Účtování škod a pojistných událostí ve firmě

Ing.Jiří Ficbauer,CSc.


Klíčová témata článku:

Uvedený článek se zabývá způsoby účtování škod a pojistných událostí ve firmě včetně základního výkladu těchto pojmů. Významem článku je tedy snaha o vyjádření všech těch náležitostí, které by měly být samozřejmostí před zahájením účtování uvedených skutečností ve firmě. V úvodu je vhodné upozornit na to, že článek neřeší účtování pojistných výdajů souvisejících s různými formami pojištění upravenými platnou legislativou, např. životním pojištěním, sociálním zabezpečením a zdravotním pojištěním, penzijním připojištěním a pod. Kromě toho účtování nezahrnuje již známé postupy zaúčtování DPH.


Právní výklad pojmu škoda a pojistná událost ve firmě

Obchodní zákoník stanoví, že škodou na věci je ztráta, zničení, poškození či znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo. Přitom rozeznává škodu, jíž mohl dlužník zabránit a škody vzniklé zásahem vyšší moci. Škodu způsobí rovněž ten, kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, ledaže prokáže, že porušení této povinnosti bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Obchodní zákoník pak v následných paragrafech 374 - 386, 455n, 461/1, 483, 493 a 542 řeší otázky odpovědnosti za škodu, rozsah a způsob náhrady, vyloučení náhrady škody, oznamovací povinnost a řadu dalších otázek se vznikem škody a jejím řešením souvisejících. Občanský zákoník v platném znění řeší legislativu škod, jejich vzniku, řešení, odpovědnosti za ně, otázky bezdůvodného obohacení a předcházení škodám ve své šesté části, paragraf 415 - 459 včetně. Pojistnou událostí je taková skutečnost, kdy došlo ke škodě jakéhokoli druhu na který je sjednáno pojistné plnění. Přitom v důsledku škody pojištěný uplatňuje na pojišťovně pojistné plnění a pojišťovna zahájí v této věci řízení.


Druhy škod a pojistných událostí a jejich účtování

Podle příčin vzniku je možné druhy škod rozdělit takto:

V tomto případě se jedná o škody nezaviněné, které nemohl poškozený objektivně odvrátit ani předvídat. Jedná se zejména o přírodní katastrofy, jako např. povodně, vichřice, zemětřesení, sesuvy půdy, skalní zřícení, zřícení lavin, krupobití, záplavy, blesky a dále také o nezaviněné požáry a výbuchy. Zákon o daních z příjmů v paragrafu 24, ods. 2, písm. l jednoznačně stanoví, že nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou škody vzniklé v důsledku živelních pohrom. Je logické, že příčina a výše škody musí být doložena soudně - znaleckým posudkem znalce z příslušného oboru, resp. posudkem pojišťovny. V uvedených případech mohou škody vzniknout zejména na těchto složkách majetku:

V této souvislosti je důležité určení rozsahu škody a způsob naložení s majetkem, který byl poškozen. Může vzniknout několik případů a sice:

Způsoby účtování k datu uzavírání účetních knih potom vychází z výše uvedených modelových situací.

Účtování v případě neznalosti výše škody v hodnotovém vyjádření a nemožnosti rozhodnout o způsobu naložení s majetkem na kterém škoda vznikla

V tomto případě bude účetní jednotka odhadovat výši škody účtováním o účetní opravné položce takto:

Výše opravné položky je v takovém případě dána účetní zůstatkovou cenou majetku k datu účtování o opravné položce, dále cenou pořízení cenných papírů a nakoupených zásob a v neposlední řadě úrovní vlastních nákladů v případě zásob vytvořených vlastní činností.

Účtování v případě znalosti výše škody v hodnotovém vyjádření a zároveň nemožnosti rozhodnout o způsobu naložení s majetkem

Účtování je prakticky shodné s výše popsanými případy.

Účtování v případě znalosti výše škody v hodnotovém vyjádření a rozhodnutí uvést majetek opravou do původního stavu

V takovém případě se v podvojném účetnictví náklady na opravu zaúčtují podle toho, jakým způsobem je oprava zajištěna. V případě provedení opravy vlastními silami se účtují jednotlivé nákladové položky běžným způsobem, např. spotřeba materiálu na stranu MD účtu 501 a D účtu 112, mzdy na stranu MD účtu 521 a D účtu 331 a pod. Pouze v případě zajištění technického zhodnocení, resp. modernizace majetku bude následně účtováno o aktivaci např. hmotného investičního majetku ve výši vlastních nákladů na stranu MD účtu 042 a na stranu D účtu 624.
U jednoduchého účetnictví se výdaje zaúčtují jako výdaje ovlivňující základ daně z příjmů.

Účtování v případě znalosti škody v hodnotovém vyjádření a rozhodnutí majetek vyřadit prodejem

Při uplatnění tohoto postupu se v podvojném účetnictví účtuje v jednotlivých případech takto:

Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů je pak daňová zůstatková cena prodaného majetku. To znamená, že účetní jednotka musí korigovat rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou a to u každé prodané položky majetku samostatně.
U jednoduchého účetnictví je zůstatková, resp. pořizovací cena majetku (viz výše) výdajem ovlivňujícím základ daně z příjmů a příjem z prodeje pak příjmem ovlivňujícím základ daně z příjmů.

Účtování v případě znalosti škody v hodnotovém vyjádření a rozhodnutí vyřadit majetek likvidací

Postup účtování je v podvojném účetnictví následující:

Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů je pak daňová zůstatková cena majetku vyřazeného likvidací. To znamená, že účetní jednotka musí korigovat rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou a to u každé položky vyřazeného majetku samostatně.
V jednoduchém účetnictví je postup shodný s předchozím případem.

Škody způsobené neznámým pachatelem

V daném případě se jedná o škody zaviněné, kdy viník (pachatel) škody je neznámý. K tomu, aby výše škody mohla být uplatněna nejen jako náklad účetní, ale i daňově uznatelný je nutné neznámost pachatele osvědčit potvrzením Policie ČR. Případy účtování jsou shodné tak, jak jsou výše popsány . Proto je nutné v tomto případě blíže popsat účtování u finančního majetku.
V případě cenných papírů se účtuje takto:

V případě škody na finanční hotovosti a ceninách se účtuje na stranu MD účtu 582 a na stranu D účtu 211, resp. 213.
V jednoduchém účetnictví se takto vzniklá škoda zaúčtuje jako výdaj ovlivňující základ daně z příjmů.

Škody vzniklé jednáním z nedbalosti a způsobené úmyslně

Také v tomto případě mohou být příčiny vzniku škod shodné s výše popsanými případy. Rovněž tak je shodné účtování, pouze s tím rozdílem, že je nutné zaúčtovat pohledávku za náhradou škody na odpovědném ( - ých) pracovníku ( -cích), resp. viníku ( - cích) škody. Potom platí, že předpis náhrady škody se účtuje na stranu MD účtu 335 v případě vlastních zaměstnanců a na stranu MD účtu 378 v případě ostatních viníků, resp. v případě pohledávky za pojišťovnou, a na stranu D např. účtu 07, 08, 041, 112, 211 a pod. Zůstatková cena majetku zúčtovaná v těchto případech do nákladů a snížená o předepsané náhrady škod není daňově uznatelná. To samé platí v jednoduchém účetnictví, kdy se výše škody zaúčtuje jako výdaj neovlivňující základ daně z příjmů.

Účtování výnosů z pojistných událostí

V případě vzniku škod na pojištěném majetku je nutné vznik pojistné události nahlásit předepsaným způsobem pojišťovně, ve které je daný majetek pojištěn. V zásadě pak mohou vzniknout dva způsoby účtování výnosů z pojištění a sice:

V prvém případě se účtuje o předpokladu výnosu prostřednictvím dohadného účtu aktivního, t.j. na stranu MD účtu 388 a na stranu D účtu 648, resp. 668 a v následujícím účetním období pak na stranu MD účtu 315, resp. 378 a na stranu D účtu 388. V druhém případě se pak účtuje přímo na stranu MD účtu 315, resp. 378 a na stranu D účtu 648 a 668. V jednoduchém účetnictví se pak příjem zaúčtuje jako příjem ovlivňující základ daně z příjmů. Časté chyby při účtování těchto účetních případů

K nejvíce frekventovaným chybám patří: ? neúčtování o opravných položkách v případech, kdy sice není známa celková hodnota snížení ocenění majetku, ale je již známa skutečnost, že takové snížení bude realitou;
? chybná evidence rozdílu mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou prodaného nebo likvidovaného majetku;
? chybné provádění korekce rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou prodaného nebo vyřazeného majetku, někdy i neprovedení této korekce vůbec;
? nepředepisování náhrad škod odpovědným osobám;
? chybné účtování o vyřazování majetku;
? neúčtování o dohadné položce aktivní z titulu předpokladu náhrad škod.

Uvedené chyby souvisí ve většině případů s nižší znalostí účetních a daňových předpisů. Proto si autor práce dovoluje trvale poukazovat na nutnost permanentního vzdělávání.

Nakladatelství Verlag Dashoefer s.r.o.,

Na Příkopě 18

111 35 Praha 1

nebo faxem na čísle 02 / 24 197 555

15.7.1998  Verlag Dashoefer

Copyright © 1997 Macron Software