<telo><p>rod z Φeledi <a href="javascript:top.GetURL('086915');" target="_self">pryÜcovitΘ</a>, velik² poΦet druh∙, asi 1600, p∙vodnφ rod se vÜak rozpadl na n∞kterΘ dalÜφ. JednoletΘ i vytrvalΘ byliny, poloke°e, stromy i sukulentnφ rostliny, v mlΘΦnicφch jedovatΘ mlΘko, nenßpadnΘ kv∞ty v typickΘm kv∞tenstvφ pro pryÜce û <i>cyathium</i>, tobolky trojpouzdrΘ. U nßs hojn∞ na mezφch, such²ch svazφch a pastvinßch p. chvojka (<i>Euphorbia cyparissias</i>), jednoletΘ plevele v polφch û p. kolovratec (<i>Euphorbia helioscopia</i>) a p. okrouhl² (<i>Euphorbia peplus</i>). V dubohabrov²ch lesφch nebo buΦinßch roste p. mandlo≥ovit² (<i>Euphorbia amygdaloides</i>), a₧ p°es 1 m vysok² je vlhkomiln² p. bahennφ (<i>Euphorbia palustris</i>). K charakteristick²m druh∙m africk²ch stepφ se °adφ druhy s kaktusovit∞ zdu₧nat∞l²mi trnit²mi stonky, rozÜφ°enΘ p°edevÜφm od Natalu po Mosambik, n∞kterΘ z nich se p∞stujφ, nap°. <i>Euphorbia grandicornis</i> s velk²mi ostny. Na Kanßrsk²ch ostrovech dosahuje a₧ 3 m v²Üky p. kanßrsk² (<i>Euphorbia canariensis</i>). Z Mexika pochßzφ p. nejkrßsn∞jÜφ (<i>Euphorbia pulcherrima</i>), ke° a₧ 3 m vysok², kv∞ty drobnΘ, nez°etelnΘ, obklopenΘ velk²mi listeny zß°iv²ch barev, nejΦast∞ji jsou krvav∞ ΦervenΘ, ale i r∙₧ovΘ, zelenavΘ Φi bφlΘ, u nßs oblφbenß pokojovß rostlina, prodßvanß p°edevÜφm p°ed Vßnoci, kdy je pln∞ vyvinutß (tzv. vßnoΦnφ hv∞zda). NaÜe pryÜce nynφ °azeny do rodu <i>Tithymalus.</i></p></telo>
