezi mohutnym mostem, cast zriceniny je pristupna. V podhradi je mestecko
zalozeno ryzovniky zlata, kostel Nanebevzeti Panny Marie - romanska stavba z r. 1240.
Vimperk: lezi 20 km od statni hranice se SRN
(hranicni prechod Strazny - Philippsreut), v udoli ricky Volynky. Zminky o puvodni osade na
Zlate stezce pochazeji z roku 1263. V roce 1479 byla osada povysena na mesto.
Volary: lezi v sirokem udoli nedaleko Teple Vltavy. Vznikly ve 14. stoleti jako vyznamna zastavka na Zlate stezce. Mesto zbohatlo vybiranim cla. K zajimavostem patri tzv. "volarske domy". V jednom z nich je mistni muzeum.
W
Waldhauser - SRN: nejvyse polozena horska osada v nemecke casti Sumavy (923 - 1034 m n. m.).
Jedina obec na uzemi Bavorskeho narodniho parku.
Zalozena v 17. stoleti.
Z
Zadov: osada s roztrousenymi samotami ve vysce 800 - 1050 m n. m. Osidlena diky rozvoji sklarstvi v 18. stoleti. Pod vrchem Churanov meteorologicka stanice, vyhlidkova vez u skokanskeho mustku.
Zdikov: prvni zminka pochazi z roku 1318. Puvodne statek Malovcu z Chynova. Zamek z druhe poloviny 19. stoleti.
Zelena Lhota: letovisko v prijemne krajine
na svahu Prenetu. Prvni zminka o obci pochazi z roku 1533.
Zwiesel - SRN: lazenske mesto na soutoku rek Groer a Kleiner Regen. Prvni zminka pochazi
z r. 1240 a od 14. stoleti je mesto strediskem sklarstvi. Na namesti radnice z minuleho stoleti s
klasicistni fasadou. Novogoticky kostel s vezi vysokou 86 m. Za radnici muzeum lesa.
Z
Zelezna Ruda: nejnavstevovanejsi sumavske stredisko
poskytujici velike moznosti pro letni i zimni rekreaci v prirode.
Zinkovy: zamek puvodne barokni ze 17. stoleti prestaven pseudogoticky v letech 1897 - 98
a roku 1916. Lekninovy rybnik s taboristem.
