Jak jste si jistě všimli, je tu podzim. Jeho hezčí část už je pryč, záplava zlatavé a rudé barvy se proměnila v hromady tlecího čehosi neurčité barvy. Dny zešedly, všude vládne mrazivá mlha a pod její rouškou se do ulic a do našich duší vkrádají stíny. Dokážete si představit lepší čas pro čtení než je tento? Já tedy ne. V teple domova se můžete vydat kamkoliv chcete – do minulosti, do vesmíru, do lesa mezi elfy a na spoustu jiných míst. Někdo dá přednost klasice, někdo tzv. brakové literatuře a někdo se ponoří do naučných knih a encyklopedií. Pak jsou ještě tací, kteří budou chmurná podzimní odpoledne a dlouhé zimní večery trávit nad skripty. Mne to také brzy čeká, ale už dlouho jsem neměla na čtení čas a začínám mít absťák. Zašla jsem tedy do knihovny a tam na mě z poloprázdných polic doslova řvala kniha s názvem Ctulhu 2000 - sbírka povídek inspirovaných H.P. Lovecraftem. Okamžitě jsem po ní skočila a hrdě si ji odnesla domů. Těm, kteří mýtus Ctulhu znají, se může zdát, že jsem zvolila trochu netradičně, ba dokonce nevhodně. Místo pozitivně laděných příběhů s happyendy jsem sáhla po tajemných fantaskních příbězích ověnčených děsem přicházejícím z dob dávno minulých a ze vzdálených koutů vesmíru. Takové příběhy skvěle doplňující tyto pochmurné dny, nemyslíte? Doufám jen, že se díky této knize nestanu obětí podzimní melancholie a neskočím někde v řece nebo pod vlakovou soupravou metra...

1. Nejspíše Proměna od Franze Kafky. Zvláště když mě Zběsilost v srdci (podle níž byl natočen stejnojmenný film Davidem Lynchem) od Barryho Gifforda až tolik nenadchla.

2. Horrory jsou fajnová záležitost. Bohužel, velká řada filmových horrorů je naprosto bez bání, očekávání, děsu i napětí. Co je to pak za správný horror? Jako hororový film se mi ale kdysi velmi líbil první díl Záhady Blair Witch. Jednoduché, rozhodně ne bez chyb, ale silně sugestivní a velmi nápadité co se divákovi představivosti týče. Zvláštní pocity spojené i se strachem mám však i u Lynchových děl, jmenovitě třeba u Mulholland Drive a určitých záběrů (ač se zdaleka nejedná o žádný horror). I při poslechu stejnojmenného soundtracku se vždy u určitých pasážích objevuje u mne strach. Těžko říci, z čeho vlastně. A co se hororových knih týče? Zatím jsem si nenašel svého favorita. Jsem zvědav, jest-li se jím pro mne stane H.P. Lovecraft nebo E.A. Poe, na jejichž tvorbu se chystám.

1. Městečko Vineland bylo naprosto výborné a nyní jsem zabořil svůj ostříží zrak do písku planety Arrakis, takže doufám, že další kniha ze ságy Duna bude mou příští knihou měsíce.

2. Kdysi dávno jsem přečetl několik knih tohoto žánru, bohužel mne žádná nějak více neoslovila. V poslední době se většinou u spousty horrových filmů spíše usmívám. Jisto jistě by se ale našel nějaký horror, který by se trefil do mého gusta, ale bohužel si na žádný v tuto chvíli nevzpomenu...

1. Hodina mrtvých očí - Harry Thurk.

2. Mám je rád, rád se u nich bojím, ovšem jen u těch dle mého názoru povedených... ve filmovém světě k nim počítám Kruh nebo z poslední doby 3:15 zemřeš... z knižních hororů nevím... kdysi jsem četl docela zdařilý horor Zabiják od Shauna Hutsona.

1. E.A. Poe – sbírka povídek nazvaná Černý kocour.

2. Nejvíc si cením horrorů Hellraiser: Inferno a Hellraiser: Vyslanec pekla. V knižní podobě to bude asi Jáma a kyvadlo.

1. Umberto Eco: Foucoultovo kyvadlo.

2. Velmi, i když číst je většinou nemusím, velmi dobrá byla Misery od Stephena Kinga a ve filmu se mi také velmi líbilo The Shining od Kubricka.

1. Vteřiny duše. Je to soubor starších secesních povídek různých autorů té doby. Taková dnes hodně zapadlá kniha. Donesl mi jí jeden kamarád s tím, že se mi bude líbit a měl pravdu. V povídkách nejde skoro vůbec o děj ale o různé pocity a obrazy. Je podivuhodné, co všechno dokázali staří spisovatelé vytvořit bez drog a podobných berliček. Každému se asi líbit nebude, hlavně kvůli archaické češtině, ale snílky jako já hrozně moc okouzluje.

2. Horrory ne. Těm se radši vyhýbám. Jednou mě kamarádi přemluvili na Vetřelce a hrozně jsem se u toho bála. Nevím, ale myslím že bez toho v životě vydržím.

1. Pro mne osobně je kniha měsíce Yendi od Stevena Brusta. Je to trochu netradiční fantasy, netradiční v tom, že hlavní hrdina není žádný sličný elfí válečník, ale nájemný vrah, který „spravuje“ určité území. Kniha už je sice několik roků stará, ale mě se do rukou dostala (bohužel) až teď.

2. Horrory zbožňuju. Nejlepší jaký jsem kdy přečetla, byl Řbitov zviřátek od Kinga. Skutečně dokonalá kniha! Nejlepší horror, co jsem kdy viděla, byla Záhada Blair Witch. U toho se člověk opravdu bál a jít potom večer do sklepa bylo opravdu nemyslitelné. V kině a televizi je spousta „hororů“, většinou sice začínají slibně, ale pak jsou spíše k smíchu. Těží z tzv. lekacích scén a ty jsou podle mého o ničem, jsou předvídatelné a tudíž se minou účinkem.