<kulata>zkr. z angl. <i>pulsating stars</i>, angl. <i>pulsars</i></kulata>
<telo><p>rotujφcφ <a href="javascript:top.GetURL('071564');" target="_self">neutronovΘ hv∞zdy</a>, vysφlajφcφ pravidelnΘ elektromagnetickΘ impulzy; objevil je v r. 1967 A. <a href="javascript:top.GetURL('037250');" target="_self">Hewish</a> na rßdiov²ch vlnßch jako bodovΘ objekty s velmi rychl²mi zm∞nami intenzity (v periodßch 4,3 s a₧ 1,56 ms) s maximem zß°enφ vlnovΘ dΘlky kolem 30 cm. Perioda je velmi stabilnφ, p°esto vÜak se pozoruje jejφ pomalΘ prodlu₧ovßnφ, vyst°φdanΘ obΦas nßhl²m zkrßcenφm periody. 1987 ji₧ bylo znßmo na 500 p., ale jen dva jsou pozorovßny opticky, nejlΘpe p. v <a href="javascript:top.GetURL('054079');" target="_self">Krabφ mlhovin∞</a>. P°edpoklßdßme, ₧e jde o jedno ze zßv∞reΦn²ch stadiφ v²voje hv∞zd; spolu s hv∞zdou se otßΦφ jejφ magnetickΘ pole a rotaΦnφ energie se p°edßvß do okolφ hv∞zdy plazm∞, kterß se zah°eje a zß°φ, zejm. synchrotronov²m zß°enφm (<a href="javascript:top.GetURL('103168');" target="_self">synchrotron</a>). Prodlu₧ovßnφ periody pulz∙ se vysv∞tluje postupnou ztrßtou pohybovΘ (rotaΦnφ) energie p., nßhlß zkrßcenφ periody pak rychl²m smrÜt∞nφm t∞lesa vlivem gravitaΦnφ sφly. Binßrnφ p. jsou dvojhv∞zdy, jejich₧ jednou slo₧kou je p.; prvnφ v souhv∞zdφ Orla objevili R. A. <a href="javascript:top.GetURL('039709');" target="_self">Hulse</a> a J. H. <a href="javascript:top.GetURL('105509');" target="_self">Taylor</a> a poslou₧il jako nep°φm² d∙kaz existence gravitaΦnφch vln. MilisekundovΘ p. se otßΦejφ nejrychleji, s periodou n∞kolika ms. P. vznikajφ gravitaΦnφm zhroucenφm p°i explozi <a href="javascript:top.GetURL('102267');" target="_self">supernov</a>; p°edpoklßdß se, ₧e p. vznikl tΘ₧ v supernov∞ 1987 A ve VelkΘm Magellanov∞ mraΦnu, do 1998 vÜak nebyl pozorovßn.</p></telo>
