<telo><p>slou₧φ k ruΦnφmu zaznamenßvßnφ pφsma. Zpravidla je lze d∞lit na vlastnφ zßznamovΘ materißly (kßmen, hlφna, produkty rostlinnΘho p∙vodu, upravenΘ zvφ°ecφ k∙₧e a pod.), psacφ nßstroje (nap°. rydla, pera) a psacφ pigmenty a barviva (inkoust, grafit). NejstarÜφ dochovanΘ psanΘ texty jsou vytesßny do kamene. Nejv²znamn∞jÜφm psacφm materißlem starov∞ku byl papyrus, zhotovovan² sklßdßnφm a lepenφm tenk²ch prou₧k∙, na°ezan²ch ze stonk∙ nilskΘ ÜßchorovitΘ rostliny <i>Cyperus papyrus</i>. Ve st°edov∞ku byl postupn∞ nahrazovßn pro psacφ ·Φely vhodn∞jÜφm a kvalitn∞jÜφm pergamenem, specißln∞ upravenou ovΦφ, kozφ nebo oslφ k∙₧φ. Vzhledem k vysokΘ po°izovacφ cen∞ pergamenu se v 15. stoletφ v souvislosti s vynßlezem knihtisku prosadil papφr. Do Evropy se papφr dostal prost°ednictvφm Arab∙ z ╚φny, kde byl znßm z°ejm∞ ji₧ ve 3. tisφciletφ p°. n. l. K mΘn∞ v²znamn²m materißl∙m pat°φ voskovΘ tabulky s kovov²m rydlem a hladφtkem, kter²ch se v minulosti u₧φvalo ke krßtkodob²m opakovan²m zßpis∙m. Podobn² ·Φel majφ dodnes u₧φvanΘ Ükolnφ tabule û d°ev∞nΘ desky, na kterΘ se pφÜe k°φdou. Z tekut²ch psacφch barviv jsou nejd∙le₧it∞jÜφ r∙znΘ typy inkoust∙ (dub∞nkovΘ, kampeÜkovΘ, anilinovΘ) a tuÜe, jejich₧ d∙le₧itou slo₧kou jsou jemnΘ saze. Z tuh²ch materißl∙ se d°φve u₧φvalo olov∞n²ch tyΦinek (ol∙vek), kterΘ byly nahrazeny grafitem (tuhou). Pro jeho k°ehkost musφ b²t grafit zapouzd°en v d°ev∞nΘm obalu, kter² je nutno postupn∞ odstra≥ovat o°ezßvßnφm. Tzv. plnicφ tu₧ky pou₧φvajφ v²m∞nnΘ grafitovΘ nßpln∞ a jsou vybaveny r∙zn²mi typy podßvacφch mechanizm∙. Ke psanφ tekut²mi barvivy slou₧ily Üt∞tce a zejmΘna pera. ZpoΦßtku byla zhotovovßna z rostlinn²ch materißl∙ (t°tina, bambus). Pozd∞ji se rozÜφ°ilo u₧φvßnφ se°φznut²ch ptaΦφch brk∙. Na poΦßtku 19. st. zaΦala b²t v Anglii vyrßb∞na ocelovß pera. Na konci 19. st. bylo vynalezeno pero plnicφ. Od poloviny 20. st. se stßle vφce prosazujφ pera kuliΦkovß. Pro specißlnφ ·Φely jsou pou₧φvßny r∙znΘ typy znaΦkovaΦ∙ a liner∙.</p></telo>
