 |
|
|
|
|
Vzpomφnka... 1.2.1999 vzpomeneme 1.v²roΦφ ·mrtφ naÜeho drahΘho syna Pavla Festy. Kdo jste jej znali, v∞nujte mu spolu s nßmi tichou vzpomφnku. RodiΦe a bratr s rodinou. Pod∞kovßnφ.... D∞kujeme vÜem, kte°φ se dne 5.1.1999 z·Φastnili poslednφho rozlouΦenφ s naÜφ drahou maminkou, babiΦkou a prababiΦkou panφ Mariφ Jahnovou ze Äamberka. D∞kujeme za projevy soustrasti a kv∞tinovΘ dary. Zßrove≥ bychom cht∞li vyjßd°it pod∞kovßnφ lΘka°∙m, sest°iΦkßm a celΘmu personßlu GeriatrickΘho odd∞lenφ Albertina v Äamberku za ob∞tavou pΘΦi, kterou v∞novali naÜφ mamince v poslednφch dnech jejφho ₧ivota. Marie KumpoÜtovß, Josef Jßna a Zdena Jßnovß s rodinami
D∞kujeme vÜem za up°φmnΘ vyjßd°enφ soustrasti nad ·mrtφm mΘho man₧ela a otce Ji°φho Hßjka ze Äamberka. Miloslava Hßjkovß, man₧elka
Za Ji°φm èt∞pßnkem UΦitel hry na klarinet v ZUè Petra Ebena, Ji°φ èt∞pßnek, nikdy nenechal Ükolu ani svΘ kolegy na holiΦkßch, nikdy je nezarmoutil. Od r.1975 p∙sobil jeÜt∞ v ₧amberskΘ poboΦce LèU Krßlφky, pak se stal aktivnφm pomocnφkem a organizßtorem p°i p°estavb∞ Ükoly a p°i vzniku samostatnΘ ZUè v r.1979. Ka₧d²m rokem rozÜi°oval poΦet ₧ßk∙, kter²m p°edßval svoje zkuÜenosti a dovednosti ve h°e na klarinet, pozd∞ji i na saxofon. V letech 1988-90 se ujal osi°elΘ Ükolnφ dechovky, snil o zalo₧enφ Ükolnφho swingovΘho orchestru. Jeho sen se splnil v r.1998, kdy vyuΦovßnφ v ZUè se mu stalo hlavnφm zam∞stnßnφm. Za svΘho uΦitelskΘho p∙sobenφ vychoval stovky klarinetist∙, kte°φ dnes hrajφ v kapelßch celΘho okresu, a n∞kte°φ si zvolili hudbu jako svΘ ₧ivotnφ poslßnφ. Poslednφ z nich byl p°ijat na konzervato° prßv∞ minul² t²den. Ji°φ byl v₧dycky aktivnφ a ochotn² pomoci, fandil vÜem novinkßm ve Ükole i ve v²uce. A₧ ve Φtvrtek 7.ledna 1999 nßs poprvΘ a naposledy zarmoutil. VÜechny, uΦitele i ₧ßky, postavil nep°ipravenΘ p°ed fakt svΘho odchodu, kter² zavinilo unavenΘ a nemocnΘ srdce. D∞kujeme za vÜe, za co jsme nestihli pod∞kovat, a p°ejeme hodn∞ dobrΘ muziky tam naho°e... UΦitelΘ a ₧ßci ZUè Petra Ebena Äamberk
K sedmdesßtinßm profesora Petra Ebena Snad nejv²znamn∞jÜφm ₧ambersk²m rodßkem tohoto stoletφ je hudebnφ skladatel a varhanφk sv∞tovΘho v²znamu, profesor Petr Eben, kter² se 22.ledna do₧il 70 let. Sv∞tlo sv∞ta spat°il v byt∞ ve t°etφm poschodφ r∙₧ovΘho domu Φp.671 v Nßdra₧nφ ulici (naproti PeÜanov²m) a dostal do vφnku zcela mimo°ßdnΘ hudebnφ nadßnφ. Jeho otec byl v r.1935 jako Ükolnφ inspektor p°elo₧en do ╚eskΘho Krumlova, kde mal² Petr zahßjil svΘ hudebnφ vzd∞lßvßnφ a zßhy takΘ (jako devφtilet²) svΘ p∙sobenφ jako varhanφk v krumlovskΘm kostele. Studium na reßlnΘm gymnßziu p°eruÜila vßlka, pak nßsledovala prßce v tiskßrn∞, na stavb∞, v kamenolomu a na konci vßlky dokonce koncentraΦnφ tßbor Buchenwald. Hudba, v²tvarnΘ um∞nφ, rodina a vφra byly op∞rnΘ body, kterΘ pomohly toto t∞₧kΘ obdobφ p°ekonat. Po vßlce odchßzφ do Prahy a mß koneΦn∞ mo₧nost hudbu opravdu studovat (klavφr ve t°φd∞ prof.F.Raucha a kompozici u P.Bo°kovce). Po absolvovßnφ P.Eben krßtce p∙sobil v televizi jako hudebnφ dramaturg a od r.1955 vyuΦoval na kated°e hudebnφ v∞dy FF UK v Praze. Teprve po revoluci v r.1989 mohl p°edßvat svΘ kompoziΦnφ mistrovstvφ jako profesor skladby na AMU. Dφky jazykov²m znalostem, lidsk²m vlastnostem a um∞leckΘmu kreditu vÜak u₧ v 60.letech zaΦala nar∙stat jeho obliba a popularita v zahraniΦφ, kde p∙sobil um∞lecky i pedagogicky a kde obdr₧el i mnohΘ ΦestnΘ tituly a pocty. Jen doma nebyl tento skromn² a citliv² skladatel nikdy zcela prorokem. D∙vodem byla jist∞ jeho vφra, inklinace k duchovnφ tvorb∞, ryzφ charakter a obliba a ·sp∞chy za nesprßvn²mi hranicemi. Na stejnΘ problΘmy narß₧ela p°ed rokem 1989 i snaha pojmenovat naÜi Ükolu jeho jmΘnem. A₧ 13.b°ezna 1993 se tento sen uskuteΦnil a Petr Eben posv∞til svou p°φtomnostφ slavnostnφ pojmenovßnφ Ükoly na ZUè Petra Ebena. Tent²₧ den mu byl na ₧amberskΘ radnici ud∞len titul ╚estn² obΦan m∞sta Äamberka. Loni v °φjnu pan profesor s man₧elkou a synem Markem Ükolu i m∞sto znovu navÜtφvil, ve Ükole vyslechl koncert ze sv²ch skladeb pro d∞ti a v kostele sv.Vßclava pak jako nejpovolan∞jÜφ osoba rozezn∞l nov∞ rekonstruovanΘ varhany. V₧dy¥ v tomto kostele byl prßv∞ p°ed sedmdesßti lety pok°t∞n! P°idßvßme se k dlouhΘmu zßstupu gratulant∙ a p°ejeme panu profesorovi stßlΘ zdravφ a hudebnφ inspiraci z jeho rodnΘho m∞sta. Poznßmka: V sobotu 23.ledna byla v T²nskΘm chrßmu na Starom∞stskΘm nßm∞stφ slou₧ena slavnostφ mÜe k jubileu profesora Ebena. V dlouhΘ °ad∞ host∙ nechyb∞li ani zßstupci jeho rodnΘho m∞sta. PHDr.Hana Chvßtilovß
MalΘ ohlΘdnutφ (Vzpomφnka na Josefa Knopa) ZaΦßtkem 80.let jsem se pro pot°ebu turistiky zajφmal o historii odboje za druhΘ sv∞tovΘ vßlky na Äambersku. Dφky panu Ji°φmu Mergancovi jsem se dozv∞d∞l i o Josefu Knopovi. Bohu₧el, tehdy se o n∞m nesm∞lo psßt. Ke zm∞n∞ doÜlo po listopadu 1989. Vzpomφnßm na vzruÜenΘ sch∙ze ObΦanskΘho f≤ra na p°elomu let 1989 - 1990. VßÜniv∞ se takΘ mimo jinΘ diskutovalo o nßvrhu pojmenovat jmΘnem Josefa Knopa Bublovo nßm∞stφ. Jsem rßd, ₧e se celou zßle₧itost poda°ilo neusp∞chat. Tehdy jeÜt∞ m∞stsk² nßrodnφ v²bor v Äamberku ustavil rehabilitaΦnφ komisi. ╚leny byli JUDr.Jaroslav Cimprik, JUDr. Zden∞k JaÜka, Osvald Skalsk² a Pavel Sv∞diroh. Ji₧ v lednu 1990 jsme odeslali dopisy r∙zn²m stßtnφm ·°ad∙m s ₧ßdostφ o rehabilitaci. Nßsledovalo shßn∞nφ pφsemnostφ a pam∞tnφk∙, studium soudnφch spis∙ a vojensk²ch archivßliφ. ProΦetl jsem vÜechny dostupnΘ knφ₧ky gen.Svobody. Ani on se nesm∞l ani sl∙vkem nikdy zmφnit o nej·sp∞Ün∞jÜφm ΦeskΘm veliteli praporu v bojφch na Dukle. P°iznßm se, ₧e mi b∞hal mrßz po zßdech p°i Φtenφ rozsudku NejvyÜÜφho soudu ╚SSR z roku 1971, kter²m zruÜil rehabilitace osob odsouzen²ch s Josefem Knopem. M∞l jsem obavy o ·sp∞Ünost naÜeho ·silφ. VÜe se vÜak zm∞nilo po p°ijetφ rehabilitaΦnφho zßkona. S povd∞kem musφm konstatovat, ₧e jsem se setkal s nevÜednφ ochotou u KrajskΘho soudu, u VyÜÜφho vojenskΘho soudu, ve VojenskΘm historickΘm archivu a v neposlednφ °ad∞ osobn∞ u p°edsedy Centrßlnφ rehabilitaΦnφ komise FMO gen.Fr²berta. Josef Knop byl rehabilitovßn soudn∞, a potΘ mimosoudn∞ - byla mu navrßcena hodnost plukovnφka in memoriam. Koncem °φjna 1991 vyÜla nßkladem tehdejÜφho odboru turistiky TJ Sokol Äamberk ₧ivotopisnß publikace "Josef Knop - d∙stojnφk, na n∞ho₧ jsme m∞li zapomenout". Prezident republiky ud∞lil Josefu Knopovi 8.kv∞tna 1991 ╪ßd M.R.ètefßnika III.st. a dnem 10.prosince 1991 jej jmenoval do hodnosti generßlmajora in memoriam. V kv∞tnu 1992 bylo Bublovo nßm. p°ejmenovßno na Nßm∞stφ Gen.Knopa. ╪ada let ji₧ uplynula od t∞chto udßlostφ. VÜichni mßme ·pln∞ jinΘ problΘmy a starosti. V ka₧dodennφm shonu je vÜak ₧ßdoucφ na chvφli se obΦas zastavit a ohlΘdnout. To dneÜnφ ohlΘdnutφ v∞nujeme pamßtce Josefa Knopa. 30.ledna 1999 uplynulo 90 let od jeho narozenφ. Pavel Sv∞diroh
Co je ekumenickΘ sna₧enφ? Proto₧e se ve sk°φ≥kßch obΦas objevφ slovo EKUMENA a proto₧e v ÜirÜφ ve°ejnosti nenφ v₧dy pov∞domφ o tom, co to znamenß, pokusφme se v tomto Φlßnku objasnit v²znam tohoto d∙le₧itΘho slova. Mnozφ se domnφvajφ, ₧e jde o p°ednßÜku o EKONOMII, ekonomie vÜak je v∞dnφ disciplina o vedenφ hospodß°stvφ, zatφmco EKUMENA, i kdy₧ je takΘ z °eΦtiny, znamenß "lidmi ob²van² sv∞t" a nebo lΘpe "celosv∞tov²". Ekumenickß shromß₧d∞nφ se proto konajφ v kostelφch, motlitebnßch a sborech. Jde toti₧ o d∙le₧itou zßle₧itost cφrkvφ. I letos se konalo dne 11.ledna toto ekumenickΘ shromß₧d∞nφ ve sboru C╚SH v Äamberku za ·Φasti Φty° kn∞₧φ ze t°φ cφrkvφ. Ve°ejnost si tak m∞la uv∞domit, co je v jejich nezastupitelnΘm dφle podstatnΘ a jednotφcφ, co je spojuje a co pomßhß lidskΘ spoleΦnosti. Je t°eba si p°ßt, aby zßjem o tato shromß₧d∞nφ v naÜem m∞st∞ byl jeÜt∞ v∞tÜφ ne₧ dosud, nebo¥ sv∞t kolem nßs ji₧ ekumenicky dßvno ₧ije. -nB-
O etickΘ kultu°e ╚lov∞k s vysp∞lou kulturou jednßnφ nemß pot°ebu vlichocovat se do p°φzn∞ druh²ch, jednß bez nenßvisti a Üpinavosti, ve sporu nezra≥uje d∙stojnost protivnφka, je-li pora₧en, netou₧φ po odvet∞, jako nad°φzen² neponi₧uje druhΘ a neznßsil≥uje jejich v∙li, setkßnφ s nφm jsou p°φjemnß, ve vztazφch k lidem usiluje o up°φmnost, p°φmost, trp∞livost a toleranci. Takov² Φlov∞k ve svΘm jednßnφ respektuje oprßvn∞nΘ zßjmy druh²ch, vφ, ₧e hranice jeho svobody jsou tam, kde zaΦφnß omezovat svobodu druh²ch. Proto stßle zkoumß, co sv²m jednßnφm zp∙sobuje druh²m a jakΘ pocity v nich vyvolßvß. Je si takΘ v∞dom, ₧e jakßkoliv jeho v²pov∞∩ o druhΘm Φlov∞ku je p°edevÜφm v²pov∞dφ o n∞m samΘm. -MM- |
 |
 |
