<hranata>°ec. <i>ps²chΘ</i> û duÜe, <i>logos </i>û nauka</hranata>
<kulata></kulata>
<telo><p>empirickß p°φrodov∞dn∞-spoleΦenskß v∞da, zab²vajφcφ se studiem psychiky, jφ₧ se obvykle rozumφ duÜevnφ ₧ivot Φlov∞ka, aΦkoli projevy psychiky vykazujφ i zvφ°ata vyÜÜφch v²vojov²ch stup≥∙. P°edm∞t psychologie je vymezovßn r∙zn∞, <a href="javascript:top.GetURL('009628');" target="_self">behaviorismus</a> jej chßpe jako studium chovßnφ, co₧ je vymezenφ p°φliÜ ·zkΘ, nebo¥ psychiku tvo°φ takΘ pro₧φvßnφ (poznßvßnφ, cφt∞nφ, snahy). V souΦasnosti se prosazuje pojetφ psychologie Φlov∞ka jako v∞dy o mentßlnφch procesech a chovßnφ. K mentßlnφm proces∙m (pro₧φvßnφ) pat°φ procesy poznßvacφ Φili kognitivnφ (vnφmßnφ, p°edstavy, myÜlenφ a °eΦ), emoΦnφ procesy a procesy motivace, lze k nim dßle za°adit i procesy pam∞ti a z komplexnφho hlediska procesy uΦenφ. PsychickΘ procesy jsou chßpßny jako reakce na urΦitΘ podn∞ty Φi situace, ale jsou interindividußln∞ odliÜnΘ, a proto je nutno p°edpoklßdat i jejich vnit°nφ determinaci systΘmem dispozic, kter² se oznaΦuje jako <a href="javascript:top.GetURL('076790');" target="_self">osobnost</a> a kter² je rovn∞₧ p°edm∞tem psychologie. Pat°φ sem takovß tΘmata jako <a href="javascript:top.GetURL('096618');" target="_self">schopnosti</a>, <a href="javascript:top.GetURL('105879');" target="_self">temperament</a>, <a href="javascript:top.GetURL('068257');" target="_self">motivy</a>, <a href="javascript:top.GetURL('040958');" target="_self">charakter</a> a dalÜφ, zejmΘna vÜak tΘma <a href="javascript:top.GetURL('045086');" target="_self">jß</a> jako ·st°ednφ problΘm celΘ psychologie osobnosti. P∙vodn∞ byl p°edm∞t psychologie vymezovßn pojmem <a href="javascript:top.GetURL('024665');" target="_self">duÜe</a>, ale potom, co se psychologie odd∞lila od filosofie, v jejφm₧ rßmci byla p∞stovßna p°es dva tisφce let jako spekulativnφ nauka o duÜi, byl pojem duÜe opuÜt∞n jako nev∞deck² a nahrazovßn a₧ do zaΦßtku naÜeho stoletφ r∙zn²mi termφny, jako je nap°. v∞domφ, vnit°nφ zkuÜenost, kterΘ se vÜak Φasem ukßzaly jako nevyhovujφcφ.</p><p>Psychologie se d∞lφ na zßkladnφ a aplikovanΘ psychologickΘ v∞dy. K zßkladnφm pat°φ ty, kterΘ studujφ zßkladnφ determinanty lidskΘ psychiky, tj. biologickΘ, sociokulturnφ, v²vojovΘ a diferencißlnφ Φinitele. Z tohoto hlediska pak zßkladnφ psychologickΘ v∞dy tvo°φ: biologickß psychologie, <a href="javascript:top.GetURL('098705');" target="_self">socißlnφ psychologie</a>, <a href="javascript:top.GetURL('117815');" target="_self">v²vojovß psychologie</a> a <a href="javascript:top.GetURL('022276');" target="_self">diferencißlnφ psychologie</a>. Nejzßkladn∞jÜφ psychologickou v∞dou je nicmΘn∞ <a href="javascript:top.GetURL('073407');" target="_self">obecnß psychologie</a>, zobec≥ujφcφ poznatky vÜech dφlΦφch zßkladnφch psychologick²ch v∞d a zahrnujφcφ i psychologii osobnosti. PsychologickΘ poznatky mohou b²t aplikovßny na kter²koli obor lidskΘ Φinnosti, proto₧e psychika a Φinnost tvo°φ jednotu (psychika se v Φinnosti projevuje i utvß°φ). Nejznßm∞jÜφmi obory aplikovan²ch psychologick²ch v∞d jsou: pedagogickß psychologie, psychologie prßce a organizace, lΘka°skß, vojenskß, kriminalistickß a soudnφ, psychologie dopravy, sportu, um∞nφ a dalÜφ. V praxi poraden a lΘka°sk²ch za°φzenφ se pou₧φvß <a href="javascript:top.GetURL('050855');" target="_self">klinickß psychologie</a>. ╚initeli a popisem patologick²ch zm∞n v psychice se zab²vß <a href="javascript:top.GetURL('087904');" target="_self">psychopatologie</a>. SpoleΦn²m specifick²m oborem pro celou °adu oblastφ aplikovanΘ psychologie je psychologie °φzenφ, zab²vajφcφ se °φzenφm socißlnφch systΘm∙ v organizacφch. V rßmci zßkladnφch i aplikovan²ch psychologick²ch v∞d dochßzφ ke specializaci urΦit²ch obor∙ û tak se z biologickΘ psychologie vyvinula fyziologickß psychologie, ze socißlnφ psychologie politickß psychologie, z pedagogickΘ psychologie psychodidaktika, z psychologie prßce in₧en²rskß psychologie a dalÜφ.</p><p>D∞jiny psychologie sahajφ hluboko do historie lidstva. PsychologickΘ poznatky a ·vahy o lidskΘm duÜevnφm ₧ivot∞ nachßzφme v nejstarÜφch kulturßch û indickΘ, ΦφnskΘ a egyptskΘ a dalÜφch û spojenΘ Φasto zejmΘna s nßbo₧ensk²mi p°edstavami. D∞jiny psychologie na Zßpad∞ zaΦφnajφ u₧ u nejv²znamn∞jÜφch p°edstavitel∙ °ec. filosofie, Pßthagora, DΘmokrita, Plat≤na a Aristotela, kter² je autorem prvnφho systematickΘho spisu o problΘmech lidskΘ psychiky (<i>O duÜi</i>). Nßzev psychologie vÜak jako prvnφ u₧il a₧ Ch. <a href="javascript:top.GetURL('118835');" target="_self">Wolff</a>, kter² takΘ rozliÜil psychologii spekulativnφ (<i>psychologia rationalis</i>) a psychologii jako v∞du sbφrajφcφ fakta o duÜevnφm ₧ivot∞ Φlov∞ka (<i>psychologia empirica</i>). Teprve v druhΘ polovin∞ 19. st. se vÜak psychologie pod vlivem rozvoje p°φrodnφch v∞d zaΦala odd∞lovat od filosofie a stala se na p°elomu tohoto a minulΘho stoletφ samostatnou v∞dou. O jejφ povahu, p°edm∞t, a tedy i metodologii, se vÜak svßd∞ly a dosud se svßd∞jφ ostrΘ spory. Dnes se v psychologii rozliÜuje n∞kolik nßsledujφcφch sm∞r∙, kterΘ se od sebe v °ad∞ pojetφ psychiky v²razn∞ liÜφ: <a href="javascript:top.GetURL('087826');" target="_self">psychoanal²za</a>, <a href="javascript:top.GetURL('009628');" target="_self">behaviorismus</a>, <a href="javascript:top.GetURL('039728');" target="_self">humanistickß psychologie</a> a <a href="javascript:top.GetURL('051490');" target="_self">kognitivnφ psychologie</a>. V °ad∞ oblastφ psychologie se udr₧uje vliv <a href="javascript:top.GetURL('032890');" target="_self">gestaltismu</a>, klasickß psychoanal²za se vyvinula v neopsychoanal²zu, z humanistickΘ psychologie se vyvinula <a href="javascript:top.GetURL('108373');" target="_self">transpersonßlnφ psychologie</a> a k urΦitΘmu Üt∞penφ dochßzφ i uvnit° nejmladÜφho psychologickΘho sm∞ru û kognitivnφ psychologie. Na popularit∞ p°ib²vß analytickΘ psychologii C. G. <a href="javascript:top.GetURL('047099');" target="_self">Junga</a>, pom∞rn∞ mßlo pozornosti zφskala revizionistickß <a href="javascript:top.GetURL('054655');" target="_self">kritickß psychologie</a>, kterß byla pokusem o rozvoj ideologicky fundovanΘ, a proto stagnujφcφ ämarxistickΘ psychologieô. Rozt°φÜt∞nost psychologie na °adu sm∞r∙ (kterΘ si nez°φdka proti°eΦφ) dosud trvß, a psychologie proto dosud nemß jednotnΘ, v∞decky zßvaznΘ <a href="javascript:top.GetURL('078492');" target="_self">paradigma</a>. </p></telo>
<dil>7</dil>
<o>
<o1>medicφna</o1>
<o2>fyziologie</o2>
<o3></o3>
</o>
<link>
<linkurl>http://www.cuni.cz/propsy/</linkurl>
<linkalt> Propsy : Prvnφ Φesk² psychologick² Φasopis v Internetu</linkalt>
<linkpopis>╚asopis p°inßÜφ aktuality z oboru psychologie a psychiatrie, recenze nov²ch publikacφ, kalendß° odborn²ch akcφ, informace pro studenty, zßjemce o studium a uΦitele psychologie, nßzory a polemiky. P°ehled a recenze metod psychologickΘ diagnostiky (testy, d</linkpopis>
</link>
<link>
<linkurl>http://www.cuni.cz/ffpsych/</linkurl>
<linkalt> Katedra psychologie FF UK</linkalt>
<linkpopis>P°ehled Φinnosti katedry, kontakty na vyuΦujφcφ, informace o p°ijφmacφm °φzenφ. Studijnφ program, sylaby p°ednßÜek a seminß°∙. V²zkumnß Φinnost, granty.</linkpopis>
