Takové normální americké městečko. Na začátek se jeví jako normální, až na jednu osobu. Osobu Zoyda. Možná blázna, transvestitu, přestárlého hipísáka, milujícího otce anebo prostě jen vychytralého člověka, fingujícího svou vyšinutost. Možná také člověka, jenž je zamotán ve všem a v ničem. Možná figuruje v národním boji proti drogám, v revoluci, komunismu, ale i v manželském svazku s levičáckou filmařkou.

Při čtení této knihy se dozajista vyplatí trpělivost a řádné vnímání čtených slov. Styl psaní je totiž dosti neúprosný a svou formou rozsekaný časovými prostřihy, vsuvkami ve vsuvkách v jedné z dalších vsuvek. Při neopatrném, rychlém čtení, by jste také mohli za chvíli ztratit nit. Nit s příběhem, nit s přítomností, nit s událostmi popisovanými v knize z několika úhlů a několika vysvětlení. Městečko Vineland pojednává o osobách a jejich jednom neuvěřitelně dlouhém tripu z dob květinové generace, který se v jejich případě jmenuje život. To že se Zoyd dokáže namočit do všeho a ještě má tak neuvěřitelnou smůlu, že se dostal ze všech svých životních peripetií až sem do městečka Vineland, uprostřed vojenských manévrů, kde se v pravidelném cyklu těší televizní diváci i místní na další kousky tohoto týpka, není jen tak náhodou. Takového člověka, s tak bohatou minulostí a štěstím na hrozné individua, které  jeho životem prolétají jako kouřové oblázky z dob jeho rušného hudebního mládí, pozorujeme na každém kroku jeho šíleného psychedelického života. Vše se ovšem mění, doba jde nelítostně dál, prostředí ve kterém hlavní hrdinové žijí se přetváří a jejich osudy se musí během let zákonitě měnit. A i Zoyd je sice stále velmi výstředním člověkem, ovšem jistý radikalismus vyprchal, jeho styky se omezily na známé z baru či z jeho příležitostných prací. Ovšem kniha líčí i osudy dvou žen. Dvou přítelkyň na život a na smrt. Jediné, co je rozděluje, je postava federálního prokurátora Brocka Vonda. Pro jednu úhlavní nepřítel, pro druhou milenec, ke smůle Zoyda je zároveň i jeho manželkou.

Kdepak, tato kniha je složitější, vsuvky jsou naplněny dalšími vsuvkami, příběh se proplétá do jiného příběhu, přítomnost se slévá s minulostí a vše to je tak šíleně ujeté, že nevíte chvílemi která bije. Působí to skutečně jako pravý drogový úlet. Je to výborné, ale sami vlastně nevíte čím a z čeho se to skládá, stále ale chcete víc. Vězte, že se jedná o osudy hlavních hrdinů, kteří dokáží jednu kapitolu vyprávět o svých rodičích, o válce, revoluci, komunismu, československých rozetách, čímž vzniká spletenec osudů lidí na okraji politického spektra. Chvílemi se ocitáme v Americe v bouřlivých letech meziválečných, chvílemi v Japonsku po II.světové válce, poté zase v 70. letech někde v Kalifornii a všechno je to tak komické, groteskní, že nevíte jestli se osudům máte smát nebo naříkat. Zkuste míchat dohromady květinovou generaci, yakuzu, americkou bezpečnost, nindži, Harleyův řád, pánský motorkářský spolek, jenž je kvůli daním veden jako řád jeptišek a transexuála proskakujícího výlohami…

Sledujeme osudy jedné divné skupinky lidí, kde se vše točí kolem Prérie, její matky Frenesi a otce Zoyda a skládanky, kterou si o nich jejich dospívající dcera vytváří. Kolem nich se netočí lecjaký živočišný neřád, ale rovnou mafie, FBI, DEA a další policejní složky až po sesterstvo nindžích bojovnic, které neumějí vařit či přepadové komanda z protitelevizní léčebny, až po zuby ozbrojenou americkou armádu. Skutečně některé kapitoly jsou k popukání, ale dohromady je to obraz směšný, brutálně černobílý a až neuvěřitelně uvěřitelný. Cožpak jste viděli přestřelky mezi gangy kabelových techniků? Ovšem může to být také nadnesený obraz na reálné způsoby, které společnosti kabelových společností používají, aby získaly obyčejného zákazníka. Skutečně nadnesené, ale i opravdové postřehy televizí ovládaného národa. Když se líčí vzletné myšlenky revolucionářů a dochází se k jádru, proč se lidé stali revolucionáři a jaká byla skutečná realita, docházíme k ohromným komplotům, kde jsou skoro všichni stejně agenty a udavači. Ovšem vždyť kniha vychází z motta drogy, sex a rokenrol; tak čekejme všechno.

Naše postavy nám vyprávějí své příběhy ze svých anarchistických mladých let. Z dob, kdy se bouřily univerzity a zakládaly se spolky jako PDP- policajti do plynu a podobně. Stejně tak se dozvíme jak se studenti rozhodli odtrhnout Kalifornii od USA a nemohli ji pojmenovat jinak než Lidová republika rokenrolu. V knize se neustále parodují hnutí 60. a 70. let, nadává se na policii, režim prezidenta Nixona a pronášejí se hlášky jako „Nemluvit a nic neudělat je mocná síla“. Jindy se ale ve vypravování zračí mladická odhodlanost  a heslovitost  jako 4. internacionála, rovnost pro všechny či válka ve Vietnamu. A to vše ve vypravování, jež je skoro až paranoidní a jeho literární styl je tomu jedině nakloněn. Autor si pohrává se skutečností, ale deformuje ji v sérii spiknutí, paranoií, hysterie, drog a peněz. V Americe se zřizují tábory k převýchově revolucionářů na donašeče, hudební průmysl je plný drog a nahrávacích společností jako Studio mouchy snězte si mě, Amerika je prašivej vojenskej stát, zfetovaný Hollywood ohrožuje svým rychlým splachováním drog při raziích tlak vody, všechno je v úpadku a všude seženete pirátský nahrávky mormonských dětí. Celé umění je naprosto otupělé a nikoho z ničeho nevytrhne, Amerika možná napadne Nikaraguu a tohle a další jsou jen nepatrná zrníčka událostí, které se odehrávají na okraj našeho hlavního příběhu.

Ovšem, jak už to tak bývá, naše skupinka lidí, kteří vlastně většinu času vypravují jak to tenkrát bylo, nemá ani kolikrát potuchy pro to, co udělali v minulosti. Oni anarchisté a vyvrhelové tajně spolupracují s FBI  či dokonce pro vládu pracují. A tak všechno to jejich odhodlání zlepšit svět končí například s agentem FBI v posteli. Tyto příběhy se pomalu prolínají knihou a vytvářejí obrázek, který je tak nadnesený na slavné hnutí 60. a 70. let, že nevíte, zda bylo něco z toho skutečně i možné. Stejně tak je na tom Prérie, tedy dcera Zoyda, hipísáka, muzikanta a Frenesi, anarchistické filmařky, která pracuje tajně pro vládu a je placena státem. Do tohoto kruhu ještě patří DL, nindží vražedkyně, jež skoro zabije nevinného Takešiho a je tedy k němu připoutána nějakým asijským závazkem na celý život. Sama dokáže ovšem proniknout do hlídané vojenské základny a hypnotizovat strážné, či být naprosto neviditelná. Společně s Takešim pak žijí mezi Tanatoidy, lidmi, kteří jsou mrtví a spousta dalších šíleností, které v této recenzi musí vyznívat docela pomateně. Co naplat: tato kniha na čtyř stech stránkách líčí právě tak život. Když to tak vezmu, v této knize je vše nelegální. Možná by se slušelo od autora krátké info, že i čtení této knihy může být nelegální. V knize najdeme totiž nejenom nelegální hnutí, postupy policie a státních úřadů, ale i nelegální víno, zákusky a samozřejmě i Zoydovy nelegální pěstitele trávy v Kalifornii. U těch se zastavím, protože tyto políčka jsou pečlivě monitorována letadýlky studentských protidrogových aktivistů a vojenskými piloty v důchodu. A hlavou této organizace je bývalý fašistický důstojník Luftwaffe, nyní vzorný Američan. Vidíte; v knize jen nepatrná větička mimo jiné, a jaké ohromné možnosti zábavy a úvah nám nabízí. A když se blížeji seznámíme s městečkem Holytail, které se nějak stále nevymotalo z konopného oparu 60. let, zjistíme, že zde sídlí největší komunita pěstitelů trávy, jejichž děti vychovávají papoušci. Spousta věcí je zde věnována i postavám významných amerických agentů. Například atentátník Fidela Castra, který ukryl bombu do doutníku, u nějž Castro ukousl opačný konec a překousl tedy zápalnou šňůru. Jinak si kniha nevybíravě dobírá vlády Nixona a Reagana neustále. Hlavní osa příběhu je zasazena do roku 1984, ale vypravováním se stále přenášíme do minulosti.

Autor skutečně líčí vzletné ideály, zkorumpovanost vlády, ale i naivnost a naprostou pitomost mladých revolucionářů. Nakonec tedy příběh o mladé generaci a o dvou ženách je zde vylíčen ze všech možných pohledů a nám se dostává do rukou spletitá skládanka lží, nesmyslů a zrad. Závěrem se sluší ještě dodat, že tento román je opravdu těžší číst a celá forma je dosti komplikovaná. Anglický originál je psán zvláštním stylem, takže mohu jen pochválit český překlad.

autor - cYBERF@Ce

V této knize je toho tolik, že pokud se vnoříte přes onen literární styl zcela do příběhu,  ocitnete se v naprosto odlišném světě a nikdy už nebude nikomu věřit.

.

INFO

Originální název - Vineland, Rok 1. vydání - 1990

Autor - Thomas Pynchon, Překlad - Barbora Puchalská, Nakladatelství - Argo (1997)