Predpisy o vynalezech, prumyslovych a uzitnych vzorech uzakonily nekolik ustanoveni o
tzv. podnikovych vynalezech, vzorech, vcetne zlepsovacich navrhu. Podle nich puvodce,
ktery nektera z techto prumyslovych prav vytvoril v pracovnim nebo obdobnem pomeru k
organizaci, je povinnen nabidnout je svemu zamestnavateli. Pravo na puvodcovstvi vsak
timto prechodem vlastnickeho prava na zamestnavatele neni dotceno. Puvodce musi byt
uveden na dokumentu o udeleni prislusneho prumysloveho prava.
Kazdy puvodce podnikoveho prumysloveho prava, na nez zamestnavatel uplatnil
majetkove pravo, ma vzdy narok na vyplaceni primerene odmeny od zamestnavatele.
Pravo na odmenu vznika pisemnym oznamenim zamestnavatele na nabidku puvodce, ze si
cini narok na vynalez, uzitny nebo prumyslovy vzor nebo zlepsovaci navrh. Kriteriem pro
vznik naroku na odmenu u podnikovych prumyslovych prav tedy neni udeleni patentu nebo
osvedceni o zapisu do rejstriku.
Nevyuzije-li zamestnavatel zakonem danou lhutu, prechazi pravo prihlasit nove reseni k
ochrane zpet na puvodce - zamestnance. Zamestnanec takto ziska legalni pravo prihlasit
reseni k prumyslove pravni ochrane sam na sebe, a to jako vlastnik techto prumyslovych
prav. Hlidani lhuty je u podnikovych prumyslovych prav pro zamestnavatele velmi dulezite,
protoze zmeskani lhuty nelze prominout.
Trochu odlisny je postup u podnikoveho prumysloveho vzoru. Zde musi zamestnavatel
po nabidce zamestnance do tri mesicu podat prihlasku prumysloveho vzoru (jde o modni
vzory, designy vyrobku apod.). Nepoda-li zamestnavatel v uvedene lhute prihlasku, prechazi
pravo zpet na puvodce. Ucini-li zamestnavatel v teto fazi chybu, bude ji moci napravit pouze
uzavrenim licencni smlouvy nebo smlouvy o prevodu prav z puvodce na zamestnavatele.
Pro vysi odmeny puvodce za podnikove prumyslove pravo jsou rozhodujici zejmena
tato kriteria:
- Technicky a hospodarsky vyznam prumysloveho prava, s nimz souvisi ekonomicky prinos
prokazatelny z informacni soustavy zamestnavatele at jiz primo, nebo ekonomickym
rozborem. V nekterych pripadech se hodnoti prinosy z vyroby, v jinych uzitek z udelenych
licenci apod., vse zavisi na konkretnich podminkach toho ktereho pripadu.
- Materialni a financni podil zamestnavatele na vytvoreni prumysloveho prava. Tento podil
nemuze byt nikdy nulovy.
- Rozsah pracovnich ukolu puvodce podle pracovni naplne nebo podle zadanych pracovnich
ukolu.
- Podil noveho reseni na vyrobku, zarizeni, vyrobni lince apod. Tento podil nelze
opominout, protoze do primerene odmeny nepatri prinosy z vlivu nesouvisejicich s novym
resenim.
Prijimani a odmenovani zlepsovacich navrhu je ciste vnitropodnikova zalezitost a ridi se
obvykle zlepsovatelskym statutem, ktery v podniku plati, neni ovsem povinnosti. U
zlepsovaciho navrhu jde v podstate o dohodnuty smluvni vztah mezi zamestnavatelem a
zamestnancem - puvodcem, a to v rozsahu zajmu podnikatele vyhodne vyuzit znamou
techniku prizpusobenou podnikovym podminkam.
Pod pojmem pracovni pomer, resp. pracovne pravni vztah je treba rozumet vztah
zalozeny pracovni smlouvou, dohodou o provedeni prace, dohodou o pracovni cinnosti,
smlouvou o dilo, smlouvou o vyzkumu a vyvoji a pod.
Pro zamestnance - puvodce je dulezite ustanoveni zakona v tom, ze pravo napr. na patent
prechazi na zamestnavatele tehdy, neni-li smlouvou stanoveno jinak. Pokud tedy
zamestnavatel schvalil v pracovni smlouve dolozku (z pohledu zamestnavatele nevyhodnou),
ze vsechna nova reseni, ktera zamestnanec vytvori v ramci pracovniho pomeru, si nebude
narokovat, pak zamestnanec si muze jednoznacne vsechna tato reseni prihlasovat sam jako
puvodce.
Pasaz zakona o zneni pracovni smlouvy je dulezita napriklad u designeru. Pokud si
designer vyhradi ve smlouve o provedeni dila, ze odevzda dilo podle zadanych parametru,
ale ze uplatnuje pravo pro sebe prihlasit reseni jako prumyslovy vzor, pak ziska smlouvou
pravo prihlasit si svuj design k ochrane. Zadavatel vsak bude mit pravo vyuzivat vysledek
objednane prace ve smyslu smlouvy za cenu v ni smluvenou (vhodne ve smlouve
jednoznacne upravit).
ZLEPSOVACI NAVRHY
Zlepsovaci navrhy nejsou institutem prumyslovych prav v pravem slova smyslu.
Nicmene patentovy zakon je ve trech ustanovenich alespon ramcove upravuje.
Za zlepsovaci navrh se pokladaji technicka, vyrobni nebo provozni zdokonaleni,
jakoz i reseni problemu bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci a zivotniho prostredi, s
nimiz ma zlepsovatel pravo nakladat.
Takove pravo vznikne pouze v pripade, ze predmet obsazeny ve zlepsovacim navrhu je
mimo sferu dusevniho vlastnictvi jineho. Tuto podminku zlepsovatel nesplnuje, pokud
nabizene reseni vytvori ke splneni pracovniho ukolu k zamestnavateli, za ktery je placen
mzdou. Pracovni ukol zamestnance vyplyva zejmena z popisu prace nebo pracovniho
prikazu. Takto vytvorena reseni se stavaji soucasti obchodniho majetku podniku
zamestnavatele. Zlepsovatel rovnez nemuze nakladat se skutecnostmi, ktere jsou predmetem
obchodniho tajemstvi, nemuze nakladat se stavajicim obchodnim majetkem zamestnavatele -
dosavadni vysledky vedeckotechnickych praci, prumyslove a jine dusevni vlastnictvi. Pravo
ze zlepsovaciho navrhu nevznikne rovnez v pripade, kdy tomu brani prava z patentu nebo
zapsaneho prumysloveho vzoru.
Zlepsovatel je povinnen nabidnout zlepsovaci navrh svemu zamestnavateli, jestlize se
zlepsovaci navrh tyka oboru prace nebo cinnosti zamestnavatele. Nabidkova povinnost
nevyplyva pouze z pracovniho, popripade clenskeho pomeru k zamestnavateli, ale i z
obdobneho pracovne pravniho vztahu, napr. z dohod konanych mimo pracovni pomer. Je-li
zlepsovaci navrh vysledkem prace nekolika zlepsovatelu, maji tuto povinnost vsichni.
Obor prace nebo cinnosti zamestnavatele neni shodny s predmetem cinnosti zapsanym v
obchodnim rejstriku. Jde o pojem sirsi, zahrnujici veskere cinnosti zamestnavatele souvisejici
s podnikanim. Pokud se zlepsovaci navrh netyka oboru prace nebo cinnosti zamestnavatele,
muze zlepsovatel se svym resenim volne nakladat.
Pravo vyuzivat zlepsovaci navrh vznika uzavrenim smlouvy mezi zamestnavatelem a
zlepsovatelem o prijeti nabidky zlepsovaciho navrhu a odmene za nej. Toto ustanoveni se
vztahuje nejen na zamestnavatele, ale i na dalsi podnikatele. Vyuziti zlepsovaciho navrhu
bez uzavreni smlouvy se zlepsovatelem je vyuzitim bez pravniho duvodu a zlepsovatel se
muze domahat ochrany z porusovani prav.
Zlepsovatel ma pravo bez omezeni nakladat se zlepsovacim navrhem, jestlize s nim
zamestnavatel ve lhute dvou mesicu od nabidky zlepsovaciho navrhu neuzavrel smlouvu.
Lhuta pro uzavreni smlouvy ma povahu lhuty propadne pouze pro nakladani s navrhem vuci
jinemu. I po jejim uplynuti vsak lze uzavrit smlouvu se zlepsovatelem.
KNOW - HOW
Specialni ochrana know-how nebyla v minulosti v nasem pravnim radu zakotvena. Touto
problematikou se zabyva obchodni zakonik (ยบ17), ktery vymezuje pojem obchodniho
tajemstvi jako veskere skutecnosti obchodni, vyrobni ci technicke povahy souvisejici s
podnikem, ktere maji skutecnou nebo alespon potencialni materialni ci nematerialni hodnotu,
nejsou v prislusnych obchodnich kruzich bezne dostupne, maji byt podle vule podnikatele
utajeny a podnikatel odpovidajicim zpusobem jejich utajeni zajistuje. Know-how tvori v
nasich podminkach nezbytne soucast obchodniho tajemstvi a lze jej charakterizovat jako
souhrn organizacnich, ridicich, ekonomickych, podnikatelskych a technickych znalosti a
zkusenosti.
Za know-how v pravnim slova smyslu nelze povazovat vynalezy, ktere jsou predmetem
specialni ochrany podle patentoveho zakona. To vsak plati pouze o vynalezech chranenych
patenty. Podnik nebo puvodce ma moznost vynalez k ochrane neprihlasit, ale utajovat jej.
Takto nepatentovany (nebo i nepatentovatelny) vynalez lze nepochybne povazovat za
know-how. Ochrana vynalezu patentem je samozrejme ucinnejsi, nez ochrana
nepatentovaneho vynalezu jeho utajenim. Na rozdil od majitele patentu nema majitel know-
how moznost zakazat dispozici s timto resenim. Nahrada ve vztahu k tomu, kdo toto reseni
vyzradil, nikdy nevynahradi zpusobenou ujmu.
Pokud jde o vztah know-how k uzitnym a prumyslovym vzorum, je situace obdobna jako
u vynalezu.
U zlepsovacich navrhu lze konstatovat, ze v podstate kazdy zlepsovaci navrh je urcitym
typem know-how.
Know-how lze poskytovat tretim stranam na smluvnim zaklade a to obvykle licencni
smlouvou. Klasicka licencni smlouva, jejimz predmetem je pouze poskytnuti know-how,
nebyva prilis casta. Castejsi jsou pripady, kdy predmetem licencni smlouvy je poskytnuti
prava z vynalezu nebo uzitneho ci prumysloveho vzoru a know-how tvori nedilnou soucast
takto poskytnuteho prava.