OP VZP ╚R ┌stφ nad Orlicφ upozor≥uje svΘ pojiÜt∞nce na zm∞ny od 1.1.1999 S platnostφ od 1.1.1999 byla schvßlena minimßlnφ mzda ve v²Üi 3 250,-KΦ.
Ing. Jaromφra ÄßΦkovß
Jak cestujeme do PolskΘ republiky od 1.1.1999? Na zßklad∞ informacφ publikovan²ch v tisku se obΦanΘ dotazujφ, jak se v praxi projevφ v∙Φi obΦan∙m ╚R Na°φzenφ ministra vnitra PolskΘ republiky Φ.547 o povinnΘm vybavenφ zahraniΦnφch osob finanΦnφmi prost°edky, kterΘ vstoupilo v platnost 1.1.1999. P°edm∞tem tohoto na°φzenφ je stanovenφ povinnΘho minimßlnφho mno₧stvφ finanΦnφch prost°edk∙ pro vjezd a pobyt cizince na ·zemφ PR. Mno₧stvφ finanΦnφch prost°edk∙ nezbytn²ch pro vjezd do PR by m∞l cizinec prokßzat na po₧ßdßnφ p°φsluÜnφka PohraniΦnφ strß₧e PR. Minimßlnφ Φßstky finanΦnφch prost°edk∙ pro osoby mladÜφ 16 let jsou stanoveny ve v²Üi 300 zlot²ch (pobyt v PR) a 100 zlot²ch (pr∙jezd ·zemφm PR), pro osoby starÜφ 16 let 500 a 200 zlot²ch. Podle ustanovenφ º 6 v²Üe uvedenΘho na°φzenφ nejsou povinni prokazovat finanΦnφ prost°edky cizinci p°ekraΦujφcφ stßtnφ hranice na zßklad∞: a) mezinßrodnφch smluv, pokud obsahujφ ustanovenφ o osvobozenφ cizince od tΘto povinnosti b) dohod o malΘm pohraniΦnφm styku, dohod o zjednoduÜenΘm re₧imu p°ekraΦovßnφ hranice anebo dohod, kterΘ stanovφ podmφnky pro p°ekraΦovßnφ hranice p°echody na turistick²ch stezkßch protφnajφcφch stßtnφ hranice anebo cizinci prokazujφcφ se doklady, kterΘ oprav≥ujφ k p°ekroΦenφ hranice na zßklad∞ t∞chto dohod. Vzhledem k tomu, ₧e obΦanΘ ╚R spl≥ujφ podle naÜeho nßzoru podmφnky uvedenΘ jak pod bodem a)"viz.╚l.5 mezivlßdnφ Dohody publikovanΘ ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ.332/91 a ╚l.9 Smlouvy o dobrΘm sousedstvφ, solidarit∞ a p°ßtelskΘ spoluprßci publikovanΘ ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ.416/1992"., tak pod bodem b) "viz.Smlouva o malΘm pohraniΦnφm styku ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ.187/1996 a mezivlßdnφ Dohoda o hraniΦnφch p°echodech, p°echodech na turistick²ch stezkßch publikovanß ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ.23/1998", nejsou povinni prokazovat vybavenost finanΦnφmi prost°edky. Tato zßle₧itost byla konzultovßna s velitelem odd∞lenφ PohraniΦnφ strß₧e PR v Miedzylesiu, kter² potvrdil, ₧e povinnΘ vybavenφ finanΦnφmi prost°edky nebude u obΦan∙ ╚R vy₧adovßno. V∞°φm, ₧e obsah tohoto Φlßnku pot∞Üφ vÜechny nßvÜt∞vnφky PolskΘ republiky bez ohledu na ·Φel jejich cesty, a p°eji v roce 1999 t∞m, kte°φ p°ekraΦujφ stßtnφ hranice v souladu se zßkonn²mi normami, p°φjemnΘ a bezproblΘmovΘ cestovßnφ p°es naÜe hraniΦnφ p°echody v Lichkov∞ a Dolnφ Lipce. Ladislav Br∙ha,
Dv∞ novΘ slu₧by pro vßs ... 1) KOMER╚N═ BANKA ZV▌HOD╥UJE DROBN╔ VKLADATELE KomerΦnφ banka zavedla s platnostφ od 4.ledna 1999 nov² zp∙sob pßsmovßnφ ·rokov²ch sazeb u depozitnφch produkt∙, konkrΘtn∞ u termφnovan²ch ·Φt∙ s pevnou ·rokovou sazbou, termφnovan²ch ·Φt∙ vßzan²ch na referenΦnφ sazbu KB, osobnφch T-kont a podnikatelsk²ch kont. Namφsto dosavadnφch Φty° ·rokov²ch pßsem rozd∞len²ch dle v²Üe z∙statku banka zavedla p∞t pßsem s rozdφln²mi ·rokov²mi sazbami pro jednotlivΘ typy depozit. KomerΦnφ banka chce touto zm∞nou vyjφt vst°φc zejmΘna drobn²m vkladatel∙m se z∙statkem do 150 tisφc resp. 300 tisφc korun, kterΘ nynφ budou v KB ·roΦeny vyÜÜφmi sazbami ne₧ dosud. NovΘ ·rokovΘ sazby KB se touto ·pravou stßvajφ vφce ne₧ konkurenceschopn²mi s nabφdkou ostatnφch velk²ch bankovnφch dom∙. Princip pßsmovΘho ·roΦenφ spoΦφvß v tom, ₧e konkrΘtnφ v²Üe ·rokovΘ sazby je zßvislß nejen na dΘlce splatnosti vkladu Φi na dΘlce v²pov∞dnφ lh∙ty, ale i na v²Üi z∙statku na depozitnφm ·Φtu. ┌rokovΘ sazby pro jednotlivß pßsma jsou vyv∞Üeny v p°φzemφ na nßst∞nce v KomerΦnφ bance, expozitu°e v Äamberku. Provoznφ doba: PO - P┴ 8.00 - 17.00 hod. Ing.Marie BuryÜkovß,
2) Firma Marie Kratochvφlovß, Dlouho≥ovice 91, zavßdφ od ledna 1999 novou slu₧bu pro obΦany, kterou je SCELOV┴N═ a OPRAVY ko₧en²ch a ko₧enkov²ch v²robk∙ (bundy, saka, kabßty, taÜky, kabelky, kufry, batohy apod.) PoÜkozenΘ v∞ci k oprav∞ lze odevzdßvat v Φistφrn∞ od∞v∙ u pφ T.JaneckΘ v Nßdra₧nφ ul.Φ.18 v Äamberku. Informujte se na Φ.tel.0446/612023. -pa- Vß₧enφ obΦanΘ, rßdi bychom pod∞kovali vÜem, kte°φ jste se z·Φastnili jak²mkoliv zp∙sobem p°edvßnoΦnφ sbφrky pod nßzvem "Vßnoce v hladu a bφd∞?" a jejφho pokraΦovßnφ v prvnφm t²dnu letoÜnφho roku. PodrobnΘ informace o pr∙b∞hu sbφrky uve°ejnφme v p°φÜtφm vydßnφ Äambersk²ch list∙. Za ADRU
NßÜ rozhovor dnes na tΘma:"Zem∞d∞lstvφ" s Ji°φm KrΦmß°em, °editelem spoleΦnosti VIKA KameniΦnß a.s. a p°edsedou Okresnφ agrßrnφ komory. ÄL: "Pane °editeli, m∙₧ete p°edstavit spoleΦnost, kterou °φdφte, a jejφ v²robnφ zam∞°enφ?" JK: "SpoleΦnost VIKA KameniΦnß a.s. podnikß p°edevÜφm v zem∞d∞lskΘ prvov²rob∞, tzn. produkuje obiloviny, krmiva, mlΘko, vep°ovΘ a hov∞zφ maso, brambory. K produkci t∞chto komodit vyu₧φvß v²robnφ prost°edky ve v²Üi 72 milion∙ KΦ. SpoleΦnost zam∞stnßvß 78 pracovnφk∙ v trvalΘm pracovnφm pom∞ru, z nich₧ je 13 technicko-hospodß°sk²ch." ÄL: "Jak² je skuteΦn², tolik zem∞d∞lci diskutovan², ekonomick² stav v souΦasnΘm zem∞d∞lstvφ?" JK: "Zem∞d∞lstvφ jako odv∞tvφ se nachßzφ ji₧ n∞kolik let v recesi, kterß v p°φtomnosti p°echßzφ v krizi. Ale v tΘto situaci se v souΦasnosti nachßzφ vφce odv∞tvφ." ÄL: "M∙₧ete tento stav blφ₧e objasnit?" JK: "Od roku 1990 proÜlo zem∞d∞lstvφ zßsadnφmi majetkov²mi zm∞nami, kdy vznikaly soukromΘ farmy, privatizovaly se stßtnφ statky, zpracovatelsk² pr∙mysl, slu₧by. Ze zem∞d∞lstvφ odeÜlo v pr∙b∞hu osmi let na 300 tisφc pracovnφk∙, co₧ bylo mo₧nΘ za cenu snφ₧enφ v²roby a v²razn²ch investic ke zv²Üenφ produktivity v²roby. V naÜem podniku bylo investovßno p°es 30 milion∙ KΦ prost°ednictvφm ·v∞r∙ od bank. I p°esto, ₧e se stav pracovnφk∙ za toto obdobφ snφ₧il z 215 na 78 a produktivita prßce na jednoho pracovnφka se zv²Üila, kapitßlovß v²nosnost z naÜeho podnikßnφ je velmi nφzkß. Od roku 1990 se zv²Üily ceny vstup∙, kterΘ nakupujeme, o 300 % , p°iΦem₧ cena za zem∞d∞lskΘ produkty se zv²Üila pouze o 52 %. Nφzkß cenovß ·hrada za zem∞d∞lskΘ produkty brßnφ splßcenφ ji₧ poskytnut²ch ·v∞r∙ a tφm i dalÜφmu rozvoji podniku. V souΦasnosti vÜak ji₧ nelze hovo°it o rozvoji v zem∞d∞lstvφ, ale o obhßjenφ jeho holΘ existence." ÄL: "V souΦasnΘ dob∞ byl Φasto vyslovovßn problΘm s vep°ov²m masem. JakΘ dopady to mß na v²robce? " JK: "ProblΘm s vep°ov²m masem vznikl v °φjnu 1998, kdy se do ╚eskΘ republiky zaΦalo v krßtkΘm ΦasovΘm obdobφ dovß₧et velkΘ mno₧stvφ vep°ov²ch p∙lek ( cca 20.000 tun) ze zemφ EvropskΘ unie. P°φΦinou je nadbytek vep°ovΘho v zemφch EU, kterΘ ztratily ruskΘ trhy. S v²raznou podporou v²vozu ( cca 20,-KΦ/ kg ) ekonomik stßt∙ EU zaΦaly ΦeskΘ masokombinßty toto maso skupovat, Φφm₧ se snφ₧il odbyt Φesk²ch prasat a v²kupnφ cena byla stlaΦena na 24,-KΦ / kg, v n∞kter²ch oblastech i nφ₧e. Producent∙m vep°ovΘho masa tφm vznikla ztrßta zhruba 1 400,-KΦ /1 kus, p°iΦem₧ spot°ebitel nezaznamenal ₧ßdnΘ v²raznΘ snφ₧enφ cen v obchodech ani ve ve°ejnΘm stravovßnφ. Kdo na tomto stavu profitoval, je z°ejmΘ, ale zcela jist∞ to nebyl prvov²robce Φi spot°ebitel." ÄL: "Jednßnφ ministra zem∞d∞lstvφ s EU vÜak pomohlo tento problΘm °eÜit." JK: "Jednßnφ ministra zem∞d∞lstvφ m∙₧e tento problΘm pouze zmφrnit. ProblΘmem souΦasnΘho zem∞d∞stvφ toti₧ nenφ pouze cena prasat, ale tΘm∞° vÜech komodit, kterΘ produkujeme. StejnΘ a mo₧nß zßva₧n∞jÜφ, aΦ dosud p°φliÜ nezve°ej≥ovanΘ, jsou problΘmy s mlΘkem, cukrem a budou i s hov∞zφm masem. V souΦasnosti se zahraniΦnφ produkce podφlφ na naÜem trhu asi 42 % a tento podφl se neustßle zvyÜuje, p°esto, ₧e mnoho z dovß₧enΘho zbo₧φ lze vyprodukovat i v ╚R. Hlavnφ p°φΦinou t∞chto siln²ch dovoz∙ jsou Üpatn∞ sjednanΘ podmφnky "AsociaΦnφ dohody" mezi ╚R a EU z roku 1994. P°edstavitelΘ tohoto stßtu vyjednali a podepsali s EU krajn∞ nev²hodnΘ podmφnky, jejich₧ d∙sledky, pokud se nepoda°φ dodatky zm∞nit, mohou b²t a₧ likvidaΦnφ. V zaΦßtku pro v²robce, pozd∞ji pro zpracovatele, nakonec pro spot°ebitele." ÄL: "Je ΦeskΘ zem∞d∞lstvφ konkurenceschopnΘ se zem∞mi EU ?" JK: "Ve v∞tÜin∞ produkce ano. Bohu₧el, ΦeÜtφ producenti nesoupe°φ se zßpadoevropsk²mi cenami v²robk∙, ale soupe°φ zde ekonomiky stßt∙. Stav ΦeskΘ ekonomiky je obecn∞ znßm. Evropsk² sedlßk dostßvß 5x v∞tÜφ podporu od stßtu, exportnφ organizace podporu na v²voz. Kdy₧ se k tomu p°idß ochrana trhu prost°ednictvφm cel, stßvß se nßÜ v²robce nah²m v trnφ." ÄL: "JakΘ dopady m∙₧e mφt to, co zde ji₧ bylo °eΦeno, na obΦana-spot°ebitele?" JK: "ObΦan, spot°ebitel, m∙₧e z tohoto stavu krßtkodob∞ profitovat. Nßkupy ve velk²ch nßkupnφch centrech (supermarketech) ho stojφ mΘn∞ ne₧ nßkupy v b∞₧n²ch obchodech. Vzhledem k tomu, ₧e tato nßkupnφ centra vlastnφ v∞tÜinou zahraniΦnφ firmy, lze oΦekßvat, ₧e po zniΦenφ ΦeskΘ prvov²roby a menÜφch obchodnφk∙ se cenovΘ relace v nekonkurenΦnφm prost°edφ dramaticky zm∞nφ." ÄL: "JakΘ dopady by m∞la likvidace podnikatel∙ ?" JK: "Zem∞d∞lci nejen produkujφ potraviny, ale podφlφ se ve velkΘ mφ°e i na utvß°enφ krajiny. Tato oblast tΘm∞° neznß neobhospoda°enΘ pozemky a tφm i zhorÜenφ ₧ivotnφho prost°edφ pro obyvatelstvo dφky vysokΘ ·rovni zem∞d∞lsk²ch podnikatel∙ v okrese. Dßle je t°eba, aby obΦan vnφmal, ₧e zem∞d∞lstvφ nenφ jen 5% DPH odvßd∞n²ch stßtu, ale ₧e svou v²robou umo₧≥uje Φinnost zpracovatelskΘmu pr∙myslu, chemickΘmu pr∙myslu, stavebnictvφ, strojφrenstvφ, slu₧bßm apod. Tak₧e jeho koneΦn² podφl na HDP je vΦetn∞ t∞chto podnikatel∙ 25%. Svou existencφ p°ispφvß i k zam∞stnanosti v jin²ch oborech." ÄL: "V m∞sφci prosinci jste byl zvolen p°edsedou Okresnφ agrßrnφ komory. Jak² v²znam tato organizace mß? " JK: "Agßrnφ komora sdru₧uje podnikatele v zem∞d∞lstvφ, zpracovatelskΘm pr∙myslu, slu₧bßch atd. Do Φela jsem byl zvolen zßstupci t∞chto subjekt∙. MΘ zvolenφ je ocen∞nφm, ale i v²zvou k nikdy nekonΦφcφmu ·silφ o rozvoj tohoto odv∞tvφ." ÄL: "Co byste vzkßzal obΦan∙m - spot°ebitel∙m ?" JK: "ObΦanΘ a¥ chßpou zem∞d∞lce jako nezbytnou souΦßst p°φtomnosti i budoucnosti. ╚eskΘ v²robky a¥ konzumujφ p°ednostn∞ s p°esv∞dΦenφm o jejich kvalit∞ a zdravotnφ nezßvadnosti, Φφm₧ ochrßnφ sami sebe v souΦasnosti i v budoucnosti." D∞kuji Vßm za rozhovor. Vlasta Pavlouskovß
|