ZPET Bohemia Patent

PATENTY 		ZPET na Hlavni stranku


  Pravni uprava vztahu z vytvoreni vynalezu a uplatneni patentu ma mimoradny vyznam jak pro ochranu osobnich a majetkovych prav puvodcu a majitelu patentu, tak pro hospodarsky a technicky rozvoj spolecnosti.

Soucasna platna pravni uprava vychazi ze ctyr hlavnich zasad:
  • Prvni zasada souvisi s trzne ekonomickym chovanim subjektu prav k vysledkum technicke tvurci cinnosti. Zakonodarce sice chape predmety prumysloveho vlastnictvi (a tudiz i patentovane vynalezy) jako nehmotne statky, zaroven je vsak vnima jako zbozi, s nimz nelze nadale volne nakladat a prenechavat je k bezplatnemu vyuzivani jinym subjektum. Drivejsi zakonna uprava se opirala o nevylucnou ochranu prav autoru vynalezu a umoznovala pouze omezeny vykon prav prostrednictvim autorskych osvedceni. Se silici ulohou trzne orientovane ekonomiky a odstranenim administrativne direktivniho zpusobu rizeni cele oblasti pravni ochrany dusevniho vlastnictvi, se predpoklada obchodovani s temito pravy v mezich danych zakonem, a to tak, jako s kterymkoliv jinym zbozim.
  • Druha ze zasad spociva na individualni volbe pri uplatneni vylucneho prava puvodce vynalezu a vyuzivajici smluvniho principu pri dispozici s predmetem vynalezu. Krome aktivni funkce ochrany k ni pristupuje tez funkce pasivni ochrany: jeji podstatou je, ze bez souhlasu majitele patentu nesmeji byt technicka reseni chranena patentem vyuzivana treti osobou. Povinnosti statu, organu statni spravy a soudu je - az na vyjimky stanovene zakonem - nezasahovat do vylucneho prava majitele patentu.
  • Treti zasada, v zakone a v praxi uplatnena zavedenim tzv. odlozeneho uplneho pruzkumu novosti predmetu vynalezu, predstavuje racionalizaci patentoveho rizeni omezenim administrativni narocnosti. Tento institut zaroven poskytuje prihlasovateli dostatek prostoru a casu k tomu, aby si v ramci obchodni a podnikatelske cinnosti overil uplatneni predmetu sveho vynalezu a aby naklady vynalozene na spravni poplatky nebyly zbytecnou investici.
  • Ctvrtou zasadou je harmonizace ceskeho patentoveho prava s pravem zemi s rozvinutou trzni ekonomikou. Jedna se zejmena o harmonizacni prace probihajici v ramci Svetove organizace dusevniho vlastnictvi. V teto souvislosti je nutne uvest dve mezinarodni smlouvy: za prve jde o PCT Smlouvu o patentove spolupraci, ktera pro nas stat vstoupila v platnost r. 1991 a od 1. 1. 1993 je soucasti naseho pravniho radu. V druhem pripade se jedna o EP Smlouvu o udelovani evropskych patentu. Pristup k teto Smlouve je predmetem intenzivnich priprav v souvislosti s pridruzenim naseho statu k Evropske unii.
Pro oblast patentoveho prava se u nas pred rokem 1991 pouzival vyraz "vynalezecke pravo ", nebot patentovy system byl u nas po roce 1951 prakticky potlacen a odsunut na vedlejsi kolej. Obnova se datuje az prijetim zakona c.527/90 Sb. O vynalezech, prumyslovych vzorech a zlepsovacich navrzich s ucinnosti od 1. 1. 1991.

Vynalezy jako vysledky technicke tvurci cinnosti, se deli na dve kategorie, a to na vynalezy tykajici se veci a na vynalezy tykajici se zpusobu.

  • Pod vynalezy veci je treba rozumet stroje, spotrebni zbozi, pristroje a naradi, dale i latky pevne, plynne a kapalne, ruzne roztoky, smesi, slitiny a pod. Krome toho se vynalezy veci dale rozdeluji na tri kategorie a to vyrobky, zarizeni a zapojeni.
  • Pokud jde o vynalezy tykajici se zpusobu, rozlisuji se postupy vyrobni, jejichz vysledkem je vyrobek (izolacni hmota, papirovy nabytek, plisnovy syr, nizkoalkoholicke pivo atd.) a dale vynalezy postupu pracovnich (elektricka mereni, monitorovani chodu zarizeni).

Oproti nekterym predchozim pravnim upravam u nas neni pojem vynalezu pravne definovan. Zakonem jsou vsak stanoveny hmotnepravni a procesnepravni predpoklady patentovatelnosti vynalezu, pricemz je potreba vzit v uvahu i negativni vymezeni patentovatelnych vynalezu.

Na vynalez muze byt udelen patent, pokud tento vynalez splnuje nasledujici hmotnepravni predpoklady stanovene zakonem:
  1. je novy, tj. neni soucasti stavu techniky v tuzemsku a v zahranici. Stavem techniky je vse, co bylo prede dnem, od nehoz prislusi prihlasovateli pravo prednosti, zverejneno kdekoliv ve svete, tj. jakekoliv informace zpristupnene neomezenemu okruhu osob. Tyto informace mohou byt obsazeny v tiskovinach (rozmnozeniny, patentove spisy, knihy, casopisy, noviny, vedeckovyzkumne zpravy a firemni literatura), jsou sireny ustnim podanim (prednaska), nebo jakymkoliv jinym zpusobem vnimatelnym lidskymi smysly (predvedenim, vyobrazenim, realnym vyhotovenim a zejmena predchozim vyuzivanim).
  2. je vysledkem vynalezecke cinnosti, k cemuz dochazi tehdy, jestlize vynalez pro odbornika nevyplyva zrejmym zpusobem ze stavu techniky. Jedna se o originalni tvurci reseni, ktere se z pohledu soucasne techniky jevi jako podstatne novum, pricemz vsak nemuze jit jen o prostou, byt novou, kombinaci znamych prvku.
  3. je prumyslove vyuzitelnytj., ze muze byt opakovane vyuzivan pri hospodarske cinnosti (vyroba, uvedeni do obehu, pouziti zpusobu nebo postupu, upotrebeni vyrobku).
  4. nesmi jit o vyluku z patentovatelnosti - patenty se absolutne neudeluji na:
    - vynalezy, ktere jsou v rozporu s obecnymi zajmy, zejmena se zasadami lidskosti a verejne moralky,
    - zpusoby prevence, diagnostiky chorob a leceni lidi a zvirat,
    - odrudy rostlin nebo plemena zvirat, biologicke postupy pestovani a slechteni odrud rostlin a plemen zvirat.

    Zakon primo stanovuje, co neni vynalezem:
    - objevy, vedecke teorie, matematicke metody
    - pouhe vnejsi upravy vyrobku
    - plany, pravidla a zpusoby vykonavani dusevni cinnosti
    - programy pocitacu
    - pouhe uvedeni informace
    5. Splnuje-li predmet prihlasky vynalezu stanovene hmotnepravni predpoklady, neni-li reseni vylouceno z ochrany a zaplati-li prihlasovatel prislusny spravni poplatek, udeli Urad prumysloveho vlastnictvi prihlasovateli patent a vyda mu prislusnou patentovou listinu. Obsah patentoveho prava je zakonem stanoven jako ucinek patentu, pusobici proti vsem cizim osobam, pricemz rozsah ochrany vynalezu je urcen patentovymi naroky. Pravo na patent ma puvodce vynalezu nebo jeho pravni nastupce.

    Zakon rozeznava i tzv. podnikovy vynalez, kdy puvodce vytvoril vynalez ke splneni ukolu z pracovniho nebo jineho obdobneho pomeru. V takovem pripade prechazi pravo na patent na zamestnavatele, neni-li ovsem smlouvou stanoveno jinak. Pravo na puvodcovstvi tim neni dotceno (dale viz kap. Podnikova prumyslova prava).

    Majitel patentu ma vylucne pravo vynalez vyuzivat, poskytnout souhlas k jeho vyuzivani jinym osobam (udeleni licence), nebo na ne patent prevest. Tyto ucinky patentu nenastavaji vsak jeho udelenim, ale az ode dne oznameni o udeleni patentu ve Vestniku Uradu prumysloveho vlastnictvi. Kdo bez souhlasu majitele vyuziva vynalez, porusuje jeho vylucna prava a s timto protipravnim jednanim jsou spojeny i nepriznive dusledky. Podle zakona se muze majitel domahat zejmena toho, aby ruseni prava bylo zakazano a nasledky poruseni byly odstraneny. Byla-li timto zasahem zpusobena skoda, ma poskozeny pravo na jeji nahradu. V tomto pripade se nahrazuje nejen vznikla skoda, ale i usly zisk.

    Vyuziti vynalezu je zakonem vyhrazeno opravnenemu subjektu, tedy majiteli patentu, kteremu prislusi vylucne pravo vynalez vyuzivat. Zakon vsak umoznuje, aby na zadost treti osoby byl tento patentovy monopol prolomen nucenou licenci, kterou udeluje Urad prumysloveho vlastnictvi. Jedna se zejmena o zneuziti patentoveho monopolu tim, ze majitel nevyuziva vynalez a pritom nechce dat souhlas jine osobe k vyuziti vynalezu.

    Podle zakona vynalez vyuziva ten, kdo pri sve hospodarske cinnosti vyrabi, uvadi do obehu nebo upotrebi vyrobek, ktery je predmetem vynalezu, nebo pri teto cinnosti pouziva postup, ktery je predmetem vynalezu. Je-li patent udelen na vyrobni postup, vztahuje se jeho ucinek rovnez na vyrobky, ktere byly timto postupem bezprostredne vyrobeny. Pokud se neprokaze opak, pokladaji se shodne vyrobky za ziskane (resp. vyrobene) chranenym postupem.

    Vyuzivanim vynalezu se pritom vzdy rozumi pouze vyuzivani pri hospodarske cinnosti. Nikoli tedy vyuzivani pro osobni nehospodarskou potrebu v ramci soukromi.

    Z uvedeneho vyplyva, ze vynalez lze vyuzivat nekolika zpusoby.

    • Za prve formou vyroby vyrobku, mezi nez patri nejen ty, ktere maji spotrebni charakter, ale i technologicka zarizeni, ktera vykonavaji urcitou funkci, materialove smesi a zapojeni, napr. hydraulicka ci elektricka.
    • Za druhe formou uvadeni vyrobku do obehu. Jedna se v podstate o obchodovani s vyrobkem.
    • Treti formou je jeho upotrebeni k ucelu, ke kteremu je urcen. Jde zejmena o pouzivani technologickych zarizeni ve vyrobnim procesu, kde dochazi k upotrebeni jeho funkce.
    • Ctvrtou formou vyuziti je pouziti postupu podle vynalezu, napr. technologicke postupy vyrobni, pracovni, zpusoby diagnostiky, mereni a pod.

    Jeden vynalez muze byt vyuzit nekolika zpusoby (tedy i nekolika vyuzivateli). Ke kazdemu vyuziti je nutny souhlas majitele patentu.

    Souhlas k vyuzivani vynalezu chraneneho patentem se poskytuje pisemnou smlouvou - licencni smlouva. Licencni smlouva nabyva ucinnosti vuci tretim osobam zapisem do patentoveho rejstriku. (dale kap. ... Licencni smlouvy).

    Stejna pravidla, pokud jde o smlouvu a zapis, plati i pro prevod patentu.
    Patent plati 20 let od podani prihlasky vynalezu - za predpokladu, ze jsou placeny udrzovaci poplatky. Patent zanika uplynutim doby jeho platnosti, nezaplacenim prislusnych spravnich udrzovacich poplatku ve stanovene lhute, nebo vzdanim se majitelem patentu. Dale patent zanika zrusenim, a to v pripade, ze Urad prumysloveho vlastnictvi dodatecne zjisti, ze nebyly splneny podminky stanovene zakonem pro jeho udeleni. Zruseni patentu ma zpetnou ucinnost ode dne pocatku jeho platnosti.

    Rizeni o udeleni patentu se zahajuje podanim prihlasky vynalezu u Uradu prumysloveho vlastnictvi. Datum podani prihlasky je rozhodne pro zalozeni priority - pravo prednosti.

    Urad podrobi prihlasku vynalezu predbeznemu pruzkumu, pri nemz zkouma obligatorni nalezitosti prihlasky. Jeho smyslem je predevsim odstraneni formalnich vad, jez brani zverejneni prihlasky a dale vylouceni z dalsiho rizeni tech prihlasek vynalezu, jejichz predmety jsou zjevne nepatentovatelne. V prubehu predbezneho pruzkumu se zkoumaji pouze ty podminky patentovatelnosti, ktere nevyzaduji srovnani predmetu prihlasky vynalezu se stavem techniky.

    Po uplynuti 18 mesicu od vzniku prava prednosti Urad prihlasku vynalezu zverejni, a to tak, ze ve Vestniku publikuje zakladni udaje o prihlasce a prihlaska je zpristupnena verejnosti k nahlednuti. Smyslem zverejneni je kontrola odborne verejnosti nad narokovanymi vylucnymi pravy. Prihlaska muze byt zverejnena i drive, pozada-li o to prihlasovatel. Po zverejneni prihlasky vynalezu muze kdokoli podat Uradu pripominky k patentovatelnosti jejiho predmetu.

    Na zadost prihlasovatele, ci jine osoby, popr. z moci uredni provede Urad uplny pruzkum, v nemz zjistuje, zda splnuje podminky stanovene zakonem pro udeleni patentu. Zadost o provedeni uplneho pruzkumu musi byt podana nejpozdeji do 36 mesicu od podani prihlasky vynalezu. Pruzkum prihlasky vynalezu se tedy deli na dve casti: na pruzkum predbezny a pruzkum uplny. Tyto casti mohou v pripade, ze prihlasovatel poda zadost o uplny pruzkum pri podani prihlasky vynalezu, splynout v jednu. Smyslem zavedeni uplneho pruzkumu je, aby casove i financne narocny uplny pruzkum byl provaden jen u tech prihlasek vynalezu, u nichz je realny predpoklad, ze se hospodarsky uplatni.

[ ZPET ] [ HLAVNI STRANKA ]