Koncem dubna jsme vyrazili fotit na Sumavu. Sebrali jsme
se ve ctvrtek kolem poledniho a vyrazili za Tomasem na Novodvorskou.
Postupne jsme nalodili do auta vsechny nutne veci, stativy, objektivy,
fotaky a pak se vydali na cestu po dalnici na Pribram. Pocasi nam zatim
pralo, bylo polojasno a bezvetri. Prvni zastavku jsme udelali u Milina
fotili jsme kostel ve Slivicich ze sedla od kopce Levina. Dlouho jsme
chodili kolem po polich a hledali vhodnou pozici pro foceni, porad nam
do zaberu lezlo neco rusiveho, rosti, draty ci silnice. Chodili jsme
kolem asi pul hodiny a nakonec jsme udelali kompromis a vyfotili kostel
z rosti v malem rigolu. Pri zpatecni ceste jsme sli kolem maleho
rybnicku u Slivic. V rybnice plavala spousta malych ryb brichem vzhuru.
Zrejme splasky, nebo mozna jarni hnojeni poli.
Dal jsme se vydali do Pisku. Tam jsme odbocili na Putim. Zname to misto
ze Svejka. Okoli Putimi je zvlastni, takova podivna rovina. Fotime
putimsky kostel z druhe strany rybnika a Tomas zkousi nove barevne
fitry, ale fotky mu nevysly, protoze pouzil moc drzaku filtru a v zaberu
jsou videt cerne kraje (to jak drzak prekazi). Chceme se najist v mistni
hospode, ale nevari. Fotime si most a jez znamy z filmu o Svejkovi (jpeg 37 kB) a pak
pokracujeme pres Rasice do Drahonic - u rybnika je hospoda, kde dobre
vari.
Sice jsou uz tri odpoledne, ale bramboracka byla skvela (mozna prave
protoze uz byly tri odpoledne a byla dobre ulezela). Pred Bilskem jsme
nasli maly rybnicek jmenem Podcestny. Fotime si hraz se stiny lip.
Snimek se povedl tak dobre, ze urcite skonci v nejakem nastennem
kalendari. Projizdime Bavorov na Prachatice. Za nimi uz zaciname stoupat
do kopcu smer Volary.
Prehupujeme se pres sedlo a sjizdime do udoli Vltavy. Za Volary je
vpravo videt rezervace Mrtvy Luh. Pomalu se zacina Slunce sklanet k
zapadu a stiny se prodluzuji. Zacina prset ale Slunce podsvecuje mraky.
Idealni podminky pro vznik duhy. U Slunecne se nahle jedna takova
nadherne barevna rozzari, prudce brzdime a vyskakujeme jako vysadkari z
auta, spouste cvakaji (jpeg 45 kB). Priznacne jmeno mista.
Nikde ani zivacka, vsichni asi cumi na bednu na Akta X.
Pomalu projizdime Zelnavu. Tady zacina Lipno. Podle nej jedeme az do
Horni Planne. Sjizdime k privozu a zjistujeme si jak jezdi. Prevoznik s
prevoznici nam rikaji, ze mame stesti, ze prave dneska privezli pram z
doku, kde byl ulozen na zimu. Bavime se s nimi o zivote na Sumave. Jezdi
zde uz od napusteni prehrady, tedy od roku 1959. Povidaji nam historky z
doby, kdy se na druhy breh smelo pouze s povolenim a Tomas jim rika, ze
se chce znovu podivat do mist na druhou stranu, kam se driv nesmelo a
kde byl na povinne brigade stavet studny a odvodnovat louky a pastviny.
Povidaji nam vesele historky ze zimy, kdy tu jsou az tri metry snehu a
sedmdesat cisel silny led. V mistech privozu na zimu vzdy protahnou pres
led cestu a jezdi auty po lede na druhou stranu. Pro mistni obyvatele to
znamena usporu casu, nemusi totiz objizdet kolem jezera po 25 km dlouhe
objizdce pro chleba ci rohliky. Obcas se stane, ze traktor, ktery jede
na druhou stranu se propadne, pak je tu zivo.
Od rijna do dubna je tu pry pusto a prazdno. Kempy i
hotely jsou prazdne a pusobi depresivne. Pry tu obcas bydli cely rok
nezamestnani z Nemecka, kteri si jezdi jednou za mesic pro podporu a
tady si uzivaji. Od konce kvetna tu uz bude ziveji a o prazdninach
vylozene narvano, sezona bude v plnem proudu. Protoze se uz smraka vydavame se
hledat ubytovani. V Planne to je slabe, ale radi nam vydat se smerem na
Jenisov. Tam se ubytovavame v uplne prazdnem hotelu za 150 Kc za noc.
Hotel a cele okoli je pred sezonou v rekonstrukci. Pulka mistniho
znudeneho (ale ochotneho) personalu hraje cely vecer sipky a druha kouka
s otevrenou pusou na Novu.
Rano vyjizdime na nakupy do
Horni Planne, nakupujeme nejake jidlo a ja filmy, ktere jsem v Praze
zapomnel koupit. Po nakupu spechame k privozu a prejizdime na druhy breh
do Blizsi Lhoty. Vyrazime na Zadni Hamry a Predni Zvonkovou. Tomas nam
ukazal, kde kdysi bydlel, kam chodili do hospody a do obchodu a kde
kopali odvodneni. Pak jsme vyrazili na Valtrov a jeste o kousek dal.
Protoze ale cesta koncila u vody a podle vody dal to bylo uz jen pro
traktory, tak jsme se vratili zpatky do Zvonkove. Zastavili jsme se
vyfotit takovy maly lesik a jak jsem prochazel travou, vsiml jsem si
takove divne veci trave, ktera vypadala jako modrosediva silonova
ponozka s klikatym vzorem. Divil jsem se co vsechno lidi neztrati, ale
kdyz jsem se podival poradne, zjistil jsem ze to neni zapomenuta
ponozka, ale do klubicka stocena prochladla zmije (jpeg 72 kB). Rychle jsem vytahl fotak se
zakladnim objektivem, zaostril a cvak. Tomas jiz nemel tolik stesti,
nemohl vybrat objektiv tak, aby byla zmije ostra a pres cely snimek. A
jak jsme se motali kolem, zmije toho po par minutach mela dost a
odplazila se do housti.
Vratili jsme se pres Predni
Zvonkovou k privozu u Blizsi Lhoty a zahnuli jsme na
Novou Pec, pak kolem pily k Lazi, kde jsme nechali auto na parkovisti a
vyrazili pesky na Plesne jezero, asi 6 nebo 7 kilometru. Podel
Svarcenberskeho kanalu k Rossbachu - Tomas tady foti mustek (taky urcite
skonci v kalendari) a pak kamenitou Jezerni stezkou (vlevo, jpeg 69 kB) pres Kamenne more (vpravo, jpeg 55 kB) az
nahoru do vysky 1100 metru.
Misty byl na ceste snih a tak jsme se
koulovali. Je chladno ale neprsi. Nahore jsem docela unaven, tahl jsem
nahoru batoh s profi fotoaparatem na 6x7 a peti nebo sesti objektivy a
stativ. Zima, vitr, foceni, cekani na trochu Slunce, rychle baleni a pak
cesta s kopce zpet, bude se stmivat. (jpeg 44 kB)
Dolu jsme to stihli velmi rychle. Jeste je dost casu najit
misto na spani. Z Nove Pece pres Vltavu, pres 85 metru dlouhy most -
tady zacina vzduti hladiny. Po hlavni smerujeme pres Volary na Lenoru.
Uz se stmiva. Hledame, kde slozit hlavu. Jeden pension - zamecek -
neubytovava a v druhem, hned naproti chteji 1200 Kc za noc.
Majitelka rika neco o prani povleceni a podobnych nesmyslech a nechce
slevit. Tak zustane zcela prazdny a prat nebude muset, my totiz jedeme
dal do Horni Vltavice. Tam zustavame spat v hotylku, po minismlouvani za
250 na noc. Nejdrive chtel hostinsky 500, ale kdyz jsem pronesl vetu, ze
se tu vsichni zblaznili, ze chteji takove sumy, tak rekl 250 na noc.
Jasne pochopil, ze by jsme jinak jeli dal a on by neutrzil ani
korunu a zustal by taky zcela prazdny.
V sobotu zahybame hned za Vltavici vlevo pres Raci, za
ohybem fotime polehlou rezavou travu v udoli podel Teple Vltavy a jedeme
dal na Borovou Ladu, prekrasnym udolim Teple Vltavy na Kvildu. Kousek za
Frantiskovem fotime nadherne barevnou skalu a Vltavu (vlevo, jpeg 63 kB). Na Kvilde si u
Krale Sumavy davame do nosu vyborny obed. Celou cestu mimo jine take
sledujeme signal mobilnich telefonu. Eurotel je vsude i v lese.
Radiomobil velmi ridce. Na Sumave si z Paegasu zatim nezavolate. Po
obede pokracujeme na Filipovu Hut, opet krasne udoli se zlatavou travou,
zelenymi smrcky a tmave hnedou vodou (barvi se raselinou). Sjizdime dolu
k Vydre na Modravu a pote k jezu, kde z vydry odbocuje Vchynicky kanal.
Z mostu, ktery tu kdysi stal zbyly jen betonove piloty (vpravo, jpeg 63 kB).
Prsi.
U Antyglu opoustime Vydru a stoupame k Srni. Tam
odbocujeme smer Prasily. Nad udolim Kremelne po vyjeti z lesa
zastavujeme a Marcela s Tomasem foti osamocene stojici statnou lipu
uprostred pole a ja pozoruji maleho ukriceneho ptaka, ktery sedi na
opodal stojici vysoke sousce a daleky hrad Kasperske hory. Najednou mi
zvoni telefon. Jsem prekvapen a dovidam se, ze ackoli my mame chladno a
zatazeno s obcasnym destem, v Praze je nadherne slunecne odpoledne,
ktere mi rodice travi u pribuznych u caje a babovky.
Pokracujeme podel Prasilskeho potoka a stavime v prostoru
byvale strelnice za Vysokymi lavkami za soutokem Prasilskeho potoka a
Kremelne. Tady si delame maly vylet k ricce Kremelna, ktera tu vytvari
zakruty mezi sveze zelenymi smrcky ve zlatave trave (vlevo, jpeg 63 kB). U jednoho brodu
fotim (vpravo, jpeg 45 kB).
Daleke kopce jsou zahalene mraky a je videt, ze tam intenzivne prsi. Tady misty probleskne
Slunicko. Jeden takovy okamzik vyuzivam a fotim jeho odlesky na polehle
zlate trave pobliz byvale usedlosti. (vlevo dole, jpeg 58 kB) Dnes po ni neni ani pamatky.
Kdysi tudy vedly draty zelezne opony a dnes, po deseti
letech, uz jsou vysazene smrcky docela vysoke a jen pisek v okoli
prozrazuje, ze tu kdysi bylo jedno z nejostreji strezenych
rozhrani.
Chteli jsme puvodne vyjit k Cernemu a Certovu jezeru, ale
protoze mame dost zimy, chladna a neustaleho drobneho mrholiveho deste,
nechavame jezera na jindy a vyrazime smer babovka, caj a Slunce. Cestou
jeste fotime pohled od Cachrova do sveze zeleneho udoli k Hornim
Nemcicim (vpravo, jpeg 32 kB). V Praze nas vita fialovy nadherny zapad Slunce, Tomas nas
odvezl na Kacerov, sam zahnul smer Barrandov a my dojizdime domu a po
teple sprse padame prijemne unaveni do postylky a nechavame si zdat o
sumavskych horskych zlatavych loukach.