„ Žamberecký
kostelíčku, stár jsi nebo mlád, Žamberecký kostelíčku,
to už přešlo let, (František Šašek - Žamberecké střípky X 1943) |
Nejstarší
zmínka o farním kostele v Žamberku pochází z roku
1348. Původní kostel byl dřevěný, který však 29.
července 1684 od blesku vyhořel. Základní kámen
nynějšího kostela byl položen za Antonína Víta z
Bubna a Litic dne 1. srpna 1729, stavba byla dokončena
16. července 1738 nákladem 44 000,- zlatých.
Nynější děkanský kostel postavil chrudimský
stavitel a architekt Donáto Theodor Moraty. Tento
chrám patří k jeho největším stavbám. Hlavní
portál byl dokončen roku 1747 architektem Schüllerem
Z původního
dřevěného kostelíka, kolem něhož a nad ním byl
vybudován nový zděný barokní kostel a pak teprve
starý zbourán, se zachoval jen obraz sv. Václava,
malovaný na cínu, který visí nad sakristií doposud.
Hlavní oltář - zavraždění sv. Václava - namaloval 85-letý Francesco Trevisani, hlavní představitel římské školy. Původně se usuzovalo, že obraz namaloval Petr Brandl, ovšem kostel byl dokončen roku 1738 a Brandl zemřel roku 1735. Autorství bylo definitivně přiřčeno Trevisanimu až v roce 1976 Jaromírem Neumannem. Obraz byl do kostela umístěn v roce 1741 a jeho rozměry jsou 538 x 356 cm. Plátno, na kterém je obraz namalován bylo utkáno na speciálním stavu pro potřeby umělce - je tedy vcelku. Najdete zde sedící postavy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, stojící postavu sv. Víta a sv. Zikmunda. Patron kostela, baron Charles Parisch, nechal postavit pseudobarokní oltář sv. Terezie od Dítěte Ježíšova nákladem 220 000,- Kč Interiér kostela
dotváří 9 dalších oltáříků : Sv. Františka,
Božského Srdce Páně, P. Marie, sv. Jana Nepomuckého,
Nejsvětější Trojice /oltář sv. Anny/, Bičovaného
P. Ježíše, Lurdské P. Marie, Mariánský oltář s
Pražským Jezulátkem a oltář sv. Antonína
Paduánského se vzácným obrazem od P. Brandla kde
andělíčci drží admirálské odznaky - připomínka
r. 1732 kdy byl dobyt maurský Oran španělským
loďstvem na přímluvu sv. Antonína. Velikost obrazu z
roku 1730 je 106 x 80 cm. V kostele je umístěna kopie,
kterou namalovala jako svou disertační práci Marie
Zejdová-Beranová, za originál ji však pokládali i
odborníci. Oltář Terezičky zhotovil žamberecký
mistr Josef Rous. |