<hranata>°ec. <i>ps²chΘ</i> û duÜe, <i>analysis</i> û rozklad</hranata>
<kulata></kulata>
<telo><p>p∙vodn∞ S. <a href="javascript:top.GetURL('030978');" target="_self">Freudem</a> vyvinutß metoda psychoterapie, z nφ₧ se rozvinula teorie lidskΘ psychiky v∙bec, kterß ovlivnila vedle psychologie a psychiatrie takΘ um∞nφ (zvlßÜt∞ v²tvarnΘ a literaturu) a °adu dalÜφch v∞dnφch obor∙, zejmΘna sociologii, kulturnφ antropologii a dalÜφ a stala se v²znamn²m sm∞rem v <a href="javascript:top.GetURL('087845');" target="_self">psychologii</a>. Freud sßm definoval psychoanal²zu jako äv∞du o nev∞domφô, vymezil jejφ p°edm∞t pojmem, kter² v psychoanal²ze hraje klφΦovou roli; je to nicmΘn∞ jen povÜechnΘ vymezenφ. Psychoanalytickß teorie vznikla z pokus∙ o vysv∞tlenφ <a href="javascript:top.GetURL('071522');" target="_self">neur≤z</a>, p°i jejich₧ lΘΦenφ byla objevena dynamickß funkce nev∞domφ, resp. z <a href="javascript:top.GetURL('114160');" target="_self">v∞domφ</a> do nev∞domφ vyt∞sn∞n²ch, potlaΦen²ch psychick²ch obsah∙. Obrazn∞ °eΦeno, v∞domφ tvo°φ jen ÜpiΦku ledovce psychickΘ Φinnosti, jeho₧ nejv∞tÜφ Φßst je pod hladinou v∞domφ, odehrßvß se tedy v <a href="javascript:top.GetURL('071580');" target="_self">nev∞domφ</a>. P∙vodnφ metoda hypn≤zy byla nahrazena metodou vybavovßnφ voln²ch asociacφ, kterß umo₧nila jednak objevit p°φΦiny neur≤z, resp. <a href="javascript:top.GetURL('040651');" target="_self">hysteriφ</a>, kterΘ byly hlavnφm p°edm∞tem psychoanal²zy jako terapeutickΘ metody, a jednak umo₧nila uvoln∞nφ potlaΦen²ch vzpomφnek a s nimi spojen²ch afekt∙. Pacient, kter² si uv∞domil p°φΦinu svΘ neur≤zy, se od nφ takΘ osvobodil. VolnΘ asociace nejsou toti₧ nßhodnΘ, jsou to symptomy, kterΘ o neur≤ze vypovφdajφ, a proto umo₧≥ujφ i pochopenφ jejφ podstaty. Pat°φ mezi n∞ i <a href="javascript:top.GetURL('095710');" target="_self">sny</a>, jejich₧ v²klad, jako symbol∙ potlaΦen²ch, nespln∞n²ch p°ßnφ, nazval Freud äkrßlovskou cestou do nev∞domφô. P∙vod psychick²ch poruch je obvykle v d∞tstvφ v konfliktech mezi nßroky pud∙ a nßroky okolφ, resp. <a href="javascript:top.GetURL('069450');" target="_self">nadjß</a>. Tak je dynamika duÜevnφho ₧ivota urΦovßna interakcφ t°φ psychick²ch instancφ, kt. Freud pojmenoval: <a href="javascript:top.GetURL('075667');" target="_self">ono</a>, <a href="javascript:top.GetURL('045086');" target="_self">jß</a> a nadjß; je p°edevÜφm funkcφ <a href="javascript:top.GetURL('084759');" target="_self">potlaΦenφ</a> a do nev∞domφ vyt∞sn∞n²ch afekt∙, p°edstav a sklon∙, kterΘ se zde transformujφ v nev∞domΘ, ale spoleΦensky p°ijatelnΘ zp∙soby jednßnφ, resp. v neurotickΘ symptomy. Podstatn²m aspektem psychickΘho ₧ivota je toti₧ energie <a href="javascript:top.GetURL('058866');" target="_self">libida</a>, kterß je omezena a m∙₧e se pouze p°elΘvat z potlaΦen²ch sklon∙ ve spoleΦensky p°φpustnΘ zp∙soby jednßnφ. Psychoanalytik pomßhß svΘmu pacientovi v interpretaci voln²ch asociacφ, vysv∞tluje mu smysl jeho symptom∙, a tak mu umo₧≥uje pochopit podstatu jeho vnit°nφho konfliktu. Neurotik se proti odhalenφ smyslu potlaΦen²ch obsah∙ brßnφ, co₧ je analogickΘ cenzurnφ funkci jeho jß p°i vyt∞s≥ovßnφ konfliktnφch afekt∙ z v∞domφ do nev∞domφ a Φasto dochßzφ takΘ k äp°enosuô jeho pozitivnφch i negativnφch pocit∙ na psychoanalytika, co₧ musφ psychoanalytik zvlßdnout stejn∞ jako sv∙j äprotip°enosô. Zßsluhou psychoanal²zy byla objevena celß °ada v²znamn²ch psychick²ch fenomΘn∙ (nap°φklad <a href="javascript:top.GetURL('073816');" target="_self">obrannΘ mechanismy</a>) a princip∙ (nap°. <a href="javascript:top.GetURL('117728');" target="_self">vyt∞sn∞nφ).</a></p><p>Klasickß Freudova psychoanal²za vÜak takΘ vyvolala °adu vφce Φi mΘn∞ ostr²ch kritik: byl jφ vyt²kßn biologismus, proto₧e operovala p°edevÜφm s konceptem libida, resp. <a href="javascript:top.GetURL('088065');" target="_self">pudu</a>, <a href="javascript:top.GetURL('078269');" target="_self">pansexualismus</a>, proto₧e libido chßpala p°edevÜφm jako tendenci k dosahovßnφ smyslovΘ slasti a jejφ genezi posunula a₧ do obdobφ ranΘho d∞tstvφ (d∞tskß sexualita). Dßle jφ byl vyt²kßn metafyzick² materialismus, proto₧e dynamiku duÜevnφho ₧ivota spojovala s postulovanou funkcφ libida, a byly proti nφ vzneseny i dalÜφ kritickΘ nßmitky, mnoh²m se zdßla b²t v podstat∞ nev∞deckß. NicmΘn∞ z kritickΘho p°φstupu k psychoanal²ze se vyvinula <a href="javascript:top.GetURL('071118');" target="_self">neopsychoanal²za</a> i pokusy o kritickou integraci psychoanal²zy s principy <a href="javascript:top.GetURL('111678');" target="_self">uΦenφ</a>. </p></telo>
