II/2 SOUKROM╔ PR┴VO

A. Obchodnφ zßkonφk (nekalß sout∞₧)

Pravidla ΦestnΘ sout∞₧e jsou mimo jinΘ obsa₧ena v sout∞₧nφm prßvu; prßvo tzv. nekalΘ sout∞₧e je jednou z jeho dvou zßkladnφch Φßstφ. A proto₧e sout∞₧ mezi podnikateli se velmi Φasto odehrßvß pomocφ reklamnφch nßstroj∙, mß prßvo nekalΘ sout∞₧e v tΘto studii svΘ velev²znamnΘ mφsto. Poznßmky k jednotliv²m ustanovenφm zßkona vyjad°ujφ nßzor autor∙ a nemusejφ se shodovat s budoucφmi rozhodnutφmi soud∙ v konkrΘtnφch v∞cech. Prßvo nekalΘ sout∞₧e je toti₧ svou povahou tzv. soudcovskΘ, co₧ znamenß, ₧e zßkon ponechßvß soudu p°i rozhodovßnφ nekalosout∞₧nφch spor∙ relativn∞ znaΦnou volnost. Bohu₧el, nekalosout∞₧nφch spor∙ a p°φsluÜnΘ judikatury, z kterΘ by bylo mo₧nΘ Φerpat pouΦenφ o soudcovskΘm pohledu, neexistuje z poslednφch let mnoho.

Zvyklosti a mrav sout∞₧e se neustßle vyvφjejφ a ╚eskß republika je v tomto ohledu dφky rychlΘmu v²voji trhu a konkurence studnicφ p°φklad∙. Jestli₧e nap°φklad prvorepublikovß i praxe i teorie shodn∞ oznaΦovaly za nekalou sout∞₧ umφs¥ovßnφ sout∞₧nφch kup≤n∙ na obaly zbo₧φ, tedy podmi≥ovßnφ ·Φasti v reklamnφ sout∞₧i nßkupem zbo₧φ, praxe poslednφch p∞ti let uΦinila z takovΘ praktiky obvyklou, morßlnφ a tedy - podle nßzoru autor∙ - i legßlnφ metodu. OpaΦn² p°φklad v²voje sout∞₧nφch praktik nalezneme v inzerßtech nabφzejφcφch placenΘ telefonickΘ slu₧by: nikdo a nic nep°edepisuje uvßd∞nφ ceny hovoru v inzerßtu a d°φve takΘ vychßzelo mnoho inzerßt∙ bez tohoto ·daje. Postupn∞ se vÜak zvyk uvßd∞t cenu vytvo°il, a dnes by ji₧ podle naÜeho nßzoru uvedenφ takov²ch inzerßt∙ bez ceny bylo zakßzanou nekalosout∞₧nφ praktikou.

Text zßkona:

º 44

Zßkladnφ ustanovenφ

1) Nekalou sout∞₧φ je jednßnφ v hospodß°skΘ sout∞₧i, kterΘ je v rozporu s dobr²mi mravy sout∞₧e a je zp∙sobilΘ p°ivodit ·jmu jin²m sout∞₧itel∙m nebo spot°ebitel∙m. Nekalß sout∞₧ se zakazuje.

2) Nekalou sout∞₧φ podle odst. 1 je zejmΘna:

a) klamavß reklama,

b) klamavΘ oznaΦovßnφ zbo₧φ a slu₧eb,

c) vyvolßnφ nebezpeΦφ zßm∞ny,

d) parazitovßnφ na pov∞sti podniku, v²robk∙ Φi slu₧eb jinΘho sout∞₧itele,

e) podplßcenφ,

f) zlehΦovßnφ,

g) poruÜovßnφ obchodnφho tajemstvφ,

h) ohro₧ovßnφ zdravφ spot°ebitel∙ a ₧ivotnφho prost°edφ.

Poznßmky:

Ustanovenφ obsa₧enΘ v prvΘm uvedenΘm odstavci je pro celou prßvnφ ·pravu nekalΘ sout∞₧e bezpochyby nejd∙le₧it∞jÜφ. Jako takzvanß generßlnφ klauzule toti₧ vymezuje, co je a co nenφ nekalou sout∞₧φ. Je-li toti₧ n∞jak²m jednßnφm napln∞na tato generßlnφ klauzule, jde o zakßzanou nekalou sout∞₧, ani₧ by bylo pot°eba zkoumat, zda ono jednßnφ lze pod°adit pod n∞kterou ze specißlnφch skutkov²ch podstat, uveden²ch v odstavci druhΘm. Tyto specißlnφ skutkovΘ podstaty majφ vlastn∞ povahu p°φklad∙ Φin∙, kterΘ v b∞₧nΘ praxi podle zkuÜenostφ zßkonodßrce (Φi spφÜe podle zkuÜenostφ jeho p°edvßleΦn²ch p°edch∙dc∙) nejΦast∞ji poruÜujφ generßlnφ klauzuli.

Aby urΦitΘ jednßnφ mohlo b²t oznaΦeno za nekalosout∞₧nφ, a tedy zakßzanΘ, musφ b²t spln∞ny souΦasn∞ t°i podmφnky:

1. Nekalosout∞₧nφ jednßnφ se musφ uskuteΦ≥ovat v rßmci hospodß°skΘ sout∞₧e. To znamenß, ₧e subjekty takovΘho sout∞₧enφ musejφ b²t konkurenty v urΦitΘ oblasti a musejφ si v∙bec reßln∞ konkurovat. ProdavaΦ zeleniny v Praze nenφ reßln²m konkurentem prodavaΦe zeleniny v Brn∞, proto₧e jejich trhy se v∙bec nedot²kajφ, nesout∞₧φ o stejnΘho zßkaznφka, aΦkoliv podnikajφ ve stejnΘm oboru. Zato nakladatel encyklopediφ tiÜt∞n²ch a v²robce encyklopediφ na digitßlnφch nosiΦφch jsou sout∞₧itelΘ, aΦkoliv vlastn∞ podnikajφ v r∙zn²ch oborech - sout∞₧φ vÜak o stejnΘho zßkaznφka.

2. Nekalosout∞₧nφ jednßnφ musφ b²t v rozporu s dobr²mi mravy sout∞₧e, kterΘ jsou oproti obecnΘ morßlce specifickΘ. Jde v nich toti₧ o sout∞₧, tedy Φestn² boj, ve kterΘ nenφ mravnΘ to, co v morßlce obecnΘ. T∞₧ko si p°edstavit konkurenty, z nich₧ jeden dßvß druhΘmu v konkurenΦnφm boji ze sluÜnosti sßm p°ednost.

3. Nekalosout∞₧nφ jednßnφ musφ b²t zp∙sobilΘ p°ivodit ·jmu jin²m sout∞₧itel∙m nebo spot°ebitel∙m. Zde je nutnΘ zd∙raznit slovo "zp∙sobilΘ": znamenß toti₧, ₧e Ükoda ani nemusφ vzniknout, ke vzniku odpov∞dnosti staΦφ, ₧e jednßnφ bylo "jen" zp∙sobilΘ vznik Ükody p°ivodit.

UvedenΘ podmφnky by byly spln∞ny nap°φklad t∞mito sout∞₧nφmi praktikami:

 PoruÜenφ norem ve°ejnΘho prßva, kterΘ mß za nßsledek neod∙vodn∞nou sout∞₧nφ v²hodu. V²robce lΘk∙ "A" provßdφ reklamu lΘk∙ zakßzanou zßkonem Φ. 40/1995 Sb., proto₧e zjistil, ₧e takovou reklamu p°φsluÜn² stßtnφ orgßn v praxi netrestß, zatφmco v²robce "B" se zßkazem dobrovoln∞ °φdφ. "A" tak zφskß poruÜenφm ve°ejnoprßvnφ normy neod∙vodn∞nou sout∞₧nφ v²hodu a "B" jej m∙₧e ₧alovat z titulu nekalΘ sout∞₧e.

 P°ehnanΘ obt∞₧ovßnφ zßkaznφka (zasφlßnφ neobjednanΘho zbo₧φ, reklama po telefonu automaticky p°ehrßvanß nßhodn∞ zvolen²m ·Φastnφk∙m, reklama vyu₧φvajφcφ motiv strachu).

 Skrytß reklama, kterß je Φast²m a vß₧n²m proh°eÜkem, na n∞m₧ je dokonce zalo₧ena existence n∞kter²ch Φasopis∙. Skrytß reklama je nebezpeΦnß p°edevÜφm z toho d∙vodu, ₧e spot°ebitel p°iklßdß zcela odliÜnou mφru d∙v∞ryhodnosti redakΦnφmu materißlu a jinou reklam∞, tak₧e vinou zßm∞ny m∙₧e b²t znaΦn∞ oklamßn a "skryt² inzerent" zφskßvß neod∙vodn∞nou sout∞₧nφ v²hodu (srovnej tΘ₧ Etick² kodex RPR).

 Vyu₧itφ nositel∙ spoleΦenskΘ autority k reklam∞ (nap°φklad politik∙, uΦitel∙, prezidenta stomatologickΘ komory) je rovn∞₧ pova₧ovßno za nekalosout∞₧nφ, proto₧e Φßst autority takovΘ osoby je p°enßÜena na vychvalovan² produkt, ani₧ by s nφm zpravidla m∞la co spoleΦnΘho. To se vÜak net²kß vÜech znßm²ch Φi populßrnφch lidφ, ale jen nositel∙ urΦitΘ vß₧nΘ autority. Proto jsou herci, zp∞vßci Φi sportovci legßlnφmi postavami reklamnφch Üot∙.

º 45

Klamavß reklama

1) Klamavou reklamou je Üφ°enφ ·daj∙ o vlastnφm nebo cizφm podniku, jeho v²robcφch Φi v²konech, kterΘ je zp∙sobilΘ vyvolat klamnou p°edstavu a zjednat tφm vlastnφmu nebo cizφmu podniku v hospodß°skΘ sout∞₧i prosp∞ch na ·kor jin²ch sout∞₧itel∙ Φi spot°ebitel∙.

2) Za Üφ°enφ ·daj∙ se pova₧uje sd∞lenφ mluven²m nebo psan²m slovem, tiskem, vyobrazenφm, fotografiφ, rozhlasem, televizφ Φi jin²m sd∞lovacφm prost°edkem.

3) Klamav²m je i ·daj sßm o sob∞ pravdiv², jestli₧e vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nich₧ byl uΦin∞n, m∙₧e uvΘst v omyl.

Poznßmky:

Skutkovß podstata klamavΘ reklamy je napln∞na, jsou-li souΦasn∞ spln∞ny tyto t°i podmφnky:

1. Sout∞₧itel Üφ°φ, a¥ u₧ sßm Φi prost°ednictvφm jinΘho - ·daje o vlastnφm nebo cizφm podniku, jeho v²robcφch Φi v²konech. Reklama je p°itom nejΦast∞jÜφ formou takovΘho "Üφ°enφ ·daj∙", ale lze si p°edstavit i nejr∙zn∞jÜφ jinΘ mo₧nosti takovΘho Üφ°enφ, nap°φklad osobnφ sd∞lenφ, r∙znΘ formy neverbßlnφ komunikace vΦetn∞ zp∙sobu balenφ v²robku a podobn∞.

2. èφ°enΘ ·daje musejφ b²t zp∙sobilΘ vyvolat klamnou p°edstavu, co₧ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ neznamenß, ₧e Üφ°enΘ ·daje by musely b²t pravdivΘ. Reklama toti₧ v₧dy musφ pracovat s urΦitou nadsßzkou; takovß nadsßzka vÜak musφ b²t na prv² pohled z°ejmß. Asi by nikoho nenapadlo podezφrat z klamavosti slogan: "NaÜe st°eÜnφ taÜky p°e₧ijφ i konec sv∞ta". AvÜak u₧ijeme-li ·daj, kter² se vφce blφ₧φ pravd∞, t°eba: "NaÜe st°eÜnφ taÜky vydr₧φ tak dlouho, jako VßÜ d∙m", je ji₧ takovΘ tvrzenφ na hranici vyvolßnφ klamnΘ p°edstavy. A pokud bychom inzerovali chladn² ·daj "NaÜe st°eÜnφ taÜky vydr₧φ t°icet let" a nebyla to pravda, podlo₧enß nejlΘpe odpovφdajφcφ zßrukou, vznikne z takovΘho tvrzenφ zcela zßkonit∞ klamnß p°edstava. ┌daj, kter² se nejvφce blφ₧φ pravd∞, je tedy nejklamav∞jÜφ.

Klamnß p°edstava ovÜem m∙₧e vzniknout ve spot°ebiteli i na zßklad∞ rafinovan∞ formulovanΘho pravdivΘho ·daje. Inzerßt na obyΦejnou televiznφ antΘnu je nap°φklad doprovßzen textem "s naÜφ antΘnou nebudete platit ₧ßdnΘ poplatky za p°φjem satelitnφch program∙...", co₧ je sice pravda, proto₧e ve skuteΦnosti s nφ ₧ßdnΘ satelitnφ programy nelze p°ijφmat, ale tento pravdiv² ·daj je zp∙sobil² vyvolat klamnou p°edstavu, ₧e antΘna satelitnφ program p°ijφmß. Stejn∞ tak pln∞nφ t°φ porcφ polΘvky do stejn∞ velkΘho sßΦku, jak² byl po dlouhß lΘta urΦen pro Φty°i porce, m∙₧e vyvolat klamnou p°edstavu. Zde by ovÜem hrßla svojφ roli i doba, ne₧ se ve v∞domφ spot°ebitel∙ zvyklosti v balenφ zm∞nφ.

M∞°φtkem klamavosti urΦitΘho sd∞lenφ je p°edstava, vzniklß na jeho zßklad∞ v mysli b∞₧nΘho, povrchn∞ vnφmajφcφho spot°ebitele. Sebechyt°ejÜφ "kliΦka", jakou je nap°φklad dopln∞nφ hlavnφho klamavΘho sloganu hv∞zdiΦkou s odkazem na drobn² text uvßd∞jφcφ v∞c na pravou mφru, nemß ₧ßdn² prßvnφ v²znam, pokud z takovΘ reklamy vznikne ve spot°ebiteli klamnß p°edstava. P°itom nenφ rozhodujφcφ, ₧e spot°ebitel povrchn∞ vnφmanΘ reklam∞ "Üpatn∞ rozum∞l" nebo ₧e jφ nevnφmal celou.

3. Na zßklad∞ vyvolßnφ klamnΘ p°edstavy musejφ b²t tyto ·daje zp∙sobilΘ zjednat vlastnφmu nebo cizφmu podniku prosp∞ch na ·kor jin²ch sout∞₧itel∙ Φi spot°ebitel∙. Zde op∞t zd∙raz≥ujeme slovo "zp∙sobilost", naznaΦujφcφ, ₧e ke vzniku ÜkodlivΘho nßsledku nemusφ fakticky dojφt, ale postaΦφ, je-li nekalosout∞₧nφ jednßnφ objektivn∞ zp∙sobilΘ jej vyvolat.

º 46

KlamavΘ oznaΦenφ zbo₧φ a slu₧eb

1) Klamav²m oznaΦenφm zbo₧φ a slu₧eb je ka₧dΘ oznaΦenφ, kterΘ je zp∙sobilΘ vyvolat v hospodß°skΘm styku mylnou domn∞nku, ₧e jφm oznaΦenΘ zbo₧φ nebo slu₧by pochßzejφ z urΦitΘho stßtu, urΦitΘ oblasti Φi mφsta nebo od urΦitΘho v²robce, anebo ₧e vykazujφ zvlßÜtnφ charakteristickΘ znaky nebo zvlßÜtnφ jakost. NerozhodnΘ je, zda oznaΦenφ bylo uvedeno bezprost°edn∞ na zbo₧φ, obalech, obchodnφch pφsemnostech aj. Rovn∞₧ je nerozhodnΘ, zda ke klamavΘmu oznaΦenφ doÜlo p°φmo nebo nep°φmo a jak²m prost°edkem se tak stalo. Ustanovenφ º 45 odst. 3 platφ obdobn∞.

2) Klamav²m oznaΦenφm je i takovΘ nesprßvnΘ oznaΦenφ zbo₧φ nebo slu₧eb, k n∞mu₧ je p°ipojen dodatek slou₧φcφ k odliÜenφ od pravΘho p∙vodu, jako v²razy "druh", "typ", "zp∙sob", a oznaΦenφ je p°esto zp∙sobilΘ vyvolat o p∙vodu nebo povaze zbo₧φ Φi slu₧eb mylnou domn∞nku.

3) Klamav²m oznaΦenφm nenφ uvedenφ nßzvu, kter² se v hospodß°skΘm styku ji₧ vÜeobecn∞ v₧il jako ·daj slou₧φcφ k oznaΦovßnφ druhu nebo jakosti zbo₧φ, leda₧e by k n∞mu byl p°ipojen dodatek zp∙sobil² klamat o p∙vodu, jako nap°φklad "prav²", "p∙vodnφ" apod.

4) Tφmto ustanovenφm nejsou dotΦena prßva a povinnosti ze zapsanΘho oznaΦenφ p∙vodu v²robk∙, ochrann²ch znßmek, chrßn∞n²ch odr∙d rostlin a plemen zvφ°at, stanovenß zvlßÜtnφmi zßkony.

Poznßmky:

O pravdivosti a klamavosti zde platφ samoz°ejm∞ vÜe, co bylo uvedeno v²Üe. Ani zde nenφ rozhodujφcφ, zda je urΦitΘ oznaΦenφ samo o sob∞ pravdivΘ, ale i to, jak je spot°ebitelΘ vnφmajφ.

Zßkon, veden obvyklou obchodnφ praxφ, nezakazuje ovÜem oznaΦovßnφ zbo₧φ nßzvem, kter² se ji₧ v₧il k oznaΦenφ druhu Φi jakosti zbo₧φ. Nap°φklad nßzev "pa°φ₧sk² dort" se ji₧ v₧il pro oznaΦenφ urΦitΘho typu zßkusku a nenφ pravd∞podobnΘ, ₧e by v n∞kom vznikla mylnß domn∞nka, ₧e dort je dovezen z Pa°φ₧e. Naproti tomu nßzev "finskß vodka" se v₧il pro oznaΦenφ vodky, skuteΦn∞ vyrßb∞nΘ ve Finsku a oznaΦenφ ΦeskΘho v²robku tφmto nßzvem by jist∞ vyvolßvalo mylnou domn∞nku. Pro pa°φ₧sk² dort, kter² by byl ovÜem skuteΦn∞ dovezen z Pa°φ₧e, pak zßkon "rezervuje" slovo "prav²". Zßkusek nazvan² "Prav² pa°φ₧sk² dort" pak musφ b²t skuteΦn∞ dovezen z Pa°φ₧e. Pokud by ovÜem oznaΦenφ bylo v₧itΘ nikoliv pro mφsto p∙vodu (Pa°φ₧), ale pro urΦitou recepturu (Φokolßda s kakaem), musel by "Prav² pa°φ₧sk² dort" b²t vyroben p°esn∞ podle takovΘ receptury.

º 47

Vyvolßnφ nebezpeΦφ zßm∞ny

Vyvolßnφ nebezpeΦφ zßm∞ny je:

a) u₧itφ obchodnφho jmΘna nebo zvlßÜtnφho oznaΦenφ podniku u₧φvan²ch ji₧ po prßvu jin²m sout∞₧itelem;

b) u₧itφ zvlßÜtnφch oznaΦenφ podniku nebo zvlßÜtnφch oznaΦenφ Φi ·pravy v²robk∙, v²kon∙ nebo obchodnφch materißl∙ podniku, kterΘ v zßkaznick²ch kruzφch platφ pro urΦit² podnik nebo zßvod za p°φznaΦnΘ (nap°. i oznaΦenφ obal∙, tiskopis∙, katalog∙ reklamnφch prost°edk∙);

c) napodobenφ cizφch v²robk∙, jejich obal∙ nebo v²kon∙, leda₧e by Ülo o napodobenφ v prvcφch, kterΘ jsou ji₧ z povahy v²robku funkΦn∞, technicky nebo esteticky p°edurΦeny a napodobitel uΦinil veÜkerß opat°enφ, kterß od n∞ho lze po₧adovat, aby nebezpeΦφ zßm∞ny vylouΦil nebo alespo≥ podstatn∞ omezil, pokud jsou tato jednßnφ zp∙sobilß vyvolat nebezpeΦφ zßm∞ny s podnikem, obchodnφm jmΘnem, zvlßÜtnφm oznaΦenφm nebo v²robky anebo v²kony jinΘho sout∞₧itele.

º 48

Parazitovßnφ na pov∞sti

Parazitovßnφm je vyu₧φvßnφ pov∞sti podniku, v²robk∙ nebo slu₧eb jinΘho sout∞₧itele s cφlem zφskat pro v²sledky vlastnφho nebo cizφho podnikßnφ prosp∞ch, jeho₧ by sout∞₧itel jinak nedosßhl.

Poznßmky:

Zßkazem napodobovßnφ a parazitovßnφ na pov∞sti chrßnφ zßkon ty, kdo sv²m p°iΦin∞nφm vytvo°ili urΦitou hodnotu. Pov∞st urΦitΘho podniku, a¥ u₧ se nejsiln∞ji pojφ s jeho jmΘnem, jeho ochrannou znßmkou, vzhledem v²robk∙ Φi jinou skuteΦnostφ, je Φasto tφm nejcenn∞jÜφm, co podnik mß a co vytvß°φ, do Φeho investuje znaΦnΘ prost°edky a ·silφ. ╚asto se jako p°φklad uvßdφ, ₧e hodnota ochrannΘ znßmky Coca Cola je vyÜÜφ ne₧ hodnota vÜech hmotn²ch aktiv podniku. Napodobovat takovΘ hodnoty Φi jin²m zp∙sobem na nich parazitovat je pak skuteΦn∞ zßva₧n²m zßsahem do prßv takovΘho podniku.

P°φmo Ükolnφ p°φklad parazitovßnφ na pov∞sti byl uvßd∞n Prof. JUDr. Petrem Hajnem, DrSc., nejv²znamn∞jÜφm odbornφkem ΦeskΘho sout∞₧nφho prßva, v rßmci p°ednßÜek na tΘma prßvo a reklama. Jist² v²robce panenek o svΘ panence jmΘnem Petra tvrdil, ₧e jeho panenka je dobrou kamarßdkou proslulΘ panenky Barbie a p∙jΦujφ si navzßjem Üaty a hraΦky.

Proti parazitnφmu jednßnφ nebude zpravidla nutnß ochrana pouze prost°ednictvφm nßstroj∙ prßva sout∞₧nφho. Prßvnφ °ßd mß k dispozici n∞kterΘ dalÜφ nßstroje, zejmΘna ustanovenφ o ochran∞ obchodnφho jmΘna podle obchodnφho zßkonφku a veÜkerΘ nßstroje pojφcφ se k institutu ochrann²ch znßmek.

Parazitovßnφ na hodnotßch vytvo°en²ch jin²mi m∙₧e v praxi nab²t nep°edvφdan²ch forem. Jist² slovensk² v²robce nap°φklad vtipn∞ reagoval na velkolepou reklamnφ kampa≥ sv∞tovΘho v²robce pracφho prßÜku, v nφ₧ je v²robek srovnßvßn s "tradiΦnφm pracφm prost°edkem" a uvedl na trh v²robek balen² shodn∞ jako onen "tradiΦnφ pracφ prost°edek". Prßvnφ hodnocenφ takovΘ situace m∙₧e b²t r∙znΘ. Podle prßvnφho nßzoru n∞kter²ch autor∙ je to slovensk² v²robce, kter² parazituje na pov∞sti a necht∞nΘ reklam∞ "tradiΦnφho pracφho prost°edku", vytvo°enΘ sv∞tov²m v²robcem; jinφ usuzujφ, ₧e neexistujφcφ v²robek nem∙₧e mφt dobrou pov∞st a nelze proto na n∞m parazitovat.

Jin² zajφmav² p°φpad °eÜil americk² soud: SpoleΦnost Anheuser-Busch propagovala svΘ pivo Bud obrovskou reklamnφ kampanφ s pou₧itφm reklamnφho sloganu "Where there's a life... there's Bud" ("Kde je ₧ivot... tam je Bud"). Na tΘto reklam∞ parazitoval v²robce leÜtidla na parkety s dezinsekΦnφmi ·Φinky, kdy₧ ve svΘ reklamnφ kampani operoval sloganem "Where there's a life... there's bugs" ("Kde je ₧ivot... tam jsou Üt∞nice"). Prarazitujφcφ reklama byla zakßzßna. (Anderson, Fox & Twomey: Business Law, South Western Publishing Co. 1987). Tento p°φpad rovn∞₧ zajφmav∞ dokumentuje stav, kdy se nekalosout∞₧nφ instrumenty uplat≥ujφ i ve sporu mezi sout∞₧iteli, kte°φ nejsou konkurenty. Prarazitovßnφ zde spoΦφvß na "krßde₧i nßpadu Φi prosp∞chu" a v ΦeskΘm prßvnφm prost°edφ by jej bylo nejspφÜe mo₧nΘ pod°adit pod generßlnφ klauzuli.

º 49

Podplßcenφ

Podplßcenφm ve smyslu tohoto zßkona je jednßnφ, jφm₧:

a) sout∞₧itel osob∞, kterß je Φlenem statutßrnφho nebo jinΘho orgßnu jinΘho sout∞₧itele, nebo je v pracovnφm Φi jinΘm obdobnΘm pom∞ru k jinΘmu sout∞₧iteli, p°φmo nebo nep°φmo nabφdne, slφbφ Φi poskytne jak²koli prosp∞ch za tφm ·Φelem, aby jejφm nekal²m postupem docφlil na ·kor jin²ch sout∞₧itel∙ pro sebe nebo jinΘho sout∞₧itele p°ednost nebo jinou neoprßvn∞nou v²hodu v sout∞₧i, anebo

b) osoba uvedenß v pφsm. a) p°φmo Φi nep°φmo ₧ßdß, dß si slφbit nebo p°ijme za stejn²m ·Φelem jak²koliv prosp∞ch.

Poznßmky:

Skutkovß podstata podplßcenφ podle p°edpis∙ o nekalΘ sout∞₧i se - zjednoduÜen∞ °eΦeno - net²kß t∞ch, kdo si vym∞≥ujφ ·platky, ale t∞ch, kdo za jejich jednßnφm ekonomicky stojφ. Tak nap°φklad reklamnφ agentura, ve snaze zφskat rozsßhlou zakßzku, uplatφ zam∞stnance zadavatele, kter² o zakßzce rozhoduje. Dozvφ-li se pak o tom ostatnφ - v sout∞₧i o zakßzku ne·sp∞ÜnΘ - agentury, mohou se v∙Φi uplßcejφcφ agentu°e domßhat r∙zn²ch nßhrad z titulu nekalΘ sout∞₧e.

Od uvedenΘho podplßcenφ je t°eba odliÜit poskytovßnφ provizφ, kterΘ jsou poskytovßny v obchodnφm styku b∞₧n∞. Takovß provize jednak nenφ utajovßna, jednak b²vß poskytovßna t°etφ osob∞, zprost°edkovateli, nikoliv vÜak zam∞stnanci podniku, kter² m∙₧e o ud∞lenφ zakßzky rozhodnout jmΘnem a na ·Φet svΘho zam∞stnavatele. Uveden²m podplßcenφm rovn∞₧ nenφ poskytovßnφ mal²ch dßrk∙ Φi pozornostφ, kterΘ nejsou s to ovlivnit svobodu rozhodovßnφ. P°esto vÜak nenφ bez zajφmavosti, ₧e °ada velk²ch spoleΦnostφ ₧ßdß od sv²ch zam∞stnanc∙ hlßÜenφ ka₧dΘho, by¥ sebemenÜφho dßrku.

º 50

ZlehΦovßnφ

1) ZlehΦovßnφm je jednßnφ, jφm₧ sout∞₧itel uvede nebo rozÜi°uje o pom∞rech, v²robcφch nebo v²konech podniku jinΘho sout∞₧itele nepravdivΘ ·daje zp∙sobilΘ tomuto sout∞₧iteli p°ivodit ·jmu.

2) ZlehΦovßnφm je i uvedenφ a rozÜi°ovßnφ pravdiv²ch ·daj∙ o pom∞rech, v²robcφch Φi v²konech sout∞₧itele, pokud jsou zp∙sobilΘ tomuto sout∞₧iteli p°ivodit ·jmu. Nekalou sout∞₧φ vÜak nenφ, byl-li sout∞₧itel k takovΘmu jednßnφ okolnostmi donucen (oprßvn∞nß obrana).

Poznßmky:

Ke vzniku odpov∞dnosti za tuto skutkovou podstatu je nutnΘ, aby v hospodß°skΘ sout∞₧i byly jednφm ze sout∞₧itel∙ o jinΘm uvedeny Φi rozÜφ°eny pravdivΘ i nepravdivΘ ·daje, zp∙sobilΘ p°ivodit druhΘmu sout∞₧iteli ·jmu. NepravdivΘ ·daje se musejφ t²kat pom∞r∙, v²robk∙ Φi v²kon∙; nap°φklad i ·daje o osobnφm ₧ivot∞ sout∞₧itele, zp∙sobilΘ p°ivodit mu ·jmu v hospodß°skΘ Φinnosti, lze zahrnout pod pojem "pom∞ry" a jejich uvßd∞nφ Φi Üφ°enφ pod skutkovou podstatu zlehΦovßnφ. Ji₧ citovan² "Praktick² advokßt" z t°icßt²ch let v²slovn∞ uvßd∞l: "Pat°φ sem i (...) ·daj o osobnφch pom∞rech (Φesk² a k°es¥ansk² zßvod, aΦ majitel je jinΘho nßbo₧enstvφ i nßrodnosti)"

NejΦast∞jÜφm p°φpadem, kdy bude na mφst∞ zkoumat p°φpadnΘ napln∞nφ skutkovΘ podstaty zlehΦovßnφ, bude srovnßvacφ reklama. Reklamnφ srovnßvßnφ je zßsadn∞ podle ΦeskΘho prßva mo₧nΘ, nesmφ b²t vÜak provedeno tak, aby jφm doÜlo ke zlehΦenφ jakΘhokoliv sout∞₧itele. Otßzkou pak z∙stßvß, je-li v∙bec mo₧nΘ srovnßvat dva v²kony bez zlehΦenφ toho, kdo ze srovnßnφ vyjde jako "pora₧en²".

Rozhodnutφ KrajskΘho obchodnφho soudu ve sporu ╚eskΘ televize v∙Φi TV NOVA se t²kalo reklamy, ve kterΘ TV NOVA u₧ila v∞ty "Jsme Φeskß televize. Ne ╚eskß televize." V p°edb∞₧nΘm opat°enφ v tΘto v∞ci soud striktn∞ konstatoval, ₧e takovß v∞ta je srovnßvacφ reklamou, kterß je zakßzßna. By¥ je p°edΦasnΘ d∞lat z jednoho p°edb∞₧nΘho opat°enφ obecnΘ zßv∞ry, je z°ejmΘ, ₧e Φeskß rozhodovacφ praxe bude v obdobn²ch sporech spφÜe p°φsn∞jÜφ.

Jak ji₧ bylo uvedeno, v prßvu nekalΘ sout∞₧e hrajφ mimo°ßdn² v²voj zvyklosti, vytvß°ejφcφ - a¥ chceme Φi nechceme - takzvanΘ dobrΘ mravy sout∞₧e. V souvislosti s Φastou reklamnφ metodou, kdy propagovan² v²robek je srovnßvßn s "tradiΦnφm" Φi "b∞₧n²m" v²robkem, nebylo podßno mnoho ₧alob z titulu nekalΘ sout∞₧e, kterΘ by jist∞ m∞ly Üanci usp∞t. A¥ u₧ tomu tak bylo proto, ₧e konkurence se takovou reklamou necφtila dotΦena Φi prost∞ proto, ₧e m∞la momentßln∞ jinΘ starosti. V²sledkem je dneÜnφ stav, kdy srovnßvacφ reklama s "b∞₧n²m" v²robkem je natolik b∞₧nß a akceptovanß, ₧e se postupn∞ stßvß souΦßstφ dobr²ch sout∞₧nφch mrav∙, samoz°ejm∞ za p°edpokladu, ₧e srovnßvan² "b∞₧n²" produkt nenφ konkrΘtn∞ identifikovateln². I tato skuteΦnost je nßzorn²m p°φkladem, jak rychle se sout∞₧nφ mrav vyvφjφ a jak jeho p∞st∞nφ je jen a jen zßle₧itostφ sout∞₧itel∙ samotn²ch.

V USA je srovnßvacφ reklama, pokud u₧φvß pravdiv²ch ·daj∙, povolena. Z evropsk²ch zemφ se k prßvnφ p°φpustnosti srovnßvacφ reklamy hlßsφ Dßnsko, Irsko, èpan∞lsko, Velkß Britßnie, Rakousko, Finsko, èvΘdsko, èv²carsko a Kypr. Za omezenφ, avÜak nikoliv zßkaz, pova₧ujφ svou ·pravu srovnßvacφ reklamy ve Francii, Holandsku, Portugalsku, Norsku a Turecku. A ·pln² zßkaz srovnßvacφ reklamy hlßsφ Belgie, N∞mecko, ╪ecko, Itßlie, Lucembursko.

Od reklamnφho srovnßvßnφ je t°eba odliÜit srovnßvßnφ v∞deckΘ Φi spot°ebitelskΘ, kterΘ je Φasto nßm∞tem r∙zn²ch spot°ebitelsk²ch Φasopis∙. TakovΘ jednßnφ, nesleduje-li sout∞₧nφ cφle, nepodlΘhß regulaci prßvem nekalΘ sout∞₧e. NeupravenΘ a pravdivΘ v²sledky takov²ch test∙ spolu s uvedenφm pramene a srovnßvanΘho hlediska mohou b²t podle nßzoru autor∙ u₧ity i v reklam∞; v₧dy vÜak je t°eba mφt na z°eteli, ₧e takovΘ u₧itφ je na hranici zßkonnosti a bude zßle₧et p°edevÜφm na konkurenci, zda se jφm bude cφtit dotΦena.

º 51

PoruÜenφ obchodnφho tajemstvφ

PoruÜovßnφm obchodnφho tajemstvφ je jednßnφ, jφm₧ jednajφcφ jinΘ osob∞ neoprßvn∞n∞ sd∞lφ, zp°φstupnφ, pro sebe nebo pro jinΘho vyu₧ije obchodnφ tajemstvφ (º 17), kterΘ m∙₧e b²t vyu₧ito v sout∞₧i a o n∞m₧ se dozv∞d∞l:

a) tφm, ₧e mu tajemstvφ bylo sv∞°eno nebo jinak se stalo p°φstupn²m (nap°φklad z technick²ch p°edloh, nßvod∙, v²kres∙, model∙, vzor∙) na zßklad∞ jeho pracovnφho vztahu k sout∞₧iteli nebo na zßklad∞ jinΘho vztahu k n∞mu, pop°φpad∞ v rßmci v²konu funkce, k nφ₧ byl soudem nebo jin²m orgßnem povolßn,

b) vlastnφm nebo cizφm jednßnφm p°φΦφcφm se zßkonu.

Poznßmky:

Definici obchodnφho tajemstvφ obsahuje º 17 obchodnφho zßkonφku, kter² m.j. stanovφ: "obchodnφ tajemstvφ tvo°φ veÜkerΘ skuteΦnosti obchodnφ, v²robnφ Φi technickΘ povahy souvisejφcφ s podnikem, kterΘ majφ skuteΦnou nebo alespo≥ potencißlnφ materißlnφ Φi nematerißlnφ hodnotu, nejsou v p°φsluÜn²ch kruzφch b∞₧n∞ dostupnΘ, majφ b²t podle v∙le podnikatele utajeny a podnikatel jejich utajenφ zajiÜ¥uje."

Stejn∞ jako u podplßcenφ, je zßkonnß ·prava poruÜenφ obchodnφho tajemstvφ namφ°ena nikoliv proti t∞m, kdo si za svitu baterky kopφrujφ cizφ plßny, ale p°edevÜφm proti t∞m, kdo za nimi ekonomicky stojφ. Tak nap°φklad vydavatel novin "A" vyÜle svΘho zam∞stnance k vydavateli "B", aby zjistil, do kterΘho regionu hodlß "B" v budoucnu expandovat. "A" potom v takovΘm regionu skoupφ vÜechny denφky, aby "B" zabrßnil v jeho plßnech. Kdy₧ takovΘ jednßnφ vyjde na povrch, dßvß zßkon poÜkozenΘmu "B" prßvo domßhat se p°φmo v∙Φi vydavateli "A" r∙zn²ch nßrok∙ z titulu nekalΘ sout∞₧e. Pokud by se ovÜem "A" dozv∞d∞l o utajovan²ch plßnech z televiznφ reportß₧e, o nekalou sout∞₧ se samoz°ejm∞ jednat nebude.

º 52

Ohro₧ovßnφ zdravφ a ₧ivotnφho prost°edφ

Ohro₧ovßnφ zdravφ a ₧ivotnφho prost°edφ je jednßnφ, jφm₧ sout∞₧itel zkresluje podmφnky hospodß°skΘ sout∞₧e tφm, ₧e provozuje v²robu, uvßdφ na trh v²robky nebo provßdφ v²kony ohro₧ujφcφ zßjmy ochrany zdravφ nebo ₧ivotnφho prost°edφ chrßn∞nΘ prßvem, aby tak zφskal pro sebe nebo pro jinΘho prosp∞ch na ·kor jin²ch sout∞₧itel∙ nebo spot°ebitel∙.

Poznßmky:

Jak jsme uvedli v poznßmkßch k generßlnφ klauzuli, m∙₧e b²t poruÜenφ r∙zn²ch norem ve°ejnΘho prßva kvalifikovßno rovn∞₧ jako nekalß sout∞₧, pokud je provedeno v hospodß°skΘ sout∞₧i, je v rozporu s dobr²mi mravy sout∞₧e a je zp∙sobilΘ p°ivodit ·jmu. Za°azenφ takovΘho ustanovenφ do normy prßva soukromΘho m∙₧e p°inΘst blahodßrn² efekt v tom, ₧e podnikatelΘ sami navzßjem na sebe dohlφ₧ejφ, jak ve°ejnoprßvnφ normy - t°eba v oblasti ochrany ₧ivotnφho prost°edφ - dodr₧ujφ.

Jako p°φklad m∙₧eme situaci, kdy by v²robce laminßtov²ch kanoφ vypouÜt∞l toxickΘ odpadnφ vody bez ΦiÜt∞nφ, co₧ by odporovalo p°edpis∙m o ochran∞ vod. Kanoe od tohoto v²robce by vÜak byly v²razn∞ levn∞jÜφ, proto₧e by do jejich ceny nemusely b²t kalkulovßny nßklady na drahΘ ΦiÜt∞nφ jedovat²ch vod. Na uvedenΘho v²robce by se vztahovaly sankce zalo₧enΘ normami prßva ve°ejnΘho. AvÜak vedle toho tΘ₧ konkurence by mohla uvedenΘho v²robce ₧alovat a po₧adovat r∙znΘ nßhrady podle ustanovenφ sout∞₧nφho prßva.

Prßvnφ prost°edky ochrany proti nekalΘ sout∞₧i

º 53

Osoby, jejich₧ prßva byla nekalou sout∞₧φ poruÜena nebo ohro₧ena, mohou se proti ruÜiteli domßhat, aby se tohoto jednßnφ zdr₧el a odstranil zßvadn² stav. Dßle mohou po₧adovat p°im∞°enΘ zadostiuΦin∞nφ, kterΘ m∙₧e b²t poskytnuto i v pen∞zφch, nßhradu Ükody a vydßnφ bezd∙vodnΘho obohacenφ.

Poznßmky:

Rozsah - resp. v²b∞r z mo₧nostφ dan²ch zßkonem - stanovφ ₧alujφcφ, tedy ten, kdo se ochrany proti nekalΘ sout∞₧i domßhß. ZvlßÜt∞ u takzvanΘho "p°im∞°enΘho zadostiuΦin∞nφ" nenφ jeÜt∞ k dispozici dostatek soudnφch rozhodnutφ, z kter²ch by bylo mo₧nΘ urΦitΘ principy pro urΦovßnφ jeho v²Üe odvodit.

º 54

1) Prßvo, aby se ruÜitel protiprßvnφho jednßnφ zdr₧el a aby odstranil zßvadn² stav, m∙₧e mimo p°φpady uvedenΘ v º 48 - 51 uplatnit krom∞ sout∞₧itele tΘ₧ prßvnickß osoba oprßvn∞nß hßjit zßjmy sout∞₧itel∙ nebo spot°ebitel∙.

2) Jakmile bylo zahßjeno °φzenφ ve sporu o zdr₧enφ se jednßnφ nebo o odstran∞nφ zßvadnΘho stavu anebo bylo pravomocn∞ skonΦeno, nejsou ₧aloby dalÜφch oprßvn∞n²ch osob pro tytΘ₧ nßroky z tΘho₧ jednßnφ p°φpustny; to nenφ na ·jmu prßva t∞chto dalÜφch osob p°ipojit se k zahßjenΘmu sporu podle obecn²ch ustanovenφ jako vedlejÜφ ·Φastnφci. PravomocnΘ rozsudky vydanΘ o t∞chto nßrocφch k ₧alob∞ i jen jednoho oprßvn∞nΘho jsou ·ΦinnΘ i pro dalÜφ oprßvn∞nΘ.

Poznßmky:

Äalobcem ve v∞cech podle prßva nekalΘ sout∞₧e m∙₧e b²t sout∞₧itel (konkurent) a podle charakteru p°φsluÜnΘ skutkovΘ podstaty i spot°ebitel. Prßvnickß osoba, zalo₧enß na ochranu spot°ebitel∙ Φi sout∞₧itel∙, m∙₧e b²t takΘ ₧alobcem mimo p°φpady uvedenΘ v ºº 48 a₧ 51; nem∙₧e vÜak po₧adovat p°im∞°enΘ zadostiuΦin∞nφ, nßhradu Ükody a vydßnφ bezd∙vodnΘho obohacenφ.