WebOffice
Účetnictví CZ |
Reklama
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
stránka Aktuální články: |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nizozemí a jeho role v mezinárodním daňovém plánování
Využívejte možností tuzemských zákonů a úlevy poskytované legislativou jiných států. Jednou ze zemí, jejíž daňový režim je k podobnému využití velmi vhodný, je Nizozemské království.
V poslední době se stále více tuzemských podnikatelů začíná zajímat o možnosti tzv. daňového plánování, tedy využití veškerých zákonných prostředků a postupů ke snížení celkového daňového zatížení. V této souvislosti se stále populárnějším stává i mezinárodní daňové plánování, tedy snaha využívat vedle možností tuzemských zákonů i výhody a úlevy poskytované legislativou jiných států. Jednou ze zemí, jejíž daňový režim je k podobnému využití velmi vhodný, je Nizozemské království. Nizozemské společnosti patří v oblasti mezinárodního daňového plánování již po dvě desetiletí k nejoblíbenějším, a to i přes zvýšenou pozornost ostatních zemí EU zaměřenou na jejich podnikání. Jejich masovou oblibu dokazuje i rozsah investic v České republice uskutečněný právě jejich prostřednictvím. Právní formy podnikáníNizozemská legislativa uznává dva základní typy společností - veřejnou (Naamlooze vennootschap, NV) a soukromou (Besloten Vennootschap, BV). Rozdíly mezi nimi spočívají zejména v typu a převoditelnosti jejich akcií a ve výši minimálního splaceného kapitálu:
Nizozemské společnosti se zakládají prostřednictvím notářsky ověřené smlouvy uzavřené jedním nebo více zakladateli. Ještě před samotným založením musí být ministerstvu spravedlnosti předložen návrh stanov nové společnosti. Ministerstvo po jeho prozkoumání vydá potvrzení o tom, že vůči registraci společnosti nemá námitek. K založení je nutné podat informace o obchodním jménu společnosti, jejím sídle na území Nizozemska, účelu, pro který byla založena, výši upsaného a splaceného kapitálu společnosti, nominální hodnotě akcií vyjádřené v nizozemských guldenech, určeném fiskálním roce společnosti a jejích statutárních orgánech. Další požadavky jsou odvozeny od právního statutu a trvalého bydliště či sídla zakladatelů a jednatelů společnosti:
Finanční výkazy společnosti musí být připraveny v souladu se čtvrtou směrnicí Evropské unie, která byla implementována do nizozemské legislativy. Na jednotlivé výkazy, tj. rozvahu, výsledovku a zápisy z jednání společnosti se aplikují tyto nároky:
Fiskálním rokem nizozemské společnosti je rok kalendářní, pokud stanovy společnosti nestanoví jinak. Požadavky týkající se auditu nizozemských společností a zveřejňování jejich účetních výkazů jsou odvozeny od rozdělení společností na malé, střední a velké. Platí přitom, že pro zařazení do kategorií podle velikosti stačí splnit dvě ze tří podmínek, které se vztahují na celkový majetek, čistý obrat a počet zaměstnanců:
Velké společnosti musí každoročně správci rejstříku předkládat účetní výkazy ověřené auditorem. Střední a malé společnosti předkládají pouze zkrácené výkazy, v případě malých společnost není ověření auditorem povinné. Pokud je většina akcionářů společnosti nerezidentních, musí tato společnost informovat Nizozemskou centrální banku o následujících operacích:
Atraktivní znaky nizozemského daňového systémuDaň z příjmu právnických osob a daň z příjmu osob fyzických jsou upravovány rozdílnými zákony, základní ustanovení jsou však téměř identická. Společnosti založené podle holandského práva a domácí nizozemské společnosti podléhají dani ze svého celosvětového příjmu. Skutečnost, zda je společnost rezidentní či nikoli, se posuzuje podle okolností, přičemž nejdůležitějším faktorem je místo, odkud je činnost společnosti běžně řízena. Sazba daně z příjmu právnických osob je od 1. ledna 1998 35 % daňového základu. Přes tuto na první pohled nepříjemně vysokou míru zdanění obsahuje nizozemská legislativa řadu atraktivních prvků, které lákají zahraniční investory ke zvolení Nizozemska jako hlavní základny pro mezinárodní podnikání. Za zmínku stojí zejména následující: a) osvobození kapitálové účasti od daně z příjmu - osvobození v případě kapitálové účasti (participation exemption) je výsledkem ustanovení Zákona o dani právnických osob (Corporate Tax Act, 1969), podle nějž jsou dividendy, které nizozemské společnosti přijímají v důsledku svých kapitálových účastí, osvobozeny od daně z příjmu právnických osob a dani nepodléhá ani zisk z prodeje těchto kapitálových účastí; toto osvobození se však podmiňuje splněním několika požadavků:
b) fiskální jednota (fiscal unity) - nizozemská společnost, která vlastní alespoň 99 % akcií nějaké jiné nizozemské společnosti (se kterou má stejně definovaný fiskální rok), smí požádat ministerstvo financí o povolení fiskální jednoty s touto společností - výsledkem této žádosti je sjednocení příjmů i výdajů těchto společností při určování daňové povinnosti, což nabízí značné výhody. c) smlouvy o zamezení dvojího zdanění umožňující výhodný převod úroků, dividend, licenčních poplatků a dalších zisků (zejména zisků ze zcizování majetku a zisků nespadajících pod režim stálé provozovny) do Nizozemí - Nizozemí uzavřelo unikátní soustavu smluv o zamezení dvojího zdanění, které obvykle výrazně redukují sazby srážkových daní ze zdrojů příjmů na území signatářů těchto dohod (zemí, se kterými Nizozemsko uzavřelo smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je v současnosti více než padesát: Austrálie, Rakousko, Bangladéš, Belgie, Bosna, Brazílie, Bulharsko, Kanada, Čína, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Indie, Indonésie, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Lucembursko, Makedonie, Malajsie, Malawi, Malta, Mexiko, Maroko, Nizozemské Antily, Filipíny, Polsko, Rumunsko, Rusko, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Jižní Afrika, Španělsko, Srí Lanka, Surinam, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, Spojené Království, Spojené Státy, Venezuela, Vietnam, Zambie, Zimbabwe). d) administrativní výhody - nizozemské společenstevní zákony povolují vést účetnictví, knihy zápisů z jednání statutárních orgánů společnosti a jiné doklady společnosti v místě dle uvážení jednatelů, nicméně nizozemské daňové úřady mají právo si je vyžádat k nahlédnutí. e) platby placené nizozemskými společnostmi ve prospěch nerezidentů Nizozemí:
Tyto srážkové daně mohou být dále redukovány díky uzavřeným smlouvám o zamezení dvojího zdanění a direktivám EU (v souladu s podmínkami směrnice ES pro dceřinné/mateřské společnosti mohou způsobilé mateřské společnosti požádat o osvobození od zdanění, jestliže akcie ve způsobilé účasti byly drženy nejméně po jeden rok a mateřská společnost drží nejméně 25 % akciového kapitálu či hlasovací síly nizozemské společnosti). Je třeba také zmínit smlouvu o zamezení dvojího zdanění mezi Nizozemím a Nizozemskými Antilami, která umožňuje využít nízké zdanění v této jurisdikci a současně snižuje srážkovou daň z dividend - zde lze zvolit výhodnější režim z následujících možností:
Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Nizozemím a Českou republikouK nejdůležitějším ustanovením této smlouvy z hlediska mezinárodního daňového plánování patří: a) Zisky podniků (Čl. 7) Zisky podniku jednoho z členských států podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik neprovozuje činnost v druhém státě prostřednictvím stálé provozovny. Jestliže podnik jednoho z obou států provozuje činnost ve druhém státě prostřednictvím stálé provozovny, přisuzují se v každém státě této stálé provozovně zisky, které by podle očekávání mohla docílit v případě fungování jako samostatný podnik. b) Dividendy (Čl. 10) V případě, že společnost registrovaná v jednom členském státě vlastní více než 25% podíl ve společnosti registrované v druhém státě, pak dividendy vyplácené touto společností nebudou zdaněny v tomto druhém státě. Toto ustanovení nelze použít v případě, že příjemce dividend má ve státě, kde má vyplácející společnost sídlo, svou stálou provozovnu, s níž je ve skutečnosti spojena účast na vyplácející společnosti. V takové situaci se použije výše uvedené ustanovení čl. 7. c) Úroky (Čl. 11) Úroky, které mají zdroj v jednom z obou států a vyplácejí se osobě sídlící v druhém státě budou podléhat zdanění pouze v tomto druhém státě. Toto ustanovení opět nelze využít v případě, že existuje stálá provozovna - v tom případě se znovu uplatní čl. 7 o přisouzení zisků (úroků) této stálé provozovně. Pokud výše úroků neodpovídá obvyklým hodnotám, bude podle tohoto článku nakládáno pouze s obvyklou výší úroků, částka tuto výši přesahující bude zdaněna podle právních předpisů každého státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. d) Licenční poplatky (Čl. 12) Licenční poplatky, které mají zdroj v jednom z obou států a vyplácejí se osobě sídlící v druhém státě, mohou být zdaněny ve státě zdroje maximálně sazbou 5 %. Toto ustanovení opět nelze využít v případě, že existuje stálá provozovna, k níž se ve skutečnosti váže právo nebo majetek, které jsou zdrojem licenčních poplatků. Opět je nutno přihlížet k obvyklé výši licenčních poplatků, protože platby nad tuto úroveň je třeba podrobit dani podle právních předpisů obou států s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. e) Kapitálové zisky (Čl. 14) Zisky ze zcizení movitého majetku, jiného než v majetku stálých provozoven nebo letadel a lodí (jehož definice je uvedena v čl. 14) této smlouvy podléhají zdanění pouze ve státě, kde má zcizitel sídlo. Fiskálně zvýhodněné subjektyPro vyšší přehlednost nastiňujeme nejoblíbenější způsoby použití nizozemských společností. a) Holdingová společnostZa holdingovou společnost se považuje společnost založená za jakýmkoli účelem (včetně financování nebo poskytování licencí), nicméně zároveň vlastnící akcie jiných rezidentních či nerezidentních společností (tato holdingová činnost však nemusí být primární). Holdingová společnost může být osvobozena od nizozemského zdanění v případě, že splní následující podmínky:
Při splnění těchto podmínek jsou dividendy přijímané na základě kapitálových účastí stejně jako kapitálové zisky z prodeje takových kapitálových účastí osvobozeny od nizozemské daně z příjmů právnických osob. Z toho vyplývá, že dividendové příjmy obdržené od nizozemských rezidentních společností budou přijaty v hrubé výši bez aplikace srážkové daně a dividendové příjmy od zahraničních společností budou sice přijaty čisté bez sražené zahraniční daně z dividend, která však bude podle příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění buďto nulová nebo alespoň výrazně redukovaná. b) Finanční společnostÚroky přijímané nizozemskou společností podléhají běžné nizozemské dani z příjmů právnických osob ve výši 35%. Zdanitelný zisk je však určen jako rozdíl mezi úrokem přijímaným a úrokem vypláceným snížený o správní náklady společnosti. Minimální rozpětí mezi zmíněnými úroky přijatelné pro daňové úřady (tedy takové, které bude zdaňováno i tehdy, kdy ho společnost nedosahuje nebo kdyby ho mohla ještě snížit odečtením nákladů) je v případě půjček v rámci určité skupiny společností jedna osmina procenta. Opatřuje-li si společnost prostředky od subjektů, k nimž nemá žádný vztah, je minimální výše rozpětí stanovena podle výše půjčky následovně:
Je-li nizozemské finanční společnosti poskytnuta bezúročná půjčka, může požádat o odečtení úroků takovým způsobem, že pro 80 % částky je uvažováno úrokové rozpětí ve výši jedné osminy procenta, a zbytek podléhá zdanění v plné výši. Finanční společnosti, které jsou částí mezinárodní skupiny společností rezidentní mimo Nizozemí, mají navíc možnost vytvářet rezervy až do výše 80 % zisku, a tedy zdaňovat pouze 20 % příjmů, a to za splnění následujících podmínek:
c) Licenční společnostiNizozemské licenční společnosti jsou často prezentovány jako ideální prostředky pro obdržení příjmu zapůjčovatelem či poskytovatelem licence. Důvody proto jsou následující:
Patentová a licenční práva mohou nizozemské licenční společnosti vlastnit buď přímo (v takovém případě se jejich příjem z licenčních poplatků zdaňuje v běžné výši) nebo prostřednictvím licence od jiného vlastníka takových práv. Zdaňovaný příjem se potom určuje jako rozdíl mezi poplatky vyplácenými a přijímanými, přičemž minimální přípustné rozpětí je v obou případech 7%. V případě, že celkový příjem společnosti přesahuje 2 mil. NLG, je toto rozpětí pro přesahující příjem snižováno následujícím způsobem:
Vzhledem k řadě uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění, díky nimž jsou v mnoha případech licenční poplatky placené do nebo z Nizozemí zdaněny nulovou sazbou nebo sazbou značně sníženou (například dohoda s ČR určuje sazbu ve výši 5 %), je výhodné použít nizozemskou společnost jako určitý mezistupeň při přijímání licenčních poplatků v jiné zemi a daň platit pouze z povinného minima (7 % - 2 %), které musí zůstat v Nizozemí. Doufáme, že se nám podařilo nastínit alespoň základní možnosti použití nizozemských společností pro účely mezinárodního daňového plánování. Současně je však třeba poznamenat, že praktické využití těchto modelů vyžaduje pečlivé zvážení všech aspektů daného individuálního případu, především s ohledem na legislativu snažící se omezit použití výše zmíněných struktur. 19.8.1998 Jiří Otmar, Akont
Svoje náměty či problémy zasílejte na e-mail adresu redakce@macron.cz.
|