graf Φ.1
áááááVe svΘm programovΘm prohlßÜenφ se vlßda zavßzala p°edlo₧it v∞dnφ politiku a zßsady stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje. P°φprava standardnφ nßrodnφ politiky v²zkumu a v²voje (tj. "v∞dnφ politiky") je proces, na kterΘm se podφlejφ p°edstavitelΘ stßtnφ sprßvy, v∞deckΘ obce a podnikatelskΘho sektoru a trvß ve vysp∞l²ch zemφch vφce ne₧ rok. Vzhledem k Φasov∞ omezenΘmu mandßtu stßvajφcφ vlßdy a k tomu, ₧e oba zßvazky z programovΘho prohlßÜenφ vlßdy jsou prakticky toto₧nΘ (klφΦovou souΦßstφ v∞dnφ politiky je systΘm stßtnφ podpory), byl do plßnu prßce vlßdy za°azen ·kol p°edlo₧it v kv∞tnu 1998 "Principy v∞dnφ politiky ╚eskΘ republiky na p°echodu do 21. stoletφ" (dßle jen "Principy").
Principy v∞dnφ politiky jsou p°edklßdßny vlßd∞, p°es jejφ omezen² mandßt, p°edevÜφm z t∞chto d∙vod∙:
(1) Jde o velmi pot°ebn² dokument, ve svΘ podstat∞ apolitick², jeho₧ vypracovßnφ je z ΦasovΘho hlediska velmi nalΘhavΘ a nezbytnΘ pro °eÜenφ dlouhodob²ch problΘm∙ ve v²zkumu a v²voji negativn∞ ovliv≥ujφcφch hospodß°sk² i celkov² v²voj ╚eskΘ republiky. SchvßlenΘ principy velmi usnadnφ p°φpravu navazujφcφ nßrodnφ politiky v²zkumu a v²voje srovnatelnΘ s politikami Φlensk²ch zemφ EvropskΘ unie.
(2) Podmφnkou p°ijetφ ╚eskΘ republiky do EvropskΘ unie je mj. existence nßrodnφ politiky v²zkumu a v²voje a jejφ koordinace s v∞dnφmi politikami zemφ EvropskΘ unie, i s politikou EvropskΘ unie jako celku (viz Φlßnek 130 smlouvy o zalo₧enφ EvropskΘho hospodß°skΘho spoleΦenstvφ z 25.3.1957 ve zn∞nφ Smlouvy o EvropskΘ unii ze 7.2.1992).
(3) Dosavadnφ Zßsady vlßdy pro oblast v²zkumu a v²voje nejsou standardnφ politikou v²zkumu a v²voje1 (obsahujφ pouze n∞kterΘ jejφ Φßsti), a proto tyto Principy stanovujφ zßkladnφ strukturu, kterß by m∞la b²t obsa₧ena ve standardnφ politice.
(4) Principy byly p°ipraveny ve spoluprßci p°edstavitel∙ stßtnφ sprßvy, v∞deckΘ obce a podnikatelskΘho sektoru a vyjad°ujφ proto v∙li jak t∞chto slo₧ek, tak dalÜφch zainteresovan²ch orgßn∙ a institucφ °φdit se principy tΘto politiky po jejφm p°ijetφ: pro stßtnφ sprßvu budou v nejbli₧Üφm obdobφ zßvazn²m dokumentem pro p°φpravu standardnφ politiky a pro ostatnφ subjekty budou jasn²m signßlem a vodφtkem pro jejich zßm∞ry, a¥ ji₧ v∞deckΘ nebo podnikatelskΘ.
P°ijetφm princip∙ se nezm∞nφ dosavadnφ zßvazky vlßdy, kter²mi vyjßd°ila svou v∙li zv²Üit stßtnφ podporu v²zkumu a v²voje. Podrobn∞ jsou otßzky financovßnφ tΘto oblasti uvedeny v Φßsti III. Princip∙. P°ehled legislativy EvropskΘ unie, ke kterΘ Principy sm∞°ujφ, byl uveden jako jedna z p°φloh Zßsad vlßdy pro oblast v²zkumu a v²voje, p°ijat²ch usnesenφm vlßdy Φ. 274/1997. V p°φloze Φ. III.5. je uvedena "Anal²za stavu v²zkumu a v²voje v ╚eskΘ republice a jeho srovnßnφ se zahraniΦφm", aktualizujφcφ analogickou p°φlohu Zßsad vlßdy z roku 1997.
V²sledky meziresortnφho p°ipomφnkovΘho °φzenφ jsou uvedeny v Φßsti IV. Souhrnn∞ lze konstatovat, ₧e ·Φastnφci p°ipomφnkovΘho °φzenφ p°edlo₧en² nßvrh princip∙ podpo°ili a konstatovali jeho aktußlnost a pot°ebnost. DφlΦφ p°ipomφnky jednotliv²ch resort∙ byly akceptovßny nebo ve vysv∞tlenφ bylo uvedeno, v kterΘ Φßsti princip∙ je ji₧ dan² nßvrh obsa₧en. Materißl je p°edklßdßn s jedin²m rozporem s Ministerstvem financφ.
Ministerstvo financφ po₧aduje, aby nßr∙st podpory byl pomalejÜφ, aby ·rovn∞ 0,7 % HDP bylo dosa₧eno a₧ v roce p°ijetφ ╚eskΘ republiky do EvropskΘ unie aáaby zvyÜovßnφ probφhalo v souladu s ekonomick²mi mo₧nostmi. Ministerstvo financφ dßle po₧aduje, aby z p°φloh byly vypuÜt∞ny informace prokazujφcφ zaostßvßnφ podpory v²zkumu a v²voje ze stßtnφho rozpoΦtu proti jin²m oblastem ve°ejnΘho zßjmu.
Ministerstvo Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy a Rada vlßdy ╚R pro v²zkum a v²voj jako p°edkladatelΘ spolu s ostatnφmi resorty a institucemi, kterΘ se podφlely na p°φprav∞ princip∙, jsou p°esv∞dΦeny, ₧e budoucφ prosperita ╚eskΘ republiky vy₧aduje dynamiΦt∞jÜφ zvyÜovßnφ stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje. PokraΦovßnφ vádosavadnφm p∞tiletΘm odklßdßnφ nßr∙stu tΘto podpory povede k vysokΘmu tempu r∙stu v²daj∙ v letech p°ed vstupem do EvropskΘ unie.
Vzhledem k tomu, ₧e v²zkum a v²voj je podporovßn z dvaceti rozpoΦtov²ch kapitol nelze problΘm stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje °eÜit v rßmci kompetencφ resortnφho ministra (jak navrhuje MF) Nßvrh princip∙ je proto i s tφmto rozporem p°edklßdßn na jednßnφ vlßdy.
Preambule
áááááPreambule vyjad°uje v∙li nejen stßtnφ sprßvy, ale i v∞deckΘ obce, podnikatelskΘho sektoru a dalÜφch zainteresovan²ch orgßn∙ a institucφ v nejbli₧Üφm obdobφ spoleΦn∞ p°ipravit nßrodnφ politiku v²zkumu a v²voje a po jejφm p°ijetφ se jφ °φdit. Zßrove≥ vyjad°uje v²znam, kter² pro ╚eskou republiku p°ijetφ tohoto zßsadnφho dokumentu bude mφti - pro stßtnφ sprßvu bude zßvazn² a pro ostatnφ subjekty bude jasn²m signßlem a vodφtkem pro jejich zßm∞ry, a¥ ji₧ v∞deckΘ nebo podnikatelskΘ. Navr₧en² termφn - do roku 2000, znamenß ihned po p°ijetφ "Princip∙" zaΦφt spoleΦn∞ pracovat na formulaci a hledßnφ konsensu o slo₧it²ch otßzkßch priorit tΘto politiky, atd.
Politika v²zkumu a v²voje navazujφcφ na schvßlenΘ Principy by proto m∞la vyjßd°it:
Ad I.1.
Ekonomickß prosperita a spokojenost obyvatel zem∞ ve st°ednφ Evrop∞, kterß usiluje o Φlenstvφ v EvropskΘ unii, nemohou b²t zabezpeΦeny jinak ne₧ produkcφ konkurenceschopnΘho zbo₧φ, technologiφ a slu₧eb s vysokou p°idanou hodnotou. Budoucnost nelze zalo₧it na stßvajφcφch komparativnφch v²hodßch ╚R, ke kter²m pat°φ nφzkß cena prßce, t∞₧ba a export surovin s nφzkou ·rovnφ zpracovßnφ, mφrn∞jÜφ ekologickΘ p°edpisy a ned∙slednost p°i jejich dodr₧ovßnφ, aj. Ji₧ dnes se projevuje, ₧e uvedenΘ komparativnφ v²hody postupn∞ ztrßcejφ sv∙j v²znam. Budoucnost ╚R musφ b²t zalo₧ena na dostateΦnΘm zapojenφ do mezinßrodnφho obchodu s v²robky, technologiemi a slu₧bami vysokΘ ·rovn∞ a na rozvoji vzd∞lanosti obΦan∙. P°edpoklady pro dosa₧enφ tΘto ·Φasti a ·rovn∞ m∙₧e vytvo°it dobrß politika v²zkumu a v²voje a jejφ ·sp∞Ünß realizace. Nemß-li se ╚eskß republika stßt montß₧nφ dφlnou a nemß-li v p°φÜtφch letech dochßzet k masivn∞jÜφmu odchodu obΦan∙ za pracφ a za lepÜφmi ₧ivotnφmi podmφnkami do zahraniΦφ, je nutnΘ formulovat a provßd∞t vlßdnφ (stßtnφ) politiku v²zkumu a v²voje.
V∞dnφ politika jako zßkladnφ, dlouhodob² a strategick² dokument musφ stanovit zßkladnφ parametry stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje tak, aby p°φnosy pro obΦany, ekonomiku i spoleΦnost byly maximßlnφ.
Ad I.2.
VÜechny zem∞ OECD formulujφ dlouhodobΘ, vφce Φi mΘn∞ podrobnΘ politiky v²zkumu a v²voje a k podpo°e v²zkumu a v²voje vyu₧φvajφ finanΦnφ prost°edky vytvo°enΘ z danφ. Smlouva o zalo₧enφ EvropskΘho hospodß°skΘho spoleΦenstvφ ve zn∞nφ Smlouvy o EvropskΘ unii v Φlßnku 130 h) uklßdß Φlensk²m zemφm vzßjemn∞ koordinovat svΘ politiky v²zkumu a v²voje technologiφ. Evropskß unie jako integraΦnφ seskupenφ formuluje i svoji spoleΦnou politiku v²zkumu a v²voje aák jejφ realizaci vyu₧φvß rozpoΦtu EU.
┌Φast podnikatelskΘ sfΘry na financovßnφ v²zkumu a v²voje vytvß°φ p°φznivΘ p°edpoklady k ovliv≥ovßnφ v²zkumu a v²voje ze strany u₧ivatel∙.
Dlouhodobost a rizikovost v²zkumu a v²voje vy₧adujφ, aby se na jejich financovßnφ podφlely i ve°ejnΘ zdroje. Platφ to p°edevÜφm pro podporu zßkladnφho v²zkumu, podporu v²zkumu a v²voje na vysok²ch Ükolßch a pro podporu v²zkumu a v²voje, jeho₧ v²sledky jsou realizovßny v mal²ch a st°ednφch podnicφch. Ve°ejnΘ zdroje se podφlejφ i na podpo°e pr∙myslovΘho v²zkumu. Rozsah a zp∙sob podpory vÜak podle legislativy EHS nesmφ p°φliÜ zasahovat do svobodnΘho konkurenΦnφho prost°edφ.
Ad I.3.
V²zkum a v²voj nejsou samo·ΦelnΘ aktivity. Po₧adavek provßzanosti a koordinovanosti politiky v²zkumu a v²voje s ostatnφmi politikami nenφ po₧adavkem formßlnφm, n²br₧ nutnostφ. Nejde jen o pouhΘ konstatovanφ souvislostφ, ale o stanovenφ konkrΘtnφch po₧adavk∙ na to, Φφm by v²zkum a v²voj mohl a m∞l p°isp∞t souvisejφcφm oblastem ve°ejnΘho zßjmu. Zdaleka ne vÜechny problΘmy (nap°. zv²Üenφ produktivity v pr∙myslu, zlepÜenφ situace ve zdravotnictvφ, zlepÜenφ ₧ivotnφho prost°edφ) jsou °eÜitelnΘ v²zkumem a v²vojem. MnohΘ z problΘm∙ je nutnΘ °eÜit investicemi, lepÜφ organizacφ, legislativou, apod. V ka₧dΘ oblasti vÜak v²zkum aáv²voj mß svΘ nezastupitelnΘ funkce. P°i formulaci politiky v²zkumu a v²voje se proto bude vychßzet z cφl∙ stanoven²ch jednotliv²mi politikami a naopak, tyto politiky musφ obsahovat koncepΦnφ Φßst o v²zkumu a v²voji.
┌Φast na ÜpiΦkovΘm v²zkumu je zcela nezbytnß p°i p°φprav∞ odbornφk∙ nejen pro jejich budoucφ uplatn∞nφ ve v²zkumu a v²voji, ale i pro uplatn∞nφ ve vedoucφch funkcφch v nejr∙zn∞jÜφch odv∞tvφch ekonomiky a v institucφch ve°ejnΘho zßjmu, vΦetn∞ stßtnφ sprßvy.
Nutnost provßzanosti a koordinace zvyÜuje fakt, ₧e v²sledky v²zkumu a v²voje se ve spoleΦnosti a v ekonomice naplno projevujφ s dosti znaΦn²m opo₧d∞nφm za formulacφ problΘm∙ v²zkumu a v²voje a zahßjenφm jejich °eÜenφ. Politika v²zkumu a v²voje proto musφ b²t dlouhodobß a musφ zahrnovat i takovΘ aspekty, jako je p°φprava p°φÜtφch odbornφk∙ v²zkumu a v²voje, pΘΦe o talenty a pod.
Ad I.4.
Nadnßrodnost poznatk∙ v²zkumu a v²voje, otev°enost hranic a mezinßrodnφ integraΦnφ vztahy Φinφ mezinßrodnφ spoluprßci nezbytnostφ. Nutnost spoluprßce je posilovßna a sama spoluprßce je usnad≥ovßna modernφmi informaΦnφmi technologiemi, kterΘ vznikly ve v²zkumu a v²voji, jsou jφm znaΦn∞ vyu₧φvßny a dßle zdokonalovßny. Mezinßrodnφ spoluprßce je motivovßna snahou o spojenφ sil a prost°edk∙ p°i ·Φasti na mezinßrodnφch programech; zv²Üenφm mobility pracovnφk∙ v²zkumu a v²voje spojenΘ s jejich odborn²m r∙stem; pot°ebou stßlΘ vnit°nφ konfrontace a evaluace ·rovn∞ tuzemskΘho v²zkumu a v²voje; pot°ebou mezinßrodnφ prezentace dosa₧en²ch v²sledk∙.
Ad I.5.
Principy v∞dnφ politiky a zejmΘna jejφ dopracovßnφ a realizace musφ p°isp∞t ke zv²Üenφ v²konnosti a efektivnosti celΘho v²zkumu a v²voje v ╚eskΘ republice. Dßle budou zdokonalovßny a objektivizovßny systΘmy hodnocenφ v²zkumn²ch zßm∞r∙ organizacφ, nßvrh∙ v²zkumn²ch a v²vojov²ch projekt∙ a hodnocenφ dosa₧en²ch v²sledk∙. SystΘmy hodnocenφ budou t∞sn∞ji svßzßny se systΘmy financovßnφ.
Proces p°izp∙sobovßnφ struktury v²zkumu a v²voje struktu°e obvyklΘ v zemφch EU nebude samo·Φeln² ani formßlnφ. Proces bude p°ihlφ₧et ke specifick²m podmφnkßm ╚R, jejφm tradicφm. Cφlem je zv²Üenφ v²konnosti a efektivnosti v²zkumu a v²voje jako celku.
Ad II.1.
Hlavnφm rozdφlem mezi doposud p°ijat²mi Zßsadami vlßdy oproti standardnφ politice v²zkumu a v²voje je absence v∞cn²ch priorit. Jin²mi slovy, Zßsady formulovaly na ·rovni svΘ doby odpov∞∩ na otßzky "proΦ" a "jak" , ale chyb∞la jim odpov∞∩ na otßzku "co" ("na co"). P°φΦinou byla, krom∞ ideologizace tohoto standardnφho procesu, zejmΘna jeho obtφ₧nost. Na formulaci priorit se budou podφlet zßstupci v²zkumu a v²voje, zßstupci u₧ivatel∙ a stßtnφ sprßvy. Proces formulace musφ b²t dostateΦn∞ pr∙hledn² a kontrolovateln² ve°ejnostφ.
Ad II.2.
Princip vyhlßÜen² v Zßsadßch vlßdy pro oblast v²zkumu a v²voje v dubnu 1994 a znovu potvrzen² v Zßsadßch z dubna 1997 bude i nadßle dodr₧ovßn. Jde oáprincip uplat≥ovan² ve vÜech zemφch OECD. V politikßch °ady zemφ OECD, p°edevÜφm zemφ EU, z poslednφ doby se projevujφ snahy o posφlenφ p°irozen²ch vazeb mezi zßkladnφm a aplikovan²m v²zkumem, hledajφ se novΘ formy podpory ·Φasti zßkladnφho v²zkumu na velk²ch nßrodnφch i mezinßrodnφch programech. Osv∞dΦuje se ·Φast zßstupc∙ aplikovanΘho v²zkumu na formulaci cφl∙ tΘmat a postup∙ zßkladnφho v²zkumu.
DoporuΦenφ vyhradit Φßst prost°edk∙ na °eÜenφ problΘm∙ formulovan²ch mimo hlavnφ sm∞ry v∞dy a v∞deckΘ autority je motivovßno stßle znovu prokazovan²mi zkuÜenostmi, ₧e °ada ÜpiΦkov²ch poznatk∙ vznikß i mimo tyto sm∞ry. V souladu s praxφ p°i vyu₧φvßnφ kapacit velk²ch a nßkladn²ch v²zkumn²ch za°φzenφ v zahraniΦφ (urychlovaΦe Φßstic, kosmickß za°φzenφ, astronomickΘ observato°e apod.) je podstatnß Φßst kapacity rezervovßna pro v²zkum plßnovan² vedenφm p°φsluÜn²ch za°φzenφ nebo projekt∙. ╚ßst kapacity je vÜak ponechßna pro ve°ejnou sout∞₧ menÜφch v²zkumn²ch projekt∙.
Ad II.3.
Pro ╚R je v porovnßnφ se zem∞mi OECD charakteristick² vysok² poΦet program∙ podpory v²zkumu a v²voje a nφzkß ·rove≥ jejich nßvaznostφ. V zemφch OECD je podstatnß Φßst podpory orientovanΘho aplikovanΘho v²zkumu uskuteΦ≥ovßna v rßmci n∞kolika velk²ch prioritnφch program∙. Programy schvaluje a vyhlaÜuje vlßda, v n∞kter²ch zemφch zßkonodßrn² sbor. V Φase stanovenΘm pro nßvrh princip∙ v∞dnφ politiky nebylo mo₧nΘ nßvrh obdobn²ch program∙ v²zkumu a v²voje p°ipravit. P°φprava nßvrh∙ velk²ch v²zkumn²ch program∙ dle zahraniΦnφch zkuÜenostφ obvykle trvß dΘle ne₧ 1 rok. K p°φprav∞ program∙ se v zemφch OECD vyu₧φvajφ nejr∙zn∞jÜφ formy "kulat²ch stol∙", "task forces", stßl²ch pracovnφch skupin sdru₧ujφcφch p°edstavitele v²zkumu a v²voje, u₧ivatel∙ v²sledk∙ a Φasto iáve°ejnosti.
Zßstupci v²zkumu a v²voje vstupujφ do t∞chto jednßnφ s nabφdkou, co by bylo mo₧nΘ zkoumat Φi vyvφjet, s informacemi o trendech v zahraniΦφ. Zßstupci u₧ivatel∙ zastupujφ stranu poptßvky, p°inßÜejφ informace o sv²ch mo₧nostech a restrukturalizaΦnφch zßm∞rech. Zßstupci ve°ejnosti sledujφ zßjmy tv∙rc∙ (poskytovatel∙) ve°ejn²ch prost°edk∙, vytvß°ejφ urΦit² dozor, ₧e prost°edky nebudou vyu₧ity neefektivn∞ a proti zßjm∙m ve°ejnosti.
K vytvo°enφ nebo posφlenφ mezioborov²ch a meziresortnφch vazeb je mo₧nΘ vyu₧φt stßvajφcφch institucφ a nejr∙zn∞jÜφch grΘmiφ (v∞deck²ch rad, v∞deck²ch spoleΦnostφ, apod.). Ve v∞tÜin∞ zemφ OECD existujφ programy zam∞°enΘ na v²zkumn∞ v²vojovß °eÜenφ hlavnφch problΘm∙ ₧ivota Φlov∞ka a spoleΦnosti, vΦetn∞ °eÜenφ problΘm∙ hospoda°enφ s biologick²mi zdroji a zdroji ₧ivotnφho prost°edφ. Druh²m v²znamn²m sm∞rem b²vß v²zkumn∞ v²vojovΘ zabezpeΦenφ udr₧itelnΘho rozvoje, zv²Üenφ konkurenceschopnosti na mezinßrodnφch trzφch a zabezpeΦenφ zam∞stnanosti. Vlastnφ v∞cnΘ zam∞°enφ, resp. rozd∞lenφ na specifickΘ programy, respektuje p°edpoklady a podmφnky urΦitΘ zem∞.
Na rozdφl od vysp∞l²ch zemφ je v souΦasnΘ dob∞ v ╚eskΘ republice °eÜena °ada v∞tÜinou velmi mal²ch program∙ (na ·rovni vlßdy vφce ne₧ 100 program∙) s dφlΦφmi cφli, kterΘ se vzßjemn∞ p°ekr²vajφ, °eÜφ stejn² problΘm z r∙zn²ch hledisek atd. Jejich ·Φinn∞jÜφ koordinace, zejmΘna p°i jejich p°φprav∞, stanovenφ cφl∙ a kritΘriφ, atd. bude jednφm z d∙le₧it²ch problΘm∙ °eÜen²ch ve v∞dnφ politice.
P°φprav∞ program∙ p°edchßzφ jasnß formulace cφl∙ a kritΘriφ pro jejich hodnocenφ. V p°φloze Φ. 1 je uveden soubor cφl∙ a kritΘriφ pou₧it²ch pro p°φpravu nßvrhu 5. rßmcovΘho programu EU. Na zßklad∞ stejnΘho souboru majφ b²t hodnoceny a vybφrßny nßvrhy projekt∙, hodnoceny jejich v²sledky a hodnocen program jako celek po jeho ukonΦenφ.
Ad II.4.
Stejn∞ jako je stanovenφ priorit v zßkladnφm v²zkumu ·lohou zejmΘna v∞deckΘ obce, stanovuje priority v experimentßlnφm v²voji2 podnikatelsk² sektor, resp. u₧ivatelΘ, proto₧e stßt vlastnφ v²voj podporuje v∞tÜinou pouze nep°φmo. Jednou z v²jimek je v²voj pro pot°eby stßtu, typick²m p°φkladem je obrann² v²voj.
Ad II.5.
Shodn² princip je explicitn∞ vyjßd°en v politikßch v²zkumu a v²voje °ady zemφ OECD, je vyjßd°en i v nßvrhu 5. rßmcovΘho programu EU. Jedna Φßst "zakßzanΘho" v²zkumu je jednoznaΦn∞ vymezena mezinßrodnφm prßvem, druhß Φßst - v²zkum a v²voj odporujφcφ morßlnφm a etick²m normßm, je vymezen mΘn∞ p°esn∞ a jejφ vymezenφ se vyvφjφ. Vlßda by uvφtala, kdyby v∞deckß obec po vyhodnocenφ zahraniΦnφch zkuÜenosti p°ipravila nßvrh na vymezenφ t∞ch aktivit v²zkumu a v²voje, kterΘ nejsou v souladu s morßlnφmi principy sv∞tovΘ v∞dy.
Ad III.1.
╚eskß republika se p°ipravuje na vstup do EvropskΘ unie. Jednou z podmφnek p°ijetφ je i standardnφ politika v²zkumu a v²voje - "v∞dnφ politika", odpovφdajφcφ podmφnkßm EU, tak jak ji vlßda deklarovala ve svΘm programovΘm prohlßÜenφ. Standardnφ politiku v²zkumu a v²voje lze vÜak stanovit pouze na zßklad∞ alespo≥ rßmcov²ch znalostφ reßlnΘho rozsahu stßtnφ podpory ve v²hledu nejmΘn∞ na 3 - 5 let. Bez ohledu na p°esn² termφn vstupu do EU je proto nutnΘ tento v²hled mφt a dodr₧ovat ze dvou d∙vod∙. Jednak z ryze finanΦnφch d∙vod∙, nebo¥ mß-li b²t podpora racionßln∞ vyu₧ita, nelze ji zv²Üit najednou t∞sn∞ p°ed vstupem. Druhou skupinu d∙vod∙ tvo°φ v∞cnΘ d∙vod∙. Ministerstvo financφ s uveden²m principem nesouhlasφ, ale jeho argumenty p°i p°φprav∞ "Princip∙ ..." o nedostatku prost°edk∙ nemohly b²t akceptovßny. Nejde toti₧ o zv²Üenφ celkov²ch nßrok∙ na stßtnφ rozpoΦet, ale o zp∙sob jeho rozd∞lenφ mezi jednotlivΘ oblasti ve°ejnΘho zßjmu. V²zkum a v²voj dlouhodob∞ dostßvß nejni₧Üφ podφl. JinΘ oblasti ve°ejnΘho zßjmu se p°ibli₧ujφ ·rovni ve vysp∞l²ch zemφch podstatn∞ rychleji ne₧ v²zkum a v²voj (viz p°φloha Φ. III.2).
Vlßda se ve sv²ch usnesenφch Φ. 282/1994 a Φ. 247/1997 zavßzala ke zvyÜovßnφ stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje na ·rove≥ nejmΘn∞ 0,7% HDP v okam₧iku vstupu ╚R do EvropskΘ unie. Tento zßvazek je uveden i v podkladech, kterΘ jsou souΦßstφ ₧ßdosti ╚R pro p°ijetφ do EU. Realita je vÜak jinß. Stßtnφ podpora ji₧ p∞t let stagnuje na cca 0,45 % HDP. Podφl stßtu na celkovΘ podpo°e v²zkumu a v²voje je nynφ v ╚R v²razn∞ ni₧Üφ ne₧ ve v∞tÜin∞ vysp∞l²ch zemφch. Navφc oproti nim zde prakticky chybφ nep°φmß podpora v²zkumu a v²voje (da≥ovß, celnφ aj.), co₧ p°edstavuje zv²Üenφ rozdφlu o dalÜφch cca 0,25 % HDP. FinanΦnφ podpora v²zkumu a v²voje ze strany stßtu je ve srovnßnφ s ostatnφmi oblastmi ve°ejnΘho zßjmu nedostateΦnß a krßtkodobΘ i dlouhodobΘ negativnφ nßsledky tΘto skuteΦnosti jsou podce≥ovßny. Jde nejen o vnit°nφ i mezinßrodnφ zßvazek, ale zejmΘna o nezbytnou podmφnku ekonomickΘho i spoleΦenskΘho rozvoje, o vzd∞lanost nßroda, oákonkurenceschopnost v²robk∙ a o budoucnost ╚eskΘ republiky (na rozdφl od vysp∞l²ch zemφ je stßtnφ podpora v ╚R zam∞°ena na krßtkodobΘ oblasti ve°ejnΘho zßjmu - viz p°φlohy).
Ad III.2.
Na financovßnφ v²zkumu a v²voje se musφ podφlet podnikatelskß sfΘra a stßtnφ rozpoΦet. Podpora v²zkumu a v²voje z vlastnφch, podnikov²ch zdroj∙ je zßkladnφ podmφnkou budoucφ konkurenceschopnosti podnik∙. V zemφch OECD se podφly stßtnφho rozpoΦtu na celkov²ch v²dajφch na v²zkum a v²voj pohybujφ v ÜirokΘm rozmezφ od 30 % do 50 %.
Ad III.3.
Prioritou p°i realizaci tohoto principu bude krytφ nßklad∙ na ·Φast na 5. RßmcovΘm programu EvropskΘ unie a na zapojenφ Φesk²ch organizacφ do mezinßrodnφ spoluprßce tak, aby p°φnos pro ╚eskou republiku byl co nejv∞tÜφ. Pro ΦlenskΘ zem∞ EvropskΘ unie je ·Φast v 5. RßmcovΘm programu zßvaznß, pro uchazeΦe oáΦlenstvφ je politickou nezbytnostφ. ┌Φast v 5. RP EU nenφ ale jen zßvazkem a povinnostφ, ale p°edevÜφm v²znamn²m impulsem pro rozvoj nejen v²zkumu aáv²voje, ale celΘ ekonomiky a spoleΦnosti. ┌Φast v 5. RP EU je natolik p°φnosnß, ₧e se o ni uchßzejφ i neΦlenskΘ zem∞ EU (èv²carsko, Norsko, Izrael), a to za mΘn∞ v²hodn²ch podmφnek. Vstupnφ poplatek je odvozovßn, stejn∞ jako ostatnφ ukazatele v oblasti v²zkumu a v²voje, od HDP a pro ╚R bude v cφlovΘm roce Φinit cca 1,2 mld KΦ. Na zßklad∞ jednßnφ (beroucφch v ·vahu mj. i zßvazek vlßdy dosßhnout p°i vstupu stßtnφ podpory VaV ve v²Üi 0,7 % HDP) se poda°ilo zφskat v prvnφch letech ·levy - v roce 1999 bude p°φsp∞vek Φinit cca 320 mil KΦ.
V p°φpad∞ dosavadnφ stagnace stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje by jen podφl 5. RP EU na tΘto podpo°e Φinil cca 14% (v zemφch EU je to do 5%) a bylo by nezbytnΘ v²razn∞ p°ehodnotit nejen v∞dnφ politiku, ale i celou strukturu v²zkumu a v²voje v ╚R, vΦetn∞ navazujφcφch odv∞tvφ.
Ad III.4.
Stßvajφcφ u₧itφ3 stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje v ╚eskΘ republice se liÜφ od °ady evropsk²ch zemφ. Nejv∞tÜφ rozdφl je v relacφch u₧itφ prost°edk∙ na vysok²ch Ükolßch a ve stßtnφm sektoru (viz tab. Φ. 3 v p°φloze Φ. III.2.). Uveden² stav v u₧itφ prost°edk∙ v jednotliv²ch sektorech je d∙sledkem struktury v²zkumu a v²voje, kterß byla ob∞ma mechanismy rozd∞lovßnφ prost°edk∙ (dosavadnφm indexov²m zp∙sobem u institucionßlnφ podpory a ve°ejnou sout∞₧φ u ·ΦelovΘ podpory) posφlena. Cφlem nenφ formßlnφ dosa₧enφ ·rovn∞ EU, ale zlepÜenφ v²konnosti a efektivnosti celΘho v²zkumu a v²voje a zajiÜt∞nφ p°φpravy ÜpiΦkov²ch odbornφk∙.
Podφl v²daj∙ stßtnφho rozpoΦtu na v²zkum a v²voj v podnikatelskΘ sfΘ°e v poslednφch t°ech letech v²razn∞ vzrostl. Ne tak p°φznivß je skuteΦnost, ₧e doposud byl rozhodujφcφ objem tΘto podpory orientovßn do podnikatelskΘho sektoru (podφl podnikatelskΘho sektoru na celkovΘ stßtnφ podpo°e ji₧ p°evyÜuje pr∙m∞r zemφ EU). Na rozdφl od vysp∞l²ch zemφ je tento v²zkum a v²voj orientovßn na v²robky s mal²m podφlem p°idanΘ hodnoty (nφzkΘho inovaΦnφho stupn∞), kde je vyu₧itelnost v²sledk∙ v²zkumu a v²voje nφzkß. Jednφm z d∙vod∙ je malß spoluprßce podnikatelskΘho sektoru s v²zkumn²mi organizacemi a vysok²mi Ükolami, kterß je ve vysp∞l²ch zemφch v tΘto oblasti stßtem podporovßna p°edevÜφm. Proto bude stßtnφ podpora v²razn∞ji ne₧ doposud orientovßna na podporu tΘto spoluprßce.
Stanovenφ konkrΘtnφch podφl∙ jednotliv²ch sektor∙ (v rozmezφ b∞₧nΘm v zemφch EU) bude zßviset mj. na formulaci priorit a proto bude souΦßstφ pracφ na standardnφ politice v²zkumu a v²voje. P°i p°φprav∞ tΘto politiky bude rovn∞₧ hledßn vhodn² pom∞r mezi souΦasnou strukturou, dosahovan²mi v²sledky a rychlostφ zm∞n sm∞°ujφcφch k dosa₧enφ ·rovn∞ zemφ EU.
P°i rozd∞lovßnφ prost°edk∙ se bude p°ihlφ₧et k ·rovni dosahovan²ch v²sledk∙ ve v²zkumu a v²voji, k efektivnosti vyu₧φvßnφ t∞chto prost°edk∙ a k dosahovan²m p°φnos∙m pro ekonomiku a spoleΦnost.
Ad III.5.
V²Üe v²daj∙ na obrann² v²zkum a v²voj je u jednotliv²ch zemφ OECD znaΦn∞ rozdφlnß. V²Üe stßtnφch v²daj∙ na obrann² v²zkum a v²voj se v²razn∞ liÜφ u jadern²ch velmocφ (nad 15 % z celkovΘ stßtnφ podpory) a u ostatnφch vysp∞l²ch zemφ (do 10 %). ┌rove≥ zabezpeΦenφ jejich obrany vÜak znaΦn∞ p°evyÜuje souΦasnou ·rove≥ v ╚R.
Vykazovßnφ v²daj∙ na obrann² v²zkum a v²voj prochßzelo od vzniku ╚eskΘ republiky slo₧it²m procesem, souvisejφcφm s transformacφ Armßdy ╚R. Dosavadnφ ·daje o v²Üi stßtnφ podpory obrannΘho v²zkumu a v²voje, kterΘ ╚eskß republika poskytuje ve sv²ch oficißlnφch dokumentech i do zahraniΦφ, se v jednotliv²ch letech °ßdov∞ liÜφ. Do roku 1995 byl podφl obrannΘho v²zkumu a v²voje na celkovΘ stßtnφ podpo°e 8 %. Po roce 1995 byly prost°edky na institucionßln∞ podporovan² obrann² v²zkum a prost°edky na obrann² v²voj p°evedeny mimo stßtnφ rozpoΦet na v²zkum a v²voj, tφm podφl klesl pod 1 %. Po vnit°nφ i zahraniΦnφ kritice byly tyto v²daje od roku 1998 op∞t zaΦlen∞ny do v²zkumu a v²voje a podφl obrannΘho v²zkumu vzrostl na 13 %.Podle standard∙ EU, NATO i OECD (jejich₧ metodiky jsou ve VaV vzßjemn∞ kompatibilnφ) jsou za v²zkum a v²voj pova₧ovßny veÜkerΘ v²daje na v²zkum a v²voj a₧ do fßze prototyp∙, funkΦnφch vzork∙ atd Obrann² v²zkum u institucφ MO a v ·Φelov²ch programech MO je provßd∞n v souladu se zßkonem o stßtnφ podpo°e v²zkumu a v²voje. P°i sestavovßnφ nßvrhu stßtnφho rozpoΦtu v²zkumu a v²voje se bude v obrannΘm v²voji vychßzet ze schvßlenΘho stßtnφho rozpoΦtu na tuto oblast s tφm, ₧e bude up°esn∞n nßvrhem rozpoΦtovΘ kapitoly MO na dalÜφ rok. Oblast obranΘho v²voje se °φdφ zßkonem o zadßvßnφ ve°ejn²ch zakßzek. Informace v CEP za oblast obrannΘho v²voje budou uvedeny souhrnn∞ s tφm, ₧e podrobnΘ podklady budou k dispozici oprßvn∞n²m pracovnφk∙m na MO. Uvedenß opat°enφ jsou v souladu s platnou metodikou pro tuto oblast platnou pro ΦlenskΘ zem∞ NATO.
Ad III.6.
Je zßle₧itostφ pracφ navazujφcφch na p°edklßdanΘ principy, zda v²zkum a v²voj urΦen² pro uvedenΘ oblasti bude zabezpeΦen samostatn²mi programy nebo spoleΦn²mi programy. Lze p°edpoklßdat, a zahraniΦnφ zkuÜenosti to potvrzujφ, ₧e Φßst v²zkumu a v²voje pro pot°eby zem∞d∞lstvφ a potravinß°skΘho pr∙myslu m∙₧e b²t a je zabezpeΦovßna v rßmci podpory pr∙myslovΘho v²zkumu.
Ad III.7.
Navrhovan² princip je reakcφ na obecnΘ problΘmy ve v²zkumu a v²voji, kterΘ jsou spoleΦnΘ vÜem resort∙m. Krom∞ ji₧ uvedenΘ nφzkΘ spoluprßce jde o vysok² v∞kov² pr∙m∞r pracovnφk∙ v tΘto oblasti (cca o 5 - 10 let vyÜÜφ ne₧ ve vysp∞l²ch zemφch). ZvlßÜ¥ znepokojivΘ je, ₧e situace se nadßle zhorÜuje, co₧ je dßno vysokou fluktuacφ mlad²ch (nap°. vφce ne₧ 60 % doktorand∙ v∞deckou p°φpravu nedokonΦφ); dosavadnφ podpora zam∞°enß specificky na mladΘ pracovnφky je i ve srovnßnφ s vysp∞l²mi zem∞mi v ╚R velmi malß. Jin²m obecn²m problΘmem je stav infrastruktury pro v²zkum a v²voj4, kde p°es dφlΦφ ·sp∞chy v informaΦnφ infrastruktu°e je stav velmi neuspokojiv². Poslednφm z obecn∞ platn²ch tΘmat je komunikace v²zkumnΘ obce s u₧ivateli v²sledk∙ a s ve°ejnostφ. Tomuto problΘmu je ve sv∞t∞ v∞novßna mimo°ßdnß pozornost. V ╚R je v∞tÜinou velmi formßlnφ a tomu odpovφdß i vztah ve°ejnosti k v∞d∞.
UvedenΘ problΘmy musφ °eÜit ka₧d² nov∞ vyhlaÜovan² program tak, jak je to ve vysp∞l²ch zemφch b∞₧nΘ. Jde tedy o zm∞nu dosavadnφho p°φstupu, kdy jednotlivΘ resorty formulovaly svΘ programy podle p°edstav sv²ch pod°φzen²ch organizacφ a nikoliv podle pot°eb danΘho odv∞tvφ. Zhodnocenφ program∙ provedenΘ na zßklad∞ usnesenφ vlßdy Φ. 247/1997 o Zßsadßch vlßdy ukßzalo, ₧e a₧ na v²jimky nejsou programy jednotliv²ch resort∙ srovnatelnΘ se standardnφmi programy zemφ EU.
Ad III.8.
Po dlouhΘm obdobφ pochybnostφ, zda v∙bec lze hodnotit p°φnosy v²zkumu a v²voje, jsou v poslednφch letech do statistik v²zkumu a v²voje OECD zavßd∞ny ukazatele podφl∙ danΘ zem∞ na mezinßrodnφm obchodu s v²robky a technologiemi ÜpiΦkovΘ ·rovn∞ (high tech) a na obchodu s v²robky a technologiemi st°ednφ ·rovn∞ (medium tech) v hodnocenφ zßkladnφho v²zkumu jsou s respektovßnφm vÜech v²hod a nev²hod vyu₧φvßny i ·daje o poΦtu publikacφ a citacφ. K hodnocenφ aplikovanΘho v²zkumu a v²voje jsou v zemφch OECD vyu₧φvßny i ·daje o poΦtu vynßlez∙. V²sledky porovnßnφ n∞kolika relativnφch ukazatel∙ jsou uvedeny váp°φloze Φ. III.6. Hodnocenφ je dopl≥ovßno i dalÜφmi kritΘrii. D∙raz se klade multikriterißlnost hodnocenφ.
DalÜφm v²znamn²m opat°enφm pro rozvoj v²zkumu a v²voje je mo₧nost vzniku hybridnφch organizaΦnφch jednotek pro spoluprßci vysok²ch Ükol s Akademiφ v∞d, pr∙myslem (spoleΦnΘ laborato°e), ale i hybridnφch organizaΦnφch jednotek pro realizaci v²sledk∙ v²zkumu a v²voje.
Ad III.9.
D∙vodem, kter² brßnil vyÜÜφmu vyu₧itφ institucionßlnφ podpory v rßmci stßtnφ podpory v²zkumu a v²voje, nap°. na vysok²ch Ükolßch, byla absence pravidel aámechanism∙ hodnocenφ v²zkumn²ch zßm∞r∙ a v²sledk∙ jejich Φinnosti ve v²zkumu a v²voji. P°φΦin tohoto neuspokojivΘho stavu bylo vφce, mezi hlavnφ pat°ila nevyjasn∞nß koncepce transformace vysok²ch Ükol (resp. v²zkumn²ch organizacφ obecn∞). Po °ad∞ jednßnφ byla v meziresortnφ pracovnφ skupin∞ s ·Φastφ zßstupc∙ vysok²ch Ükol, v²zkumn²ch ·stav∙ i podnikatelskΘho sektoru tato pravidla p°ipravena a byla p°ijata dne 23. dubna 1998 vlßdou usnesenφm Φ. 281. Obsahujφ nejen cφlov² stav, ale i p°echodnß opat°enφ, kterß zajistφ postupn² p°echod na systΘm b∞₧n² ve vysp∞l²ch zemφch.
Znamenß to nap°. umo₧nit a podpo°it existenci v²zkumn²ch t²m∙, vznikajφcφch bu∩ pro °eÜenφ v²zkumn²ch zßm∞r∙ financovan²ch institucionßln∞, nebo v∞tÜφch v²zkumn²ch projekt∙, financovan²ch ·Φelov∞. T²my musφ mφt mo₧nost p°ijφmat v∞deckΘ pracovnφky na °eÜenφ t∞chto zßm∞r∙ nebo projekt∙ bez pedagogickΘho ·vazku, nebo jen s ·vazkem minimßlnφm.
Nedφlnou souΦßstφ kvalifikovanΘ v²chovy a v²uky na univerzitßch se musφ stßt i nespecifikovan² v²zkum. Tento v²zkum zabezpeΦuje bezprost°ednφ propojenφ sáv²ukou, obohacuje univerzitnφ v∞deckΘ zßzemφ tφm, ₧e vytvß°φ p°edpoklady pro odborn² rozvoj pedagog∙ a p°edpoklady pro zvyÜovßnφ ·rovn∞ v²uky.
Ad III.10.
P°esto₧e se v oblasti ·ΦelovΘ podpory v²zkumu a v²voje systΘm ╚R blφ₧φ standard∙m EvropskΘ unie, i zde existuje °ada problΘm∙, kterΘ musφ b²t do°eÜeny p°ed vstupem do EU. Zp∙sob °eÜenφ t∞chto problΘm∙ i d∙vody, kterΘ k tomu vedly, byly podrobn∞ popsßny v Zßsadßch vlßdy. Jde p°edevÜφm o zp∙sob formulace cφl∙ program∙ (dosud jsou Φasto formulovßny pouze stßtnφ sprßvou), kter² ·zce souvisφ se zp∙sobem formulace priorit v∞dnφ politiky. Dßle se jednß o mechanismus poskytovßnφ stßtnφ podpory aplikovanΘmu v²zkumu a v²voji, kter² je v EU5 podmφn∞n smlouvou o vyu₧itφ v²sledk∙ projektu. V neposlednφ °ad∞ jde v tΘto oblasti o uvedenφ veÜker²ch nßklad∙ na °eÜenφ projekt∙ vybφran²ch ve ve°ejnΘ sout∞₧i a jejich ·plnΘ vy·Φtovßnφ, kterΘ je velmi podstatnΘ u podφlovΘho financovßnφ projekt∙. V²Üe podpory aplikovanΘho v²zkumu a v²voje je limitovßna legislativou EvropskΘ unie.
Ad III.11.
Novelizace obecn∞ platn²ch zßkon∙ o stßtnφm rozpoΦtu a pou₧itφ jeho prost°edk∙ (nap°. rozpoΦtovß pravidla republiky a p°edpisy navazujφcφ) musφ vychßzet zálegislativy a standard∙ EvropskΘ unie. Zßkladnφ principy jsou °eÜeny t∞mito obecn²mi p°edpisy (nikoliv specifick²mi zßkony pro jednotlivΘ oblasti, jako je v²zkum a v²voj). Obecn∞ jsou tyto principy zalo₧eny na smluvn∞ zakotvenΘm ("rovnoprßvnΘm") vztahu mezi stßtnφ sprßvou a prßvnφmi subjekty. Z hlediska v²zkumu a v²voje pat°φ k t∞mto princip∙m p°φmΘ poskytovßnφ ·Φelov²ch prost°edk∙ na smluvnφm zßklad∞ podle v²sledk∙ ve°ejnΘ sout∞₧e (tj. nikoliv specificky Φesk²m systΘmem rozpoΦtov²ch opat°enφ). Dßle sem pat°φ povinnost stßtu poskytnout prost°edky nejpozd∞ji do konce ·nora danΘho roku, co₧ nevyluΦuje smluvn∞ dohodnut² splßtkov² kalendß° poskytovßnφ prost°edk∙ v pr∙b∞hu roku. Podmφnky poskytnutφ prost°edk∙ vΦetn∞ jejich Φlen∞nφ musφ b²t stanoveny zßkonem, nejsou tedy urΦeny jednostrann²m rozhodnutφm stßtnφ sprßvy.
Ad IV.1.a IV.2.
Cφlem nep°φm²ch forem podpory, zavßd∞n²ch legislativnφmi a organizaΦnφmi opat°enφmi, je stimulovat nestßtnφ zdroje financovßnφ v²zkumu a v²voje a napomßhat koordinaci jednotliv²ch stßtnφch (nßrodnφch) politik. P°φmß podpora (subvence, dotace, granty z ve°ejn²ch rozpoΦt∙) zat∞₧uje v²dajovou strßnku rozpoΦtu, nep°φmß podpora zat∞₧uje p°φjmovou strßnku rozpoΦtu. Vhodnß kombinace p°φmΘ a nep°φmΘ podpory musφ p°ihlφ₧et k motivaΦnφm aspekt∙m, sprßvnφm nßklad∙m na jednotlivΘ formy podpory, k objektivnosti a transparentnosti rozhodovacφch proces∙ o jednotliv²ch formßch podpory.
V zemφch EvropskΘ unie je rozsah tzv. nep°φmΘ podpory v²zkumu a v²voje r∙zn² - od prakticky nulovΘ podpory (Itßlie) a₧ po v²raznou podporu (severskΘ zem∞) dosahujφcφ cca v²Üe 50 % objemu p°φmΘ stßtnφ podpory. Celkov∞ se tento zp∙sob podpory v²zkumu a v²voje v EU sni₧uje na ·kor p°φmΘ podpory (kterß roste), ale p°esto dosahuje cca 25 - 30 % objemu p°φmΘ podpory.
V ╚eskΘ republice je tato nep°φmß podpora minimßlnφ. Zdß se, ₧e dosavadnφ nechu¥ k ÜirÜφmu zavedenφ nßstroj∙ nep°φmΘ podpory v²razn∞ slßbne, co₧ dokazuje schvßlenφ nßvrhu na rozsßhlejÜφ nep°φmou podporu zahraniΦnφch investor∙ v dubnu 1998. Krom∞ omezenΘho rozsahu nep°φm²ch nßstroj∙ se projevujφ i n∞kterΘ nelogiΦnosti v jejich uplat≥ovßnφ.
Rozhodnutφ o tom, zda v∙bec zavßd∞t nep°φmΘ nßstroje podpory, a pokud ano, tak kterΘ z nich a v jakΘm rozsahu, m∙₧e b²t uΦin∞no jen na zßklad∞ podrobnΘ anal²zy. V²sledky anal²zy budou uplatn∞ny v nßvrhu v∞dnφ politiky, kterß bude vychßzet z p°edklßdan²ch princip∙.
Ad V.1.
Nadnßrodnost poznatk∙ v∞dy a v²zkumu, otev°enost hranic a mezinßrodnφ integraΦnφ vztahy Φinφ mezinßrodnφ spoluprßci ve v²zkumu a v²voji nezbytnostφ iápot°ebou. RozÜi°ovßnφ spoluprßce vÜak vy₧aduje i urΦitou propojenost tuzemskΘ v∞dnφ politiky na v∞dnφ politiky v zahraniΦφ. Politika v²zkumu a v²voje ╚R proto musφ usilovat o kompatibilitu v p°φstupech, hodnocenφ, financovßnφ i vykazovßnφ. Politika musφ usilovat o postupnΘ vyrovnßnφ rozdφl∙ ΦeskΘho v²zkumu a v²voje v informaΦnφm zabezpeΦenφ, p°φstrojovΘm vybavenφ ╚R se zabezpeΦenφm a vybavenostφ v zahraniΦφ.
P°φstup k 5. rßmcovΘmu programu mß v²znam nejen pro samotn² v²zkum a v²voj a vyu₧itφ jejich v²sledk∙, ale i v²znam mezinßrodn∞ politick². Nejde vÜak jen o formßlnφ akt p°φstupu k 5. RP. P°φstup k 5. RP na jednΘ stran∞ p°edstavuje zßt∞₧ pro stßtnφ rozpoΦet, na stran∞ druhΘ pln² p°φstup umo₧≥uje zapojit se do spoluprßce se ÜpiΦkov²mi pracoviÜti v EU, zajiÜ¥uje prosp∞ÜnΘ vazby v∞dnφ politiky ╚R s v∞dnφ politikou EU a politikami jednotliv²ch Φlensk²ch zemφ. Z rozpoΦtu 5. RP lze zφskat i v²znamnΘ finanΦnφ p°φsp∞vky pro domßcφ organizace v²zkumu a v²voje. Proto bude nutnΘ v∞novat znaΦnΘ ·silφ informovanosti, kvalitnφ a vΦasnΘ p°φprav∞ projekt∙ v²zkumu a v²voje a prosazenφ zßstupc∙ ╚R do nejr∙zn∞jÜφch poradnφch orgßn∙ a grΘmiφ 5. RP. SouΦßstφ 5. RP je i spoluprßce v rßmci EURATOM, ke kterΘ byla ╚R rovn∞₧ vyzvßna.
Zapojovßnφ se do evropsk²ch struktur v²zkumu a v²voje bude klßst zv²ÜenΘ nßroky na administrativnφ zabezpeΦenφ pot°ebn²ch agend. PoΦty pracovnφk∙ ani jejich ·rove≥ zatφm nejsou dostateΦnΘ.
Bude nutnΘ pokraΦovat i v rozvφjenφ spoluprßce s dalÜφmi vlßdnφmi i nevlßdnφmi organizacemi, jako jsou programy v∞deckΘho v²boru NATO, COST, EUREKA aáorganizace EMBC, ESA, CERN a dalÜφ.
Ve dvoustrann²ch spolupracφch stßle jeÜt∞ p°e₧φvajφ n∞kterΘ formßlnφ nedostatky z minulosti. Dvoustrannß spoluprßce musφ b²t intenzivnφ a soust°ed∞nß p°edevÜφm na zem∞ OECD a na ty oblasti v²zkumu a v²voje, kterΘ ╚R p°inßÜejφ skuteΦnΘ v²hody. Spoluprßce musφ b²t zalo₧ena na konkrΘtnφch projektech, kterΘ umo₧nφ vzßjemnou komplementaritu v∞deck²ch t²m∙ a dosa₧enφ efektivnφch p°φnos∙ pro ·Φastnφky projekt∙. Jednou z nejlepÜφch je dvoustrannß spoluprßce s USA, kterß ji₧ p°inesla °adu konkrΘtnφch v²sledk∙.
Ad VI.1.
P°esto₧e je oblast v²zkumu a v²voje ze vÜech 31 negociovan²ch oblastφ po prßvnφ strßnce nejblφ₧e EvropskΘ unii (je zde nejmΘn∞ problΘm∙), zb²vß zde do°eÜit °adu velmi d∙le₧it²ch otßzek. ╚ßst z nich ji₧ byla uvedena v p°edchozφch bodech. Souhrnn∞ vzato se t²kajφ zejmΘna podpory aplikovanΘho v²zkumu a v²voje (Φφm blφ₧e k v²rob∞, tφm striktn∞ji stanovφ legislativa EU podmφnky, za kter²ch stßt m∙₧e v²zkum a v²voj podporovat). Tyto zm∞ny jsou, zejmΘna v konkrΘtnφch formulacφch, natolik rozsßhlΘ, ₧e je nelze zajistit pouhou novelizacφ stßvajφcφho zßkona. Krom∞ toho veÜkerΘ povinnosti uklßdanΘ prßvnick²m i fyzick²m osobßm musφ b²t zakotveny v zßkon∞. Tento nov² zßkon, jeho₧ p°φprava ji₧ byla zahßjena, bude muset reagovat i na zm∞ny, ke kter²m dochßzφ transformacφ vysok²ch Ükol a v²zkumn²ch organizacφ na neziskovΘ subjekty.
Ad VI.2.
SouΦasn² systΘm stßtnφ sprßvy v²zkumu a v²voje v ╚R je siln∞ decentralizovan², personßlnφ a odbornΘ kapacity jsou nedostateΦnΘ. Meziresortnφ problematiku v²zkumu a v²voje zabezpeΦuje v ╚R cca 20 pracovnφk∙, co₧ je nesrovnateln∞ mΘn∞ ne₧ v zemφch EU, ale i mΘn∞ ne₧ nap°. v Polsku a Ma∩arsku. Mnoho aktivit, kterΘ v zahraniΦφ zabezpeΦujφ orgßny stßtnφ sprßvy s hlavnφ p∙sobnostφ pro v²zkum a v²voj, zabezpeΦuje v ╚R Rada vlßdy ╚R pro v²zkum a v²voj bez pot°ebnΘho administrativnφho zßzemφ.
V rßmci p°φpravn²ch pracφ pro p°evod p°edklßdan²ch princip∙ v∞dnφ politiky do formy standardnφ politiky bude nutnΘ posoudit p°ednosti a nedostatky dvou nßm∞t∙, kterΘ jsou v poslednφ dob∞ Φast∞ji diskutovßny:
Z°φzenφ ministerstva pro v∞du a vysokΘ Ükolstvφ (ev. ministerstva v∞dy s jinou kombinacφ p∙sobnostφ);
Z°φzenφ rozpoΦtovΘ kapitoly, ve kterΘ by byla soust°ed∞na podstatnß Φßst prost°edk∙ stßtnφho rozpoΦtu na v²zkum a v²voj (nikoli veÜkerΘ prost°edky). Tato rozpoΦtovß kapitola by byla bu∩ ve sprßv∞ novΘho ministerstva, nebo ve sprßv∞ n∞kterΘho ze stßvajφcφch ·st°ednφch orgßn∙ stßtnφ sprßvy.
Ad VI.3.
V souvislosti s p°ipravovanou vÜeobecnou transformacφ stßvajφcφch rozpoΦtov²ch a p°φsp∞vkov²ch organizacφ bude nutnΘ °eÜit i specifickΘ problΘmy t²kajφcφ organizacφ tohoto typu, kterΘ se zab²vajφ v²zkumem a v²vojem. T²kß se to p°edevÜφm Akademie v∞d ╚R a v∞tÜiny zb²vajφcφch resortnφch v²zkumn²ch pracoviÜ¥.
Ad VII.1.
V rßmci v²zkumu a v²voje jsou sice p°ijφmßny konkrΘtnφ programy, zam∞°enΘ na podporu mlad²ch v∞dc∙, ale ty mohou situaci °eÜit pouze ΦßsteΦn∞. Hlavnφ p°ekß₧kou jsou platnΘ mzdovΘ p°edpisy, kterΘ kladou zv²Üen² d∙raz na dΘlku praxe a nedostateΦn∞ p°ihlφ₧ejφ k ·rovni dosahovan²ch v²sledk∙. DalÜφ p°ekß₧kou je obecn∞ nφzkß ·rove≥ plat∙ ve v²zkumu a v²voji ve srovnßnφ se zahraniΦφm (nejen absolutn∞, ale i relativn∞ - nap°. v relaci k pr∙m∞rnΘ Φi minimßlnφ mzd∞). ┌koly ulo₧enΘ v Zßsadßch vlßdy v roce 1997 nebyly spln∞ny, a tak jedinou nad∞jφ pro mladΘ v∞dce je transformace vysok²ch Ükol a v²zkumn²ch organizacφ, kterß mzdovΘ otßzky vyjφmß z p∙sobnosti stßtnφch ·°ednφk∙.
Opat°enφ musφ b²t zam∞°ena na:
Motivaci, odbornou v²chovu a utvß°enφ prostoru pro rozvoj osobnosti.
Osobnφ rozvoj bez ohledu na v∞k je p°edpokladem dobrΘ ·rovn∞ v²zkumu
a v²voje. Pokud jde o motivaci, jednß se p°edevÜφm o motivaci finanΦnφ.
V²znamnΘ mφsto vÜak musφ mφt i vytvß°enφ celkov∞ p°φznivΘho tv∙rΦφho prost°edφ
(rozvoj infrastruktury dostupnΘ na pracoviÜti, ΦasovΘ mo₧nosti - nep°et∞₧ovßnφ
pedagogick²mi a jin²mi ·vazky, mo₧nost ·Φasti na zahraniΦnφch konferencφch
a studijnφch Φi pracovnφch pobytech).
Podporu mlad²ch a mimo°ßdn²ch talent∙
Podmφnkou je vytvß°enφ socißlnφho zßzemφ doktorand∙ a mlad²ch asistent∙
a dalÜφ rozvoj postdoktorandsk²ch pobyt∙ a stipendiφ. D∙raz musφ b²t kladen
na ty formy p°φpravy, kterΘ posilujφ schopnost pro budoucφ ·Φast na °eÜenφ
interdisciplinßrnφch problΘm∙.
ZahraniΦnφ v²m∞ny
V²m∞ny jsou neodd∞litelnou a efektivnφ souΦßstφ dneÜnφ v∞deckΘ prßce.
Mobilit∞ v∞deck²ch pracovnφk∙ je v zahraniΦφ v∞novßna znaΦnß pozornost
a znaΦnΘ prost°edky. Podpora mezinßrodnφch v²m∞n pracovnφk∙, v²m∞n s v²zkumn²mi
pracoviÜti v pr∙myslu je souΦßstφ 5. rßmcovΘho programu EU a °ady specifick²ch
program∙ v jednotliv²ch zemφch OECD.
ProblΘm, kter² trßpφ nejen USA, ale i zem∞ EvropskΘ unie - postavenφ ₧en ve v²zkumu a v²voji, se nezdß b²t ve v∞deckΘ obci ╚R aktußlnφ. V ╚eskΘ republice tento problΘm nenφ v malΘm zastoupenφ ₧en ve v²zkumu a v²voji (v °ad∞ obor∙ je tomu dokonce naopak), ale v jejich minimßlnφm zastoupenφ v roli vedoucφch v∞deck²ch t²m∙ apod. Rovn∞₧ tato otßzka a mo₧nosti jejφho °eÜenφ (nap°. teleworking aj.) budou v politice °eÜeny.
Ad VIII.1.
V²znam infrastruktury v²zkumu a v²voje vzrostl s rozvojem informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ v poslednφch letech. ZlepÜenφ p°φstupu k informaΦnφm zdroj∙m nejr∙zn∞jÜφho druhu zvyÜuje v²konnost a efektivnost v²zkumu a v²voje, zvyÜuje rychlost a efektivnost vyu₧itφ v²sledk∙ v²zkumu a v²voje.
Podpora tΘto oblasti bude vφce cφlenß ne₧ doposud. Bude zam∞°ena na informaΦnφ infrastrukturu slou₧φcφ v²zkumu a v²voji, na v∞deckou obcφ koordinovan² nßkup publikacφ, knih, p°φstroj∙ a za°φzenφ a na vytvß°enφ podmφnek pro tuto koordinaci ze strany stßtu.
V rßmci podpory informaΦnφ infrastruktury bude podporovßn zejmΘna ·Φeln² rozvoj vysokokapacitnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ, zlepÜovßnφ p°φstupu k superpoΦφtaΦ∙m a vytvß°enφ a poskytovßnφ tzv. metainformacφ , tj. informacφ o informacφch a jejich dostupnosti.
Ad VIII.2.
Princip se t²kß p°edevÜφm knihoven. Vlßda podpo°φ transformaci a integraci vysokoÜkolsk²ch a dalÜφch odborn²ch knihoven. Prost°edky do knihovnφch a informaΦnφch slu₧eb budou koncentrovßny s cφlem:
Ad IX.1.
Vzhledem k prudkΘmu rozvoji v²zkumu a v²voje je nutnΘ °eÜit otßzku morßln∞-etick²ch aspekt∙ provßzan∞ po dvou liniφch. Prvnφ z nich je linie prßvnφ, kde se pr∙b∞₧n∞ kodifikujφ jak otßzky t²kajφcφ se pou₧φvßnφ finanΦnφch prost°edk∙, tak problΘmy p°esahujφcφ hranice v²zkumu a v²voje (lidsk² genom atd.). Druhou z nich je morßlnφ linie, kde sama v∞deckß obec stanovuje pravidla "sluÜnΘho chovßnφ" tam, kde jde o otßzky v∞deckΘ etiky (nap°. vym²Ülenφ v²sledk∙, zneu₧itφ informacφ zφskan²ch p°i posuzovßnφ cizφch projekt∙, aj.). Proto₧e hranice mezi ob∞ma liniemi je neostrß a v Φase se m∞nφ, je nutnß, podobn∞ jako p°i formulaci priorit, vzßjemnß diskuse a hledßnφ konsensu. ╪eÜenφ t∞chto dlouho odklßdan²ch otßzek a otev°enß diskuse o nich jsou p°i formulaci politiky v²zkumu a v²voje nezbytnΘ.
V poslednφ dob∞ se objevujφ p°φpady v∞tÜφho Φi menÜφho poruÜovßnφ morßln∞ etick²ch zßsad, kterΘ vÜak nemohou b²t °eÜeny jako nedodr₧enφ zßkon∙ Φi p°edpis∙. Absence morßlnφho kodexu v∞dy vede k ₧ßdostem o zßsahy stßtnφ sprßvy u problΘm∙, kterΘ nelze °eÜit v rßmci prßvnφch norem, nekoneΦn²m osobnφm spor∙m a k °ad∞ dalÜφch ne₧ßdoucφch jev∙. Stßtnφ sprßva by uvφtala, kdyby v∞deckß obec sama p°ipravila kodex etickΘho chovßnφ v∞dc∙ a postupy pro sankcionovßnφ jeho nedodr₧ovßnφ.
ObdobnΘ kodexy byly vypracovßny a zavedeny ji₧ v °ad∞ zemφ (V. Britßnie, N∞mecko, Rakousko aj). ZnaΦnou pozornost tomuto problΘmu v∞nujφ i p°φsluÜnΘ orgßny EU.
Ad IX.2.
Tyto postupy, kterΘ se net²kajφ jen v²robk∙ a technologiφ, ale prakticky vÜech vyu₧iteln²ch v²sledk∙ v²zkumu a v²voje, jsou v zahraniΦφ b∞₧nou souΦßstφ v²zkumu a v²voje, a to ji₧ p°i jeho zahßjenφ ("technology assessment", "risk assessment", aj.). V ╚eskΘ republice dosud nejsou souΦßstφ v²zkumu a v²voje, jsou °eÜeny a₧ p°i zavßd∞nφ v²roby Φi postupu do ₧ivota nebo p°i vznikl²ch problΘmech. Stejn∞ jako u ostatnφch princip∙ jde o souΦßst procesu nezbytnΘho nejen pro p°ijetφ do EvropskΘ unie, ale obecn∞ji pro dosa₧enφ ·rovn∞ a standardu vysp∞l²ch zemφ.
Ad X.1.
Prakticky jedin²m nßstrojem, kter² komunikaci v∞dy a ve°ejnosti6 podporuje, jsou doposud velmi omezenΘ programy, zam∞°enΘ na presentaci v²sledk∙ v²zkumu a v²voje pro odbornou ve°ejnost (konference, publikace, apod.). Tato skuteΦnost spolu se zatφm nedostateΦn²m zp∙sobem hodnocenφ v∞deckΘ prßce vede kátomu, ₧e krom∞ osobnφ aktivity n∞kolika jednotlivc∙ je komunikace s ve°ejnostφ minimßlnφ. V²znam v∞dy a v²zkumu a jejich p°φnos∙ pro spoleΦnost jsou ve°ejnostφ vnφmßny siln∞ zkreslen∞. Ve°ejnost mß Φasto lepÜφ vztah k r∙zn²m alternativnφm cestßm, pav∞dßm, Üarlatßnstvφ, mnohdy podlΘhß i vylo₧en²m podvodnφk∙m.
Ve vysp∞l²ch zemφch je komunikace v∞dc∙ s ve°ejnostφ, kterß jim za jejich v²sledky sv²mi dan∞mi zajiÜ¥uje prost°edky, mnohem bohatÜφ a ·sp∞Ün∞jÜφ. K nßprav∞ nedostatk∙ m∙₧e p°isp∞t jednak posilovßnφ osobnφ odpov∞dnosti jednotliv²ch v∞dc∙ za dobrΘ vztahy s ve°ejnostφ, jednak i °ada r∙zn²ch nßstroj∙ pro podporu komunikace. Jednß se nap°. o uznßnφ popularizace v∞dy jako souΦßsti v∞deckΘ prßce nebo o podporu jednotliv²ch aktivit na zßklad∞ konkrΘtnφch program∙.
Realizace politiky spoleΦenstvφ ve v²zkumu a v²voji je zalo₧ena na principech vysokΘ v∞deckΘ a technologickΘ ·rovn∞ a relevance v²zkumn²ch Φinnostφ pro cφle vypl²vajφcφ ze smlouvy o EvropskΘm spoleΦenstvφ.
P°i respektovßnφ budoucφch pom∞r∙ nßklady/u₧itky, kterΘ jsou zßkladnφm kritΘriem optimßlnφho vyu₧itφ prost°edk∙ v Evrop∞, jsou stanovena tΘmata pßtΘho rßmcovΘho programu a jejich cφle na zßklad∞ spoleΦn²ch kritΘriφ. KritΘria je mo₧nΘ uspo°ßdat do t°ech kategoriφ:
Socißlnφ pot°eby
Tato kritΘria majφ p°isp∞t k dosa₧enφ cφl∙ unie v socißlnφ oblasti, kterΘ odpovφdajφ oΦekßvßnφm a po₧adavk∙m obΦan∙.
Hospodß°sk² rozvoj, v∞deckΘ a technologickΘ7 perspektivy
"Nadhodnota pro spoleΦenstvφ" a princip subsidiarity
Pomocφ t∞chto kritΘriφ majφ b²t posti₧eny (zachyceny) cφle, pro jejich₧ dosa₧enφ nestaΦφ v²zkumnΘ ·silφ jednotliv²ch zemφ, a kterΘ mohou b²t dosa₧eny efektivn∞ji spoleΦn²m v²zkumem na ·rovni spoleΦenstvφ.
Tato kritΘria platφ i pro realizaci programu, p°φpravu specifick²ch program∙ a v²b∞r Φinnostφ v oblasti v²zkumu, technologickΘho rozvoje a p°edvßd∞nφ (demonstracφ). KritΘria budou podle pot°eby dopl≥ovßna.
graf Φ.1
Graf vypuÜt∞n na zßklad∞ zßpisu z jednßnφ vlßdy: "vlßda p°ijala usnesenφ Φ. 397 s tφm, ₧e bude upravena Φßst III.2. p°edlo₧enΘho materißlu podle p°ipomφnky ministryn∞ zdravotnictvφ".
graf Φ.3
graf Φ.4
V grafu Φ. 1 je znßzorn∞n v²voj stßtnφ podpory VaV v ╚R od roku 1993, kterß v poslednφch letech stagnuje. Zßrove≥ je zde znßzorn∞n cφlov² stav (0,7 % HDP) a r∙st, kter² se p°i p°ijetφ Zßsad vlßdy v roce 1994 a v roce 1997 p°edpoklßdal.
V grafu Φ. 2 je uvedeno srovnßnφ podpory oblastφ ve°ejnΘho zßjmu stßtem v ╚R a v EU (podφl v²daj∙ na danou oblast jako = HDP v ╚R a v EU). Ze vÜech oblastφ je v²zkum a v²voj podporovßn nejmΘn∞.
V grafu Φ. 3 je uveden podφl v²zkumu a v²voje na vysok²ch Ükolßch v ╚R a v EU. Na rozdφl od vysp∞l²ch zemφ, kde tento podφl dosahuje 30% kolφsß v ╚R okolo 10%. To souvisφ jak s nφzkou podporou obou oblastφ ve°ejnΘho zßjmu stßtem (viz p°edchozφ graf), tak s u₧itφm stßtnφch prost°edk∙ na v²zkum a v²voj v jednotliv²ch sektorech (viz tab. Φ. 3).
V grafu Φ. 4 je uvedeno srovnßnφ celkov²ch a stßtnφch v²daj∙ na v²zkum a v²voj v ╚R a v EU. Stßtnφ podpora v²zkumu a v²voje je nφzkß nejen v relaci k ostatnφm oblastem ve°ejnΘho zßjmu (viz graf Φ. 2), ale i vzhledem k prost°edk∙m, kterΘ do v²zkumu a v²voje vklßdß podnikatelsk² sektor. Jednφm z d∙sledk∙ je pak malß podpora v²zkumu a v²voje progresivnφch, ale rizikov²ch technologiφ, kterß se projevuje stßle mal²m podφlem v²robk∙ s vysokou p°idanou hodnotou na exportu.
V tab. Φ. 1 je uvedeno Φlen∞nφ prost°edk∙ na v²zkum a v²voj v letech 1993 - 1998. Obdobnou statistiku OECD (resp. EU) nesleduje, proto₧e jednotlivΘ etapy v²zkumu a v²voje se prolφnajφ a jejich rozd∞lenφ je spφÜe orientaΦnφ.
V tab. Φ. 2 je uveden v²voj v²daj∙ na civilnφ a obrann² v²zkum a v²voj v letech 1993 - 1998. Velmi znepokojujφcφ je, ₧e podφl v²daj∙ na civilnφ v²zkum a v²voj prakticky celou dobu klesß, v poslednφch letech v²razn∞.
V tab. Φ. 3 (na nßsledujφcφ strßnce) je u₧itφ prost°edk∙ stßtnφho rozpoΦtu v jednotliv²ch sektorech. Ve srovnßnφ s EU jsou ve struktu°e v²zkumu a v²voje znaΦnΘ rozdφly, kterΘ jsou komentovßny v d∙vodovΘ zprßv∞.
V tab Φ. 4 je uveden p°ehled ·daj∙ a pramen∙ o stßtnφ podpo°e v²zkumu a v²voje v ╚R v letech 1993 a₧ 1998. Hlavnφ p°φΦinou rozdφl∙ mezi jednotliv²mi lety jsou v²daje na obrann² v²zkum a v²voj, kterΘ z d∙vod∙ neujasn∞nosti jejich u₧itφ se v jednotliv²ch letech v²razn∞ liÜφ (viz d∙vodovß zprßva┤).
Poznßmky:
*) U AV ╚R jsou podle metodiky OECD uvedeny jen prost°edky, kterΘ byly
u₧ity ·stavy AV ╚R. Z hlediska rozpoΦtovΘ kapitoly AV ╚R, p°es kterou jsou
stßtnφ prost°edky pro ·stavy AV ╚R p°evßd∞ny je tedy uvedeno saldo (rozdφl
mezi v²daji a p°φjmy) a proto u₧itφ prost°edk∙ celkem nesouhlasφ s v²daji
stßtnφho rozpoΦtu na VaV (viz tabulka Φ. 4).
**) U MO nenφ uveden na obrann² v²voj - z hlediska metodiky OECD a NATO
jde o prost°edky, jejich₧ u₧itφ je vykazovßno v podnikatelskΘm sektoru.
Rok1999 je odhadem p°edpoklßdanΘ skuteΦnosti dle dosavadnφho trendu
(v roce 1998 nebyly vÜechny ·ΦelovΘ prost°edky jeÜt∞ nerozd∞leny).
U₧itφ u ·stav∙ AV zahrnuje -institucionßlnφ prost°edky AV, skuteΦn² podφl
AV z GA ╚R; skuteΦnΘ prost°edky z dalÜφch program∙; skuteΦnΘ prost°edky
z IGA AV.
U₧itφ u Vè zahrnuje - institucionßlnφ prost°edky MèMT, skuteΦn² podφl z
GA ╚R; skuteΦnΘ prost°edky z dalÜφch program∙.
U₧itφ u podnikatelskΘho sektoru zahrnuje skuteΦnΘ prost°edky dle CEP.
U₧itφ u rezortnφho v²zkumu zahrnuje institucionßlnφ prost°edky resort∙;
skuteΦn² podφl z GA ╚R; skuteΦn² podφl z dalÜφch program∙.
Poznßmky:
SR) = stßtnφ rozpoΦet
*) Po zm∞nßch ve v²dajφch na VaV u MO jsou zp∞tn∞ dopoΦφtßvßny ·daje
na VaV z minul²ch let tak, aby byly vzßjemn∞ srovnatelnΘ.
**) ┌daje nepochßzejφ p°φmo ze SR, ale z nßvrhu stßtnφho rozpoΦtu VaV podle
Rady.
***) Po uvedenφ v²daj∙ za MO se zßkonem o stßtnφm rozpoΦtu z nßsledujφcφho
roku zv²Üily v²daje na VaV v roce 1997 (p°es snφ₧enφ danΘ vlivem 2. balφΦku)
v²daje na 7 772 mil KΦ (0,471 % HDP).
Struktura a vazby orgßn∙ stßtnφ sprßvy a institucφ ve v²zkumu a v²voji (VaV) jsou v jednotliv²ch zemφch znaΦn∞ odliÜnΘ a zßvisφ zejmΘna na celkovΘm systΘmu stßtnφ sprßvy a na historickΘm v²voji. P°evß₧nß v∞tÜina vysp∞l²ch zemφ mß specializovan² meziresortnφ orgßn pro oblast VaV - ministerstvo, vlßdnφ komise, radu Φi v²bor se sprßvnφm aparßtem Φi parlamentnφ orgßn se sprßvnφm aparßtem. V n∞kter²ch zemφch mß ·st°ednφ orgßn pro VaV i dalÜφ kompetence, nejΦast∞ji pro vysokΘ Ükoly. Zßrove≥ existujφ v t∞chto zemφch nejr∙zn∞jÜφ poradnφ orgßny ( Φasto se stßl²m aparßtem ) na ·rovni vlßdy i na ·rovni resort∙. V²znamnou ·lohu majφ i prßvnickΘ osoby koordinujφcφ a financujφcφ v²zkum, v²zkumnß spoleΦenstvφ atd.
1. V nßsledujφcφ Φßsti jsou uvedeny zßkladnφ charakteristiky institucionßlnφho uspo°ßdßnφ stßtnφ sprßvy v oblasti VaV ve vybran²ch zemφch. Charakteristiky jsou uvedeny pro orgßny EvropskΘ unie, pro jednotlivΘ zem∞ EvropskΘ unie ( krom∞ Lucemburska ) a dßle pro USA, Japonsko, Ma∩arsko a Polsko.
2. Charakteristiky vyjad°ujφ aktußlnφ stav, tak jak je prezentovßn v oficißlnφch materißlech o v∞dnφ politice jednotliv²ch zemφ, resp. EU. Pou₧ity byly i informace zve°ej≥ovanΘ na internetu a oficißlnφ statistiky OECD (viz seznam literatury na konci textu). Nejaktußln∞jÜφ informace byly zφskßny dotazem na Φesk²ch zastupitelsk²ch ·°adech v jednotliv²ch zemφch (U.S.A., Velkß Britßnie, N∞mecko, Irsko, Francie, Belgie, Itßlie, èpan∞lsko, Ma∩arsko a Polsko).
3. Institucionßlnφ uspo°ßdßnφ nenφ v²sledkem °eÜenφ n∞jakΘ optimalizaΦnφ ·lohy, ale konsensem r∙zn²ch zßjm∙ a cφl∙. Je zßvislΘ na politickΘm systΘmu (orientaci vlßdnoucφ strany Φi koalice), tradicφch, pot°eb∞ kompatibility s celkov²m systΘmem stßtnφ sprßvy a mnohdy i personßlnφch faktorech.
4. V zßsad∞ existujφ dva systΘmy uspo°ßdßnφ:
5. DecentralizovanΘ systΘmy b²vajφ obvykle dopln∞ny vlßdnφm koordinaΦnφm orgßnem, do jeho₧ p∙sobnosti pat°φ VaV (rady, v²bory, apod.). ObdobnΘ orgßny ale existujφ i v °ad∞ zemφ se systΘmem centralizovan²m. D∙vodem proto je, ₧e i v centralizovanΘm systΘmu je pot°ebnΘ zajiÜ¥ovat komunikaci mezi resorty s p∙sobnostφ ve VaV.
6. TΘm∞° ve vÜech zemφch jsou pro zßle₧itosti VaV ustaveny poradnφ orgßny vlßdy, slo₧enΘ z p°ednφch p°edstavitel∙ VaV. V n∞kter²ch zemφch (Japonsko, USA aj.) jsou z °ad p°edstavitel∙ VaV ustaveny i vÜeobecnΘ poradnφ orgßny vlßdy, kterΘ se na po₧adavek vlßdy vyjad°ujφ i k jin²m problΘm∙m , ne₧ je VaV.
7. Ve v∞tÜin∞ zemφ existujφ samostatnß pracoviÜt∞ - nejr∙zn∞jÜφch prßvnφch forem - kterß se zab²vajφ zßkladnφm v²zkumem a jsou financovßna z ve°ejn²ch prost°edk∙. Obdobnß pracoviÜt∞ existujφ i pro tzv. cφlen², resp. strategick² v²zkum. Na financovßnφ tΘto druhΘ skupiny pracoviÜ¥ se podφlφ i soukromß podnikovß sfΘra.
P°ehledn∞ jsou hlavnφ informace shrnuty v dodatku, kter² obsahuje:
A. tabulku shrnujφcφ zßkladnφ informace o struktu°e
stßtnφ sprßvy pro oblast VaV obsa₧enΘ v textu.
B. tabulku s grafem znßzor≥ujφcφ podφl orgßn∙ a institucφ
na stßtnφm financovßnφ VaV v n∞kter²ch zemφch.
Komise EU mß samostatnΘho komisa°e pro VaV. Od konce roku 1994 je komisa°kou
b²valß p°edsedkyn∞ francouzskΘ vlßdy E. Cressonovß). Zßle₧itostmi v²zkumu
se zab²vajφ p°edevÜφm dv∞ °editelstvφ Komise a to DG XII -V²zkum a v²voj
a DG XIII -Telekomunikace, informatika a vyu₧itφ v²sledk∙ v²zkumu. Vrcholn²m
orgßnem EU je Rada ministr∙ Φlensk²ch zemφ s p∙sobnostmi pro v²zkum
a v²voj, kterß se schßzφ minimßln∞ Φty°ikrßt do roka.
Poradnφm orgßnem Komise je V²bor pro v∞deck² a technologick² v²zkum
(CREST), slo₧en² ze ÜpiΦkov²ch v∞dc∙ a mana₧er∙ v²zkumu, jmenovan²ch vlßdami
Φlensk²ch zemφ EU. Ka₧dß zem∞ mß ve v²boru CREST jednoho zßstupce. Jednßnφ
v²boru se z·Φast≥ujφ jako pozorovatelΘ zßstupci Norska, Islandu aáLichtenÜtejnska.
Komise EU spolupracuje i s dalÜφmi p°ednφmi v∞deck²mi sdru₧enφmi Evropy,
jako jsou nap°. Evropskß v∞deckß nadace (ESF), Shromß₧d∞nφ evropskΘ v∞dy
aátechnologie (ESTA), Academia Europea - sdru₧enφ 1500 p°ednφch v∞dc∙ a
Aliance evropsk²ch akademiφ.
V EvropskΘm parlamentu je ustaven V²bor pro v²zkum, technologick² rozvoj
a energetiku.
Z rozpoΦtu EU je VaV financovßn p°evß₧n∞ programov²m zp∙sobem. Existujφ
i spoleΦnß evropskß pracoviÜt∞, kterß jsou financovßna institucionßln∞.
RozpoΦet EU na 5.rßmcov² program a EURATOM na obdobφ 1999 - 2002 podle
stßvajφcφho nßvrhu Φinφ 16,4 mld. ECU.
T°φ·rov≥ovß, komplikovan∞jÜφ struktura stßtnφ sprßvy v oblasti VaV v
Belgii odrß₧φ skuteΦnost federßlnφho uspo°ßdßnφ zem∞ (t°i oblasti a t°i
komunity). Zßkladnφ princip d∞lenφ kompetencφ mezi "federaci, spoleΦenstvφ
a regiony" v oblasti VaV byl polo₧en p°i celkovΘ institucionßlnφ reform∞
v roce 1988.
V otßzkßch politiky VaV rozhoduje federßlnφ vlßda a za jejφ realizaci a
p°enos na ni₧Üφ ·rovn∞ je odpov∞dnΘ Ministerstvo pro v∞dnφ politiku
(Ministere de la Politique Scientifique). Ministr zastßvß rovn∞₧ funkci
koordinßtora mezi jednotliv²mi ministerstvy p°es oblast VaV. V²kon federßlnφ
stßtnφ sprßvy pro VaV p°φsluÜφ ┌°adu v∞dnφ politiky (Science Policy Office
- SPO). SPO provßdφ horizontßlnφ koordinaci v²zkumn²ch program∙ na federßlnφ
·rovni a °φdφ r∙znΘ aktivity spadajφcφ do jeho kompetence. Jde p°edevÜφm
o oblast definovßnφ priorit federßlnφho stßtu pro VaV a koordinaci spoluprßce
v tΘto oblasti na mezinßrodnφ ·rovni.
Vedle federßlnφ instituce pro VaV existujφ v Belgii pro VaV instituce komunotßrnφ,
tj. na ·rovni dvou dominantnφch SpoleΦenstvφ Belgie a Region∙. V p°φpad∞
VlßmskΘho spoleΦenstvφ je nejvyÜÜφm orgßnem pro VaV Vlßmskß rada pro v²zkum
a v∞du (Vlaamse Raad voor Wetenschapsbeleid) a v p°φpad∞ FrancouzskΘho
spoleΦenstvφ je to Rada pro v∞du a v²zkum FrancouzskΘho spoleΦenstvφ a
ValonskΘho regionu (Conseil de la Politique scietifique de la CommunautΘ
francaise et de la RΘgion Wallonne).
FinanΦnφ toky z rozpoΦtu na VaV vÜak prochßzejφ p°φsluÜn²mi ministerstvy:
hospodß°stvφ, zem∞d∞lstvφ, rozvoje, obrany, zdravotnictvφ a ₧ivotnφho prost°edφ.
Poradnφm orgßnem vlßdy v oblasti VaV je Federßlnφ rada pro v∞du, techniku
a kulturu (Services FΘdΘraux des Affires Scientifiques, Techniques
et Culturelles). Ten se sklßdß z 33 Φlen∙-odbornφk∙, jmenovan²ch krßlem.
Slo₧enφ respektuje p°ijat² federßlnφ princip.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 1,4 mld.USD, to je 0,43%
HDP.
Struktura stßtnφ sprßvy v oblasti VaV p°edstavuje typick² skandinßvsk²
systΘm se znaΦnou decentralizacφ. V podstat∞ vÜechna dßnskß ministerstva
majφ ve sv²ch p∙sobnostech i podporu VaV.
Ministerstvo pro v²zkum a informaΦnφ technologie (Forskningsministeriet
- Ministry for Research and Information Technology), do jeho₧ p∙sobnosti
pat°φ Dßnskß nßrodnφ nadace pro v²zkum (Danish National Research Foundation),
Nßrodnφ laborato°e (National Laboratory - RISO) a dalÜφ v²zkumnΘ instituty.
Do p∙sobnosti Ministerstva Ükolstvφ (Ministry of Education) pat°φ Dßnskß
akademie v²zkumu (Danish Research Academy), univerzity a dalÜφ instituce.
Do p∙sobnosti Ministerstva pr∙myslu a obchodu pat°φ Dßnskß akademie technick²ch
v∞d (Danish Academy of Technical Sciences), DßnskΘ technologickΘ ·stavy
(Danish Technological Institute) a Rada pro rozvoj pr∙myslu a obchodu (Industry
and Trade Development Council).
Spoluprßci ministerstev koordinuje Ministersk² v²bor pro v²zkum a technologie
(Interministerial R&D Committee - DIFT), jeho₧ p°edsedou je ministr
pro v²zkum a technologie. Sekretarißt v²boru je samostatnou Φßstφ Ministerstva
pro v²zkum a technologie. V²bor krom∞ jinΘho koordinuje Üest v²zkumn²ch
rad, kterΘ organizaΦn∞ zabezpeΦujφ VaV v p°φsluÜn²ch oborech.
Poradnφm orgßnem vlßdy a parlamentu je Dßnskß rada pro politiku v²zkumu
(Danish Council Research Policy). Rada mß dvacet a₧ dvacetp∞t Φlen∙, vesm∞s
aktivnφch pracovnφk∙ VaV. UrΦitΘ poradnφ funkce plnφ i Üest zmφn∞n²ch v²zkumn²ch
rad. V Dßnsku existujφ i dva velkΘ fondy (nadace) pro podporu VaV: Dßnskß
nßrodnφ nadace pro v²zkum (Danish National Research Foundation), zalo₧enß
v roce 1991, kterß rozd∞luje roΦn∞ kolem 150 mil. DKK a Dßnsk² fond pro
rozvoj pr∙myslu (Danish Fund for Industrial Growth), zalo₧en² v roce 1992,
kter² rozd∞luje roΦn∞ kolem 300 mil.DKK. V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch
prost°edk∙: 1,178 mld.USD, to je 0,75 % HDP.
Finsko stejn∞ jako ostatnφ skandinßvskΘ zem∞ mß decentralizovan² sytΘm
stßtnφ sprßvy v oblasti VaV. Prost°edky z ve°ejn²ch zdroj∙ na VaV rozd∞luje
n∞kolik ministerstev. Do p∙sobnosti Ministerstva Ükolstvφ, v∞dy a kultury
(Ministry of Education, Science and Culture) pat°φ: Finskß akademie (Academy
of Finland), sedm v²zkumn²ch rad pro jednotlivΘ oblasti VaV a ┌st°ednφ
kancelß° v²zkumn²ch rad (Central Board of Research Councils), dßle dvacet
jedna univerzita a t°i v²zkumnΘ ·stavy. Do p∙sobnosti Ministerstva pr∙myslu
a obchodu (Ministry of Trade and Industry) pat°φ Centrum pro technologick²
rozvoj (Technology Development Center) a t°i v²zkumnΘ ·stavy. Do p∙sobnosti
Ministerstva zem∞d∞lstvφ a lesnictvφ (Ministry of Agriculture and Forestry)
pat°φ Üest v²zkumn²ch ·stav∙.
KoordinaΦnφm orgßnem je Finskß rada pro v∞dnφ a technologickou politiku
(Finish Science and Technology Policy Council), kterou °φdφ p°edseda vlßdy.
Rada vznikla v roce 1987, mß Üestnßct Φlen∙: ministr Ükolstvφ, ministr
pr∙myslu a obchodu, dalÜφ dva minist°i, prezident FinskΘ akademie, p°edstavitelΘ
Rady pro vysokΘ Ükolstvφ, Rady pro pr∙mysl a zßstupce odbor∙.
Poradnφ orgßny existujφ p°i jednotliv²ch ministerstvech. V²daje na VaV
v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 1,15 mld. USD, to je 0,83% HDP.
Struktura stßtnφ sprßvy v oblasti VaV ve Francii je typick²m centralizovan²m
systΘmem. Ministerstvo Ükolstvφ, v²zkumu a technologie (Minist(re
de l┤Education nationale, de la Recherche et de la Technologie) je orgßnem
stßtnφ sprßvy, kterΘ je odpov∞dnΘ za oblast VaV. Koordinuje Φinnost jednotliv²ch
v²zkumn²ch center a p°ipravuje politiku v²zkumu. P°i ministerstvu p∙sobφ
Vrchnφ poradnφ orgßn pro v²zkum a technologii (Conseil SupΘrieur
de la Recherche et de la Technologie), kterΘmu p°edsedß ministr Ükolstvφ,
v²zkumu a technologie. Jde o poradnφ orgßn ministerstva, p°edevÜφm pro
hlavnφ sm∞ry politiky v²zkumu. Je konzultovßn v otßzkßch rozpoΦtu na VaV
(a jeho rozd∞lenφ mezi jednotlivΘ oblasti), v otßzce v²roΦnφ zprßvy o VaV
ΦtenΘ ka₧doroΦn∞ ministrem v parlamentu, v otßzkßch v²hledov²ch plßn∙ VaV,
v zaklßdßnφ ve°ejn²ch institucφ VaV a v dalÜφch oblastech.
Jednotlivß v²zkumnß st°ediska (z nich₧ °ada je soukrom²ch), vÜak majφ pom∞rn∞
vysokou autonomii, sama si stanovujφ svΘ plßny v²zkumu a zajiÜ¥ujφ koordinaci
s dalÜφmi st°edisky prost°ednictvφm pravideln²ch sch∙zek °editel∙ t∞chto
st°edisek.
Nejv²znamn∞jÜφ v²zkumnou institucφ je Stßtnφ centrum pro v∞deck² v²zkum
(Centre national de la recherche scientifique - CRNS), kterΘ sdru₧uje vφce
ne₧ tisφc laborato°φ v sedmi zßkladnφch sm∞rech v²zkumu, avÜak nehraje
roli koordinßtora.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 14,761 mld.USD, to je
0,99% HDP.
Holandsko mß zvlßÜtnφ formu uspo°ßdßnφ stßtnφ strßvy v oblasti VaV,
kterou je mo₧no charakterizovat jako p°echod mezi centralizovan²m a decentralizovan²m
systΘmem. Za tvorbu a meziministerskou koordinaci v²zkumnΘ politiky je
odpov∞dnΘ Ministerstvo Ükolstvφ, kultury a v∞d (Ministry of Education,
Culture and Sciences), do jeho₧ p∙sobnosti pat°φ t°inßct univerzit a velkΘ
sdru₧enφ v²zkumn²ch ·stav∙ s nßzvem Holandskß organizace pro v∞deck² v²zkum
(Netherlands Organization for Scientific Research - NWO). Odpov∞dnost za
tvorbu a meziministerskou koordinaci technickΘ politiky mß Ministerstvo
hospodß°stvφ (Ministry of Economic Affairs), do jeho₧ p∙sobnosti pat°φ
Holandskß organizace pro aplikovan² v∞deck² (cφlov∞ orientovan²) v²zkum
(Netherlands Organization for Applied Scientific Research - TNO).
V²znamΘ koordinaΦnφ funkce vyÜÜφ ·rovn∞ plnφ Meziministersk² v²bor pro
strukturßlnφ politiku, kter² se zab²vß i vybran²mi problΘmy v²zkumnΘ a
technologickΘ politiky. Poradnφm orgßnem vlßdy pro zßle₧itosti VaV je Poradnφ
v²bor pro v∞dnφ a technickou politiku (Advisory Committee for Science
and Technological Policy), slo₧en² z p°ednφch p°edstavitel∙ VaV a pr∙myslu.
ZvlßÜtnφm poradnφm orgßnem pro veÜkerΘ problΘmy vlßdnφ politiky je v∞deckß
rada pro politiku vlßdy.
Holanskß organizace pro aplikovan² v∞deck² (cφlov∞ orientovan²) v²zkum
(TNO) prokazuje mimo°ßdnΘ zahraniΦnφ aktivity. Byly zalo₧eny poboΦky v
Japonsku (Tokio) a USA (Detroit). V ╚eskΘ republice byla v Praze v lednu
1996 otev°ena kancelß° pro st°ednφ a v²chodnφ Evropu. PoboΦky p°ipravujφ
a koordinujφ spoleΦnΘ projekty pracoviÜ¥ p°φsluÜn²ch zemφ s ·stavy TNO
a dalÜφmi holandsk²mi v²zkumn²mi pracoviÜti.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 3,480 mld.USD, to je
0,88% HDP.
SystΘm stßtnφ sprßvy pro oblast VaV mß v Irsku centralizovan² charakter.
Cel² systΘm °φzenφ prochßzφ zm∞nami, kterΘ majφ za cφl optimalizovat stßtnφ
sprßvu a uvΘst ji do souladu s podmφnkami, kterΘ vypl²vajφ pro Irsko z
Φlenstvφ v EU.
Orgßnem stßtnφ sprßvy s odpov∞dnostφ za VaV je Ministerstvo podnikßnφ,
obchodu a zam∞stnanosti (Department of Enterprise, Trade and Employment).
Poradnφm a koordinaΦnφm orgßnem pro pr∙myslov² rozvoj , v∞du a techniku
je agentura FORF┴S. Jejφm prost°ednictvφm prosazuje stßt svojφ politiku
VaV. Ta p°itom vyu₧φvß dalÜφch dvou subjekt∙: FORBAIRT ( podpora domßcφho
pr∙myslu) a IDA Ireland (podpora vnit°nφch investic).
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 0,206 mld.USD, to je
0,32% HDP.
SystΘm organizace stßtnφ sprßvy v oblasti VaV mß v Itßlii tradiΦn∞ centralizovan²
charakter. Na prvnφm stupni °φzenφ oblasti VaV je Ministerstvo univerzit
a v∞deckotechnickΘho v²zkumu (Ministero dell Universita e della Ricerca
Scientifica e Technologica - MURST).
MURST je nejvyÜÜφm koordinßtorem v∞deckotechnickΘho v²zkumu v nßrodnφm
m∞°φtku a garantuje propojenφ univerzitnφch v∞deck²ch pracoviÜ¥ s v²zkumn²mi
·stavy. P°edevÜφm urΦuje zßkladnφ politickou linii ve v²zkumu a vyhlaÜuje
a koordinuje strategickΘ Nßrodnφ v²zkumnΘ programy (Piani Nazionali di
Ricerca). Dßle zajiÜ¥uje financovßnφ v²zkumu v celonßrodnφm m∞°φtku. Ministr
p°edklßdß vlßd∞ nßvrh rozpoΦtu pro jednotlivΘ nßrodnφ instituce zam∞°enΘ
na VaV. Poradnφmi orgßny MURSTu je Nßrodnφ rada pro v∞du a technologii
(Consiglio Nazionale della Scienza e della Tecnologia - CNST) a Nßrodnφ
univerzitnφ rada (Consiglio Universitario Nazionale - CUN).
MURST je v kontaktu se vÜemi ministerstvy, kterß v rßmci svΘho rezortu
zajiÜ¥ujφ v²zkum. Ministr MURSTu je Φlenem MeziministerskΘho v²boru pro
ekonomickΘ plßnovßnφ (CIPE), MinisterskΘho v²boru pro koordinaci pr∙myslovΘ
politiky (CIPI) a MeziministerskΘho v²boru pro hospodß°skou zahraniΦnφ
politiku (CIPES). Velmi d∙le₧itou ·lohu v organizaci VaV hraje Ministerstvo
zahraniΦnφch v∞cφ (Ministero delli Affari Esteri). Jeho sekce pro mezinßrodnφ
v∞deckotechnickou kooperaci mß za ·kol uzavφrat mezinßrodnφ dohody o v∞deckotechnickΘ
spoluprßci a sledovat pro MURST mezinßrodnφ programy.
Druh² stupe≥ °φzenφ VaV p°edstavuje n∞kolik institucφ, °φzen²ch MURST.
Na prvnφm mφst∞ je to Nßrodnφ rada pro v∞deckotechnick² v²zkum (Consiglio
Nazionale delle Ricerche - CNR), kterß rozvφjφ a realizuje zßkladnφ v²zkum
v celonßrodnφm m∞°φtku. Disponuje 334 v²zkumn²mi pracoviÜti, rozmφst∞n²mi
po celΘm ·zemφ Itßlie. CNR mß dev∞t Nßrodnφch ·stav∙, jejich₧ ·kolem je
koordinovat v²zkum v jednotliv²ch oblastech. Krom∞ Nßrodnφch ·stav∙ mß
CNR j∞Üt∞ Nßrodnφ poradnφ v²bory (Comitati Nazionali di Consulenza) pro
patnßct v∞dnφch obor∙.
CNR spolupracuje s pr∙myslov²mi pracoviÜti i se soukrom²mi laborato°emi.
Krom∞ organizace v²zkumu zajiÜ¥uje meziuniverzitnφ spoluprßci s jin²mi
zem∞mi (hlavnφm partnerem CNR v ╚R je AV ╚R, s nφ₧ spolupracuje na bilaterßlnφch
i multilaterßlnφch programech).
CNR vyhlaÜuje rovn∞₧ konkurzy na stipendia v Itßlii a v zahraniΦφ pro oblast
v²zkumu a rovn∞₧ stipendia CNR - NATO s cφlem p°φpravy vysoce kvalifikovanΘho
personßlu. Na stejnΘ ·rovni jako CNR vystupujφ v nßrodnφm m∞°φtku v roli
koordinßtora v danΘ oblasti v²zkumu nßsledujφcφ agentury:
Vedle v²Üe uveden²ch agentur p∙sobφ v oblasti VaV Italskß agentura APRE,
orientovanß na podporu evropskΘho v∞deckotechnickΘho v²zkumu. Jde o neziskovou
organizaci, kterß vznikla v roce 1989 z podn∞tu EvropskΘ komise a MURST
a spolupracuje se stßtnφmi a privßtnφmi subjekty. Je mimo jinΘ zßkladnφ
databankou o programech v²zkumu v Evrop∞, soust°e∩uje dokumenty a poskytuje
zßkladnφ informaΦnφ servis.
Italskß v∞dnφ politika masivn∞ podporuje ·Φast v mezinßrodnφch programech
VaV , jako nap°. CCR Centro Comune di Ricerca, Grandi Macchine, Spazio,
EUREKA a ANTARTIDE.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 5,653 mld. USD, to je
0,63% HDP.
NejvyÜÜφm poradnφm orgßnem v oblasti VaV na ·rovni vlßdy je V∞deckopolitickΘ
kolegium (Tudomßnypolitikai - TPK). Jeho p°edsedou je premiΘr a Φleny
jsou ministr kultury a Ükolstvφ, ministr financφ, p°edseda AV, p°edseda
Celostßtnφho v²boru pro technick² rozvoj - OMFB, p°edseda Celostßtnφho
v²boru v∞deckΘho v²zkumu - OTKA a p°edseda Ma∩arskΘ konference rektor∙.
Vlßda ho z°φdila se z°etelem na mimo°ßdn² v²znam v∞deckΘho v²zkumu a za
·Φelem vytvo°enφ a udr₧ovßnφ pat°iΦn²ch kontakt∙ mezi Ma∩arskou akademiφ
a vlßdou.
┌kolem kolegia je koordinace (nikoliv °φzenφ) v∞deckΘ a v∞decko-v²zkumnΘ
Φinnosti domßcφch autonomnφch ·stav∙ VaV na ·rovni vlßdy. Kolegium poskytuje
vlßd∞ informace p°i zd∙vod≥ovßnφ koncepΦnφch rozhodnutφ a p°i p°φprav∞
prßvnφch p°edpis∙ souvisejφcφch s VaV. Dßle vede konzultace o problematice
zßkladnφho v²zkumu a mezinßrodnφ spoluprßci, i o podpo°e aplikovan²ch a
rozvojov²ch program∙. Pravideln∞ informuje ma∩arskou ve°ejnost o aktußlnφch
otßzkßch v∞deckΘho v²zkumu.
OrganizaΦnφ a koordinaΦnφ ·koly Kolegia zajiÜ¥uje ┌°ad p°edsedy vlßdy.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙ Φinily 0,36 % HDP.
Jde o centralizovan² systΘm s °adou specifik, vypl²vajφcφch z federßlnφho
uspo°ßdßnφ stßtu. Za tvorbu stßtnφ politiky VaV a podstatnou Φßst jejφ
realizace odpovφdß SpolkovΘ ministerstvo vzd∞lßnφ, v²zkumu a technologiφ
(Bundesministerium f(r Bildung, Wissenschaft, Forschung & Technologie
- BMBFT). Ve v∞tÜin∞ spolkov²ch zemφ existujφ samostatnß ministerstva pro
v²zkum, Φasto i s dalÜφmi kompetencemi (Ükolstvφ, doprava ap.). SpolkovΘ
ministerstvo BMBFT odpovφdß za tvorbu stßtnφ politiky a podstatnou Φßst
jejφ realizace. Z rozpoΦtu tohoto ministerstva jde podstatnß Φßst prost°edk∙
spolkovΘho rozpoΦtu na VaV.
KlφΦovΘ postavenφ v koordinaci a p°φprav∞ n∞meckΘ v∞deckΘ a v²zkumnΘ politiky
majφ t°i instituce, z nich₧ vÜak dv∞ jsou "dφt∞tem federßlnφ struktury
SRN". Jednß se o: Stßlou konferenci zemsk²ch ministr∙ kultury v SRN
(St(ndige Konferenz der Kulturminister der L(nder in der BDR - KMK), kterß
slou₧φ koordinaci politiky hlavn∞ v oblasti vysok²ch Ükol mezi jednotliv²mi
spolkov²mi zem∞mi a
Spolkovß komise pro plßnovßnφ a podporu v²zkumu (Bund-L(nder-Kommission
f(r Bildungsplanung und Forschungsf(rderung - BLK), zab²vajφcφ se v²hradn∞
koordinacφ ÜkolskΘ a v²zkumnΘ politiky mezi spolkem a spolkov²mi zem∞mi
SkuteΦn²m spolkov²m meziministersk²m koordinßtorem je ovÜem V∞deckß
rada (Wissenschaftsrat - WR). Rada mß 54 Φlen∙ (32 jmenuje spolkov²
prezident, z toho 24 na zßklad∞ spoleΦnΘho nßvrhu velk²ch v²zkumn²ch institucφ
a na zßklad∞ spoleΦnΘho nßvrhu zemsk²ch vlßd a spolkovΘ vlßdy; 22 Φlen∙
vysφlajφ do Rady spolkovß vlßda a vlßdy spolkov²ch zemφ p°φmo). ╚leny rady
jsou p°ednφ osobnosti VaV a jeho °φzenφ. ┌kolem WR je p°φprava doporuΦenφ
obsahovΘho aástrukturßlnφho rozvoje vysok²ch Ükol, v∞dy a v²zkumu v SRN
a vypracovßnφ odborn²ch posudk∙ na zßklad∞ po₧adavk∙ spolkov²ch zemφ, spolku,
p°φpadn∞ iáBLK nebo KMK.
Rada vÜak nerozd∞luje vÜak finanΦnφ prost°edky pro v²zkum a v∞du. Tφm se
zab²vß p°edevÜφm N∞meckß spoleΦnost pro v²zkum (Deutsche Forschungsgemeinschaft
(DFG) a dalÜφ organizace:
Odborn²m orgßnem stßtnφ sprßvy pro oblast VaV v Polsku je V²bor pro
v∞deck² v²zkum (Komitet Bada≥ Naukowych - KBN), kter² byl zalo₧en v
roce 1991. Koordinuje Φinnost v∞deck²ch ·stav∙ a °φdφ zadßvßnφ v²zkumn²ch
projekt∙ a jejich financovßnφ prost°ednictvφm grantovΘ agentury. V²bor
je odpov∞dn² za formulaci cφl∙ v∞dnφ politiky a jejφ realizaci.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙ Φinily 0,49 % HDP.
Orgßnem stßtnφ sprßvy odpov∞dn²m za oblast VaV je v Portugalsku Ministerstvo
v∞dy a techniky (Ministere de la Science et de la Technologie). Bli₧Üφ
informace se nepoda°ilo zφskat.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙ Φinily 0,40 % HDP.
V Rakousku je centralizovan² systΘm stßtnφ sprßvy VaV, kter² uplat≥uje
velk² rozsah ·ΦelovΘho financovßnφ VaV prost°ednictvφm dvou relativn∞ nezßvisl²ch
fond∙: Fond na podporu v∞deckΘho v²zkumu (FWF) a Fond na podporu pr∙myslovΘho
v²zkumu (FIW). Hlavnφm zdrojem financovßnφ obou fond∙ jsou pravidelnΘ roΦnφ
p°φsp∞vky ze spolkovΘho rozpoΦtu a zemsk²ch rozpoΦt∙
Za tvorbu a realizaci podstatnΘ Φßsti politiky VaV odpovφdß Ministerstvo
pro v∞du a dopravu (Bundesministerium fur Wissenschaft und Verkehr
- BMWV), do jeho₧ p∙sobnosti pat°φ Rada pro podporu v²zkumu a v²voje, kterß
koordinuje Φinnost obou zmφn∞n²ch fond∙ FWF a FIF.
DφlΦφ p∙sobnosti v oblasti VaV majφ i Ministerstvo v²stavby a techniky
a Ministerstvo zdravotnictvφ a ₧ivotnφho prost°edφ.
Oba fondy majφ stßlΘ sprßvnφ ·°ady (kancelß°e). Do p∙sobnosti Fondu pro
podporu v∞deckΘho v²zkumu, kter² zabezpeΦuje p°edevÜφm ·ΦelovΘ financovßnφ
formou grant∙, pat°φ Rakouskß akademie v∞d a SpoleΦnost L.Boltzmanna .
Do p∙sobnosti Fondu pro podporu pr∙myslovΘho v²zkumu, kter² zabezpeΦuje
·ΦelovΘ p°φsp∞vky projekt∙m pr∙myslovΘho VaV, pat°φ sdru₧enφ ·stav∙ pro
pr∙myslov² v²zkum a jeden velk² technologick² institut.
Poradnφm orgßnem vlßdy pro VaV je Rakouskß rada pro v∞du a v²zkum a
V∞deckΘ forum, co₧ je zasedßnφ zßstupc∙ vÜech pracoviÜ¥ VaV, vysok²ch
Ükol a odbor∙. V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 1,726
mld. USD, to je 0,73 % HDP.
SystΘm stßtnφ sprßvy pro oblast VaV v ╪ecku je centralizovan² a jeho
rozsah odpovφdß ·loze , kterou hraje VaV v °eckΘm hospodß°stvφ. ┌st°ednφm
orgßnem pro VaV je Ministerstvo rozvoje (Ministry of Development),
jeho₧ integrßlnφ souΦßstφ je Generßlnφ sekretarißt pro v²zkum a technologie
(The General Secretariat for Research and Technology - GSRT). Ten mß ve
svΘ nßplni vÜechny otßzky souvisejφcφ s VaV. Formuluje stßtnφ politiku
VaV a zajiÜ¥uje jejφ realizaci ( programy VaV, rozvoj infrastruktury VaV,
vyhodnocovßnφ dopadu v²sledk∙ VaV na spoleΦnost, financovßnφ VaV a mezinßrodnφ
spoluprßce).
Z iniciativy GSRT byla zalo₧ena SpoleΦnost pro pr∙myslov² v²zkum a technologick²
v²voj (Industrial Research and Technological Development), technologickΘ
parky a realizujφ se opat°enφ na podporu mal²ch a st°ednφch podnik∙.
V²znamn²m rysem v∞dnφ politiky ╪ecka je masivnφ podpora dvoustrannΘ v∞deckΘ
spoluprßce .
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 0,263 mld.USD, to je
0,23% HDP.
V systΘmu stßtnφ sprßvy ve èpan∞lsku je za oblast VaV odpov∞dnΘ Ministerstvo
vzd∞lßvßnφ a v∞dy (El Ministerio de Education Y Ciencia). Proto₧e se
VaV realizuje na rezortnφ ·rovni v celΘ °ad∞ ministerstev (zdravotnictvφ,
obrany, zem∞d∞lstvφ, dopravy a ₧ivotnφho prost°edφ, ale je i v kompetenci
ministerstva socißlnφch v∞cφ a zahraniΦφ), byla z°φzena Meziministerskß
komise pro v∞du a techniku (Comision Interministerial de Ciencia y
Tecnologia - CICYT). Ta vytvß°φ hlavnφ sm∞rnice pro v∞dnφ politiku, urΦuje
nejvhodn∞jÜφ mechanismy rozvoje v∞dy a techniky, p°edklßdß kriteria hodnocenφ,
v²b∞ru a °φzenφ v²zkumu, urΦuje alokaci prost°edk∙, °φdφ mezinßrodnφ v∞deckou
a technickou spoluprßci a koordinuje Üpan∞lskou ·Φast ve v²borech a statutßrnφch
orgßnech Evropsk²ch v²zkumn²ch program∙. Komisi p°edsedß ministr pro vzd∞lßvßnφ
a v∞du. Zastoupeno je deset dalÜφch ministerstev a ┌°ad vlßdy. V²konn²m
orgßnem CYCIT je Kancelß° pro v∞du a technologii (Oficina de Ciencia y
Tecnologia - OCYT). Pracovnφm orgßnem CICYT je jeho stßlß komise. KonzultaΦnφmi
orgßny jsou Generßlnφ rada pro v∞du a techniku a Poradnφ v²bor pro v∞du
a techniku. Podp∙rn²m orgßnem CICYT je Generßlnφ sekretarißt pro stßtnφ
plßn VaV (SGPN). StßlΘ komisi CICYT zodpovφdß Nßrodnφ hodnotitelskß agentura
(ANEP). Na aktivity t∞chto orgßn∙ dohlφ₧φ Spojenß parlamentnφ komise pro
VaV slo₧enß z dvacetidvou poslanc∙ a Üestnßcti senßtor∙.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 2,350 mld. USD, to je
0,38% HDP.
èvΘdsko je dalÜφ skandinßvskß zem∞ s decentralizovan²m systΘmem stßtnφ
sprßvy v oblasti VaV. Hlavnφ podφl odpov∞dnosti za oblast VaV mß Ministerstvo
pr∙myslu a obchodu (Ministry of Industry and Trade). Do jeho p∙sobnosti
pat°φ dv∞ v²zkumnΘ rady a n∞kolik stßtnφch v²zkumn²ch ·stav∙. Za v²zkum
provßd∞n² v rßmci vzd∞lßvacφho procesu odpovφdß Ministerstvo Ükolstvφ
a v∞dy (Ministry of Education and Science) v jeho₧ p∙sobnosti jsou
Krßlovskß ÜvΘdskß akademie v∞d, èvΘdskß akademie technick²ch v∞d a Φty°i
v²zkumnΘ rady (Rada pro p°φrodnφ v∞dy, Rada pro humanitnφ a spoleΦenskΘ
v∞dy, Rada pro lΘka°skΘ v∞dy a Rada pro koordinaci a plßnovßnφ v²zkumu).
Poradnφm orgßnem vlßdy v problematice pr∙myslovΘho v²zkumu je èvΘdsk²
nßrodnφ v²bor pro pr∙myslov² a technick² v²voj (Swedish National Board
for Industrial and Technical Development - NUTEK).
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 2,191 mld. USD, to je
1,20 % HDP.
Za zßle₧itosti v∞dy a techniky jsou ve VelkΘ Britßnii odpov∞dnφ p°edseda
vlßdy a ministr pro v∞du a v²konn²m orgßnem je ┌°ad pro v∞du a techniku
(Office of Science and Technology - OST), kter² je od Φervna 1995 souΦßstφ
britskΘho ministerstva obchodu a pr∙myslu (Department of Trade and Industry
- DTI). ZaΦlen∞nφ OST do DTI platφ s dv∞ma v²jimkami:
1. rozpoΦet pro VaV je odd∞len od rozpoΦtu DTI
2. OST mß p∙sobnost p°es vÜechna ministerstva (transcendental body)
OST zφskßvß nezßvislΘ rady od v²znamn²ch v∞dc∙, technolog∙ a pr∙myslnφk∙.
Je odpov∞dn² za koordinaci stßtem financovan²ch nßsledujφcφch v²zkumn²ch
rad:
Rady zabezpeΦujφ rozd∞lovßnφ prost°edk∙ v rßmci sv²ch oborov²ch p∙sobnostφ. V listopadu 1993 byla ve VelkΘ Britßnii z°φzena Rada pro v∞du a technologie (Council for Science and Technology -CST), jako poradnφ a odborn² orgßn ve v∞cech vlßdnφ politiky pro oblast v∞dy, in₧en²rstvφ a technologiφ. CST se nezab²vß ani financovßnφm, ani prioritami v²zkumu. Tyto v∞ci jsou zcela v kompetenci jednotliv²ch v²zkumn²ch rad. KlφΦov²m ·kolem CST je ve st°edn∞dobΘm a₧ dlouhodobΘm horizontu sledovat a hodnotit, jak se m∞nφ ukazatelΘ VaV a p°edklßdat v tomto sm∞ru p°φsluÜnß doporuΦenφ britskΘ vlßd∞.
Britsk² parlament mß dva v²bory pro v∞du a technologie, a to jeden v
Hornφ a jeden v Dolnφ sn∞movn∞. Jsou to:
House of Lords Select Committee on Science and Technology a
House of Commons Science and Technology Select Committee
Krom∞ toho v parlamentu existuje nezßvisl² ·°ad Parliamentary Office
for Science and Technology - POST, kter² je administrativnφ Φßstφ Dolnφ
sn∞movny. POST vypracovßvß anal²zy k otßzkßm v∞dy a technologiφ pro ob∞
komory Parlamentu.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙: 7,704 mld. USD, to je
0,68 %.
Struktura stßtnφ sprßvy v oblasti VaV mß charakter siln∞ decentralizovanΘho
a znaΦn∞ diverzifikovanΘho systΘmu. FinanΦnφ prost°edky ze stßtnφho rozpoΦtu
na VaV jdou p°es n∞kolik ministerstev, nejvφce prost°ednictvφm Ministerstva
mezinßrodnφho obchodu a pr∙myslu (Ministry of International Trade and
Industry - MITI), bu∩ p°φmo nebo prost°ednictvφm r∙zn²ch polovlßdnφch agentur.
V²znamnß Φßst prost°edk∙ jde i p°es Ministerstvo Ükolstvφ, v∞dy, kultury
a sportu, do jeho₧ kompetence pat°φ tΘm∞° sto univerzit, Φty°i stßtnφ
v²zkumnΘ ·stavy a Japonskß akademie.
╪adu ministersk²ch p∙sobnostφ vykonßvß vlßdnφ Agentura pro v∞du a technologie
(Science and Technology Agency - STA), kterß je pod°φzena p°edsedovi vlßdy.
Agentura zajiÜ¥uje i tvorbu a koordinaci politiky VaV. V souΦasnΘ dob∞
mß p°es 400 stßl²ch pracovnφk∙.
Vrcholn²m poradnφm orgßnem je Rada pro v∞du a technologie (Council
for Science and Technology - CST), pod°φzenß p°edsedovi vlßdy, kter² je
jejφm oficißlnφm p°edsedou. P°edsedovi vlßdy je dßle pod°φzen Japonsk²
v∞deck² v²bor (Science Council of Japan), poradnφ orgßn vlßdy pro nejr∙zn∞jÜφ
problΘmy, slo₧en² z p°ednφch p°edstavitel∙ VaV. DalÜφ poradnφ orgßny p∙sobφ
p°i uvedenΘ vlßdnφ agentu°e (STA) a dalÜφch ministerstvech. P°i vlßdnφ
agentu°e (STA) p∙sobφ: Rada pro zdroje (Resouces Council), Technickß konzultaΦnφ
rada (Consulting Enginneer Council), Rada pro aeronautiku, elektroniku
a dalÜφ ÜpiΦkovΘ technologie (Council for Aeronautics, Electronics and
other Advanced Technologies).
Nejv∞tÜφ ministerskou agenturou je Agentura pro technickΘ v∞dy a technologie
(Industrial Technology Council) p°i Ministerstvu mezinßrodnφho obchodu
a pr∙myslu. TΘto agentu°e je pod°φzeno Üestnßct v²zkumn²ch ·stav∙.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙ : 31,13 mld. USD, to je
0,68% HDP.
Americk² systΘm je decentralizovan² se znaΦnou diverzifikacφ zdroj∙. Vrcholn²m koordinaΦn∞ - poradnφm orgßnem stßtnφ sprßvy pro oblast VaV je Nßrodnφ rada pro v∞du a technologie (National Science and Technology Council - NSTC). Mß 24 Φlen∙ a v Φele je prezident USA. NSTC byla postavena na stejnou ·rove≥ jako Rada pro nßrodnφ bezpeΦnost, Rada pro vnit°nφ politiku a Nßrodnφ ekonomickß rada a mß velk² vliv na koneΦnou podobu federßlnφho rozpoΦtu. V²konn²m orgßnem prezidentskΘ administrativy (White House) je ┌°ad pro v∞dnφ a technickou politiku (Office of Science and Technology Policy - OSTP). Prezident USA mß dßle k dispozici V²bor poradc∙ z oblasti v∞dy a techniky (President(s Committee of Advisors on Science and Technology - PCAST), s kter²m konzultuje jakΘkoliv problΘmy dle vlastnφho v²b∞ru a Radu pro kvalitu ₧ivotnφho prost°edφ (Council on Environmental Quality). P°i sn∞movn∞ reprezentant∙ p∙sobφ V²bor pro v∞du (Committee for Science), kter² posuzuje strategickΘ sm∞ry VaV, velkΘ projekty a stanovuje nßrodnφ priority pro VaV. Na formulaci v∞dnφ a technickΘ politiky USA se podφlejφ r∙znΘ slo₧ky spoleΦnosti - v²konnß i zßkonodßrnß Φßst US administrativy, akademickß komunita, p°evß₧n∞ z univerzit, p°edstavitelΘ soukromΘho sektoru, vΦetn∞ pr∙myslu i nevlßdnφ organizace. Priority se m∞nφ v souladu s m∞nφcφmi se ekonomick²mi i spoleΦensk²mi pot°ebami a nßrodnφmi strategick²mi cφly. Kongres ve svΘ prßci vyu₧φvß informacφ o VaV zφskan²ch Kongresovou v²zkumnou slu₧bou (Congressional Research Service - CRS), z°φzenou p°i KongresovΘ knihovn∞ a zejmΘna jejφ divizφ pro v²zkum v∞dnφ politiky (Science Policy Research Division).
DalÜφm zdrojem odborn²ch posudk∙ a stanovisek pro pot°eby US administrativy jsou neziskovΘ organizace a v∞deckΘ spoleΦnosti, p°edevÜφm:
Ve v²Φtu nelze opominout stßtnφ i soukromΘ univerzity, kde se realizuje
podstatnß Φßst zßkladnφho v²zkumu. Existujφ vÜak stovky dalÜφch spoleΦnostφ,
asociacφ a nadacφ na podporu v∞dy a techniky.
Rozhodujφcφ Φßst finanΦnφ podpory federßlnφ vlßdy na VaV je p°id∞lovßna
prost°ednictvφm tzv."Big Six Agencies". Jsou to : Ministerstvo
energetiky (U.S. Department of Energy - DOE), Ministerstvo obrany (U.S.
Department of Defence - DOD), Ministerstvo zem∞d∞lstvφ (U.S. Department
of Agriculture - USDA), Nßrodnφ ·stavy zdravφ (National Institutes of Health
- NIH), Nßrodnφ sprßva pro aeronautiku a kosmos (National Aeronautics and
Space Administration - NASA) a koneΦn∞ Nßrodnφ nadace pro v∞du (National
Science Foundation - NSF). Podpora VaV tvo°φ u n∞kter²ch ministerstev a
agentur (zejmΘna NSF a NASA) velmi v²znamnou Φßst jejich vlastnφho rozpoΦtu.
Ministerstva a agentury postupujφ nßvrhy rozpoΦt∙ k posouzenφ ┌°adu prezidenta
pro °φzenφ a rozpoΦet (Office for Management and Budget - OMB). P°itom
NSTC zajiÜ¥uje, ₧e nedochßzφ k duplicitnφmu °eÜenφ toto₧n²ch nebo podobn²ch
v²zkumn²ch program∙. V roce 1996 byla uvedena do provozu z iniciativy OSTP
rozsßhlß databßze federßln∞ financovan²ch v²zkumn²ch projekt∙, nazvanß
RaDiUS. Databßze registruje granty 21 federßlnφch agentur a provozuje ji
poboΦka instituce RAND - Critical Technologies Institute ve Washingtonu.
Je dostupnß na zßklad∞ poplatku iánevlßdnφm organizacφm.
Nejv²znamn∞jÜφ institucφ p∙sobφcφ v oblasti zßkladnφho v²zkumu je Nßrodnφ
nadace pro v∞du - NSF. Byla zalo₧enß v roce 1950 na podporu badatelskΘho
v²zkumu a vzd∞lßvßnφ. V Φele instituce je V²bor pro nßrodnφ v∞du (National
Science Board -NSB), kter² mß 24 Φlen∙ jmenovan²ch prezidentem a schvßlen²ch
senßtem. V²b∞r pokr²vß vÜechny odbornosti p∞stovanΘ v USA. ╪editel NSF
je Φlenem v²boru NSB a souΦasn∞ poradcem prezidenta a kongresu v otßzkßch
nßrodnφ v∞dnφ politiky. Prost°ednictvφm svΘ v∞dnφ politiky polo₧ila Nadace
zßklad ke strategii investovßnφ v oblasti vzd∞lßvßnφ a VaV tak, aby byly
soum∞°itelnΘ sárostoucφm v²znamem v∞dy a techniky jako strategick²m nßrodnφm
zdrojem.
V roce 1958 byla zalo₧ena Nßrodnφ sprßva pro aeronautiku a kosmos - NASA,
kterß je mimo jinΘ odpov∞dnß za cφlen² VaV v oblasti let∙ do vesmφru.
V²daje na VaV v roce 1996 z ve°ejn²ch prost°edk∙ : 61,32 mld. USD, to je
0,88% HDP.
A. Struktura stßtnφ sprßvy v oblasti VaV ve vybran²ch
zemφch
B. Podφl orgßn∙ a institucφ na stßtnφm financovßnφ
VaV ve vybran²ch zemφch
á
Poznßmka: Tento graf si m∙₧ete stßhnout i ve formßtu MS - Word 6.0 CZ.
KoncepΦnφ materißly, odbornß publicistika a jinΘ dokumenty, kterΘ se zab²vajφ v²zkumem a v²vojem (VaV), n∞kdy u₧φvajφ zßkladnφch pojm∙ v²zkum, v²voj, program, projekt, Φasto i s up°es≥ujφcφmi p°φvlastky, s vφce Φi mΘn∞ rozdφln²m v²znamem.
V²zkum a v²voj zahrnuje celou °adu aktivit, kterΘ je mo₧nΘ Φlenit z n∞kolika hledisek, resp. ·Φel∙ Φi kritΘriφ. K nejΦast∞jÜφm pat°φ hlediska (·Φely, kritΘria) statistiky, kde se v²zkum provßdφ, pro koho jsou urΦeny v²sledky v²zkumu, kdo v²zkum financuje atd.
a) Nßvrh Princip∙, stejn∞ jako p°edchßzejφcφ Zßsady vlßdy, vychßzφ z relativn∞ nejp°esn∞jÜφho a nejobjektivn∞jÜφho vymezenφ obsahu pojm∙, kter²m je vymezenφ pro statistickΘ ·Φely. Nejuznßvan∞jÜφ statistikou VaV je statistika OECD, kterß hodnotφ VaV v Φlensk²ch zemφch pomocφ vφce ne₧ 100 definovan²ch ukazatel∙. Velice podrobnß metodika je popsßna v tzv. manußlu Frascati, kter² je v pravideln²ch intervalech (3 a₧ 4 roky) aktualizovßn.
b) Zßkladnφ pojmy - v²zkum, v²voj -, definovanΘ v metodice OECD dßle uveden²m zp∙sobem, byly p°evzaty v podstat∞ beze zm∞ny i do novelizovanΘho zßkona o stßtnφ podpo°e v²zkumu a v²voje (pojmy v zßvorce) i do novΘ metodiky ╚eskΘho statistickΘho ·°adu pro hodnocenφ VaV. :V novelizaci (aktualizaci) manußlu Frascati z roku 1995 se uvßdφ dalÜφ rozliÜenφ. ╚lßnky (227) a (232) materißlu OECD DSTI/EAS/STP/NESTI (93) 6 uvßd∞jφ:
V²zkum a v²voj zahrnuje systematicky konanou tv∙rΦφ prßci za ·Φelem rozÜφ°enφ znalostφ, vΦetn∞ znalostφ o Φlov∞ku, kultu°e a spoleΦnosti, a pou₧itφ t∞chto znalostφ k vytvo°enφ nov²ch aplikacφ. Pro ·Φely zßkona se rozliÜuje:
1. zßkladnφ v²zkum je experimentßlnφ nebo teoretickß prßce provedenß k zφskßnφ znalostφ o zßkladech jevu a pozorovan²ch skuteΦnostech bez ·vah oájejich konkrΘtnφ aplikaci;
2. aplikovan² v²zkum je p∙vodnφ zkoumßnφ provedenΘ k zφskßnφ nov²ch znalostφ, kterΘ je vÜak ji₧ sm∞rovßno k specifickΘmu a praktickΘmu cφli;
3. experimentßlnφ v²voj je systematickou pracφ, kterß vyu₧φvß existujφcφch znalostφ zφskan²ch v²zkumem a praktick²mi zkuÜenostmi, a kterß sm∞ruje káv²rob∞ nov²ch materißl∙, v²robk∙ nebo za°φzenφ, k zavedenφ nov²ch postup∙, systΘm∙ a slu₧eb nebo k podstatnΘmu zlepÜenφ toho, co se ji₧ vyrßbφ nebo je zavedeno.
Nespecifikovan² v²zkum na vysok²ch Ükolßch je ta Φßst v²zkumu a v²voje vysok²ch Ükol, kterß je neodd∞liteln∞ spojena se vzd∞lßvßnφm, je financovßna stßtem a nenφ podporovßna z ·Φelov²ch nebo institucionßlnφch prost°edk∙.
a) Orientovan² zßkladnφ v²zkum a vÜeobecn² aplikovan² v²zkum se n∞kdy oznaΦujφ spoleΦn²m pojmem strategick² v²zkum,, Φi cφlov∞ orientovan² v²zkum. N∞kdy se u₧φvß i pojmu generick² v²zkum. V nßvrhu Princip∙ je pro tyto dva druhy (typy, sm∞ry) d∙sledn∞ pou₧φvßn pojem cφlov∞ orientovan² v²zkum. ╚ist² zßkladnφ v²zkum (v pojetφ OECD) je oznaΦovßn jako badatelsk² v²zkum.
b) Pro statistickΘ i rozpoΦtovΘ ·Φely jsou pou₧φvßny nßsledujφcφ pojmy a jejich definice:
Obrann² v²zkum a v²voj zahrnuje vÜechny aktivity v²zkumu a v²voje, podnikanΘ p°edevÜφm z d∙vod∙ obrany bez ohledu na jejich obsah nebo druhotnΘ civilnφ vyu₧itφ.
Civilnφ v²zkum a v²voj zahrnuje vÜechny aktivity v²zkumu a v²voje mimo obrann² v²zkum a v²voj.
Pr∙myslov² v²zkum a v²voj zahrnuje aplikovan² v²zkum a experimentßlnφ v²voj vykonßvan² p°edevÜφm s cφlem vyu₧itφ v pr∙myslu a dalÜφch v²robnφch odv∞tvφch, vΦetn∞ hornictvφ, t∞₧by a zpracovßnφ surovin, potravinß°skΘho pr∙myslu atd.
e) Zßkladnφ pojmy a postupy OECD p°evzaly nebo postupn∞ p°ebφrajφ i dalÜφ mezinßrodnφ statistiky. Nap°. statistika UNESCO mß zßkladnφ pojmy definovßny obdobn∞, avÜak v odvozen²ch ukazatelφch musφ respektovat existenci i jin²ch ekonomick²ch a politick²ch systΘm∙, ne₧ jsou systΘmy v zemφch s vysp∞l²mi tr₧nφmi ekonomikami (zem∞ OECD).
a) V EvropskΘ unii zavedla jejφ komise, resp. Evropsk² statistick² ·°ad, dopln∞k (nadstavbu) statistiky OECD, kter² umo₧≥uje hodnocenφ a koordinaci politik v²zkumu a v²voje Φlensk²ch stßt∙ i EU jako celku. Jde o metodiku NABS (Nomenclature pour l┤Analyze et la Comparraison des Budgets et Programmes Scientiques - Metodika anal²z a porovnßvßnφ v∞deck²ch program∙ a rozpoΦt∙). Metodika d∙sledn∞ vychßzφ z odborn²ch metodologick²ch zßklad∙ statistiky OECD. Metodika NABS t°φdφ (klasifikuje) v²zkumnΘ a v²vojovΘ prßce dle socioekonomick²ch cφl∙, v jejich₧ rßmci (v∞tÜinou jde o programy) se tyto prßce provßd∞jφ. Metodika rozliÜuje 13 oblastφ, sm∞r∙ v²zkumu a v²voje (v zßvorce anglick² nßzev oblasti)8:
1) Pr∙zkum a vyu₧itφ zdroj∙ Zem∞ (Exploration and exploitation of the earth)
2) Infrastrukturnφ a ·zemnφ zßle₧itosti (Infrastructure and general planning of land-use)
3) Ochrana ₧ivotnφho prost°edφ (Control of environmental pollution)
4) Ochrana a zlepÜovßnφ zdravφ lidφ (Protection and improvement of human health)
5) V²roba, distribuce a racionßlnφ vyu₧itφ energie (Production, distribution and rational ulilization of energy)
6) Produktivita a technologie v zem∞d∞lstvφ (Agricultural production and technology)
7) Produktivita a technologie pro pr∙mysl (Industrial production and technology)
8) SpoleΦenskΘ struktury a jejich vzßjemnΘ vztahy (Social structures and relationships)
9) V²zkum a vyu₧itφ kosmu (Exploration and exploitation of space)
10) Nespecifikovan² v²zkum na vysok²ch Ükolßch (Research financed from General University Funds)
11) Neorientovan² v²zkum (Non-oriended research)
12) Ostatnφ civilnφ v²zkum (Other civil research)
13) Obrana (Defense)
f) V EU, stejn∞ jako u nßs, je velice obtφ₧nΘ, vzhledem k systΘmu ·Φetnictvφ vysok²ch Ükol, p°esn∞ stanovit, na jak² druh (sm∞r) v²zkumu byly rozpoΦtovΘ prost°edky vyu₧ity. Prost°edky, kterΘ vysokΘ Ükoly dostßvajφ z tematicky jasn∞ vymezen²ch program∙ VaV, jsou samoz°ejm∞ evidovßny v p°φsluÜn²ch socioekonomick²ch oblastech.
a) V porovnßvacφch anal²zßch se Φasto n∞kterΘ ze sm∞r∙ sdru₧ujφ do v∞tÜφch celk∙. V∞tÜinou se to t²kß oblastφ 1), 5), 7) a 9), kterΘ tvo°φ technickΘ (technologickΘ) sm∞ry zam∞°enφ a oblastφ 2), 3), 4), 8) - tzv. humanitn∞-spoleΦenskΘ sm∞ry.
Jde o velice Φasto u₧φvanou, mnohdy i zam∞≥ovanou dvojici pojm∙. Z praxe zemφ OECD a z n∞kter²ch modelov²ch (typov²ch) dokument∙ Komise EU lze odvodit nßsledujφcφ vymezenφ.
1. Programy VaV
èirÜφ rßmec s vφce Φi mΘn∞ p°esn∞ a konkrΘtn∞ vymezen²mi cφli, stanovenou
dobou trvßnφ, celkov²m disponibilnφm objemem prost°edk∙ a podrobn²mi podmφnkami
pro ·Φast na tomto programu.
Cφle programu se napl≥ujφ jednotliv²mi, podstatn∞ p°esn∞ji v∞cn∞, termφnov∞
a finanΦn∞ vymezen²mi aktivitami - v∞tÜinou projekty VaV.
Programy se liÜφ mφrou (·rovnφ) konkrΘtnosti v∞cnΘho zam∞°enφ, dobou trvßnφ,
zp∙sobem p°φpravy, schvalovßnφ a vyhlaÜovßnφ i metodikou realizace.
Programy (ad b) a c)) se zpravidla p°ipravujφ v ÜirokΘ spoluprßci zßstupc∙
v²zkumu, u₧ivatel∙ v²sledk∙ a stßtnφ sprßvy. Vlastnφ p°φprava b²vß institucionalizovßna,
organizaci a koordinaci zpravidla zabezpeΦuje orgßn stßtnφ sprßvy s p∙sobnostφ
pro VaV. V nßvrhu se respektujφ specifika p°φsluÜnΘ zem∞ Φi integraΦnφho
seskupenφ (p°edpoklady v²zkumu, p°edpoklady a pot°eby v²robc∙ a jin²ch
u₧ivatel∙).
Programy zpravidla vyhlaÜuje vlßda nebo nejvyÜÜφ orgßn p°φsluÜnΘho integraΦnφho
seskupenφ. Relativn∞ b∞₧nΘ jsou postupy, kdy programy projednßvß a schvaluje
parlament p°φsluÜnΘ zem∞ nebo seskupenφ.
V ╚R programy schvalujφ a vyhlaÜujφ, po p°edchozφm projednßnφ v Rad∞ vlßdy
pro v²zkum a v²voj, p°φsluÜnΘ ·st°ednφ orgßny stßtnφ sprßvy.
2. Projekty VaV
Dokumenty, kterΘ podrobn∞ popisujφ v∞cnou nßpl≥, termφny, jednotlivΘ
etapy a financovßnφ v²zkumn∞ v²vojov²ch pracφ. SouΦßsti projektu zpravidla
b²vß i pr∙kaz odbornΘ a organizaΦnφ zp∙sobilosti navrhovatele projekt realizovat.
Obsah projektu i jeho forma zpravidla b²vajφ p°edepsßny v metodick²ch Φßstech
p°φsluÜn²ch program∙. Hlavnφ ·daje o projektu se zpravidla p°edklßdajφ
na jednotn²ch tiskopisech, podrobn² popis projektu a jeho zd∙vodn∞nφ b²vajφ
p°φlohami t∞chto tiskopis∙.
NavrhovatelΘ projekt∙ se uchßzejφ o finanΦnφ p°φsp∞vek na projekt ve ve°ejn²ch
sout∞₧φch vyhlaÜovan²ch sprßvci (zadavateli) p°φsluÜn²ch program∙.
V souvislosti s projekty se objevujφ a v r∙zn²ch v²znamech jsou pou₧φvßny
p°φvlastky "grantov² projekt"9
a "programov² projekt", analogicky pak "grantov² systΘm"
a "programov² systΘm". V tomto dokumentu je p°φdavn∞ jmΘno "grantov²"
odvozeno od legislativn∞ vymezenΘho pojmu Grantovß agentura ╚eskΘ republiky,
tj. je zde pou₧φvßn k specifikaci projekt∙, kterΘ Grantovß agentura ╚eskΘ
republiky podporuje ("grantovΘ projekty") a k oznaΦenφ systΘmu,
kter²m v²b∞r projekt∙ probφhß ("grantov² systΘm"). Stejn² systΘm
pou₧φvajφ i n∞kterΘ tzv. internφ grantovΘ agentury, ale jejich postavenφ
nenφ vymezeno obecn∞ zßvazn²mi prßvnφmi p°edpisy. Obdobn∞ je p°φdavnΘ jmΘno
"programov²" v tomto materißlu pou₧ito pro podporu v²zkumu a
v²voje na zßklad∞ program∙, vyhlaÜovan²ch sprßvci jednotliv²ch rozpoΦtov²ch
kapitol (analogicky pak "programov² projekt" a "programov²
systΘm").
3. V²zkumn² zßm∞r
Nov∞ zaveden²m pojmem je "v²zkumn² zßm∞r", kter² je chßpßn jako dokument konkrΘtn∞ formulujφcφ dlouhodob² v²zkumn² zßm∞r pro ·Φely institucionßlnφho financovßnφ v²zkumu a v²voje. Svoji strukturou, v∞cnou nßplnφ, termφny, Φlen∞nφm na jednotlivΘ etapy a ·daji o prost°edcφch je (resp. bude) paralelnφ k pojmu projekt, vyhra₧enΘmu pro ·ΦelovΘ financovßnφ. KonkrΘtnφ vymezenφ pojmu "v²zkumn² zßm∞r" je p°φlohou usnesenφ vlßdy Φ. 281/1998 o Pravidlech hodnocenφ v²zkumn²ch zßm∞r∙ a v²sledk∙ organizacφ pro poskytovßnφ institucionßlnφ podpory v²zkumu a v²voje. .
Zdroj: Publikace OECD : Main Science and Technology Indicators 1997/2 (dßle oznaΦovßno zkratkou OECD); zve°ejn∞nß divizφ OECD Economic Analysis and Statistics (EAS) v roce 1997.
Komentß°:
Kvantitativnφ ·daje o VaV se obvykle uvßd∞jφ v relaci ke hrubΘmu domßcφmu
produktu (zkratka HDP). To umo₧≥uje meziroΦnφ a mezinßrodnφ srovnßvßnφ
p°φsluÜn²ch ·daj∙. Pro srovnßnφ stavu VaV v ╚R s vysp∞l²mi zem∞mi bylo
vybrßno dvanßct zemφ OECD (zkratka Organization for Economic Cooperation
and Development). Prvnφch p∞t zemφ (USA a₧ V.Britßnie) pat°φ do skupiny
nejvysp∞lejÜφch zemφ, oznaΦovan²ch jako G7, dalÜφch p∞t (èv²carsko a₧ Finsko)
je s ╚R srovnateln²ch velikostφ a dv∞ zem∞ (╪ecko a Portugalsko) jsou s
╚R srovnatelnΘ ekonomickou ·rovnφ. V n∞kter²ch statistikßch je uveden i
pr∙m∞r EvropskΘ unie (EU) a zemφ OECD.
Velikostφ HDP na obyvatele je ╚R na ·rovni nejmΘn∞ vysp∞l²ch zemφ OECD.
Z d∙vodu srovnatelnosti ·daj∙ pro r∙znΘ zem∞ je HDP, vyjßd°en² v nßrodnφch
m∞nßch, p°epoΦφtßvßn podle mezinßrodn∞ platnΘ metodiky na USD s pou₧itφm
parity kupnφ sφly (zkratka PPP z anglickΘho Purchasing Power Parity). V
roce 1995 Φinila PPP v ╚R 1 USD = 12,40 KΦ.
Zdroj: OECD
Poznßmka: Poslednφ dostupn² ·daj ve statistice OECD pro èv²carsko
je z roku 1992 a pro ╪ecko z roku 1993.
Komentß°:
Zdroj: OECD
Poznßmka: V²daje ze stßtnφho rozpoΦtu, vyjßd°enΘ jako podφl HDP,
se ve statistikßch OECD p°φmo neuvßd∞jφ. Byly zφskßny p°epoΦtem (celkovΘ
v²daje na VaV a procentnφ podφl stßtnφho rozpoΦtu na celkov²ch v²dajφch).
V ╚R je vÜak tento ukazatel velmi oblφben² (nap°. cφlovß ·rove≥ stßtnφ
podpory VaV ve v²Üi 0,7% HDP).
Komentß°:
Zdroj: OECD
Poznßmka: Poslednφ dostupn² ·daj ve statistice OECD je pro èv²carsko
z roku 1992 a pro ╪ecko z roku 1993.
Komentß°:
Zdroj: OECD
Poznßmka: Na ose y je procento z celkov²ch prost°edk∙ na VaV. Vlßdnφm
sektorem jsou v OECD pracoviÜt∞ financovanß p°evß₧n∞ ze stßtnφch rozpoΦt∙
vΦetn∞ ve°ejnoprßvnφch organizacφ (s vyjimkou Vè). NPO jsou soukromΘ neziskovΘ
prßvnickΘ osoby. Poslednφ dostupnß data ve statistice OECD jsou pro èv²carsko
z roku 1992 a pro Rakousko a ╪ecko z roku 1993.
Komentß°:
Zdroj: OECD
Poznßmka: USA ·daj o celkovΘm poΦtu pracovnφk∙ VaV nesledujφ a proto
nejsou uvedeny v grafech, kde se vyskytujφ veliΦiny zalo₧enΘ na tomto ukazateli.
Ze stejnΘho d∙vodu nenφ uvßd∞n ·daj za OECD. Poslednφ dostupnΘ ·daje ve
statistice OECD jsou pro èv²carsko za rok 1992 a pro V.Britßnii, Rakousko
a ╪ecko za rok 1993.
Komentß°:
Zdroj: OECD
Poznßmka: Na ose y je uvedeno procento z celkovΘho poΦtu pracovnφk∙
VaV Poslednφ ·daje dostupnΘ ve statistice OECD jsou pro èv²carsko za rok
1992 a pro V.Britßnii, Rakousko, °ecko a EU za rok 1993.
Komentß°:
Aktivita v oblasti vynßlez∙ je d∙le₧it²m indikßtorem inovaΦnφ schopnosti ekonomiky. ZejmΘna charakterizuje v²konnost aplikovanΘho v²zkumu a v²voje. Vázemφch OECD jsou proto statistickΘ ·daje o vynßlezech k hodnocenφ ·rovn∞ v²zkumu a v²voje znaΦn∞ vyu₧φvßny.
V zßjmu struΦnosti je v grafech i v dalÜφm textu pou₧φvßn v²raz vynßlezce mφsto subjektu p°ihlaÜujφcφho vynßlez k patentovßnφ (jde Φasto o prßvnickou osobu). Pro p°ihlßÜku vynßlezu (patent application) je pou₧φvßna oficielnφ zkratka PV.
V publikaci OECD Main Science and Technology Indicators 1997/2 (vydanΘ v listopadu 1997) jsou mj. uvedeny ·daje o p°ihlßÜen²ch vynßlezech ze zemφ OECD:
Absolutnφ poΦty PV:
71. National patent applications
72. Resident patent applications
73. Non-resident patent applications
74. External patent applications
Nßsledujφcφ relativnφ ·daje byly pou₧ity pro konstrukci graf∙:
75. Dependency ratio (mφra nezßvislosti na cizφch vynßlezech) - graf
5
76. Autosufficiency ratio (mφra sob∞staΦnosti ve vynßlezech) -graf 4
77. Inventiveness coefficient (ukazatel aktivity vynßlezc∙) - grafy 1 a
2
78. Rate of diffusion (mφra rozÜi°ovßnφ vynßlez∙ do zahraniΦφ) - graf 3
V grafech nejsou uvedeny vÜechny zem∞ z tabulek OECD, ale jen v²b∞r, odpovφdajφcφ ji₧ pou₧itΘmu Φlen∞nφ dalÜφch ukazatel∙ VaV (bylo dopln∞no Polsko a Ma∩arsko).
Zdroj: OECD - Main Science and Technology Indicators
1997/2
osa x :V zßvorkßch za nßzvem stßtu jsou uvedeny hodnoty ukazatele
aktivity vynßlezc∙ za rok 1995
osa y : PoΦet vynßlez∙ (p°ihlßÜen²ch tuzemci v tuzemsku) na deset
tisφc obyvatel
Komentß°:
Ukazatel aktivity vynßlezc∙ v danΘ zemi v²znamn∞ ovliv≥uje vÜechny zb²vajφcφ
ukazatele, co₧ obrßcen∞ neplatφ. V grafu je na prvnφ pohled nßpadnß enormn∞
vysokß aktivita japonsk²ch vynßlezc∙. P°itom je, jak znßmo, japonsk² zßkladnφ
v²zkum spφÜe pr∙m∞rn². Vysok² poΦet vynßlez∙ vypl²vß tedy z mimo°ßdnΘ schopnosti
japonskΘho aplikovanΘho v²zkumu a v²voje zu₧itkovat v∞deckΘ poznatky a
dovΘst je a₧ k radikßlnφm (patentovateln²m) inovacφm. Bude tedy ·ΦelnΘ
analyzovat, Φφm je tato japonskß produktivita p∙sobena a jak²ch motivaΦnφch
prost°edk∙ je vyu₧φvßno.
Mimo°ßdn∞ vysokΘ hodnoty aktivity japonsk²ch vynßlezc∙ ovlivnily m∞°φtko
tohoto grafu natolik, ₧e rozliÜenφ ostatnφch zemφ je v n∞m nedostateΦnΘ.
Proto je v nßsledujφcφm stejnΘm grafu Japonsko vypuÜt∞no (s nφm i OECD,
Japonskem v tomto ukazateli siln∞ ovlivn∞nß).
Zdroj: OECD - Main Science and Technology Indicators
1997/2
osa x: V zßvorkßch za nßzvy stßt∙ jsou uvedeny hodnoty ukazatele
aktivity vynßlezc∙ za rok 1995.
osa y: PoΦet vynßlez∙ na deset tisφc obyvatel p°ihlßÜen²ch tuzemci
v tuzemsku.
Komentß°:
Graf Φ. 2 znßzor≥uje stejnΘ ·daje jako graf Φ. 1 v jinΘm m∞°φtku (bez
Japonska, kterΘ n∞kolikanßsobn∞ p°ekraΦuje v²Üku grafu (tΘ₧ nebyla za°azena
Japonskem ovlivn∞nß OECD).
Pom∞rn∞ vysokß aktivit Üv²carsk²ch vynßlezc∙ souvisφ z°ejm∞ s p°eva₧ujφcφm
soukrom²m (nestßtnφm) financovßnφm VaV a tedy s p°irozen∞ v∞tÜφm tlakem
na inovace a nßsledn² profit.
Vysokou n∞meckou aktivitu v oblasti vynßlez∙ lze pova₧ovat za ji₧ tradiΦnφ
a s ohledem na velikost zem∞ (p°es 80 mil. obyvatel) i znaΦn∞ p°φnosnou
pro sv∞tovou ·rove≥ techniky. JeÜt∞ vφce to platφ pro USA, kde navφc lze
pozorovat pom∞rn∞ v²razn² r∙st tΘto aktivity.
P°ekvapujφcφ a pro ╚R pouΦnß je v tΘto oblasti vysokß aktivita finskß.
Uvoln∞nφ siln²ch vazeb na sov∞tskou (ruskou) ekonomiku a vyman∞nφ se z
politickΘho vlivu mocnΘho souseda je nßsledovßno mimo°ßdn∞ dynamick²m rozvojem.
Ten je v∞dom∞ zaklßdßn na podpo°e v²zkumu a v²voje i na transferu nov²ch
technologiφ do v²roby i slu₧eb. FinskΘ v²robky HI-TECH se uplat≥ujφ i na
nßroΦn²ch trzφch.
V ╚R po prudkΘm pßdu poΦtu PV zaΦßtkem devadesßt²ch let pokraΦuje stßle
jeÜt∞ dost v²razn² pokles poΦtu p°ihlaÜovan²ch vynßlez∙ (rok - PV: 1992
- 2181, 1993 - 894, 1994 - 757, 1995 - 627, 1996 - 617, 1997 - 585). PoΦßteΦnφ
nejstrm∞jÜφ pokles byl nejspφÜe zp∙soben zavedenφm p°ihlaÜovacφho poplatku.
AvÜak to, ₧e pokles pokraΦuje, je bezesporu negativnφm signßlem (╚R je
u₧ pod ·rovnφ Polska a Ma∩arska).
Zdroj: OECD - Main Science and Technology Indicators
1997/2
osa x: V zßvorkßch za nßzvy stßt∙ je uvedena hodnota ukazatele mφry
rozÜi°ovßnφ vynßlez∙ za rok 1995.
osa y: Mφra rozÜi°ovßnφ vynßlez∙ do zahraniΦφ je definovßna jako
pom∞r poΦtu zahraniΦnφch p°ihlßÜek tuzemsk²ch vynßlez∙ k poΦtu domßcφch
p°ihlßÜek vynßlez∙ podan²ch tuzemci.
Komentß°:
S v²jimkou Polska udßvajφ vÜechny sledovanΘ zem∞ vφce p°ihlßÜek domßcφch
vynßlez∙ v zahraniΦφ ne₧ doma. Z toho vypl²vß, ₧e znaΦnß Φßst vynßlez∙
je p°ihlaÜovßna k ochran∞ v dalÜφch stßtech. V p°φpad∞ Holandska a Dßnska
jsou to desφtky stßt∙. NejspφÜe jde o patentovßnφ v t∞ch stßtech, kam jsou
(nebo se p°edpoklßdß, ₧e budou) prodßvßny licence, nebo¥ uplatn∞nφ v mal²ch
mate°sk²ch stßtech by bylo omezenΘ. VelkΘ zem∞ rozÜi°ujφ svΘ vynßlezy obecn∞
mΘn∞ ne₧ stejn∞ inovaΦn∞ aktivnφ zem∞ malΘ. ZvlßÜt∞ v²raznß je malß mφra
rozÜi°ovßnφ u Japonska (ne vÜak, ₧e by Japonsko patentovalo v zahraniΦφ
absolutn∞ mßlo, ale poΦet domßcφch PV je tak vysok², ₧e v diagramu uvedenß
hodnota pom∞ru p°ihlaÜovan²ch PV doma / v zahraniΦφ je jedna z nejmenÜφch).
Nφzkß mφra rozÜi°ovßnφ vynßlez∙ ╚R do zahraniΦφ je, krom∞ jinΘho, ovlivn∞na
i nedostatkem finanΦnφch prost°edk∙ na jejich p°ihlaÜovßnφ.
Zdroj: OECD - Main Science and Technology Indicators
1997/2
osa x: V zßvorkßch za nßzvy stßt∙ je uvedena hodnota ukazatele mφry
sob∞staΦnosti za rok 1995.
osa y: Mφra sob∞staΦnosti ve vynßlezech je zde definovßna jako %
podφl poΦtu tuzemsk²ch p°ilßÜek vynßlez∙ podan²ch tuzemci na celkovΘm poΦtu
tuzemsk²ch p°ihlßÜek vynßlez∙.
Komentß°:
V mφ°e sob∞staΦnosti je nutno rozliÜovat vφce vliv∙. Krom∞ rozsßhlosti
a diverzity ekonomiky (Φφm v∞tÜφ a diverzfikovan∞jÜφ, tφm je ve vynßlezech
sob∞staΦn∞jÜφ), je to takΘ aktivita tuzemsk²ch vynßlezc∙ a opatrnost p°ihlaÜovatel∙
ze zahraniΦφ. VyÜÜφ sob∞staΦnost je pochopiteln∞ vykazovßna p°i vyÜÜφ aktivit∞
tuzemsk²ch vynßlezc∙ (Japonsko), ale na druhΘ stran∞ i p°i menÜφm nebezpeΦφ
pro zahraniΦnφ subjekty, ₧e jejich vynßlezy budou zde vyu₧φvßny bezplatn∞.
Pokud nebezpeΦφ bezplatnΘho vyu₧φvßnφ hrozφ, pak cizφ subjekty chrßnφ v
danΘ zemi svΘ vynßlezy patentovßnφm a sni₧ujφ tak vlastn∞ jejφ mφru patentovΘ
sob∞staΦnosti (a to i kdy₧ nejsou tyto vynßlezy vyu₧φvßny). To je z°ejm∞
p°φpad èv²carska, kterΘ mß vlastnφch vynßlez∙ bezesporu hodn∞ (viz graf
2), ale je tam patentovßno i dost vynßlez∙ cizφch, tak₧e èv²carsko vykazuje
paradoxn∞ pom∞rn∞ malou sob∞staΦnost.
P°φΦiny dynamickΘho sni₧ovßnφ mφry sob∞staΦnosti v ╚R bude nutnΘ podrobn∞ji
analyzovat v dalÜφ etap∞ pracφ na v∞dnφ politice.
Zdroj: OECD - Main Science and Technology Indicators
1997/2
osa x: V zßvorkßch za nßzvy stßt∙ jsou uvedeny hodnoty ukazatel∙
mφry nezßvislosti za rok 1995. Mezi sledovanΘ stßty nebylo za°azeno Japonsko
(i jφm ovlivn∞nß OECD), nebo¥ mφra patentovΘ nezßvislosti Japonska by n∞kolikanßsobn∞
p°ekraΦovala v²Üku grafu.
osa y: Mφra nezßvislosti na cizφch patentech je definovßna jako
pom∞r poΦtu p°ihlßÜek vynßlez∙ podan²ch tuzemci v tuzemsku ku poΦtu p°ihlßÜek
vynßlez∙ podan²ch v tuzemsku cizozemci.
Komentß°:
Podobnost grafu 5 s grafem 4 je dßna podobnostφ znßzor≥ovan²ch jev∙:
Je-li zem∞ nesob∞staΦnß ve vynßlezech, je v∞tÜinou zßvislß na vynßlezech
cizφch.
Ze sledovan²ch zemφ je v inovaΦnφch aktivitßch nejvφce na cizφch patentech
zßvislΘ Portugalsko (a nepatrn∞ mΘn∞ i ╪ecko). Evidentn∞ to tam souvisφ
s malou aktivitou vynßlezc∙ (viz grafy Φ. 1 a 2). OpaΦn²m extrΘmem je Japonsko,
kde sice poΦet vyu₧φvan²ch zahraniΦnφch patent∙ zdaleka nenφ mal² (jde
v∞tÜinou oáv²znamnΘ vynßlezy s velk²m inovaΦnφm dopadem), ale je dalekosßhle
p°ekryt obrovsk²m poΦtem vynßlez∙ vlastnφch.
Interpretace v²voje v ╚R, obdobn∞ jako u p°edchßzejφcφ mφry sob∞staΦnosti,
bude v²sledkem podrobn∞jÜφ anal²zy.
Vysv∞tlivky:
1. "Politika v²zkumu a v²voje" je v EU prßvn∞ zakotven² pojem, jako synonymum se pou₧φvß termφn "v∞dnφ po-litika". Jde jednak o dokument, formulovan² spoleΦn∞ stßtnφ sprßvou, v∞deckou obcφ a zßstupci podnik∙ resp. u₧i-vatel∙ (kter² je schvalovßn vlßdou nebo Parlamentem) a jednak o proces realizace (napl≥ovßnφ) cφl∙ stanoven²ch schvßlen²m dokumentem.
2.á"V²voj" a "experimentßlnφ v²voj" jsou zde i v materißlech EU a OECD synonyma (ÜirÜφ nßzev je pou₧φvßn tehdy, kdy₧ existuje riziko zßm∞ny s v²vojem váobecnΘm slova smyslu).
3.ááJednß se o u₧itφ prost°edk∙ - ve kter²ch sektorech a organizacφch jsou stßtnφ prost°edky vyu₧ity, nikoliv o Φlen∞nφ podle rozpoΦtov²ch kapitol (z °ady rozpoΦtov²ch kapitol po ve°ejnΘ sout∞₧i °eÜφ projekty organizace jinΘho sektoru).
4.ááNejde o infrastrukturu v rßmci jednΘ organizace (poΦφtaΦe atd.), ale o infrastrukturu slou₧φcφ °ad∞ institucφ zßrove≥.
5.ááViz Vzorovß smlouva EvropskΘ unie pro projekty v²zkumu a v²voje.
6.ááKomunikace v rßmci v²zkumu a v²voje (a¥ u₧ mezi jednotliv²mi v∞deck²mi institucemi, nebo s podnikatelsk²m sektorem, resp. u₧ivateli) je souΦßstφ infrastruktury v²zkumu aáv²voje.
8.ááUvedenΘ nßzvy nejsou jen doslovn²m p°ekladem anglick²ch termφn∙ pro tyto oblasti, ale byl vyu₧it i n∞meck² text a vysv∞tlujφcφ komentß° tak, aby se co nejvφce blφ₧ily pojetφ danΘ oblasti v ╚R.
9.ááVelmi problematick² je zkrßcen² v²raz "grant", kter² p∙vodn∞ znamenß finanΦnφ prost°edky ("dar"), ale b∞₧n∞ se pou₧φvß jako synonymum pro projekt v²zkumu a v²voje.