|
Medeski, Martin & Wood End of the World Party (Just in Case)
John Medeski, Billy Martin a Chris Wood nßs do novΘho roku vφtajφ dalÜφm studiov²m albem s tak trochu jin²m zvukem, n∞kolika mßlo hosty a zvlßÜtnφm nßzvem. Bude tento rok skuteΦn∞ poslednφ?
KonΦφm poplaÜnΘ zprßvy, od apokalypsy mßme pravd∞podobn∞ jeÜt∞ n∞jak² ten rok pokoj, to jen tato deska nese nßzev End of the World Pary (Just in Case). Na experimenty a novßtorskΘ postupy jsme si od MMW ji₧ zvykli, ale... Na scΘnu toti₧ p°ichßzφ avizovan² host, producent John King z Dust Brothers, znßm² p°edevÜφm svou spoluprßcφ s Beastie Boys. Zaho∩me tedy vÜechny p°edsudky a poslechn∞me si, jak² je v²sledek. Shodneme se na tom, ₧e deska znφ vφce energiΦt∞ji, je rozhodn∞ rychlejÜφ, ale je z nφ cφtit mnohem mΘn∞ jazzu, ne₧ z p°edchozφ tvorby MMW. Pokud jsme se kdysi p°i poslechu t∞Üili z n∞kolika (klidn∞ i v polovin∞ skladeb) hlubok²ch, loudajφcφch se melodiφ, tak nynφ zamßΦkneme slzu v oku maximßln∞ ve dvou p°φpadech. Na zvuku je znßt, jak se z d°φve dominantnφ basy p°esouvßme k vysok²m t≤n∙m elektrickΘ kytary. Taky plechovΘ nßstroje byly znaΦn∞ omezeny. Jestli jsem jich na p°edchozφm Uninvisible napoΦφtal osm, poΦφnaje n∞kolika typy saxofon∙, p°es trupety, tromb≤ny a trubky, klarinety konΦe, tak zde si stejnΘ nßstroje, ovÜem pouze dva (trumpetu Steva Bernsteina a saxofon Briggana Krausse), sice takΘ poslechneme, avÜak spoleΦn∞ v jednom jedinΘm tracku. Ani byste nev∞°ili, ₧e jsem u₧ vyjma Marca Ribota (kytara) vyjmenoval vÜechny hosty, kte°φ se na albu spolupodφleli. To je taky oproti ji₧ zmi≥ovanΘmu Uninvisible takΘ n∞kolikanßsobn∞ menÜφ poΦet.
Krom∞ toho, ₧e End of the World Party znφ  syntetiΦt∞ji, musφm na druhou stranu podtrhnout jeho zvukovou Φistotu. To, ₧e se p°φjemn∞ poslouchß je takΘ d∙sledkem toho, jak budφ dojem celistvosti, nevytrhuje nßs z nßlady nepoveden²mi skladbami nebo naopak hitovkami. Pou₧il-li John King v²razn∞ v∞tÜφ mno₧stvφ elektroniky, nebßl se naopak sßhnout ani po bigbeatu. Velice mu poslou₧ila Ribotova kytara, jφ₧ je deska sluÜn∞ zapln∞na a dokonce ji i s≤lem finiÜuje. Je to Φistß a kompaktnφ deska, dle mΘho jen krapet slabÜφ ne₧ Uninvisible, p°esto modernφ, tak jak Medeski, Martin & Wood v₧dycky byli.
vik
Blue Note, 2004
|
