<telo><p><i>filos</i>. to, Φφm jsou v∞c nebo proces vyvolßny (<i>causa essendi</i>, resp.<i> c. fiendi</i>) nebo poznßny (<i>c. cognoscendi</i>). <a href="javascript:top.GetURL('006062');" target="_self">AristotelΘs</a> rozliÜoval Φty°i druhy p.: ·Φinnou, resp. hybnou (<i>c. efficiens</i>), ·Φelovou (<i>c. finalis</i>), materißlnφ (<i>c. materialis</i>) a formßlnφ (<i>c. formalis</i>). P. a ·Φinek jsou vzßjemn∞ vzta₧enΘ pojmy (<a href="javascript:top.GetURL('049430');" target="_self">kauzalita</a>, <a href="javascript:top.GetURL('024717');" target="_self">d∙vod</a>). Pro zkoumßnφ p°φΦinn²ch souvislostφ mezi jevy vypracoval J. S. <a href="javascript:top.GetURL('066079');" target="_self">Mill</a> p∞t pravidel: metodu shody, rozdφlu, shody a rozdφlu, sdru₧en²ch zm∞n a zbytk∙; nap°. majφ-li dva nebo vφce p°φpad∙ zkoumanΘho jevu pouze jednu okolnost spoleΦnou, pak je tato shodnß okolnost p. (nebo ·Φinkem) danΘho jevu (metoda shody).</p></telo>