<p id='prepend'>V souΦasnosti lze broadband p°ipojenφ realizovat p∞ti r∙zn²mi zp∙soby: pou₧itφm pokroΦil²ch kabelov²ch technologiφ, digitßlnφch ·Φastnick²ch p°φpojek (XDSL) telefonnφ sφt∞, radiovΘho p°enosu, satelitnφho systΘmu a elektrickΘho vedenφ, dostupnΘho v ka₧dΘ domßcnosti. NejjednoduÜÜφ cestou k vysokorychlostnφmu internetu je bezesporu kabel. Ne vÜechny zem∞ jsou ovÜem protkßny rychl²mi drßty jako SpojenΘ stßty, N∞mecko, Nizozemφ nebo dokonce maliΦkß Belgie. Zajφmavou alternativou se tedy logicky staly Digital Subscriber Line (XDSL) technologie, kterΘ b∞₧φ na digitßlnφch telefonnφch linkßch.</p>
<h3>Trochu historie</h3>
<p>Broadband (Üirokopßsmov² p°enos) lze obecn∞ definovat jako systΘm, kter² je urΦen k vysokorychlostnφ transmisi obrovsk²ch objem∙ elektronick²ch dat. N∞kterΘ technologie, jako nap°φklad optickΘ vlßkno, jsou znßmΘ u₧ padesßt let, ale byly desetiletφ opomφjeny kv∙li finanΦnφm, technick²m nebo regulaΦnφm omezenφm. Znovu je objevil a₧ prudk² rozvoj internetu v druhΘ polovin∞ devadesßt²ch let, doprovßzen² po₧adavkem na zrychlenφ toku dat, hlasu a obrazu. Na tuto situaci reagovali kabelovφ a telekomunikaΦnφ operßto°i, kte°φ zaΦali v rßmci mo₧nostφ nahrazovat klasickΘ rozvody optick²mi. Telco segment zaΦal souΦasn∞ experimentovat na poli zv²Üenφ p°enosovΘ kapacity standardnφch telefonnφch linek.</p>
<h3>XDSL</h3>
<p>V domßcnostech se nejΦast∞ji vyu₧φvß asymetrickß DSL (ADSL). V rßmci honu na novΘ p°edplatitele ADSL mezi domßcφmi i firemnφmi zßkaznφky telecomy p°edstavily novΘ do-it-yourself nebo self-install balφΦky, s jejich₧ pomocφ lze ÜirokopßsmovΘ p°ipojenφ realizovat bez pomoci servisnφho technika. British Telecom podporuje tuto "urob si sßm" strategii u₧ vφce ne₧ rok. Podobn²m zp∙sobem tlaΦφ broadband do domßcnostφ a podnik∙ nejv∞tÜφ belgick² operßtor Belgacom. Zavßd∞nφ technologiφ XDSL je nynφ nastartovßno v celΘm rozvinutΘm sv∞t∞ a zasahuje i dalÜφ stßty, nap°φklad ╚φnu a Indii. Podle p°ehledu, zve°ejn∞nΘho p°ed rokem v DSL Worlwide Retail Directory, vzrostl poΦet u₧ivatel∙ b∞hem roku 2001 celosv∞tov∞ skoro t°ikrßt, na 18,8 milionu. Hlavnφ nev²hodou t∞chto technologiφ je jejich cena, kterß je ve srovnßnφ s obyΦejn²m internetov²m p°ipojenφm nejmΘn∞ o 50 % vyÜÜφ.</p>
<h3>Satelit</h3>
<p>Tento typ broadbandu je stßle populßrn∞jÜφ, dokonce i v zemφch s vysokou kabelovou penetracφ, jako nap°φklad v N∞mecku. Jeho rozvoj je v²znamn² hlavn∞ pro venkovskΘ lokality. Internetov² u₧ivatel si musφ po°φdit satelitnφ talφ°, dial-up modem a p°φjmovou kartu. Ve v∞tÜin∞ zemφ, kde je satelitnφ p°ipojenφ k dispozici, je cena srovnatelnß se standardnφm ADSL. Ve srovnßnφ s ostatnφmi technologiemi vykazuje ni₧Üφ p°enosovou rychlost, dalÜφ nev²hodou je jednosm∞rn² provoz. Pokud chce surfa° posφlat data, musφ se napojit na telefonnφ nebo kabelov² modem.</p>
<h3>Bezdrßtov² broadband</h3>
<p>K p°ipojenφ na Üirokopßsmov² internet nepot°ebujete nutn∞ kabel. Signßl m∙₧e b²t z vysφlaΦe p°enßÜen vzduchem pomocφ UHF (ultra high frequency), stejn∞ jako televize. V n∞kter²ch p°φpadech to m∙₧e b²t nesmφrn∞ v²hodnΘ. Nap°φklad v objektech, kde se Φasto m∞nφ osazenstvo - v hotelech, restauracφch, na letiÜtφch. Z praxe jsou znßmy mnohΘ ·sp∞ÜnΘ projekty, nap°φklad spoluprßce Softbank Japan a McDonalds nabφdla broadband internet host∙m restauracφ °et∞zce rychlΘho obΦerstvenφ. NßvÜt∞vnφci japonsk²ch "mekßΦ∙" tak mohli vychutnat hamburger a colu (spolu s rychl²mi p°enosy dat) s laptopem na klφn∞.</p>
<h3>Broadband zßsuvka</h3>
<p>Poslednφ, i kdy₧ zatφm jen experimentßln∞ ov∞°ovanou mo₧nostφ, je broadband poskytovan² prost°ednictvφm existujφcφch elektrick²ch rozvod∙. Sφt∞ jsou vybudovanΘ u₧ lΘta a nabφzejφ se skoro v ka₧dΘm dom∞. P°enosovß rychlost takovΘho druhu broadbandu by m∞la dosahovat asi 1 Mbps.</p>
<h3>Evoluce mφsto revoluce</h3>
<p>Jak jsme si vylo₧ili, existuje hned n∞kolik cest k ÜirokopßsmovΘmu p°ipojenφ. RozÜφ°enφ vÜak vßzne, na vin∞ jsou p°edevÜφm vysokΘ nßklady. Adam Daum, v²zkumnφk z renomovanΘ GartnerG2, do studie Internet 2002 uvedl, ₧e se broadband revoluce v Evrop∞ zatφm odklßdß, co₧ v d∙sledku znamenß dalÜφ ztrßtu v rßmci rivality s USA. Daum je ovÜem p°esv∞dΦen, ₧e se ÜirokopßsmovΘ p°enosy brzy stanou realitou. ╚as pot°ebn² k tomu, aby se novß technologie obecn∞ adoptovala, vÜak bude z°ejm∞ delÜφ, ne₧ se oΦekßvalo. Samotnß rychlost p°enosu dat nenφ zase a₧ tak atraktivnφ. A podnikßnφ v segmentu broadband obsahu je stßle pova₧ovßno za zajφmavou, nicmΘn∞ velmi riskantnφ p°φle₧itost. Tyto zßv∞ry kopφrujφ v²sledky v²zkumu GartnerG2 ve Francii, VelkΘ Britßnii a N∞mecku. Podle dotazovßnφ nejsou zatφm mnozφ zßkaznφci p°ipraveni akceptovat p°φplatek za samotn² rychl² p°enos. Gartner p°edpovφdß, ₧e 10% penetrace broadbandu v domßcnostech se tyto zem∞ doΦkajφ n∞kdy kolem roku 2005.</p>
<h3>Co rozh²be pokrok</h3>
<p>Budeme-li zkoumat, jakΘ faktory majφ vliv na rozÜφ°enφ Üirokopßsmov²ch sφtφ, m∙₧eme - bez ohledu na konkrΘtnφ region Φi stßt - za fundamentßlnφ oznaΦit asi tyto:</p>
<div class='list'>
<ul>
<li>pou₧φvßnφ internetu a jeho penetrace</li>
<li>penetrace PC</li>
<li>penetrace kabel∙ a DSL</li>
<li>dostupnost dußlnφch kabel∙</li>
<li>dostupnost DSL</li>
<li>mφra konkurenΦnφho prost°edφ mezi (a uvnit°) kabelov²mi a telekomunikaΦnφmi operßtory</li>
<li>cena a obchodnφ strategie nabφdky broadbandu</li>
</ul>
</div>
<p>R∙zn² stupe≥ napln∞nφ hodnoty kriteriφ m∙₧e vΘst k rozdφln²m scΘnß°∙m. Nabφdka broadbandu v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nem∙₧e opomenout odpovφdajφcφ aplikace a slu₧by. Nap°φklad British Telecom do svΘho balφΦku zabalil nejen klasickΘ polo₧ky z portfolia ISP (free mail a webov² prostor), ale specißlnφ audio, video a multimedia portßly, bankovnictvφ nebo p°φstup na akciovΘ trhy. A v neposlednφ °ad∞ on-line game servery, na kter²ch se hrßΦi mohou zapojit do interaktivnφch sφ¥ov²ch klßnφ.</p>
<h3>Obchodnφ strategie</h3>
<p>Instantnφ balφΦky, prodßvanΘ v obchodech, nabφdka broadbandu na zkouÜku, Φasov∞ omezenΘ slevy a dalÜφ marketingovΘ pobφdky majφ pomoci zv²Üenφ penetrace. Telewest, britsk² kabelov² operßtor, nap°φklad inkasuje poplatky a₧ po t°ech m∞sφcφch, a to jen v p°φpad∞, ₧e jste se slu₧bou spokojeni. V opaΦnΘm p°φpad∞ lze broadband vypov∞d∞t a firma vßm vrßtφ 50 % zaplacenΘ Φßstky. Existujφ i jinΘ atraktivnφ prodejnφ modely, nap°φklad jist² singapursk² telefonnφ operßtor dodßvß sv²m firemnφm zßkaznφk∙m PC s p°ipojenφm na Üirokopßsmov² internet za symbolick² singapursk² dolar. Podmφnkou je dvouletß smlouva na vyu₧itφ ADSL a ·hrada t°φ m∞sφΦnφch poplatk∙ p°edem.</p>
<h3>Belgie</h3>
<p>ProΦ se tak mal² stßt, jak²m Belgie je, stal symbolem zavßd∞nφ ÜirokopßsmovΘho p°ipojenφ? Velkß lidnatost, d∙v∞ra v pokrok, nelφtostn² boj telekomunikaΦnφch a kabelov²ch operßtor∙ - to jsou hlavnφ ₧ivnΘ lßtky belgickΘho p°φkladu. P°esto₧e cena broadbandu je ve srovnßnφ s modemov²m p°ipojenφm stßle v²razn∞ vyÜÜφ (30 a₧ 40 euro za m∞sφc), ÜirokΘ pßsmo zde vφt∞zn∞ tßhne krajinou. Podle odhad∙ belgick²ch operßtor∙ je reßlnΘ, aby 20 % obyvatel bylo v roce 2005 p°ipojeno Üirokopßsmov∞ (jen p°ipomφnßm, ₧e jde o dvojnßsobek penetrace ve vysp∞lΘ Evrop∞, jak ji ve stejnΘm roce p°edpovφdß GartnerG2). Podle n∞kter²ch zdroj∙ mß dnes broadband p°φpojku ka₧dß druhß belgickß domßcnost. Zatφmco ╚esk² Telecom realizuje stovky ADSL p°φpojek t²dn∞, v Belgii je to a₧ 2 500 denn∞.</p>
<h3>╚eskß republika</h3>
<p>Statistiky jsou v naÜich pom∞rech celkov∞ huben∞jÜφ - v polovin∞ zß°φ evidoval ╚esk² Telecom asi 10 tisφc u₧ivatel∙ ADSL, celkov² potencißl je v ╚R odhadovßn asi na 1,68 milionu (v dosahu ADSL). Doba pot°ebnß na realizaci jednΘ p°φpojky je v pr∙m∞ru 18 dnφ, jako novinka se zavßdφ samoinstalaΦnφ balφΦek. Ceny neklesajφ, ale od 15. 9. 2003 ╚esk² Telecom upgradoval p°enosovΘ rychlosti. Zßrove≥ zavedl d°φve neexistujφcφ limity objemu dat. Nejlevn∞jÜφ IOL Broadband 512/128 kbps lze dnes po°φdit za m∞sφΦnφ pauÜßl 1 416,45 KΦ (skoro 45 euro). Je vÜak t°eba poΦφtat s tφm, ₧e od novΘho roku naroste DPH z 5 na 22 %...</p>
<h4><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_booknews&url=http://interval.inshop.cz/inshop/scripts/detail.asp?ItemID=226'>Hacking bez tajemstvφ: Java a J2EE</a></h4>
<li><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=2752'>Java a 3D grafika</a></li>
<li><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=2694'>Czech.NET Forum - diskusnφ f≤rum v ASP.NET</a></li>
<li><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=2767'>Zprßvy z Proffesional Developers Conference (PDC 2003)</a></li>
<li><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=2702'>KonfiguraΦnφ soubor v PHP, tentokrßt ve formßtu .ini</a></li>
<li><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=2561'>Internet Explorer 7 se jmenuje MyIE2</a><div>143 komentß°∙ </div></li>
<li><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=1328'>XHTML v praxi</a><div>124 komentß°∙ </div></li>
<li><a href='http://interval.cz/redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=2714'>Prvnφ Dobr² web v ╚echßch</a><div>87 komentß°∙ </div></li>
