<telo><p>v ÜirÜφm smyslu ka₧d² p°φrodnφ proces, kter² je opakovateln² za stejn²ch podmφnek, v u₧Üφm smyslu exaktnφch <a href="javascript:top.GetURL('087577');" target="_self">p°φrodnφch v∞d</a> matematicky formulovatelnΘ zßkony, kterΘ umo₧≥ujφ v jist²ch hranicφch (kvantitativn∞) popsat jevy v p°φrod∞. P°i p°ijetφ jist²ch experimentßln∞ ov∞°iteln²ch poΦßteΦnφch podmφnek lze na zßklad∞ p. z. p°edpov∞d∞t dalÜφ ov∞°itelnΘ vztahy (<a href="javascript:top.GetURL('049430');" target="_self">kauzalita</a>). P∙vodn∞ se rozum∞ly v prvnφ linii pod pojmem p. z. hlavn∞ zßkony <a href="javascript:top.GetURL('064146');" target="_self">mechaniky</a> (newtonovskß mechanika, zßkony zachovßnφ energie, hybnosti a momentu hybnosti). Popisujφ nap°. drßhy planet (<a href="javascript:top.GetURL('049757');" target="_self">Keplerovy zßkony</a>). Snahu odvodit vÜechny fyzikßlnφ jevy ze zßkon∙ mechaniky bylo t°eba po formulaci <a href="javascript:top.GetURL('063728');" target="_self">Maxwellov²ch rovnic</a> elektrodynamiky opustit. ElektrickΘ a magnetickΘ jevy lze popsat pomocφ <a href="javascript:top.GetURL('026078');" target="_self">elektromagnetick²ch polφ</a>. T∞mito zßkony se °φdφ mimo jinΘ takΘ <a href="javascript:top.GetURL('102732');" target="_self">sv∞tlo</a>. P. z. nauky o teple (<a href="javascript:top.GetURL('106393');" target="_self">termodynamika</a>) jsou statistick²mi zßkony, tj. nepopisujφ jednotlivΘ Φßstice, ale pouze systΘmy mnoha Φßstic (nap°. atomy plynu v nßdob∞) û vypovφdajφ o tom, jak se bude pohybovat st°ednφ hodnota Φßstic, ne o tom, jak se v urΦitΘm Φase bude pohybovat jednotlivß Φßstice. Specißlnφ <a href="javascript:top.GetURL('106085');" target="_self">teorie relativity</a> vedla mimo jinΘ se sv²m zßkonem ekvivalence hmoty a energie k podstatnΘmu rozÜφ°enφ zßkona zachovßnφ energie; ukßzala dßle, ₧e m∞°enφ dΘlek a Φasu zßvisφ na rychlosti, kterou se pohybuje pozorovatel, a ₧e hmotnost t∞les roste s jejich rostoucφ rychlostφ a p°i <a href="javascript:top.GetURL('093129');" target="_self">rychlosti sv∞tla</a> by dosahovala nekoneΦnΘ hodnoty. Obecnß teorie relativity zp∙sobila zevÜeobecn∞nφ naÜich nßzor∙ na prostorovou geometrii: eukleidovskß geometrie (<a href="javascript:top.GetURL('027685');" target="_self">EukleidΘs</a>) mß smysl p°i popisu naÜeho sv∞ta pouze jako p°iblφ₧enφ. V <a href="javascript:top.GetURL('056015');" target="_self">kvantovΘ mechanice</a> jsou obsa₧eny zßkony mikrofyziky, kterΘ vypl²vajφ z hlubÜφ znalosti <a href="javascript:top.GetURL('006993');" target="_self">atomu</a>; naproti tomu zßkony makrofyziky (mechanika, elektrodynamika, optika, nauka o teple) se omezujφ na p°edpov∞∩ pravd∞podobnosti fyzikßlnφ udßlosti. Zßkony kauzality z∙stßvajφ v zobecn∞nΘ form∞ zachovßny. Tak poskytuje ·daj o <a href="javascript:top.GetURL('083415');" target="_self">poloΦasu rozpadu</a> radioaktivnφ lßtky pouze informaci, za jakou dobu se rozpadne polovina atom∙, ani₧ by bylo mo₧no blφ₧e urΦit, kterΘ atomy to budou.</p></telo>
