Krušné Hory & MTB

V oblasti nad Karlovými Vary se strmě zvedá hradba hor, vniklá třetihorním kerným vyzdvižením do té doby plochého, nevýrazného pohoří. Původní pohoří vzniklo v prvohorách a skládalo se ze svorů, rul, fylitů atd. Místy kde prostupují sopečné vyvřeliny, byl v minulosti bohatý výskyt kovových rud, dnes již převážně vytěžených.

Krušné hory se táhnou v délce 130 km od jihozápadu k severovýchodu a tvoří odedávna přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, kam hory klesají pozvolna. Nejvýznamějším celkem je Klínovecká hornatina, v níž se nachází nejvyšší hora Krušných hor Klínovec (1244m n.m.), tvořený svory a ortorulami, s mírně klenutým až plochým vrcholem. Kromě vrcholu je zalesněný smrkovými mokokulturami, velmi poškozenými, stejně jako celá oblast, imisemi kysličníku siřičitého. Dalšími vrcholy jsou výrazný Špičák (božídarský, 1115m n. m.), zbytek lávového příkrovu s patrnou sloupcovitou odlučností, jehož příkré svahykryjí suťové proudy. Sopečná kupa Plešivec (1028 m n.m.) leží 2 km východně od Abertam, severně od Klínovce německý Fichtelberg (1214 m n.m.). Ve vrcholových partiích Krušných hor se dodnes dochovala rašeliniště, jež jsou zásobárnou pitné vody a udržují dávnou tvářnost krajiny. Sokolovská pánev vznikla poklesem ker, tvoří ji fylity, ruly a žuly. Zde se ve třetihorách vytvořily sedimenty s uhelnými slojemi a vrstvami kaolínů. Protéká tu řeka Ohře, do které se vlévají horské říčky Rolava, Svatava a Bystřice.

Horské léčivé prameny, pozůstatek sopečné činnosti, daly vzniknout Karlovým Varům, které stále patří mezi turisticky nejvyhledávanější mista v ČR vůbec. Pro milovníky zimních sportů skýtají výborné podmínky horské oblasti tohoto území. Středisky zimních sportů jsou Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink a Abertamy. I když jsou dnes Krušné hory a jejich původní lesní porosty silně poškozeny neuváženou lidskou činností, zachovaly si dodnes svou tvářnost a mnohá krásná místa.

A zde par historických faktů:
Začátek 16. Století předznamenala válka proti zástavním pánům Šlikům. Královský mír roku 1506 měl sice sjednat spravedlivé vyrovnání, ale spory mezi Karlovarskými a Šliky tím nepřestaly. V první polovině 16. století totiž dochází k obrovskému rozmachu horních měst na Jáchymovsku a Karlovarsku, z nšhož bohatli právě Šlikové a Rabštejnové. Roku 1515 se spojilo pět bohatých horních podnikatelů v čele se Štěpánem Šlikem Janem Pflugem z Rabštejna a založilo společnost na dolování stříbra, jeden z největších těžařských podniků, jehož prosperitu podlomil až příval zlata z Ameriky. Z Jáchymova, malé horské vesničky, se téměř přes noc stalo bohaté město, které se výstavností blížilo Praze a slávou zastínilo i Kutnou Horu. Koncem 16. století však výnos stříbrných dolů prudce klesl a s ním i význam města.teprve objev radia z jáchymovského smolince mu přinesl nový rozkvět. Spolu s Jáchymovem prožívala svou vrcholnou dobu rozkvětu i ostatní města v Krušnohoří, jako Pernink, Abertamy, Horní Blatná, Boží Dar a Loučná a na Karlovarsku Horní Slavkov a Krásno. Pohádkové bohatství a z něho vyplývající moc a vliv začal Šlikům závidět sám panovník. Roku 1528 omezil Ferdinand I. Jejích mincovní právo a roku 1545 je přinutil, aby se vzdali jáchymovských dolů ve prospěchkrálovské komory. Ale teprve vítězství ve šmalkaldské válce mu umožnilo vypořádat se s mocnými Šliky s konečnou platností. Protože Šlikové stáli spolu s většinou českých stavů proti králi a odmítli ho podporovat v boji proti německým protestantům, Ferdinand I. Jim roku 1547 zkonfiskoval největší část jejich majetku, především doly na stříbro. Stejně se vedlo Kašparu Pfulugovi z Rabštejna, který stál v čele stavovskáho odboje proti Ferdinandovi a ze svého hradu řídil vojenské akce odbojných stavů. Jeho nerozhodnost však zavinila, že stavovské vojsko, utábořené kolem Bečova, se do rozhodné bitvy u Mühlberka vůbec nevypravilo.