Narodni park Sumava byl vyhlasen vladnim narizenim c. 163/1991 Sb. v roce 1991. Jeho rozloha cini 69 030 ha a je nejvetsim narodnim parkem nejen v Ceske republice, ale i v cele stredni Evrope.
Zahrnuje nejkrasnejsi a nejcennejsi partie Sumavy. Rozklada se podel statni hranice se SRN a Rakouskem od Zelezne Rudy po Zvonkovou u Lipenske prehradni nadrze. Jeho predpolim je Chranena krajinna oblast Sumava, ktera byla vyhlasena v roce 1963 a na bavorske strane sousedi s Narodnim parkem Bavorsky les, ktery po rozsireni v roce 1996 ma mit rozlohu 23 000 ha.
Tato tri uzemi tvori jednotny, v Evrope jedinecny prirodni celek, ktery
UNESCO vyhlasilo v r. 1990 za biosferickou rezervaci a tvori takzvanou
"Zelenou strechu Evropy".
Dulezitou funkci NP je i jeho zpristupneni pro turistiku a rekreaci, ktere vsak nebudou zhorsovat zivotni prostredi. Z tohoto duvodu byl v NP stanoven system chranenych lokalit (zon) s radou omezeni pro navstevniky.
Pro ochranu prirody je NP rozdelen do tri zon a klidovych uzemi:
Navstevni rad Narodniho parku Sumava - je vyhlaska, ktera se vztahuje na vsechny osoby
pobyvajici na uzemi NP, tedy vcetne turistu a rekreantu. Stanovuje podminky jejich vstupu a
pohybu v NP. Upresnuje podminky ochrany prirody a stanovuje cinnosti, ktere jsou v NP zakazany.
Sumavske klima je velmi drsne - prumerna rocni teplota je od 3,5 - do 6,5 stupnu C, srazkove bohate - prumerne rocni srazky od 800 mm do 1600 mm.
Sumava je jednim z nejstarsich pohori Evropy, je tvorena rulami a svory. Je to lesnate pohori s rozsahlymi nahornimi plochami - planemi s pomistne vystupujicimi vrcholy a hlubokymi udolimi (udoli Kremelne, udoli Vydry). Cinnosti ledovcu v dobe ledove vznikla ledovcova jezera a kary. Na ceske strane je pet techto jezer, z nichz dve nejvetsi - Cerne a Certovo jsou v Chranene krajinne oblasti Sumavy v Kralovskem hvozdu a dalsi Plesne jezero, Prasilske jezero a jezero Laka na uzemi NP. Na bavorske strane se pak nachazeji tri - pod Velkym Javorem Velke a Male javorske jezero a pod Roklanem Roklanske jezero. Vsechna tato jezera jsou pro navstevniky pristupna a jsou hojne navstevovana.
Pro Sumavu jsou charakteristicke nahorni roviny - plane. Jsou to ploche uzemni celky zcasti
bezlese, nachazejici se v nadmorske vysce od 800 m (Kochanovske plane) po 1250 m (Modravske
plane). Na techto sumavskych planich se nachazeji nejcenejsi uzemi - raseliniste vrchovistniho
typu, kterym se rika slate. Na nekterych z nich jsou zachovala raselinna jezirka. Pro verejnost
je pristupna Trijezerni slat nad Srnim,
Jezerni slat u Horske Kvildy a Chalupska slat
u Svinne Lady. Nejvetsi komplex slati na Sumave - Modravske slate
o rozloze 3615 ha je pro verejnost zatim nepristupny, protoze se jedna o jedinecne prirodni utvary,
ktere jsou nejvice zranitelne pritomnosti cloveka. V udoli Vltavy, jizne od Volar, se rozklada
nejvetsi udolni raseliniste - Mrtvy luh v nadmorske vysce 740 m. Navstevnik Sumavy muze
toto udolni raseliniste shlednout pouze pri splouvani Vltavy od Soumarskeho mostu.
Dalsi podstatne zmeny nastaly po 2. svetove valce, kdy se cele uzemi nynejsiho NP nachazelo v hranicnim pasmu a vojenskem vycvikovem prostoru. To znamenalo vylidneni cele oblasti a temer ctyricetilety utlum veskere lidske cinnosti. Zanikla cela rada vesnic i samot a pocet obyvatel se snizil na minimum.
Dnes je na uzemi NP pouze 7 obci, v nichz trvale zije asi 1000 obyvatel. Dodnes se vsak zachovaly nektere historicke pamatky, jako doklady byvaleho osidleni a cinnosti cloveka.
Plavebni kanaly - Vchynicko-tetovsky plavebni kanal a Schwarzenbersky kanal.
Historicke cirkevni stavby a objekty - kostely, kaple, mezniky, krize, pamatniky.
Horske sidelni stavby - kralovske dvorce, volarske domy.
Snahou vedeni NP je cast techto staveb zrekonstruovat a obnovit.
Informacni a strazni sluzba - na uzemi NP jsou 4 strazni obvody: Prasilsko, Modravsko, Borovoladsko a Volarsko se sidlem v Prasilech, Modrave, Svinne Lade a Volarech. V techto straznich obvodech pracuji profesionalni i dobrovolni strazci, kteri jednak dohlizeji nad dodrzovanim zasad ochrany prirody a navstevniho radu, ale predevsim poskytuji navstevnikum NP informace. Ty muze navstevnik ziskat i na jednotlivych lesnich spravach, kterych je na uzemi NP 13.
Turisticke trasy - cely NP je protkan siti turistickych tras, cyklotras i lyzarskych stop, ktere navstevnika zavedou do tech nejkrasnejsich mist Sumavy. Jsou v terenu velmi dobre znacene a zakreslene v novejsich vydanich turistickych map (1996).
Trasy pro pesi: jsou vyznaceny beznym turistickym pasovym znacenim, ktere provedli clenove KCT spolu s pracovniky NP. Jejich delka je 467 km.
Trasy pro cyklisty: vyznacene trasy pro cykloturistiku vedou prevazne po zpevnenych komunikacich, at jiz verejnych nebo ucelovych. Zde je potreba pocitat s provozem vozidel zajistujicich hospodarskou cinnost a dodrzovat pravidla silnicniho provozu. V terenu jsou cyklotrasy vyznaceny drevenymi smerovkami. K dispozici jsou cyklistum i samostatne informacni materialy - Cyklotrasy v Narodnim parku Sumava, ktere je mozne ziskat ve vsech informacnich strediscich. Celkem je na uzemi NP 246 km cyklotras mimo verejne komunikace.
Autobusova linka po Narodnim parku Sumava je urcena predevsim pro vyznavace pesi turistiky, ale je mozno ji kombinovat s cykloturistikou i autoturistikou.
Lyzarske trasy: jejich delka cini 313 km a jsou v dobe od 15.12. do 31.3. z prevazne casti strojove upravovany. Tuto upravu provadeji obce za financniho prispeni NP. V terenu jsou vyznaceny drevenymi smerovkami a piktogramy a vedou vetsinou po letnich turistickych trasach. Sprava NP rovnez vydala samostatne informacni materialy - Lyzarske trasy v Narodnim parku Sumava.
Krome techto uvedenych tras maji moznost navstevnici NP shlednout i prirodni naucne stezky - Stifteruv okruh, Medvedi stezka, Chalupska slat, Boubinsky prales, Churanovsko, Povydri, Trijezerni slat, Hamizna hora, Vchynicko-tetovsky plavebni kanal, Nyrsko a Zeleznorudsko, kde najdou vsude mistopisne informace i informace o Narodnim parku Sumava.