Žamberk, Historie

Zahledíme-li se do šera dávnověku města Žamberk, spatříme mírné návrší, u jehož paty teče řeka. Někdy klidná a jindy zase Divoká, dříve označovaná jako Vysoká. Tuto řeku protínaly staré stezky, z nichž jedna pospíchala od Kladska, aby se setkala s tak zvanou stezkou Trstenickou a tak se zde, v Žamberku, setkával tehdejší obchodní svět a vyrůstalo městečko pod Orlickými horami.

Město leží v nadmořské výšce 465 m a v současné době má 6 200 obyvatel. Samotná zdokladovaná historie začíná 13. 7. 1332 kdy Tyčko ze Žamberka koupil dědičně fojtství v Lanškrouně. Tímto zápisem se otevírají oficiálně dějiny města. Před tímto datem ještě víme, že roku 1295 stál již klášter v dnešním Klášterci nad Orlicí, i když pověst ukazuje kultovní kámen v kláštereckém kostele snad ze 4. století. V rozmezí let 1303 - 1308 chránily část východních Čech hrady Žampach, Litice, Potštejn a Lanšperk. Toto hradní seskupení určilo i hospodářský vývoj Žamberka, podle listiny z roku 1365 zjišťujeme, že Žamberk jednou polovinou náležel pánům z hradu Žampachu a druhou pánům z Litic. Kopec východně od Žamberka zvaný Karlovice byl podle pověsti stanovištěm Karla IV., když ten roku 1355 dle dochovaných zápisů dobyl Žampach, aby ztrestal odbojného pána Jana ze Smojna, přezdívaného „Pancíř“.
Nejstarší česká listina pojednávající o rychtě v Žamberku je z roku 1408. V letech 1356 až 1421 byl v našem městě i klášter „Obutých Augustiniánů“, pravděpodobně v místě dnešního zámku.
Z významných vládců části litické jmenujme Jana z Lichtenburka, Jindřicha z Lipé, roku 1367 Bočka z Kunštátu a roku 1450 Jiřího z Poděbrad. Jeho syn Jindřich starší vévoda Minstenberský /Minstenbersko bylo vévodství v dnešním Kladsku/ udělil městu pečeť zobrazující tzv. minstenberskou orlici. Tento rytíř je pochován v Kladsku, v tamější katedrále. Vedle jeho náhrobku je socha Arnošta z Pardubic. Na katedrále jsou i rodové znaky pánů z Kunštátu a tedy i Jindřicha z Minstenberku.
Po pánech z rodu Kunštátu vládnou polovici Žamberka Pernštejnové, z nichž Vilém z Pernštejna byl znám jako zakladatel rybníků v Čechách. Roku 1563 kupuje litickou část Žamberka Mikuláš st. z Bubna na Přestavlcích a později i na Liticích.
Žampašské části vládli převážně Žampachové až do roku 1575, kdy jejich část vykoupil držitel litické strany Mikuláš z Bubna. Jeho zásluhou došlo k vystavění zámku, včetně zámecké kaple, když předtím zde stával v místě nynějších

Českých vinařských závodů tzv. dům Karlovský, který je připomínán v žamberském Urbáři.
Žamberk má zachovánu řadu městských pergamenů, kterými vlastníci města stvrzovali občanská práva. Takovým problematickým právem, kterých se páni nechtěli zříci, bylo tzv. právo odúmrti. Toto právo znamenalo, že v případě úmrtí bez dědiců „spadl“ majetek na vrchnost. Roku 1497 Vilém z Pernštejna povolil listinou svobodně postupovat movitosti i nemovitosti jiným občanům. Nejstarší udělení práv, již sjednocenému Žamberku, se stalo listinou císaře Rudolfa II. roku 1577, když žamberským povolil ke stávajícímu jednomu jarmarku další dva, což znamenalo značné obchodní oživení.
Nejstarší zmínka o vaření piva v Žamberku je z roku 1508 v listině Jana z Potštejna a na Žampachu a od téhož je listina z roku 1513, kterou vymezuje žamberskému fojtovi /tj. rychtáři/ povinnosti, mezi nimiž je uváděn i pivovar v Žamberku.Jednalo se zřejmě o pivovar města, protože zámek s pivovarem tehdy ještě nebyl a podle zápisu z roku 1621 stál grunt „na spilkách“ v místech dnešní restaurace Na kopečku. O panském pivovaru je podrobná zmínka v Urbáři z roku 1657.
Z pečetě přivěšené k listině z roku 1576 se dozvídáme o nejstarší podoběměstského znaku, kterým byla minstenberská orlice Jindřicha st. z Minstenberka, nejstaršího syna Jiřího z Poděbrad. K té potom Mikuláš z Bubna po zakoupení druhé polovice Žamberka 15. 10. 1575 přidal ještě divočáka, takže nyní je ve znaku města orlice na divočáku.
Šestnácté století zaznamenalo v Žamberku s příchodem pánů z Bubna značný rozvoj. Hospodářské památky vzpomínají cechy, a to řeznický, kovářský, mlynářský, pekařský a perníkářský, krejčovský, ševcovský, z nichž nejstarší je zaznamenán k roku 1576 - cech řeznický. Rejstřík cechů z roku 1692 zná mnoho dalších řemesel.
Podrobný popis Žamberka uvádí v pobělohorské době, v níž byl roku 1643 zámek vypálen Švédy, ale roku 1658 opraven, Urbář panství žamberského, včetně celého regionu.
Bubnové vládli Žamberku do roku 1809, kdy František Adam prodal panství včetně žamberského zámku Veriandovi hraběti Windischgrätzovi za 600 tisíc zlatých a zahájil přestavbu zámku u parku. Na tyto práce navázal od roku 1815 svobodný pán John Parish, který tehdy zámek koupil za 1 mil. zlatých. John Parish vypsal v roce 1833 konkurs na výstavbu továrny na vlněné zboží v Žamberku a zavázal se, že zájemce obdrží bezúročnou půjčku 100 tis. zlatých, a že továrna bude mít právo používat bezplatně vodní sílu. Z přihlášených zájemců si John Parish vybral Mikuláše Vonwillera a proto v roce 1833 bylo započato s výstavbou továrny na sukna - dnešní Orlany

Rod Parishů sídlil v Žamberku do roku 1948, kdy musel poslední majitel Charles Parish s rodinou emigrovat. Nejstarší pokračovatel rodu, Jan Parish, se navrátil a od roku 1990 usiluje o vytváření nových hodnot, navazujících na rok 1948. Parishové během druhé světové války se vždy hlásili k našemu národu. Charles Parish podepsal petici příslušníků historické české šlechty presidentu dr. E. Benešovi dne 17. 9. 1938, podporující nedělitelnost naší republiky a obdobnou petici v září 1939 presidentu dr. E. Háchovi. Je málo známo, že Parishovi podporovali partizány a ukrývali anglické zajatce.
V Žamberku byl v roce 1580 „rektor“, takže již zde byla škola. Tato zmínka je ve „smolných knihách pernštejnských“. Budova nynějšího gymnázia byla vystavěna v letech 1878 - 79 a k realizaci přispěl i tzv. „pivní krejcar“ z každé sklenice vypitého piva.
Národní obrození se odrazilo i na žambersku. V sedmdesátých letech minulého století bylo zde několik táborů lidu - na Karlovicích, na Liticích a v Šedivci.
V roce 1868 byl ustaven Spolek divadelních ochotníků, který navázal na ochotnická představení hraná ještě za pánů z Bubna v zámku. V roce 1869 byl podniknut první pokus k založení Živnostensko-tělocvičné hasičské jednoty v Žamberku, který však neměl dlouhého trvání pro svou různorodost. K založení sboru dobrovolných hasičů v Žamberku došlo v r. 1873 a Sokola v roce 1877. Život spolkový se tehdy zdárně rozvíjel a mimo uvedené již spolky existovala Čtenářská beseda, večerní průmyslová škola a zahajovaly svou činnosti i politické strany.
Ze správního hlediska je nutno uvést, že Žamberk od roku 1850 byl sídlem okresu s malou přestávkou za 2. světové války až do roku 1960. Od této doby se datuje jistý útlum v rozvoji města

Město nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní aktivity i bohaté kulturní zážitky. Turisté přijíždějí za rekreací a odpočinkem v parných letních dnech, ale i ve dnech, kdy teploměr klesá hluboko pod nulu. Spolu s aktivním cestovním ruchem město neustále rozkvétá. Lidé jsou zvídaví a rádi poznávají nové kraje, zvyky , lidové tradice. Oblast Žamberecka je velmi bohatá a návštěvníkům se představuje v nejrůznějších podobách. Turistické, sportovní a pohybové aktivity jsou jakýmsi drahokamem na náhrdelníku nabídek. Oblast nabízí mnoho krásných partií, které potěší oko návštěvníka